Čirůvka tygrovaná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxČirůvka tygrovaná
alternativní popis obrázku chybí
Čirůvka tygrovaná (Tricholoma pardinum)
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Oddělenístopkovýtrusné houby (Basidiomycota)
PododděleníAgaricomycotina
Třídastopkovýtrusé (Agaricomycetes)
Podtřídahouby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řádlupenotvaré (Agaricales)
Čeleďčirůvkovité (Tricholomataceae)
Rodčirůvka (Tricholoma)
Binomické jméno
Tricholoma pardinum
(Pers.) Quél. 1873
Areál rozšíření
Synonyma
  • Tricholoma pardalotum Her. et Kotl.
  • Tricholoma tigrinum Schaeff. ex Fr.) Kumm
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čirůvka tygrovaná (Tricholoma pardinum (Pers.) Quél.) je vzácná jedovatá stopkovýtrusá houba z čeledi čirůvkovitých (Tricholomataceae), vyznačující se šedočerným, šupinatým kloboukem; fruktifikuje od srpna do listopadu. Jde o kriticky ohrožený druh vápnitých půd.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Čirůvka tygrovaná (Tricholoma pardinum). Pohled na hymenofor – lupeny a třeň
Čirůvka tygrovaná (Tricholoma pardinum)

Makroskopický[editovat | editovat zdroj]

Plodnice je kloboukatá, dosti masitá.

Její klobouk je okrouhlý, v průměru dosahující 5–12 cm[1], vzhůru oble vypouklý, v mládí až polokulovitý. Svrchu je povrch klobouku špinavě až ocelově šedý až šedočerný, kruhovitě rozpraskaný v nepravidelné šupiny, mezi nimiž je podklad bílý.

Spodní stranu klobouku porůstá hymenofor, jenž je tvořen bělavými lupeny.

Třeň měří 4–10 cm[2], je silný, na bázi často ztlustlý a otlačením nahnědlý, jinak zbarvený bělavě.

Dužnina je bílá, masitá, moučné vůně i chuti.

Mikroskopický[editovat | editovat zdroj]

Výtrusy, nesené na bazidiích, jsou eliptické, velké 8–10 × 6–7 μm.[1]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Čirůvka tygrovaná roste velice vzácně v listnatých či jehličnatých lesích, zejména pod bukem nebo jedlí, majíc těchto dřevin za mykorhizní symbionty, a to v teplých[zdroj?] vápencových oblastech. Je zařazena jako kriticky ohrožený druh (CR) do Červeného seznamu hub (makromycetů) České republiky.[3]

Toxicita[editovat | editovat zdroj]

Čirůvka tygrovaná je prudce jedovatá houba, působící po požití silné zvracení a další potíže zažívacího ústrojí. Otrava může výjimečně skončit i smrtí postiženého.[4]

Podobné druhy[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b VESELÝ, Rudolf; KOTLABA, František; POUZAR, Zdeněk. Přehled československých hub. Praha: Academia, 1972. 424 s. 
  2. HAGARA, Ladislav. Ottova encyklopedie hub. [s.l.]: Ottovo nakladatelství, 2015. ISBN 978-80-7451-407-4. 
  3. HOLEC, Jan; BERAN, Miroslav. Červený seznam hub (makromycetů) České republiky [online]. Praha: Příroda, 2006. Dostupné online. 
  4. KUBIČKA, Jiří; ERHART, Josef; ERHARTOVÁ, Marie. Jedovaté houby. Praha: Avicenum, 1980. 248 s. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]