Římská datace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Datace římského kalendáře se prováděla pomocí pevně daných dat kalend, non a id, které označovaly první, 5. (7.) a 13. (15.) den měsíce a původně souvisely s fázemi Měsíce. Den se neurčoval jako v našem kalendáři pořadovým číslem dne v měsíci, ale počtem dní, které zbývají do nejbližšího z těchto pevných dat.

  1. Pokud se jednalo o jeden z těchto dní, používal se časový ablativ: Calendis, česky o kalendách (prvního).
  2. Předcházející den se označoval výrazem pridie: pridie Calendas, česky den před kalendami (tj. poslední den předcházejícího měsíce).
  3. V ostatních případech číslo v dataci určovalo, kolik dní zbývá do nejbližšího z těchto pevný dat, započítával se i tento den. Často se psalo ante diem x nebo a. d. x. Např.: ante diem III Calendas nějakého měsíce označuje předposlední den předcházejícího měsíce, neboli „kalendy (tj. 1.) nastanou třetí den“.

Číslo v datu se psalo buď římskou číslicí (bez tečky) nebo latinskou řadovou číslovkou (po ante diem v akuzativu a samostatně v ablativu). Kalendy, nony a idy jsou v češtině stejně jako v latině vždy v množném čísle. Označují konkrétní den měsíce, případně i různě dlouhou část měsíce, která tomuto dni předchází.

Caesarovou reformou se kalendář definitivně změnil z lunisolárního na solární, kalendy, nony a idy pak zůstaly tradičním označením určitých dnů a ztratily svoji souvislost s fázemi Měsíce.

Kalendy[editovat | editovat zdroj]

Kalendy (lat. Calendae, případně Kalendae) je název prvního dne v měsíci v římském kalendáři. Slovo je odvozeno od slovesa calare (dosud v italštině), které vyvolával tehdy kněz při novoluní. Původ tohoto slova a vyvolávání je ve významu dluhů, dluhopisů, na začátku měsíce se účtovalo, splácelo, snižovalo dluhy. Od kalend je odvozeno slovo kalendář.

Kalendy jsou specifickým prvkem římského kalendáře. Proto existovalo v latině přísloví, používané v italštině zřídka i dnes, ad Calendas Graecas - „o řeckých kalendách“, tedy lidově „až naprší a uschne“, „na svatého Dindy“, tj. nikdy, protože řecký kalendář žádné kalendy neměl.

Období kalend je období před nimi, nikoliv po kalendách, kalendy jsou po jejich období. Pro uvedení dne se odpočítávají od tohoto určujícího dne, prvního v měsíci, počítají se zpětně, od konce, od kalend včetně, nikoliv následně. Uvádí vlastně kolikátý den od tohoto konce období kalend.

Výpočet se provádí tak, že počet dnů předcházejícího měsíce (m) se zvýší o 2 a odečte číslo uvedené v datu před kalendami (x). Tedy pro x Calendas : (m+2) - x. Protože kalendy jsou první den v měsíci, dny před nimi jsou v měsíci předešlém.

Např.:

  • XIII Calendas Novembris: (31+2) - 13 = 20. října (předcházející měsíc (říjen) má 31 dnů, k tomu přičíst 2 a odečíst XIII (13), tedy 20. den předcházejícího měsíce října),
  • XI Calendas Octobris: September má 30 dní, tedy (30+2) - 11 = 21. září,
  • I Calendas Octobris: 30+2 - 1= ~31. září, tedy 1. října.

Nony[editovat | editovat zdroj]

Nony (lat. Nonae) označují v březnu, květnu, červenci a říjnu 7. den, v ostatních měsících 5. den. Nonae (deváté) označují devátý den před idami (včetně) a původně odpovídaly první čtvrti Měsíce.

Výpočet pro x Nonae se provádí tak, že dle toho, který den jsou v daném měsíci nony se k 7 nebo 5 přičte 1 a odečte číslo před nonami (x). Vzoreček pro 3., 5., 7. a 10. měsíc: (7+1) - x, pro ostatní měsíce: (5+1) - x.

