Čiernohronská železnica

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Stanice v Čiernom Balogu
Posun po stanici
Příprava vlaku vedeného lokomotivou ČKD č. 5 ve stanici Hronec

Čiernohronská železnica je úzkokolejná lesní dráha o rozchodu 760 mm, jezdící mezi obcemi Hronec a Čierny Balog ve Slovenském rudohoří. V době největšího rozmachu měla její síť, rozvětvená do okolních lesů, 131,98 km. V současnosti na ní probíhá sezónní turistický provoz na 17 km zachovaných tratí. V roce 1982 byla prohlášena národní kulturní památkou.

Tratě této železnice vedly v údolích Čierného Hronu a jeho přítoků. Dodnes se zachovala a je provozována 10 km hlavní trať z Hronce do Čierného Balogu, 2 km prodloužení této trati z Hronce do Chvatimechu a 4 km odbočka z Čierného Balogu do Vydrovské doliny.

Nejdelší odbočka vedoucí podél Kamenistého potoka měla téměř 20 km délky a síť v tomto údolí měla 40 km. Zachoval se z ní kromě zbytků náspů jen mohutný ocelový most přes údolí Čierného hronu.

Existují reálné plány na obnovení odbočky do Osrblí, kde se nachází velký biatlonový areál.[1]

V letech 2011-2012 byl postaven 4 km úsek trati do Dobroče (část Čierného Balogu).

V roce 2013 proběhla rekonstrukce 2 km úseku Čierny Balog - Vydrovo skanzen a byla započata obnova úseku Vydrovo skanzen - Vydrovo dolina.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Trasování železnice začalo v roce 1901. Stavba prvního (dodnes zachovaného) úseku začala v roce 1908, v roce 1909 začal pravidelný provoz mezi pilami v Čiernom Balogu a Hronci. Síť se postupně rozrůstala, aby bylo možno svážet dřevo přímo z lesů. Zpočátku výstavbu trati zajišťovalo místní obyvatelstvo, během 1. světové války byli na stavbě využiti ruští zajatci.

Z počátku provozu, kdy Slovensko bylo součástí Uher, měla železnice oficiální maďarský název Fekete Garam Vasút. Na některých místech se lze ještě setkat s původní zkratkou F.G.V.

19. července 1927 byla na trati Čierny Balog - Hronec povolena omezená osobní doprava.

V šedesátých letech 20. století byl ale postupně provoz utlumován v souvislosti s rozvojem silniční dopravy. V roce 1982 byl provoz železnice oficiálně ukončen, ale železnice byla zapsána do seznamu kulturních památek. O rok později začala obnova za pomoci dobrovolníků.

Díky bezplatné práci stovek brigádníků z mnoha zemí se podařilo železnici obnovit. V roce 1992 byl provoz znovu zahájen, nejprve na polovině zachovalé trati, další rok na 10 km trati Čierny Balog-Hronec.

Na jeden rok se dokonce podařilo obnovit i přepravu dřeva, která však skončila s uzavřením pily Jánošovka.

Provoz i opravy trati jsou nadále zajišťovány jak několika stálými zaměstnanci tak brigádníky.

Vozový park[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Čiernohronská železnica ve Wikimedia Commons

Odkazy[editovat | editovat zdroj]