Čiernohronská železnica
Čiernohronská železnica je úzkokolejná lesní dráha o rozchodu 760 mm, jezdící mezi obcemi Hronec a Čierny Balog ve Slovenském rudohoří. V době největšího rozmachu měla její síť, rozvětvená do okolních lesů, 131,98 km. V současnosti na ní probíhá sezónní turistický provoz na 17 km zachovaných tratí. V roce 1982 byla prohlášena národní kulturní památkou.
Tratě této železnice vedly v údolích Čierného Hronu a jeho přítoků. Dodnes se zachovala a je provozována 10 km hlavní trať z Hronce do Čierného Balogu, 2 km prodloužení této trati z Hronce do Chvatimechu a 4 km odbočka z Čierného Balogu do Vydrovské doliny.
Nejdelší odbočka vedoucí podél Kamenistého potoka měla téměř 20 km délky a síť v tomto údolí měla 40 km. Zachoval se z ní kromě zbytků náspů jen mohutný ocelový most přes údolí Čierného hronu.
Existují reálné plány na obnovení odbočky do Osrblí, kde se nachází velký biatlonový areál.[1] V roce 2011 je znovu stavěn 4 km úsek trati trati do Dodroče (část Čierného Balogu).
[editovat] Historie
Trasování železnice začalo v roce 1901. Stavba prvního (dodnes zachovaného) úseku začala v roce 1908, v roce 1909 začal pravidelný provoz mezi pilami v Čiernom Balogu a Hronci. Síť se postupně rozrůstala, aby bylo možno svážet dřevo přímo z lesů. Zpočátku výstavbu trati zajišťovalo místní obyvatelstvo, během 1. světové války byli na stavbě využiti ruští zajatci.
Z počátku provozu, kdy Slovensko bylo součástí Uher, měla železnice oficiální maďarský název Fekete Garam Vasút. Na některých místech se lze ještě setkat s původní zkratkou F.G.V.
19. července 1927 byla na trati Čierny Balog - Hronec povolena omezená osobní doprava.
V šedesátých letech 20. století byl ale postupně provoz utlumován v souvislosti s rozvojem silniční dopravy. V roce 1982 byl provoz železnice oficiálně ukončen, ale železnice byla zapsána do seznamu kulturních památek. O rok později začala obnova za pomoci dobrovolníků.
Díky bezplatné práci stovek brigádníků z mnoha zemí se podařilo železnici obnovit. V roce 1992 byl provoz znovu zahájen, nejprve na polovině zachovalé trati, další rok na 10 km trati Čierny Balog-Hronec.
Na jeden rok se dokonce podařilo obnovit i přepravu dřeva, která však skončila s uzavřením pily Jánošovka.
Provoz i opravy trati jsou nadále zajišťovány jak několika stálými zaměstnanci tak brigádníky.
[editovat] Vozový park
- Parní lokomotivy
- tři lokomotivy ČKD C 760/90d
- lokomotiva Smoschewer
- lokomotiva U 46
- řada dieselových lokomotiv
- drezína Škoda 1202
- řada vagónů různé provenience (několik původních uzavžených vozů, z velké části přestavby, provedené vlastními silami z původně nákladních vagónů, několik vagónů z JHMD, Korytnické železnice a Maďarska)
