Šanta kočičí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Šanta kočičí

Šanta kočičí
Šanta kočičí
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: hluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleď: hluchavkovité (Lamiaceae)
Rod: šanta (Nepeta)
Binomické jméno
Nepeta cataria
L., 1753

Šanta kočičí (Nepeta cataria) je rostlina používaná v bylinkářství a chovatelství koček.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o maximálně 60 cm vysokou trvalku rostoucí v trsech. Lodyha je přímá čtyřhranná větvená s hustou krátkou plstí. Listy jsou srdčitého tvaru, vroubkovaně pilovité. Květy rozkvétající od července do září jsou malé; původní rostlina je má bílé nebo slabě růžové, zahradní kultivary modré nebo fialové. Rostlina je původem z Evropy a některých částí Asie. V přírodě roste v horských oblastech, blízko vodních toků, podél cest, na mezích a v křovinách. Rodové jméno rostliny (nepeta) je zřejmě odvozeno od italského města Nepete, v jehož okolí se šanta kdysi hojně pěstovala. Druhové jméno (cataria) souvisí s její přitažlivostí pro kočky.

Šanta a lidé[editovat | editovat zdroj]

Šanta se již dlouhá staletí používá jako léčivá rostlina a také jako ochucovadlo. Jelikož obsahuje halucinogenní látky (byť v malé míře), její sušené listy kdysi kouřili lidé, aby alespoň načas zahnali strasti běžného života. Žvýkání kořene se zase doporučovalo osobám plachým, aby jim dodalo více odvahy a průbojnosti. Traduje se prohlášení jednoho kata, který by prý nikdy nemohl vykonávat svou profesi, kdyby předtím nesnědl kousek kořene. Kromě toho se odvar z šanty používal jako uklidňující čaj. Odvaru byly připisovány také pozitivní účinky na plodnost žen, které jej pily a přidávaly do koupele.

V současné době je šanta doporučována pro léčbu nachlazení a horečky, jelikož podporuje pocení a snižuje teplotu. Dále pomáhá od bolestí hlavy nervového původu a při poruchách trávení. Ve formě obkladu zklidňuje podrážděnou pokožku. Čerstvě nasekaná rostlina má hojivé účinky na řezné rány.

Látky obsažené v šantě odpuzují komáry a šváby, údajně také krysy a myši.

Šanta a kočky[editovat | editovat zdroj]

Kočka spící v porostu šanty kočičí

Jak již sám název napovídá, šanta silně souvisí s kočkami. Zatímco na člověka a další savce má jen minimální účinky, pro její působení na kočky se jí někdy přezdívá „kočičí kokain“. Ve volné přírodě se kočky v porostu šanty válejí, trhají a kousají listy a nakonec se svinou do klubíčka. Toto chování je vyvoláno zejména nepetalaktonem, který se uvolňuje do vzduchu a který kočky vdechují. Stejný efekt mají i výtažky z čerstvých rostlin nebo sušené rostliny, které se např. přidávají do hraček nebo se ve formě postřiku aplikují na škrabadla. Efekt vyvolaný šantou trvá pět až deset minut. Poté dochází k útlumu, částečně také proto, že kočky části šanty obvykle snědí, takže ta na ně posléze působí jako sedativum.

Uvádí se, že šanta působí jen asi na polovinu koček. Kočky, které k ní jsou vnímavé, na ni reagují s různě silnou intenzitou. Nebyl zpozorován rozdíl mezi kočkami a kocoury, ale je zajímavé, že koťata mladší osmi týdnů nejenže na šantu nereagují vůbec, ale často k ní přímo projevují odpor. Vědci se domnívají, že senzitivita je dědičná. Podrobný výzkum však nebyl proveden. Odborníci[kdo?] se domnívají, že rostlina láká kočky svou vůní záměrně, protože jim při válení se v porostu ulpí na kožichu šantová semínka. Ta pak kočky při svých toulkách roznesou po okolí a tím zajistí další rozšíření rostliny.

Šanta je pro kočky neškodná, nemá vedlejší účinky a dle známých skutečností není návyková.

V obchodech s chovatelskými potřebami se prodává buď pod svým českým názvem, nebo pod anglickými názvy catnip či catmint.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu