Řeka svatého Vavřince

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Řeka sv. Vavřince)
Řeka svatého Vavřince
Saint Lawrence River
Fleuve Saint-Laurent
Základní informace
Délka toku1 197 km
Plocha povodí1 269 000 km²
Průměrný průtok7 800 m³/s
SvětadílSeverní Amerika
Pramen
Ústí
Protéká
Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké (New York), KanadaKanada Kanada (Ontario, Québec)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, záliv svatého Vavřince
povodí řeky včetně Velkých jezer
povodí řeky včetně Velkých jezer
Geodata
OpenStreetMapOSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Řeka svatého Vavřince[1][2], též řeka Svatého Vavřince[3] (anglicky Saint Lawrence River, francouzsky fleuve Saint-Laurent, mohawsky Kaniatarowanenneh), je řekaSeverní Americe, která zajišťuje odtok z Velkých jezer do Atlantského oceánu. Částečně tvoří hranici mezi Kanadou (provincie Ontario) a USA (stát New York) a pokračuje kanadskou provincií Québec. Vlastní řeka svatého Vavřince je přibližně 1200 km dlouhá (od odtoku z jezera Ontario k ústí do zálivu svatého Vavřince). Délka celé říční soustavy od pramenů řeky Saint Louis (přítok Hořejšího jezera) v Minnesotě je 3350 km. Povodí má rozlohu 1 269 000 km².

Průběh toku[editovat | editovat zdroj]

Na horním toku (od jezera Ontario k městu Cornwall) tvoří hranici mezi Kanadou a USA a níže protéká zcela po území Kanady. Dolina řeky se rozkládá v rozsáhlé tektonické propadlině na styku Kanadského štítu a Appalačských hor. Mezi městy Prescott a Montréal řeka protíná úzký výběžek štítu. Úsek s peřejemi s převýšením necelých 70 m je dlouhý 175 km. K jeho obeplutí byly postaveny kanály. Pod městem Québec řeka vytváří estuár dlouhý 400 km a široký až 50 km, který se otevírá do Zálivu svatého Vavřince. Břehy zálivu jsou vysoké a srázné. Na úrovni západního okraje ostrova Anticosti je řeka široká už 125 km. Zde také přechází ve vlastní Záliv svatého Vavřince.

Přítoky[editovat | editovat zdroj]

Větší přítoky jsou Ottawa, Saint-Maurice a Saguenay zleva a Richelieu zprava. Zprava se připojuje průplav od řeky Hudson (USA).

Vodní stav[editovat | editovat zdroj]

Zdroj vody je smíšený (sníh a déšť). Průměrný průtok vody je u jezera Ontario 6 750 m³/s a pod ústím Ottawy 7 800 m³/s. Led je na řece od prosince do dubna. Estuár nezamrzá a lodní doprava na něm je přerušena jen během jarního tání. Mořský příliv dosahuje až k městu Trois-Rivières. U Québecu dosahuje 5,5 m.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Spolu s Velkými jezery je důležitou součástí vodní cesty spojující vnitrozemí obou států s Atlantským oceánem. Na úseku mezi Montrealem a jezerem Ontario byla (kromě obchvatných kanálů) vytvořena kaskáda hydrouzlůvodními nádržemi. Největší jsou hydroelektrárna svatého Vavřince na hranicích Kanady a USA a hydroelektrárny Boarnua a Robert-Sanders v Kanadě. Největší města přístavy na řece jsou Kingston, Cornwall, Montréal, Sorel, Trois-Rivières a Québec.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Index českých exonym: Standardizované podoby, varianty. 1. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2006. 125 s., mapy. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 80-86918-04-1. S. 68, 90. 
  2. Geografický místopisný slovník světa. 1. vyd. Praha: Academia, 1993. ISBN 978-80-87062-47-0. S. 773. 
  3. Pravidla českého pravopisu. 1. vyd. Brno: Lingea, 2008. 895 s. ISBN 80-86918-04-1. S. 625. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]