Římskokatolická farnost Křinec

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Římskokatolická farnost Křinec
Farní kostel svatého Jiljí v Křinci
Základní údaje
Církevřímskokatolická
Vikariátmladoboleslavský
Diecézelitoměřická
Provinciečeská
Administrátor excurrendoR.D. František Janíček
Lokalizace farnosti
Římskokatolická farnost Křinec
Římskokatolická farnost
Křinec
Území farnosti
Křinec • Nové Zámky • Zábrdovice u Křince
Kontakt
Adresa sídlaMcely 20, 289 36, Česko
Webové stránkywww.farnostmcely.cz
E-mailfarnost.krinec@dltm.cz
Datová schránka9ds6hug
IČO62991582 (VR)
Externí odkazy
Databáze Ministerstva kultury České republiky
Údaje v infoboxu aktuální k 8/2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost Křinec (něm. Kschinetz[1]) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území městyse Křinec a v jeho okolí. Organizačně spadá do mladoboleslavského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je kostel svatého Jiljí v Křinci.[2]

Historie farnosti[editovat | editovat zdroj]

Již ve středověku existovala v Křinci farnost (plebánie), která však zanikla za husitských válek. Po třicetileté válce začalo být území farnosti spravováno řeholníky z okolních klášterů, např. dominikány z Nymburka.[3] Matriky jsou pro místo zachovány od roku 1660.[4] Farní kostel sv. Jiljí byl v Křinci vybudován ve 3. čtvrtině 17. století, snad okolo roku 1669. Později byl klasicistně upravován.[5] V roce 1758 zde byla zřízena samostatná farnost.[4] Ve 20. století přestala být farnost obsazována sídelním knězem. Do 31. května 1993 byla farnost součástí nymburského vikariátu. V letech 2005–2008 byla administrována excurrendo z Rožďalovic, od roku 2008 pak ze Mcel. Od 15. 3. 2023 je administrována excurrendo z Dobrovic.

Duchovní správcové vedoucí farnost[editovat | editovat zdroj]

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:[p 1]

  • 1357 Rappota, † 1378
  • 1359 Nicolaus
  • 1389 Mařík z Benátek
  • 1398 Andreas z Bosně
  • 1407 Petrus
  • 1418 Joannes z Hořic
  • 1650 Franciscus Hieronymus Lenz OFM
  • 1651 Carolus Marcell OFM Cap.
  • 1651–1654 kapucíni z Roudnice
  • 1655 Stephanus Kaminski
  • 1670 Joannes Theophilus Ostopoliensis OP
  • 1689 Joannes Fiala
  • 1690 Alexander Sauersieg
  • 1693 Aegidius Havlitius OP
  • 1695 Thoma Borowetz OP
  • 1698 Cyprianus Passerinus OP
  • 1701 Ambrosius Hyacinthus Reichl OP
  • 1704 Michaël Mittag OP
  • 1707 Rochus Malowesky OP
  • 1710 Norbertus Eerben OP
  • 1714 Rochus Malowesky OP
  • 1717 Adrianus Kouřimský OP
  • 1719 Joachim Nater
  • 1724 Daniel Sertl
  • 1725 Joachim Nater
  • 1726 Andreas (Ondřej) Janda OP
  • 1758 Wenceslaus Hegler
  • 1768 Joannes Damaschko (Jan Damaška)
  • 1781 Joann. Haabe (Jan Kryštof Haabe)
  • 1796 Václav Symphorian Haber OFM Cap., † 7. 6. 1810
  • 1810 par. vacat
  • 1812 Franc. Prukner (František Xaver Prückner), n. 14. 3. 1770 Kostomlaty, o. 14. 11. 1796, † 30. 5. 1836
  • 1837 par. vacat
  • 1838 Jos. Neumann, n. 6. 12. 1806 Kostens., o. 19. 12. 1829, † 30. 4 1867
  • 1848 Josef Nožička, n. 18. 1. 1810 Robausensis., o. 4. 8. 1834, † 4. 4. 1870
  • 1871 Antonín J. Černovický, n. 16. 9. 1838 Turnov, o. 29. 7. 1863, † 9. 11. 1898
    • 1889 Rudolf Vrba, kaplan?, n. 6. 10. 1860 Bělá p. Bezdězem, o. 1887, † 18. 10. 1939 Mladá Boleslav
  • 1898 par. vacat, admin. int. Joann. Jonáš
  • 1899 Joann. Jonáš, n. 13. 1. 1864 Chyňava, o. 29. 6. 1890, † 30. 8. 1901
  • 1901 par. vacat, admin. interc. Ferd. Hrubý
  • 1902 Joann. Koppa, n. 15. 5. 1860 Josefov, o. 22. 5. 1887
  • 1911 Franc. Vysoký, n. 4. 7. 1864 Poplzí, o. 29. 6. 1890, † 15. 5. 1935
  • 1935 par. vacat, admin. excurr. Joann. Černovický
  • 1936 par. vacat, admin. excurr. Rudof Sitte
  • 1938 par. vacat, admin. excurr. Franc. Venzl
  • 1. 10. 1939 Franc. Pražák, n. 11. 1. 1889 Dobrovice, o. 5. 7. 1914, † 7. 3. 1978
  • 1. 11. 1958 Aug. Rokyta
  • 1. 8. 1969 Jindřich Krtil
  • 1. 8. 1970 Josef Zlámal, O. Melit.
  • 1. 1. 1994 Petr Kubíček
  • 15. 11. 1996 František Segeťa
  • 1. 2. 2004 – 30. 6. 2018 trvalý jáhen Jaroslav Pekárek, admin. excurr. in materialibus
  • 1. 10. 2005 Milan Matfiak, admin. excurr. in spiritualibus, 2005–2008 z Rožďalovic, pak ze Mcel
  • 1. 7. 2016 Lukáš Hrabánek, admin. excurr. in spiritualibus ze Mcel;[6] od 1. 7. 2018 admin. excurr. ze Mcel
  • 15. 3. 2023 František Janíček, admin. excurr. z Dobrovic[3]

Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.

