Římskokatolická farnost Blansko
| Římskokatolická farnost Blansko | |
|---|---|
.jpg) Kostel svatého Martina | |
| Základní údaje | |
| Církev | římskokatolická |
| Děkanát | Blansko |
| Diecéze | brněnská |
| Provincie | moravská |
| Farář | R. D. Jaroslav Čupr |
| Území farnosti | |
| Blansko, Dolní Lhota, Hořice, Horní Lhota, Klepačov Lažánky, Olešná, Olomučany, Ráječko, Spešov, Těchov | |
| Kontakt | |
| Adresa sídla | Komenského 14, 678 01 Blansko |
| Webové stránky | www |
| blansko@dieceze.cz | |
| Datová schránka | j8qu7fa |
| IČO | 62075829 (VR) |
| Externí odkazy | |
| Databáze Ministerstva kultury České republiky | |
| Údaje v infoboxu aktuální k 07/2020 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Římskokatolická farnost Blansko je jedno z územních společenství římských katolíků s farním kostelem sv. Martina v děkanátu Blansko.
Území farnosti[editovat | editovat zdroj]
- Blansko – farní kostel sv. Martina
- Dolní Lhota
- Hořice
- Horní Lhota
- Klepačov – kaple
- Lažánky – kaple
- Olešná
- Olomučany – filiální kostel Božského Srdce Páně
- Ráječko
- Spešov – kaple Panny Marie Růžencové, kaple sv. Jana Nepomuckého
- Těchov – kaple-zvonice
Historie farnosti a kostela[editovat | editovat zdroj]
Blanenská farnost s kostelem sv. Martina patří mezi nejstarší na Moravě. Její původ dle legendy zasahuje až do roku 882. První historicky zaručená zpráva pochází z roku 1131, kdy se Blansko a Rájec nad Svitavou uvádí jako bohaté statky olomouckého biskupství. Proto se také roku 1136 rozhodl olomoucký biskup Jindřich Zdík a držitel Blanska postavit zde kostel. Ale jeho spory s moravským knížetem Vratislavem zahájení stavby oddálily o dva roky. Roku 1138 bylo započato se stavbou, která byla dokončena v roce 1140. Kostel byl posvěcen téhož roku samotným biskupem Zdíkem.
Kostel byl vystaven ve slohu prvních tvrzí. Pravděpodobně měl obdélníkový půdorys, neměl věž a byl prost všech stavebních okras. Byl obehnán vysokou zdí, která sloužila k obranným účelům. Zdá se být pravděpodobné, že v době tatarských nájezdů roku 1241 a v době husitských válek byl kostel vážně poškozen. O jeho obnovu se s největší pravděpodobností zasloužil nový olomoucký biskup a od roku 1436 také nový majitel statku Blansko Pavel z Miličína. O tom, že kostel v 15. století doznal určitých oprav či úprav, může svědčit popis kostela pocházející z konce 17. století, kde se praví, že kostel jakož i věž byl zbudován ve spodní části z kamene, měl tři zvony a věžičku zvanou Sanctus.
Tento malý a zchátralý kostelík byl výrazně obnoven roku 1707 nákladem rodiny Gellhornů. Byla postavena nová věž, oratorium a kůr. Další významnou úpravou bylo prodloužení kostelní lodi k východu a přestavba kněžiště, která proběhla roku 1793 nákladem blanenského mlynáře Václava Matušky. V této době se prakticky zastavil stavební vývoj kostela a jeho tehdejší podoba se dochovala až dodnes. Další vývoj zaznamenal pouze interiér kostela.
Duchovní správci[editovat | editovat zdroj]
Prvním známým farářem byl Jan z roku 1350. Za třicetileté války byla řada farností v okolí opuštěných, proto blanenský farář spravoval mj. Jedovnice (do roku 1668), Lipovec či Ostrov u Macochy. V letech 1887 až 1906 byl blanenským farářem bývalý poslanec František Srbecký.[1] Na přelomu 70. a 80. let 20. století zde jako farář působil bývalý generální vikář brněnské diecéze Jiří Mikulášek. Farářem byl od 1. srpna 2000 R. D. Mgr. Jiří Kaňa.[2], kterého 1. 8. 2022 nahradil R.D. ICLic. Mgr. Jaroslav Čupr[3]. Jiří Kaňa se stal děkanem ve farnosti Velké Meziříčí.
