Československá živnostensko-obchodnická strana středostavovská
| Československá živnostensko-obchodnická strana středostavovská | |
|---|---|
 | |
| Zkratka | ČŽOSS |
| Datum založení | 1908 |
| Datum rozpuštění | listopad 1938 (splynutí se Stranou národní jednoty) |
| Předseda | Rudolf Mlčoch Josef Václav Najman |
| Ideologie | liberalismus konzervatismus ekonomický nacionalismus |
| Politická pozice | středopravice[1] |
| Mládežnická org. | Mladá generace ŽOS |
| Polovojenská org. | Fialová legie[2] |
| Stranické noviny | Reforma Národní střed |
| Slogan | Živnostnictvo, obchodnictvo sobě |
| Barvy | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Československá živnostensko-obchodnická strana středostavovská, též Československá živnostensko-obchodnická strana středostavová byla liberální politická strana působící v letech 1908–1938 (případně už od 1906) v Rakousko-Uhersku a následně v Československu. Strana hájila názory drobných a středních podnikatelů, nejvyšší voličskou podporu měla v obcích s od 2 000 do 5 000 obyvatel.[3]
Politická strana českoslovanského živnostenstva byla založena 20. dubna 1908 v Prostějově, politické ústředí měla strana původně v Olomouci, kde sídlila redakce Živnostenského zpravodaje. V nevoleném Revolučním národním shromáždění stranu zastupoval jako jediný zástupce Rudolf Mlčoch, když se místa ve prospěch živnostníků zřekli v rámci kompromisního řešení sociální demokraté a národní demokraté, kteří se nedokázali dohodnout, které straně by mělo připadnout.[4] Mlčoch hospitoval v poslaneckém klubu sociální demokracie.[5]
Mezi nejvýznamnější osobnosti patřili Josef V. Najman a Rudolf Mlčoch, kteří vykonávali funkce ministrů v několika tehdejších československých vládách (1925–1932, 1935–1938), včetně tzv. panské koalice (1926–1929). Tiskovým orgánem strany byl deník Reforma, od roku 1931 Národní střed, na Moravě a ve Slezsku pak Československý deník, od roku 1932 Moravský deník. Výraznou postavou živnostenské strany na jihu Čech se stal Karel Rezek, župní tajemník a redaktor Jihočeského národohospodáře.
V roce 1937 konala strana svůj sjezd 20. června v Uherském Hradišti při příležitosti Výstavy Slovácka.
Strana zanikla v roce 1938 vstupem do Strany národní jednoty, po okupaci její členové přistoupili k Národnímu souručenství. Ačkoliv se ani Rudolf Mlčoch, ani další vedoucí představitelé neprovinili samotnou kolaborací, dle Košického vládního programu z dubna 1945 již nebylo povoleno stranu obnovit. Z bývalých členů strany zasedli v letech 1945-48 v parlamentu Eduard Fusek (zvolen do pražského zastupitelstva v roce 1938) a Jan Horák (senátor 1935-39) za lidovce, František Přeučil za národní socialisty a Alexander Vido za slovenskou Demokratickou stranu.
Politický program[editovat | editovat zdroj]
Těžiště programu, který získal podobu po živnostenském sjezdu v roce 1919, spočívalo v sociálně-hospodářské struktuře společnosti. Základním prvkem národního hospodářství měly být malé a střední rodinné podniky v soukromém vlastnictví. Naopak největší hrozbu strana spatřovala v expanzivní kapitalistické velkovýrobě. Velké podniky dle živnostníků nebylo možné provozovat demokraticky a bylo je proto nutné združstevnit či zestátnit.[6]
Daňový systém měl zatěžovat jednotlivé vrstvy společnosti rovnoměrně, přičemž důraz byl kladen na snížení příjmových daní a úspornost ve státní správě.[7]
Zvláštní pozornost byla věnována rovněž sociální politice. Živnostníci hájili obsáhlé sociální reformy ve prospěch pracujících vrstev, které by občanům zajistily sociální spravedlnost a přiměřené materiální zabezpečení. Takto měl co největší počet jednotlivců dosáhnout hospodářské samostatnosti.[6]
Deklarativní část programu hlásala suverénní národní stát vybudovaný na demokratickém základě, svrchovanost lidu, právo na sebeurčení a přímé rovné a tajné volební právo pro všechny. Za samozřejmost živnostníci považovali odloučení státu od církve. Vyznávali úplnou náboženskou svobodu a základ mravního řádu pro ně představovala škola. Obranu státu neměla zajišťovat armáda, nýbrž lidové milice.[8]
Volební výsledky[editovat | editovat zdroj]
Poslanecká sněmovna[editovat | editovat zdroj]
Volební výsledky strany do poslanecké sněmovny. Počet hlasů a mandátů je za celou ČSR, v roce 1920 mimo Těšínska a Podkarpatské Rusi.
