Řád Božího Hrobu
Řád Božího Hrobu (latinsky Ordo Equestris Sancti Sepulcri Hierosolymitani)[1] je rytířský řád, založený Godefroyem z Bouillonu roku 1099 v Jeruzalémě k ochraně poutníků do Svaté země a k ochraně Božího hrobu v Jeruzalémě. Založení řádu sv. Helenou je považováno za pouhou legendu.
Na počátku se řád sestával z 20 kanovníků a z 50 rytířů, kteří podléhali jeruzalémskému patriarchovi. Řád se řídil augustiniánskou řeholí a dominovali kanovníci. Po dobytí Jeruzaléma roku 1191 se řád přesunul do Akky a po jeho pádu 1291 se řád rozptýlil po Evropě. O Boží hrob se poté dle bully Gratiam agimus starali františkáni, jejichž představený v Jeruzalémě měl právo spolu s laickým rytířem pasovat významné poutníky na rytíře laického bratrstva Řád rytířů božího hrobu. Roku 1489 papež Inocenc VIII. řád přičlenil k johanitům, ale již roku 1496 papež Alexandr VI. řád obnovil, s tím, že velmistrovství řádu je vyhrazeno papeži.
Roku 1847 papež Pius IX. obnovil latinský jeruzalémský patriarchát a v souvislosti s tím reformoval řád, který je nyní mezinárodním katolickým rytířským řádem, který přijímá laiky i duchovní, muže i ženy. Symbolem řádu je červený berličkový kříž se čtyřmi malými křížky mezi rameny. Oděv rytířů je bílý plášť s červeným jeruzalémským křížem. Hlavou řádu je kardinál – velmistr, který je jmenován papežem. V současnosti má řád kolem 22 000 členů v 30 zemích.
Obsah |
Seznam velmistrů [editovat]
- 1847 Joseph Valerga, patriarcha jeruzalémský
- 1872 Vincent Braco, patriarcha jeruzalémský
- 1889 Luigi Piavi, patriarcha jeruzalémský
- 1907 papež Pius X.
- 1914 papež Benedikt XV.
- 1922 papež Pius XI.
- 1939 papež Pius XII.
- 1940 Nicola kardinál Canali
- 1962 Eugene kardinál Tisserant
- 1972 Maximilien kardinál de Furstenberg
- 1988 Giuseppe kardinál Caprio
- 1995 Carlo kardinál Furno
- 2007 John Patrick kardinál Foley
- 2011 Edwin Frederick kardinál O'Brien
_ribbon.png){kind=small}
