Řád Božího Hrobu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Znak řádu Božího hrobu

Řád Božího Hrobu (latinsky Ordo Equestris Sancti Sepulcri Hierosolymitani)[1] je rytířský řád, založený Godefroyem z Bouillonu roku 1099 v Jeruzalémě k ochraně poutníků do Svaté země a k ochraně Božího hrobu v Jeruzalémě. Založení řádu sv. Helenou je považováno za pouhou legendu.

Na počátku se řád sestával z 20 kanovníků a z 50 rytířů, kteří podléhali jeruzalémskému patriarchovi. Řád se řídil augustiniánskou řeholí a dominovali kanovníci. Po dobytí Jeruzaléma roku 1191 se řád přesunul do Akky a po jeho pádu 1291 se řád rozptýlil po Evropě. O Boží hrob se poté dle bully Gratiam agimus starali františkáni, jejichž představený v Jeruzalémě měl právo spolu s laickým rytířem pasovat významné poutníky na rytíře laického bratrstva Řád rytířů božího hrobu. Roku 1489 papež Inocenc VIII. řád přičlenil k johanitům, ale již roku 1496 papež Alexandr VI. řád obnovil, s tím, že velmistrovství řádu je vyhrazeno papeži.

Roku 1847 papež Pius IX. obnovil latinský jeruzalémský patriarchát a v souvislosti s tím reformoval řád, který je nyní mezinárodním katolickým rytířským řádem, který přijímá laiky i duchovní, muže i ženy. Symbolem řádu je červený berličkový kříž se čtyřmi malými křížky mezi rameny. Oděv rytířů je bílý plášť s červeným jeruzalémským křížem. Hlavou řádu je kardinál – velmistr, který je jmenován papežem. V současnosti má řád kolem 22 000 členů v 30 zemích.

Seznam velmistrů[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Svatý stolec o legitimitě rytířských řádů a vyznamenání

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]