Galerie duchovních správců[editovat | editovat zdroj]

  • P. Ondřej Janda OP, duchovní správce v letech 1726–1758
    P. Ondřej Janda OP, duchovní správce v letech 1726–1758
  • R.D. Jan Damaška, farář v letech 1768–1781
    R.D. Jan Damaška, farář v letech 1768–1781
  • R.D. Jan Kryštof Haabe, farář v letech 1781–1796
    R.D. Jan Kryštof Haabe, farář v letech 1781–1796
  • P. Václav Symphorian Haber OFM Cap., farář v letech 1796–1810
    P. Václav Symphorian Haber OFM Cap., farář v letech 1796–1810
  • R.D. František Xaver Prückner, farář v letech 1812–1836
    R.D. František Xaver Prückner, farář v letech 1812–1836
  • R.D. Josef Nožička, farář v letech 1848–1870
    R.D. Josef Nožička, farář v letech 1848–1870
  • R.D. Antonín J. Černovický, farář v letech 1871–1898
    R.D. Antonín J. Černovický, farář v letech 1871–1898
  • R.D. Rudolf Sitte, farář v letech 1936–1938
    R.D. Rudolf Sitte, farář v letech 1936–1938

Území farnosti[editovat | editovat zdroj]

Do farnosti náleží území obce:[4]

Římskokatolické sakrální stavby a místa kultu na území farnosti[editovat | editovat zdroj]

Fotografie Stavba Místo Bohoslužby Zeměpisné souřadnice Status Číslo kulturní památky
Kostel a fara
1. Kostel sv. Jiljí Křinec bližší informace o bohoslužbách náves
50°16′3″ s. š., 15°8′25″ v. d. 		farní kostel[4] 37839/2-1849 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
(Q24282904)
2. Fara Křinec — náves, vedle kostela sv. Jiljí
50°16′3″ s. š., 15°8′25″ v. d. 		bývalé sídlo farního úřadu 37839/2-1849 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
(Q24282904)
Kaple
3. Kaple sv. Jana Nepomuckého Křinec bližší informace o bohoslužbách při silnici k Bošínu
50°16′27″ s. š., 15°8′16″ v. d. 		hřbitovní kaple[4] 17782/2-1850 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
(Q37336446)
4. Kaple Nejsvětější Trojice Křinec, Chotuc bližší informace o bohoslužbách na Chotuci
50°16′2″ s. š., 15°7′13″ v. d. 		hřbitovní kaple[4] 10280/2-4272 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
(Q37336409)
5. Kaple sv. Václava Křinec bohoslužby příležitostně rozcestí proti hřbitovní kapli sv. Jana Nepomuckého
50°16′28″ s. š., 15°8′14″ v. d. 		výklenková kaple 19223/2-2975 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
(Q37336464)
6. Kaple Zábrdovice u Křince bohoslužby příležitostně náves
50°15′38″ s. š., 15°8′52″ v. d. 		obecní kaple —
Sochy a venkovní kříže
7. Socha sv. Jana Nepomuckého Křinec — rozcestí proti hřbitovní kapli sv. Jana Nepomuckého
50°16′28″ s. š., 15°8′14″ v. d. 		socha 37034/2-1856 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
(Q37336430)
8. Sloup se sochou Panny Marie Křinec — na Zeleném náměstí
50°15′50″ s. š., 15°8′11″ v. d. 		mariánský sloup 29303/2-3145 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
(Q37336397)
9. Venkovní kříž a zvonička Nové Zámky — náves
50°16′46″ s. š., 15°9′57″ v. d. 		krucifix a zvonice —
Hřbitovy
10. Hřbitov s kaplí Nejsvětější Trojice Křinec, Chotuc bohoslužby příležitostně východně od obce
50°16′2″ s. š., 15°7′12″ v. d. 		farní hřbitov —
11. Hřbitov s Kaple sv. Jana Nepomuckého Křinec bohoslužby příležitostně severně od obce
50°16′26″ s. š., 15°8′18″ v. d. 		obecní hřbitov —
12. Židovský hřbitov Křinec, Chotuc bohoslužby viz Židovská obec v Praze východně od obce
50°15′55″ s. š., 15°7′4″ v. d. 		židovský hřbitov —
Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky

Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.
  2. ↑ Německý název lokality ve farnosti do roku 1945.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. S. 404. 
  2. ↑ Katalog biskupství litoměřického, Římskokatolická farnost Křinec [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-12-04]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2023. 
  4. ↑ a b c d e f Macek, s. 104.
  5. ↑ POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech K/O, sv. II. Praha: Academia, 1978. 580 s. Kapitola Křinec /Nymburk/, s. 163–164. 
  6. ↑ Personalia. ACEL. Červen 2016, čís. 6, s. 32. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Farnosti mladoboleslavského vikariátu
Vikariáty litoměřické diecéze
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Římskokatolická_farnost_Křinec&oldid=23394273“