Římskokatolická farnost Třebíč-zámek
| Římskokatolická farnost Třebíč-zámek | |
|---|---|
 Farní bazilika svatého Prokopa
|
|
| Děkanát | Třebíč |
| Diecéze | Brněnská |
| Provincie | Morava |
| Farář | P. Jakub Holík
|
| Obce farnosti: | |
| Budíkovice, Podklášteří, Račerovice, Sokolí, Týn | |
| Adresa | |
| Zámek 1, 674 01 Třebíč | |
| Stav z roku 2010 (XI.) | |
Římskokatolická farnost Třebíč-zámek je jedno z územních společenství římských katolíků v městě Třebíči s farním kostelem bazilikou sv. Prokopa na Podklášteří.
Obsah |
Dějiny farnosti [editovat]
Na počátku dějin zámecké farnosti stojí rozhodnutí Josefa z Valdštejna, představitele třebíčské vrchnosti, vrátit celému zámeckému kostelu jeho původní účel. Stalo se tak roku 1724; předtím náboženským účelům sloužila jen stavebně oddělená „kaple svatého Prokopa“. Schválení olomoucké konzistoře však přišlo až o tři roky později[1]. V roce 1759 vznikla při zámeckém kostele lokálie; jejím prvním duchovním správcem (lokalistou) byl Filip Zwach[2].
Zámecká lokálie byla povýšena na farnost roku 1859, třetí farností na území města se však stala až o téměř sto let později, když se Podklášteří připojilo k Třebíči. Začátkem 20. století čítalo území zámecké farnosti 2778 katolíků, 132 nekatolíků a 619 židů[2].
Území farnosti [editovat]
Do farnosti náleží městské části města Třebíče:
- Třebíč-Zámek s farním kostelem svateho Prokopa
- Podklášteří,
- Týn (s jeho domovem důchodců),
- Sokolí,
- Račerovice,
- Budíkovice.
Faráři [editovat]
Zámeckými faráři[3] v 18. a 19. století byli: Filip Zwach (1759–1776), Josef Schneider (1776–1780), Ignác Zwach (1781–1810), Antonín Durta (1810–1815), Karel Kotil (1815–1823), Jan Racek (1823–1827), Antonín Schirek (1827–1843), Jan Janoušek (1843–1854), Alois Schrotz (1854–1875)[4]. Do podzimu 2010 byl ve farnosti farářem P. František Puchnar, nahradil ho P. Jakub Holík.[5]
Zdroje [editovat]
- Římskokatolická farnost Třebíč-zámek na webu Biskupství brněnského,
- FIŠER, R., NOVÁČKOVÁ, E., UHLÍŘ, J. Třebíč. Dějiny města I. 1. vyd. Brno : Blok, 1978. 208 s.
- JANÁK, J. Třebíč. Dějiny města II. 1. vyd. Brno : Blok, 1981. 224 s.
Reference [editovat]
- ↑ Fišer, Nováčková, Uhlíř, l. c., str. 167.
- ↑ a b Janák, l. c., str. 182.
- ↑ BOROVÝ, K. Úřední sloh církevní. Příruční kniha praktického úřadování pro katolické duchovenstvo. 2., rozšířené vydání. Praha, 1887. Str. 148: „Lokalisté (v Tyrolsku nazývají se kuráti, v Solnohradsku vikáři) jsou farářové v pravém slova smyslu, byť se v starých dekretech capellani locales nazývají.“
- ↑ Janák, l. c., 183.
- ↑ roz. Třebíčská bazilika má nového faráře. Třebíčský deník. 11 2010, roč. 9, čís. 256, s. 1. ISSN 1002-095X.