Např.:

  • VI Nonas Octobris: VI=6, v říjnu jsou nony 7. dne, tedy (7+1) - 6 = 2. října
  • IV Nonas Septembris: (5+1) - 4 = 2. září
Datum pro nony a idy se liší podle měsíce
Měsíc 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
lat. Januaris Februaris Martius Aprilis Maius Junius Julius Augustus September October November December
Nony 5. 5. 7. 5. 7. 5. 7. 5. 5. 7. 5. 5.
Idy 13. 13. 15. 13. 15. 13. 15. 13. 13. 15. 13. 13.

Idy[editovat | editovat zdroj]

Idy (lat. Idus) označují v březnu, květnu, červenci a říjnu 15. den, v ostatních měsících 13. den. Původně označovaly úplněk a střed měsíce, který býval dnem splatnosti. Výraz pochází z etruštiny.

Výpočet pro x Idus se provádí obdobně jako u non - tedy dle toho, který den jsou v daném měsíci idy, se k 15 nebo 13 přičte 1 a odečte číslo před idami (x). Vzoreček pro 3., 5., 7. a 10. měsíc: (15+1) - x, pro ostatní měsíce: (13+1) - x.

Např.:

  • III Idus Martii: (15+1) - 3 = 13. března
  • VIII Idus Decembris: (13+1) - 8 = 6. prosince

Tabulka[editovat | editovat zdroj]

Tabulka pro převod v juliánském kalendáři. Poslední řádek se vztahuje ke kalendám: 27. 3. (Martius) bude VI Calendas Aprilis, tedy šestý den před dubnovými kalendami.

Den 3. Martius, 5. Maius, 7. Julius, 10. October 1. Januarius, 8. Augustus, 12. December 4. Aprilis, 6. Junius, 9. September, 11. November 2. Februarius
pozn. 31 dní, idy 15. nony 7. 31 dní 30 dní 28 (29) dní
1. Calendis Calendis Calendis Calendis
2. VI Nonas IV Nonas IV Nonas IV Nonas
3. V Nonas III Nonas III Nonas III Nonas
4. IV Nonas Pridie Nonas Pridie Nonas Pridie Nonas
5. III Nonas Nonis Nonis Nonis
6. Pridie Nonas VIII Idus VIII Idus VIII Idus
7. Nonis VII Idus VII Idus VII Idus
8. VIII Idus VI Idus VI Idus VI Idus
9. VII Idus V Idus V Idus V Idus
10. VI Idus IV Idus IV Idus IV Idus
11. V Idus III Idus III Idus III Idus
12. IV Idus Pridie Idus Pridie Idus Pridie Idus
13. III Idus Idibus Idibus Idibus
14. Pridie Idus XIX Calendas * XVIII Calendas * XVI Calendas *
15. Idibus XVIII Calendas * XVII Calendas * XV Calendas *
16. XVII Calendas * XVII Calendas * XVI Calendas * XIV Calendas *
17. XVI Calendas * XVI Calendas * XV Calendas * XIII Calendas *
18. XV Calendas * XV Calendas * XIV Calendas * XII Calendas *
19. XIV Calendas * XIV Calendas * XIII Calendas * XI Calendas *
20. XIII Calendas * XIII Calendas * XII Calendas * X Calendas *
21. XII Calendas * XII Calendas * XI Calendas * IX Calendas *
22. XI Calendas * XI Calendas * X Calendas * VIII Calendas *
23. X Calendas * X Calendas * IX Calendas * VII Calendas *
24. IX Calendas * IX Calendas * VIII Calendas * VI Calendas *
25. VIII Calendas * VIII Calendas * VII Calendas * V Calendas * (bis VI)
26. VII Calendas * VII Calendas * VI Calendas * IV Calendas * (V)
27. VI Calendas * VI Calendas * V Calendas * III Calendas * (IV)
28. V Calendas * V Calendas * IV Calendas * Pridie Calendas * (III)
29. IV Calendas * IV Calendas * III Calendas * (Pridie C. *)
30. III Calendas * III Calendas * Pridie Calendas *
31. Pridie Calendas * Pridie Calendas *
* Aprilis, Junii, Augusti, Novembris * Februarii, Septembris, Januarii * Maii, Julii, Octobris, Decembris * Martii

(v závorce přestupný rok)


Související články[editovat | editovat zdroj]

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]