| Volby | Hlasy | Mandáty | Pozice | Postavení | ||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Abs. | % | Abs. | ± | |||
| 1920 | 122,813 | 2.0 | 6/281
|
12. | Opozice | |
| 1925 | 285,928 | 4.0 | 13/300
|
▲7 | ▲10. | Vláda |
| 1929 | 291,209 | 3.9 | 12/300
|
▼1 | ▼11. | Vláda |
| 1935 | 448,049 | 5.4 | 17/300
|
▲5 | ▲9. | Vláda |
Zvolení poslanci[editovat | editovat zdroj]
1920[9]: Karel Anděl, František Horák, Rudolf Mlčoch, Josef Václav Najman, Josef Pastyřík, Václav Vávra, (po odchodu z ČSS hospitoval v roce v 1921 do zbavení mandátu v poslaneckém klubu Vladimír Drobný)
1925[10]: Karel Anděl, Alois Beneš, František Horák, Václav Hýbner, Antonín Jiráček, František Kyncl, Rudolf Mlčoch, Josef Václav Najman, Josef Náprstek, František Ostrý, František Pechman, Jan Pekárek, Václav Vávra
1929[11]: Alois Beneš, František Horák (+1933, nahradil jej Jan Pelnář), Václav Hýbner (rezignoval 1934, nahradil jej Josef Oliva), Antonín Jiráček, Ján Líška, Rudolf Mlčoch, Josef Václav Najman, Josef Náprstek (+1931, nahradil jej Emanuel Kejmar), František Ostrý, František Pechman, Jan Pekárek, Václav Vávra
1935[12]: Alois Beneš, Štěpán Habarta, Karel Chalupa, Antonín Jiráček, Emanuel Kejmar, Ján Líška, Josef Luka, František Michálek, Rudolf Mlčoch, Josef Václav Najman (+1937, nahradil jej Emanuel Haninger), Josef Oliva, František Ostrý, Jan Pekárek, Bohuš Rodovský, Jan Slavíček, Emanuel Šedý, Václav Vávra
Senát[editovat | editovat zdroj]
Volební výsledky strany do senátu. Počet hlasů a mandátů je za celou ČSR, v roce 1920 mimo Těšínska a Podkarpatské Rusi.
| Volby | Hlasy | Mandáty | Pozice | ||
|---|---|---|---|---|---|
| Abs. | % | Abs. | ± | ||
| 1920 | 107,674 | 2.1 | 3/150
|
11. | |
| 1925 | 257,171 | 4.2 | 6/150
|
▲3 | ▲10. |
| 1929 | 274,085 | 4.2 | 6/150
|
▬0 | ▼11. |
| 1935 | 393,732 | 5.4 | 8/150
|
▲2 | ▲9. |
Zvolení senátoři[editovat | editovat zdroj]
1920[13]: Jan Kotrba, Josef Thoř, Emanuel Trčka
1925: Bohuš Kianička, Jan Kotrba, Josef Thoř, Emanuel Trčka, Josef Pastyřík, Julius Sláma
1929: Bohuš Kianička, Jan Kotrba, Josef Thoř, Emanuel Trčka (rezignoval 1932, nahradil jej Jaroslav J. Horák), Josef Pastyřík, Julius Sláma
1935: Otakar Bas, Jan Horák, Bohuš Kianička (+1938, nahradil jej Juraj Vyskočil), Jan Kotrba, František Pechman, Julius Sláma, Josef Thoř, Antonín Vlk, (po odchodu z Národního sjednocení byl od února 1938 hospitantem v senátorském klubu Josef Havlín)
Volební výsledky v zemských volbách[editovat | editovat zdroj]
Po správní reformě, jež vstoupila v platnost v roce 1928, vznikly čtyři země (Česká, Moravskoslezská, Slovenská, Podkarpatoruská). Celkově do jejich zastupitelstev proběhly dvojí volby, kdy 2/3 členů byly voleny a 1/3 jmenována vládou.
