Šípatkovec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Šípatkovec

Šípatkovec srdcolistý Echinodorus cordifolius
Šípatkovec srdcolistý Echinodorus cordifolius
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: jednoděložné (Liliopsida)
Řád: žabníkotvaré (Alismatales)
Čeleď: žabníkovité (Alismataceae)
Rod: šípatkovec (Echinodorus)

Šípatkovec (Echinodorus) je rod jednoděložných rostlin z čeledi žabníkovitých. Jedná se o vodní a vlhkomilné, převážně tropické a subtropické, rostliny Ameriky vyskytující se od USA po Argentinu. Řada druhů, kříženců a kultivarů se pěstuje v akváriích, některé z nich patří mezi nejoblíbenější akvarijní rostliny vůbec.[1] Někteří autoři z rodu Echinodorus vyčleňují jako samostatné rody Albidella a Helanthium.


Zástupci[editovat | editovat zdroj]

Šípatkovec v akváriu, kultivar "Ozelot"

Počet platných druhů je předmětem sporů a pohybuje se od necelých třiceti po více než šedesát. Roku 1975 uveřejnil český odborník na akvarijní rostliny Karel Rataj revizi rodu Echinodorus zahrnující 47 druhů, z toho 19 popsaných samotným Ratajem.[2] Později Rataj popsal několik dalších druhů, mimo jiné i kontroverzní Echinodorus africanus RATAJ (1981), údajně pocházející z afrického Kamerunu (tedy zcela mimo dosud známý areál rodu). Ratajovy popisy však byly často založeny na rostlinách neznámého původu, navíc mnohdy sterilních. Pro tyto a další chyby se Ratajova revize stala předmětem odborné kritiky.[3] V roce 1994 vydali američané Haynes a Holm-Nielsen novou revizi, uznávající jen 26 druhů, z toho pouze tři popsané Ratajem.[4]Spolu s novým druhem popsaným roku 2000 Kasselmannovou[5], je druhů podle této revize 27:

I tato nová revize se však stala předmětem kritiky, protože autoři vycházeli především z herbářového materiálu, nikoliv z živých rostlin. Většina rostlin na akvaristickém trhu se navíc prodává pod Ratajovými jmény. Roku 2004 vydal Rataj novou revizi, která obnovuje většinu druhů zneplatněných Haynesem a Holm-Nielsenem a zahrnuje celkem 62 druhů. Revize však opakuje chyby staré revize z roku 1975 (především popis neplodících rostlin nejasného původu).[6]

Rod Echinodorus dle Lehtonena[editovat | editovat zdroj]

Africké šípatkovce[editovat | editovat zdroj]

Dobře známý a potvrzený výskyt šípatkovců je omezen na americký kontinent. Karel Rataj ovšem mimo jiné popsal i tři druhy údajně pocházející z Afriky. Pozdější autoři však africký původ těchto šípatkovců považují za pochybný[3] či vyvrácený[7]. První a nejznámější z Ratajem popsaných afrických šípatkovců je Echinodorus africanus, který údajně v Kamerunu nasbíral a do Evropy dovezl Eduard Pürzl. Christel Kasselmannová se roku 1984 v Kamerunu pokoušela šípatkovce najít, nalezla ale žabníkovité rostliny odpovídající sice Pürzlovým fotografiím, nikoliv však již Ratajovu popisu. Nalezené rostliny byly později určeny jako Limnophyton fluitans.[8] Fotografie publikovaná Ratajem pod jménem Echinodorus africanus v jeho pozdějších publikacích včetně revize z roku 2004 je identická s fotografiemi, které Rataj publikoval již dříve jako Echinodorus horemanii.[7] Haynes a Holm-Nielsen i Lehtonen uvádí Echinodorus africanus jako nomen dubium. Rostliny obvykle pěstované a prodáváné pod tímto jménem jsou blízce příbuzné s jihoamerickým Echinodorus uruguyaensis.

Další dva údajné africké druhy jsou Echinodorus veronikae a Echinodorus viridis.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KASSELMANN, Christel. Echinodorus: Die beliebtesten Aquarienpflanzen. [s.l.] : Dähne, 2001. ISBN 978-3921684993. (německy) 
  2. RATAJ, Karel. Revizion [sic] of the Genus Echinodorus Rich.. Praha : Academia, 1975. (Studie ČSAV; sv. 2) (anglicky) 
  3. a b LEHTONEN, Samuli. An integrative approach to species delimitation in Echinodorus (Alismataceae) and the description of two new species. Kew Bulletin. 12 2008, roč. 63, čís. 4. ISSN 0075-5974. (anglicky) 
  4. HAYNES, Robert R.; HOLM-NIELSEN, Lauritz B.. The Alismataceae. New York : The New York Botanical Garden, 1994. (anglicky) 
  5. KASSELMANN, C.. Echinodorus decumbens Kasselmann, spec. Nov. (Alismataceae), eine neue Art aus Ostbrasilien. Aqua Planta. 2000, čís. 1, s. 3-10. (německy) 
  6. http://www.echinodorus-online.de/English/Species/species.html
  7. a b SOMOGYI, Jozef. Taxonomic, nomenclatural and chorological notes on several taxa of the genus Echinodorus (Alismataceae). Biologia. 2006, roč. 61, čís. 4, s. 381-385. (anglicky) 
  8. KASSELMANN, Christel. Limnophyton fluitans Graebner: 1. Klarheit um Echinodorus africanus Rataj. Aqua Planta. 1984, roč. 9, čís. 4, s. 17-21. (německy)