Šavu'ot
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Šavu'ot | |
|---|---|
 |
|
| Julius Schnorr von Carolsfeld: Rút na moábském poli (1828) | |
| Oficiální název | hebrejsky: שבועות nebo חג שבעות |
| Jiný název | Svátek týdnů, Letnice |
| Slavený | v judaismu, Židy |
| Druh | Židovský |
| Význam a smysl | Jeden ze tří poutních svátků. Oslavuje přijetí Tóry, kterou Mojžíš obdržel od Hospodina na hoře Sinaj 49 dní (7 týdnů) po Exodu z Egypta. Připomíná období sklizně v Zemi izraelské. Vyvrcholení 49 dnů počítání omeru. |
| Začátek | 6. den měsíce Sivan |
| Konec | 7. den měsíce Sivan (6. v Izraeli) |
| Rok 2009 | 28. - 30. května |
| Zvyky a tradice | Sváteční jídlo. Celonoční studium Tóry. V aškenázských synagogách recitace liturgické básně Akdamut. Čtení Knihy Rút. Pojídání mléčných výrobků. Vyzdobení synagogy zelení. |
| Souvisí s | Pesach, který Šavu'ot předchází |
Šavu'ot (hebrejsky: שבועות, doslova „týdny“) je židovský svátek, který připadá na 6. a 7. den židovského měsíce sivan (konec května nebo začátek června). Připomíná den, kdy Hospodin daroval Mojžíšovi Tóru na hoře Sinaj. Jedná se o druhý ze tří poutních svátků (hebrejsky: שלושה רגלים, šaloš regalim). Značí konec počítání omeru.[1]
Datum konání svátku se přímo odvíjí od svátku Pesach. Tóra ukládá po sedm týdnů počítat omer (hebrejsky: עומר, doslova „snop obilí“), což začíná druhý den svátku Pesach a končí právě tímto svátkem (7 týdnů a 1 den). Toto počítání dnů a týdnů se chápe jako vyjádření přání a očekávání nad darováním Tóry. O Pesachu byl židovský národ osvobozen od svého zotročení faraonem a o Šavu'otu mu byla darována Tóra a stal se národem zavázaným službě Hospodinu.
Šavu'ot má mnoho aspektů a jako důsledek je nazýván různými jmény. V Tóře je nazýván Svátek týdnů (hebrejsky: חג השבועות, Chag ha-šavu'ot, Exodus 34:22,[2] Deuteronomium 16:10);[3] Svátek sklizně (hebrejsky: חג הקציר, Chag ha-kacir, Exodus 23:16) či Den prvního ovoce (hebrejsky: יום הבכורים, Jom ha-bikurim, Numeri 28:26).[4] Mišna a Talmud zmiňují Šavu'ot jako Aceret (hebrejsky: עצרת, slavnostní shromáždění). Jelikož se Šavu'ot koná 50 dní po Pesachu, získal od křesťanů označení Pentecost (řecky: πεντηκόστη, „padesátý [den]“).[1]
Podle židovské tradice se Šavu'ot slaví v Izraeli pouze jeden den, zatímco v diaspoře (mimo Izrael) dva dny.[1] Reformní Židé slaví svátek i mimo Izrael pouze jeden den.[5]
Obsah |
[editovat] Souvislost se sklizní
Kromě významnosti, coby svátek připomínající darování Tóry na hoře Sinaj, se s tímto svátkem v Izraeli pojí období sklizně obilí. V biblických dobách trvala sklizeň obilí sedm týdnů a byla obdobím radosti a veselí (Jeremjáš 5:24,[6] Deuteronomium 16:9-11,[7] Izajáš 9:2).[8] Začínala během Pesachu sklizní ječmene a končila o Šavu'otu sklizní pšenice. Šavu'ot je tedy závěrečný svátek sklizně obilí, obdobně jako je osmý den svátku Sukot závěrečný svátek sklizně ovoce. Během existence jeruzalémského Chrámu se o Šavu'otu odevzdávaly dva bochníky chleba.
