Řepinka latnatá
 Řepinka latnatá | |
|---|---|
 Řepinka latnatá (Neslia paniculata) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | brukvotvaré (Brassicales) |
| Čeleď | brukvovité (Brassicaceae) |
| Rod | řepinka (Neslia) Desv. |
| Binomické jméno | |
| Neslia paniculata (L.) Desv., 1815 | |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Řepinka latnatá (Neslia paniculata) je štíhlá, středně vysoká, žlutě kvetoucí plevelná bylina která je jediným druhem globálně rozšířeného rodu řepinka z čeledě brukvovitých.
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Je původem euroasijská stepní rostlina, její areál výskytu se rozprostírá od Atlantiku přes celou Evropu směrem na východ po Kavkaz, Himálaj, Střední Asii, střední Sibiř a do Mandžuska na východě Asie, směrem na jih po sever Afriky. Zavlečena byla i do Severní a Jižní Ameriky.
V České republice tento archeofyt vyrůstá téměř po celém území. Vyžaduje těžké, vápnité, slínité a na živiny bohaté půdy, roste na polích, úhorech, u cest i na rumištích a skládkách. Ojediněle se objevuje také v kulturních rostlinách, v obilovinách a okopaninách. Přes svůj stepní původ není náročná na teplo a v podhůří vystupuje tak vysoko jak roste obilí.[2][3]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Jednoletá nebo ozimá rostlina porostlá drsnými chlupy, hvězdicovitými hustě a jednoduchými řídce. Z tenkého vřetenovitého kořen vyrůstá přímá, v horní části rozvětvená (méně často je jednoduchá) lodyha vysoká 20 až 80 cm a u báze hrubá 2 až 3 cm. Listy přízemní jsou krátce řapíkaté a brzy usychají. Lodyžní listy vyrůstají střídavě, jsou přisedlé nebo objímavé se špičatými oušky asi 5 mm dlouhými. Jejich podlouhlé až kopinaté čepele, dlouhé 3 až 7 cm a 1 cm široké, jsou na koncích špičaté a po obvodě celokrajné nebo jemně zubaté, směrem vzhůru se zkracují a zužují a oboustranně jsou porostlé hvězdicovitými chlupy.
Na koncích lodyh vyrůstají pravidelné, čtyřčetné, oboupohlavné stopkaté květy tvořící mohutné květenství koncový hrozen s 50 až 90 květy, v době dozrávání plodůse výrazně prodlužuje. Vztyčené trvalé kališní lístky, až 2 mm dlouhé, jsou podlouhle kopinaté a tupě zakončené, mají zelenožlutou barvu a po obvodě tenký blanitý lem. Korunní lístky, až 3 mm dlouhé, jsou podlouhle obvejčité a mají světložlutou barvu. V květu je šest mírně dvoumocných tyčinek ve dvou kruzích, po obou stranách venkovních jsou čtyři půlměsíčkové nektaria, prašníky jsou vejčité. Čnělka nesoucí hlavičkovitou bliznu je u báze ztenčená a při dozrávání odpadne. Rostlina kvete nejčastěji od května do července, je hmyzosprašná nebo samosprašná. Základní chromozómové číslo je x = 7.
V původně dvoupouzdrém semeníku se čtyřmi vajíčky jedno pouzdro a tři vajíčka obvykle zanikají, semeník se stává jednopouzdrým s jediným vajíčkem a jednosemenné, nepukající, hrubostěnné plody jsou považovány za nažky. Vyrůstají na šikmo odstálých až vodorovných chlupatých plodních stopkách dlouhých okolo 1 cm, jsou kulovitého tvaru a velikosti asi 2,4 mm a jejich drsný povrch je zbarven zeleně, hnědě nebo nafialověle, po vyschnutí jsou svrasklé. Každá obsahuje světle hnědé semeno asi 1,2 mm velké, oválného až kulovitého tvaru, které je na povrchu jemně síťované, po navlhčení neslizovatí.[2][3][4][5][6][7]
Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]
Řepinka se rozmnožuje výhradně semeny, ta klíčí celoročně a nepravidelně, v půdě si podržují několikaletou klíčivost. Ozimé formy, ze semen vyklíčených z podzimu, na jaře rychle rostou a brzy kvetou, jejich semena tak dozrávají obvykle před sklizní obilí. Část těchto semen vypadne na půdu a zbytek se obvykle sklidí se zrním. Jarní formy kvetou později a jednotlivě, mnohde až do podzimu. S osivem byla pravděpodobně také zavlečena do Nového světa. Protože neobrůstá po posečení nemůže růst a úspěšně se množit ve víceletých pícninách.[4][5]
Význam[editovat | editovat zdroj]
Tento druh byl nejen v ČR považován za nepříjemný plevel, v příhodných obdobích klíčil na podzim v takovém množství, že utlačoval plodiny, např. ozimé a jarní obiloviny, řepku, len a okopaniny. Zvláště na počátku jara, kdy řepinka latnatá vytváří široké listové růžice a lodyhy které potřebují hodně živin, vláhy a světla ke svému růstu se na vyseté plodiny nedostává.
V krajinách kde se osivo obilovin pravidelně čistí je škodlivost tohoto druhu nepatrná a považuje se za málo významný plevelný druh. V současnosti se na polích v Česku vyskytuje jen velmi omezeně.[4][5]
Taxonomie[editovat | editovat zdroj]
Někdy je uznáváno dělení řepinky latnaté do dvou poddruhů:
- Neslia paniculata subsp. paniculata
- Neslia paniculata subsp. thracica (Velenovský) Bornmüller
Poddruhy se od sebe odlišují špičatým nebo zakulaceným zakončením plodů. V České republice roste pouze nominátní poddruh.[1][8]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b BioLib.cz – Neslia paniculata (Řepinka latnatá) [online]. BioLib.cz [cit. 2013-12-15]. Dostupné online.
- ↑ a b ELIÁŠ JUN., Pavol. BOTANY.cz: Řepinka latnatá [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 06.07.2007 [cit. 2013-12-15]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ a b GOLIAŠOVÁ, Kornélia; ŠÍPOŠOVÁ, Helena. Flóra Slovenska V/4: Neslia paniculata [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 2002 [cit. 2013-12-15]. S. 588–594. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-16. ISBN 80-224-0710-0. (slovensky)
- ↑ a b c Herba, Atlas plevelů: Řepinka latnatá [online]. Česká zemědělská univerzita, FAPaPZ, Katedra agroekologie a biometeorologie, Praha [cit. 2013-12-15]. Dostupné online.
- ↑ a b c DEYL, Miloš. Plevele polí a zahrad. Ilustrace Otto Ušák. Praha: Československá akademie věd, 1956. 374 s. HSV 38873/55/SV3/6423. Kapitola Řepinka latnatá, s. 205–206.
- ↑ AL-SHEHBAZ, Ihsan A. Projects Brassicaceae: Neslia paniculata [online]. Tropicos.org, Missouri Botanic Garden, St. Louis, MO, USA, rev. 07.09.2009 [cit. 2013-12-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Flora of China: Neslia paniculata [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2013-12-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Flora of North America: Neslia [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2013-12-15]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu řepinka latnatá na Wikimedia Commons - Botanický ústav AV ČR – rozšíření řepinky latnaté v ČR
