Řád dobřínských rytířů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Symbol řádu

Řád dobřínských rytířů, (polsky Zakon Dobrzyński, německy Orden von Dobrin,latinsky Fratres Militie Christi de Livonia contra Prutenos), jinak také zvaní jako Bratři Dobřínští byl vojenským rytířským řádem založeným v 13. století na hranici Mazovska a Pruska jako obrana proti nájezdům pohanských Prusů.

Historie řádu[editovat | editovat zdroj]

Řád byl založen prvním pruským biskupem Kristiánem z Olivy (12161228) a byl potvrzen roku 1228 papežem Řehořem IX. (12271241). Vévoda Konrád Mazovský věnoval řádu město Dobřín s okolním Dobřínskem.

Na počátku měl řád 15 rytířů, pocházejících z Dolního Saska a Meklenburska, které vedl Mistr Bruno. Tyto rytíři poskytovali ozbrojenou pomoc cisterciáckým misionářům v oblasti Pruska. Jejich idea je vyjádřena v jejich bílém oděvu, na kterém nosili vztyčený červený meč pod červenou šesticípou hvězdou, která symbolizovala hlásání evangelia pohanům. Řádová pravidla byla založena na pravidlech templářů a Mečových rytířů.

Řád měl nejvíce 35 rytířů a tedy jeho úspěšnost nebyla vysoká. Kolem roku 1235 většina rytířů se souhlasem papeže vstoupila do řádu Německých rytířů a kolem roku 1237 byl zbytek rytířů přemístěn do Drohiczyna, kde zůstali až do jeho dobytí knížetem Danielem Kijevským roku 1251. Jedná se o jediný rytířský řád založený na území dnešního Polska.


Prameny[editovat | editovat zdroj]

  • Alain Demurger, Chevaliers du Christ, les ordres religieux-militaires au Moyen Age, Seuil, Paris, 2002 ISBN 2-02-049888-X
  • Józef Marecki, Zakony w Polsce, Universitas, Kraków 2000
  • Dick Harrison (2005). Gud vill det! – Nordiska korsfarare under medeltiden. Ordfront förlag. ISBN 91-7037-119-9


Linky[editovat | editovat zdroj]