Bohoslužby[editovat | editovat zdroj]
| Kostel | Místo | Bohoslužba (den) | Hodina | Poznámka |
|---|---|---|---|---|
| kostel sv. Martina | Blansko | neděle pondělí středa čtvrtek pátek sobota |
7.00, 9.00 17.45 17.45 17.45 adorace 17.45 (ve školním roce pro děti) 17.45 |
farní kostel |
| kostel Božského Srdce Páně | Olomučany | neděle | 11.00 (2. neděli v měsíci mše, jinak bohoslužba slova) | filiální kostel |
Rodáci kněží, řeholnice a řeholníci a jáhni[4][editovat | editovat zdroj]
Kněží[editovat | editovat zdroj]
Ve farnosti slavili primice tito novokněží[4]:
- Karel Doležel, SDB (Salesián) - vysvěcen 1982
- Damián Němec, OP (dominikán) - primice 1990
- Pacifik Matějka, OFMCap (kapucín) - sliby 1995, svěcení a primice 1997
- Antonín Sedlák (Diecéze litoměřice) - primice 2003
- Petr Beneš - primice 2001
- Martin Mokrý - primice 27. června 2020 (svěcení přijal 20.6. 2020 v katedrále sv. Petra a Pavla v Brně z rukou brněnského biskupa Mons. Vojtěcha Cikrleho)
Řeholnice[editovat | editovat zdroj]
- Katřina Anežka Němcová, SCM - noviciát 1976, první sliby 1977
- Xavera Anna Starychová, OCB - noviciát 1983, věčné sliby 1988
- Jiřina Čípková, SSJ - noviciát 2013, první sliby 2018
- Fidelis Jitka Sedláková, OCB - 1988 vstup, 1992 noviciát, první sliby 1994
Jáhni[editovat | editovat zdroj]
- František Klíč, st. (trvalý) - svěcení 1995 (příprava od roku 1983) - *1946, +2000
- Oldřich Němec (trvalý) - svěcení 1995 (příprava od roku 1983)
- František Klíč, ml. (trvalý) - svěcení 2016, rodák, působí v děkanátu Šumperk ve farnosti Rapotín
- Jiří Dyčka
Aktivity farnosti[editovat | editovat zdroj]
Ve farnosti je aktivní schola i ministranti. Čtyřikrát do roka vychází farní zpravodaj Plášť svatého Martina. [5]
Každoročně se koná tříkrálová sbírka, při které se vybere více než 100 tisíc korun, [6][7] (v roce 2017 šlo jen v samotném Blansku o 154 325 korun).[8] O rok později činil výtěžek sbírky v Blansku 178 823 korun.[9]
Den vzájemných modliteb farností za bohoslovce a bohoslovců za farnosti brněnské diecéze a Adorační den připadá na 3. září.
Farnost se zapojuje do projektu Noc kostelů.[10]
O jarních prázdninách pořádá farnost tábor pro děti týdenní tábor už pro třetí generaci účastníků.[11]
S farností úzce spolupracují další organizace - např. Kolpingova rodina Blansko, která využívá farního zázemí a poskytuje zde celou řadu rukodělných i mezigeneračních kroužků.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ KNIES, Jan. Blanský okres Vlastivěda moravská. Brno: GARN, 2008. 364 s. ISBN 978-80-86347-89-9. S. 47.
- ↑ Biskupství brněnské. Katalog brněnské diecéze: proměnná část. Příprava vydání Gerbrich, Josef. Brno: Biskupství brněnské, 2012. 200 s. S. 33.
- ↑ Články - Farářem v Blansku byl 22 let. Dnes otce Jiřího Kaňu střídá Jaroslav Čupr | blansko.cz. www.blansko.cz [online]. [cit. 2022-08-18]. Dostupné online.
- ↑ a b Kněží, jáhni, bohoslovci a sestry z naší farnosti. Plášť sv. Martina [online]. Farnost Blansko, 2017-06-01 [cit. 2022-11-09]. Dostupné online.
- ↑ Farní časopis [online]. farnostblansko.cz [cit. 2014-04-21]. Dostupné online.
- ↑ Tříkrálová sbírka 2014 [online]. blansko.charita.cz [cit. 2014-04-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-22.
- ↑ Tříkrálová sbírka Blansko [online]. blansko.charita.cz [cit. 2015-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-05.
- ↑ Výtěžek Tříkrálové sbírky 2017 dle obcí [online]. Charita Blansko [cit. 2017-02-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-19.
- ↑ Výtěžek Tříkrálové sbírky 2018 dle obcí [online]. Charita Blansko [cit. 2018-01-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-23.
- ↑ Blansko, kostel sv. Martina [online]. nockostelu.cz [cit. 2018-01-22]. Dostupné online.
- ↑ ŠTAUD, Václav. Ministranti dobývali pevnost Boyard. Katolický týdeník. Březen 2017, čís. 12, s. Diecézní zpravodajství 1.