Řízení
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Řízením neboli procesem (angl. proceedings nebo procedure, něm. Prozeß nebo Verfahren, fr. processus, procès nebo procédure) se v právu nazývá formalizovaný postup, kterým orgán veřejné moci jedná s fyzickými nebo právnickými osobami.
Činnost orgánu veřejné moci je podřízena zásadě legality, proto musí mít každý jednotlivý procesní úkon podklad v zákoně - libovůle ze strany orgánu veřejné moci je nepřípustná.
Jednotlivé druhy řízení upravují komplexní procesní předpisy:
- trestní řád upravuje trestní řízení před orgány činnými v trestním řízení
- občanský soudní řád upravuje civilní řízení před soudem
- soudní řád správní upravuje řízení před soudem ve správním soudnictví
- správní řád upravuje obecně řízení před správními úřady
- zákon o správě daní a poplatků (daňový řád) upravuje řízení před finančními orgány
Zvláštní (na však komplexní) doplňující procesní úprava je obsažena i v některých dalších zákonech, např. zákoně o přestupcích nebo ve stavebním zákoně, azylovém zákoně apod.
Z principu legality rovněž vyplývá, že ačkoli v řadě zákonů je výslovně stanoveno, že na určité řízení se nepoužije správní řád, takové ustanovení je protiústavní a zřejmě je nelze aplikovat, neboť vyloučením správního řádu se řízení ocitá bez náležitého procesního podkladu (k tomuto stanovisku se ve své judikatuře přiklonil i Ústavní soud).
Řízení je zahajováno buď na návrh nebo z (povinné) iniciativy orgánu veřejné moci a vždy končí pravomocným rozhodnutím; jiný způsob skončení řízení není přípustný.
Další informace o jednotlivých druzích řízení jsou obsaženy u příslušných procesních předpisů.
