Řád červené orlice
| Řád červené orlice Der Rote Adlerorden |
|
|---|---|
 Hvězda a velkokříž řádu |
|
| Základní info | |
| Země původu: | Prusko |
| Vznik: | 1705 |
| Založil: | Jiří Vilém Braniborsko-Bayreuthský |
| Kategorie: | záslužný |
| Heslo: | Upřímně a stále |
| Počet tříd: | 5 |
| Odznak: | zlatý tlapatý kříž s bílým smaltem, ve středovém medailonu je zobrazena červená pruská orlice |
| Hvězda: | zlatá osmicípá se středovým medailonem s orlicí a řádovým heslem kolem (velkokříž),stříbrná osmicípá (hvězda 1. třídy), stříbrná čtyřcípá (hvězda 2. třídy) |
| Stuha: | oranžová s bílými postranními okraji a bílým lemem (velkokříž), bílá s dvěma širšími oranžovými pruhy (další stupně) |
|
|
Řád červené orlice (německy Roter Adlerorden) byl pruský řád. Založil ho roku 1705 princ a pozdější braniborsko-bayreuthský markrabě Jiří Vilém Braniborsko-Bayreuthský z vedlejší linie Hohenzollernů. Roku 1712 se stal braniborským rodinným řádem. Po vymření markrabských linií Brandenburg-Bayreuth a Brandenburg-Ansbach převzala řád královská linie Hohenzollernů, vládnoucí v Prusku. Roku 1791 přešlo Braniborsko pod přímou pruskou vládu a řád je od té doby pruským královským řádem. Řád zanikl s pádem císařství v roce 1918. Dělil se do pěti stupňů. Velkokříž byl automaticky udělován nositelům Řádu černé orlice.
Obsah |
Vzhled řádu [editovat]
Odznakem je zlatý tlapatý kříž provedený v bílém smaltu. V jeho středovém medailonu je vyobrazena červená korunovaná braniborská orlice s hohenzollernským znakem (černobíle čtvrcený kříž) na hrudi a zeleným věncem v drápech. Na reversu odznaku je korunovaná iniciála Fridricha Viléma II.. Za válečné zásluhy se k odznaku připojovaly dva zkřížené meče, umístěné mezi ramena kříže (při prvním udělení místo mečů černobílá stuha Železného kříže). Za postup do jiné třídy dubové listy na závěsu kříže a za mimořádné zásluhy se umístila zlatá královská koruna na závěs kříže. Při postupu ze 4. do 3. třídy se přidávala kovová smaltovaná mašle v barvách stuhy nad kříž. Za výročí 50 či 60 let příslušnosti k řádu byla tato cifra vyražena na závěs kříže. Od roku 1851 existovala také zvláštní verze pro vyznamenané vyznávající islám či buddhismus, kdy kříž byl nahrazen hvězdou.[1]
Velkokříž je osmihrotý maltézský kříž, který má ve středovém medailonu umístěnou ozdobnou iniciálu krále a císaře Viléma I., kolem níž vine heslo Sincere et constanter (Upřímně a stále). Mezi ramena kříže jsou umístěny červené korunované orlice.[1]
Hvězda se liší podle stupně
- Hvězda velkokříže je zlatá a osmicípá s červenou orlicí ve svém středu.
- Hvězda 1. třídy je stříbrná a osmicípá, opět s červenou orlicí ve středu.
- Hvězda 2. třídy je stříbrná a čtyřcípá s řádovým křížem na středu.
Stuha velkokříže je oranžová s bílými postranními pruhy a bílým okrajem, zatímco pro ostatní třídy je bílá s širšími oranžovými postranními pruhy.[1]
Dělení a způsoby nošení [editovat]
- velkokříž - odznak na velkostuze přes levé rameno, hvězda vlevo, řetěz
- I. třída - odznak na velkostuze přes pravé rameno, hvězda vlevo
- II. třída - odznak zavěšený u krku
- III. třída - oznak připnutý na prsou
- IV. třída - odznak připnutý na prsou (kříž je stříbrný a nesmaltovaný)[1]
Galerie [editovat]
-
Řádová hvězda
-
Odznak 3. třídy
-
Udělovací listina řádu
-
Hvězda 1. třídy a odznak s vyraženou 50
-
Hvězda 2. třídy
-
Odznak 4. třídy
Reference [editovat]
- ↑ a b c d LOBKOWICZ, František. Encyklopedie řádů a vyznamenání. Praha : Libri, 1995. 238 s. ISBN 80-901579-9-8. s. 115-116. (česky)
Literatura [editovat]
- LOBKOWICZ, František. Encyklopedie řádů a vyznamenání. Praha : Libri, 1995. 238 s. ISBN 80-901579-9-8. (česky)