[editovat] Obřad bikurim
Šavu'ot byl rovněž prvním dnem, kdy mohli jednotlivci přinést bikurim (první ovoce) do jeruzalémského Chrámu (Mišna, Bikurim 1:3). Jako bikurim bylo přineseno sedm druhů, kterými podle Tóry oplývá země izraelská, a to: pšenice, ječmen, vinná réva, fíky, granátová jablka, olivy a datle (Deuteronomium 8:8).[9] V převážně rolnické společnosti starověkého Izraele židovští sedláci uvazovali na svých polích stéblo rákosu kolem prvního zrajícího plodu zmíněných sedmi druhů. V době sklizně pak plody označené rákosem byly utrhnuty a uloženy koše pleteného ze zlata a stříbra. Koše pak byly naloženy na voly, jejichž rohy byly pozlaceny a ozdobeny girlandami z květů, kteří byli vedeni ve velkém procesí do Jeruzaléma. Když sedláci během procesí procházeli městy a vesnicemi, byli doprovázeni hudbou a průvody.[10]
[editovat] Etymologie
V hebrejštině znamená slovo „Šavu'ot“ „týdny“ a označuje sedm týdnů, během kterých Židé putovali z Egypta až pod horu Sinaj. Pokud Pesach symbolizuje vysvobození fyzické, z otroctví samovládce, pak Šavu'ot symbolizuje vysvobození duchovní, zpod jha modloslužby. Právě přijetím Tóry na Sinaji bylo dovršeno vykoupení Izraele z Egypta a stal se vyvoleným národem jediného Boha. Darování Tóry není pouze milníkem v židovské historii, učenci je přirovnáváno ke svatbě mezi Izraelem a Bohem a tento svazek trvá dodnes. Na Šavu'ot si znovu a znovu Židé připomínají povinnosti, které z takového vztahu vyplývají.
Tóra má dvě části - psanou a ústně tradovanou. Psaný zákon obsahuje Tóru, Proroky (Nevi'im) a Spisy (Ktuvim). Spolu s psanou Tórou byl Mojžíšovi na Sinaji darován i ústní zákon, který doplňuje a vysvětluje psaný zákon. Tato část zákona byla předávána ústně z generace na generaci až do doby tanaitů, kdy zachované tradice byly sepsány v Mišně. Ani tehdy však ústní výklad tradice nezanikl a dále pokračoval a pokračuje až do dnešních dnů.
Židovští učenci tvrdí, že: „Bůh se dívá do Tóry a tvoří svět.“ Je také psáno, že: „Pro Tóru byl stvořen svět.“ Učíme-li se Tóru a plníme její příkazy, dáváme světu smysl, protože plníme záměr Stvoření.
Když se Bůh zjevil na Sinaji, slyšel židovský národ Desatero přímo z Božích úst:
- Já jsem Hospodin, tvůj Bůh; já jsem tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví.
- Nebudeš mít jiného boha mimo mne.
- Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho, co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí.
- Nevezmeš Boží jméno nadarmo (naprázdno)
- Pamatuj den Šabatu, abys jej světil.
- Cti otce svého a matku svou.
- Nezavraždíš.
- Nesesmilníš.
- Nepokradeš.
- Nevydáš křivého svědectví
- Nezatoužíš po domě bližního svého, po manželce jeho ani po ničem, co náleží bližnímu tvému.
Podle jednoho výkladu nabízel Bůh Tóru i jiným národům. Ezau ji nepřijal, protože se odmítl vzdát zabíjení. Lotovi potomci ji nepřijali kvůli tomu, že se odmítli vzdát smilstva. Pouze Mojžíš ji bez výhrady přijal.
[editovat] Zvyky
- vyzdobení synagogy nazeleno
- celonoční studium Tóry - tzv. tikun lejl ha-šavu'ot
- konzumují se mléčné nápoje, výrobky a zmrzlina
[editovat] Odkazy
 |
Související články obsahuje Portál Hebraistika |
[editovat] Poznámky
- V tomto článku je použit překlad textu z článku Shavuot na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c NEWMAN, Ja'akov; SIVAN, Gavri'el. Judaismus od A do Z. Praha : Sefar, 1992. ISBN 80-900895-3-4. s. 204-205.
- ↑ Ex 34,22 (Kral, ČEP)
- ↑ Dt 16,10 (Kral, ČEP)
- ↑ Nu 28,26 (Kral, ČEP)
- ↑ Overview: Shavuot In the Community [online]. My Jewish Learning, [cit. 2009-05-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Jr 5,24 (Kral, ČEP)
- ↑ Dt 16,9-11 (Kral, ČEP)
- ↑ Iz 9,2 (Kral, ČEP)
- ↑ Dt 8,8 (Kral, ČEP)
- ↑ Šavu'ot [online]. The Temple Institute, [cit. 2009-05-25]. Dostupné online. (anglicky)
[editovat] Literatura
- NEWMAN, Ja'akov; SIVAN, Gavri'el. Judaismus od A do Z. Praha : Sefar, 1992. 285 s. ISBN 80-900895-3-4.
- PAVLÁT, Leo; FIEDLER, Jiří; ŠEDINOVÁ, Jiřina a kolektiv. Židé − Dějiny a kultura. Praha : Kliment a Mrázek, 1997. 144 s. ISBN 80-85608-17-0.
- SPIEGEL, Paul. Kdo jsou Židé?. Brno : Barrister & Principal, 2007. 228 s. ISBN 978-80-87029-07-7.
- STERN, Marc. Svátky v životě Židů. Vzpomínání, slavení, vyprávění. Praha : Vyšehrad, 2002. 247 s. ISBN 80-7021-551-8.
[editovat] Externí odkazy
|
||||||||||||||||||||
