Ša'arej Tikva

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ša'arej Tikva
שערי תקווה
Vjezd do Ša'arej Tikva
Vjezd do Ša'arej Tikva
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 185 m n. m.
stát: Izrael Izrael
distrikt: Judea a Samaří
oblastní rada: Šomron
Ša'arej Tikva
Red pog.png
Ša'arej Tikva
rozloha a obyvatelstvo
počet obyvatel: 5300[1] (2013)
správa
vznik: 1983
oficiální web: http://www.shaarey-tikva.muni.il

Ša'arej Tikva (hebrejsky שַׁעֲרֵי תִּקְוָה, doslova „Brány naděje“, v oficiálním přepisu do angličtiny Sha'are Tiqwa[2], přepisováno též Sha'arei Tikva nebo Shaare Tikvah) je izraelská osada a vesnice typu společná osada (jišuv kehilati) na Západním břehu Jordánu, v distriktu Judea a Samaří a v Oblastní radě Šomron (Samařsko).

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Nachází se na v nadmořské výšce 185 metrů na západním okraji Samařska, v místech kde hornatina Samařska přechází v pahorky na pomezí Šaronské planiny. Ša'arej Tikva leží cca 8 kilometrů jihovýchodně od města Kalkílija, cca 15 kilometrů západně od města Ariel, cca 42 kilometrů severozápadně od historického jádra Jeruzalému a cca 25 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu.

Osada je na dopravní síť Západního břehu Jordánu napojena pomocí takzvané Transsamařské dálnice, která probíhá cca 2 kilometry jižně od Ša'arej Tikva a která zajišťuje spojení jak s vnitrozemím Západního břehu Jordánu a s městem Ariel, tak s aglomerací Tel Avivu.

Ša'arej Tikva leží v kompaktním bloku izraelských vesnic na západním okraji okupovaného Západního břehu Jordánu, jen cca 3 kilometry od Zelené linie, která odděluje území Izraele v mezinárodně uznávaných hranicích. Součástí tohoto bloku jsou ještě obce Elkana a Ec Efrajim. Západně leží ještě izraelská osada Oranit, která je ale od ostatních oddělena palestinskou vesnicí Azzun Atma.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Obec Ša'arej Tikva vznikla v roce 1983.[2] První obyvatelé se sem nastěhovali v roce 1985. Od počátku mělo jít o sídlo městského rezidenčního charakteru.[3] Původně měla být nová obec na návrh vlády pojmenována Toafot. Později na návrh místního obyvatele jméno změněno do současné podoby. V počáteční fázi osidlování, před výstavbou Transsamařské dálnice, vedl jediný přístup do obce skrz izraelské město obývané izraelskými Araby Kafr Kasim. V současnosti funguje v osadě zdravotní středisko, sportovní areál, knihovna a obchodní centrum.[4]

Obec sestává z několika čtvrtí. Kromě vlastní Ša'arej Tikva je to Nof Harim na severovýchodní straně obce. Počátkem 21. století byla Ša'arej Tikva společně se sousedními izraelskými osadami zahrnuta do Izraelské bezpečnostní bariéry.[5] Trasa bariéry ovšem na izraelskou stranu zahrnula i palestinskou vesnici Azzun Atma. Ta byla proto dodatečně obklopena samostatným bezpečnostním plotem a na severu propojena s okolními arabskými vesnicemi. Průchod skrz kontrolní stanoviště je ale střežen izraelskou armádou a tato situace, kdy se vesnice Azzun Atma stala faktickou enklávou izolovanou od okolních arabských sídel, je terčem kritiky.[6] Blok osad okolo Ša'arej Tikva si Izrael hodlá ponechat i po případné mírové dohodě s Palestinci. V květnu 2008 Ehud Barak schválil výstavbu dalších 32 bytových jednotek v nové čtvrti obce Ša'arej Tikva.[7]

V roce 2008 izraelské ministerstvo vnitra navrhlo sloučit osady Ec Efrajim, Elkana, Ša'arej Tikva a Oranit do jednoho města, které by se administrativně vydělilo z Oblastní rady Šomron a mělo by téměř 15 000 obyvatel.[8]

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo Ša'arej Tikva je složeno z 60 % nábožensky založených a 40 % sekulárních Izraelců.[9][10] Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé - cca 4400 osob (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, cca 4500 osob).[2]

Formálně jde sice o sídlo vesnického typu (bez statutu místní rady ani města), ve své kategorii ovšem jde o poměrně lidnatou rezidenční obec městského typu, s dlouhodobě rostoucí populací. K 31. prosinci 2013 zde žilo 5 300 lidí.[1]

Vývoj počtu obyvatel Ša'arej Tikva 1983-2000[11][10]
Rok 1983 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000
Počet obyvatel 7 228 371 562 725 905 1 160 1 390 1 610 1 810 2 010 2 260 2 430 2 740 3 030 3 220 3 380
Vývoj počtu obyvatel Ša'arej Tikva 2001-2013[10][2][1]
Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Počet obyvatel 3 510 3 650 3 692 3 685 3 709 3 773 3 931 4 084 4 493 4 600 4 900 5 100 5 300

údaje od roku 2010 zaokrouhleny na stovky

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31 XII 2013 [online]. ročenka Centrálního statistického úřadu 2014, [cit. 2014-09-23]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky) 
  2. a b c d יישובים 2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2010-12-30]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  3. SHA'AREI TIKVAH [online]. Jewish Virtual Library, [cit. 2009-10-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Chosen People to the Chosen Land [online]. The Orthodox Union, [cit. 2009-10-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Separation Barrier Map [online]. B´Tselem, [cit. 2009-10-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Don't say we didn't know [online]. Gush Shalom, [cit. 2009-10-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Did Barak evacuate any outposts? - December 2008 [online]. Peace Now, [cit. 2009-10-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. West Bank “Settlement Blocs” - May 2008 [online]. Peace Now, [cit. 2009-10-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. וזאת לתעודה לשערי תקווהחמישה כוכבי יופי" בתחרות של המועצה לישראל יפו.. [online]. שערי תקווה חדשות, [cit. 2009-10-13]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  10. a b c Table of population in each one of the settlements since 1967 [online]. Peace Now podle údajů Centrálního statistického úřadu, [cit. 2009-10-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2010-12-30]. Dostupné online. (hebrejsky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]