Česnek medvědí
|
|
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Česnek medvědí (Allium ursinum)
|
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
| Allium ursinum L., 1753 |
Česnek medvědí (Allium ursinum L.) je druh jednoděložné rostliny z čeledi amarylkovitých.
Obsah |
Popis [editovat]
Jedná se o vytrvalou cca 10-45 cm vysokou bylinu s podzemní cibulí, cibule je podlouhlá, cca 4-6 cm dlouhá a 1-2 cm tlustá, obalné šupiny jsou bělavé až žlutavé, síťnatě se nerozpadají[1],[2]. Listy jsou víceméně přízemní, řapíkaté, čepele jsou úzce eliptické až úzce vejčité, na rubu nejsou vynikle žilnaté, cca 10-20 cm dlouhé a 2-5 cm široké. Květy jsou uspořádány do květenství, jedná se o lichookolík (stažený šroubel), který je polokulovitý, celkem řídký, obsahuje asi 10-20 květů, pacibulky chybí. Květenství je podepřeno dvouklaným toulcem, který je kratší než stopky květů. Okvětní lístky jsou cca 10 mm dlouhé a 2 mm široké, bílé. Plodem je tobolka[1],[2].
Rozšíření ve světě [editovat]
Jedná se o převážně evropský druh. Je rozšířen v západní a střední Evropě, ve Velké Británii. Na jih zasahuje do Španělska, Itálie a na severní Balkán, na sever po jižní Skandinávii, na východ po evropské Rusko a sahá až na Kavkaz[3].
Rozšíření v ČR [editovat]
V ČR to je místy běžný druh, jeho výskyt je však značně nerovnoměrný. Všeobecně je hojnější na Moravě a v severovýchodní části Čech než v jihozápadní části Čech. Nejčastěji roste ve vlhkých živinami bohatších lesích, hlavně luzích.[2] Častější je v nížinách ale občas se vyskytuje až do hor. V některých nížinných luzích a vlhkých dubohabřinách na Moravě se vyskytuje masově.
Poddruhy [editovat]
Většinou jsou uznávány 2 poddruhy, a to česnek medvědí pravý (Allium ursinum subsp. ursinum), který se vyskytuje spíše v západní části areálu a má květní stopky drsné s papilami, a česnek medvědí ukrajinský (Allium ursinum subsp. ucrainicum), který má květní stopky hladké bez papil a roste spíše ve východní části areálu. V ČR rostou oba, na Moravě a v severovýchodních Čechách spíše česnek medvědí ukrajinský, jinde v Čechách spíše česnek medvědí pravý. V místě kde se areály poddruhů dotýkají najdeme přechodné typy a směsné populace[4],[2].
Obsah látek [editovat]
Celá rostlina je prostoupena účinnou silicí, obsahující sirné složky a čpavek. Dále obsahuje vitamín C, fytoncidy, hořčiny a další látky. Účinné látky v česneku medvědím regulují činnost žaludku, podporují trávení, urychlují hojení ran a vředů, uklidňují křeče hladkého svalstva a ničí střevní parazity.
Použití [editovat]
Česnek medvědí je používán jako léčivá rostlina, zelenina a pěstuje se i pro okrasu. Podporuje chuť k jídlu, trávení a tvorbu krve.
- Použití v kuchyni: Sbírá se nať na počátku květu, tj. květnu, a cibule v srpnu a září. Čerstvou natí se koření bílé polévky, omáčky, masa apod. Podobně jako česnek medvědí lze v kuchyni využívat i jiné plané druhy, např. česnek viničný (Allium vineale).
- Použití v léčitelství: Se česnek doporučuje pro snížení krevního tlaku, proti chřipkám, ateroskleróze a astmatu.
Reference [editovat]
- ↑ a b Dostál J. (1989): Nová Květena ČSSR, vol. 2, Academia, Praha
- ↑ a b c d Krahulec F. (2002): Alliaceae Agardh, in: Kubát K. et al. (eds.): Klíč ke květeně České republiky, Academia, Praha, p.: 752-758
- ↑ http://linnaeus.nrm.se/flora/mono/allia/alliu/alliursv.jpg
- ↑ http://rbg-web2.rbge.org.uk/cgi-bin/nph-readbtree.pl/feout?FAMILY_XREF=&GENUS_XREF=Allium&SPECIES_XREF=ursinum&TAXON_NAME_XREF=&RANK=