Volební výsledky strany do zemských zastupitelstev. Počet hlasů a získaných volených mandátů.[14][15][16][17][18][19][20]
| Země | Hlasů | % | Mandátů | |
|---|---|---|---|---|
| 1928 | Česká | 162 231 | 4,64 | 4 |
| Moravskoslezská | 68 729 | 4,19 | 2 | |
| Slovenská | 15 394 | 1,16 | 0 | |
| Podkarpatoruská | 11 489 | ? | ? | |
| 1935 | Česká | 254 086 | 6,35 | 5 |
| Moravskoslezská | 116 028 | 6,14 | 3 | |
| Slovenská | 31 641 | 2,09 | 1 | |
| Podkarpatoruská | 3 703 | 1,24 | 0 |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Vincent E. McHale. Political parties of Europe. [s.l.]: Greenwood Press, 1983. ISBN 0-313-23804-9. (anglicky)
- ↑ Eva Šimánková. Stranický systém v Československu 1918-1938 a vliv volebního systému na jeho podobu. [s.l.]: Masarykova univerzita, 2008. 78 s. Dostupné online. S. 33.
- ↑ MAREK, Pavel. Československá živnostensko-obchodnická strana středostavovská v politickém systému ČSR v letech 1918-1938. 1. vyd. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1995. ISBN 80-7067-582-9. S. 82.
- ↑ MAREK, Pavel. Československá živnostensko-obchodnická strana středostavovská. 1. vyd. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1995. ISBN 80-7067-582-9. S. 16.
- ↑ PEROUTKA, Ferdinand. Budování státu III. 3. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1991. ISBN 80-7106-040-2. S. 1099.
- ↑ a b MAREK, Pavel; MALÍŘ, Jiří, a kol. Politické strany: vývoj politických stran a hnutí v českých zemích a Československu 1861-2004.. Svazek I. díl, Období 1861-1938.. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 793–795.
- ↑ BROKLOVÁ, Eva. Československá demokracie. Politická systém ČSR 1918-1938.. Praha: Sociologické nakladatelství SLON, 1992. ISBN 80-901059-6-3. S. 92.
- ↑ MAREK, Pavel. Československá živnostensko-obchodnická strana středostavovská v politickém systému ČSR v letech 1918-1938. 1. vyd. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1995. ISBN 80-7067-582-9. S. 126.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2019-01-30]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2019-01-31]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2019-01-31]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2018-01-31]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2019-01-30]. Dostupné online.
- ↑ Rozdělení mandátů do zemských zastupitelstev. Národní listy Národa. 5. 12. 1928, roč. 68, čís. 280, s. 1.
- ↑ Úřední výsledky voleb do zemského zastupitelstva v Čechách a v zemi Moravsko-slezské. Národní listy. 5. 12. 1928, roč. 68, čís. 337, s. 1.
- ↑ Rozdělení mandátů na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Národní listy Národa. 6. 12. 1928, roč. 68, čís. 281, s. 2.
- ↑ Úspěch Národního sjednocení v zemských volbách. Národní listy. 28. 5. 1935, roč. 75, čís. 147, s. 1. Dostupné online.
- ↑ JK. Republikánská strana vzrostla o nových 171.740 hlasů. Venkov. 28. 5. 1935, roč. 30, čís. 126, s. 1–2. Dostupné online.
- ↑ Definitivní výsledky zemských voleb v zemi Moravskoslezské. Venkov. 29. 5. 1935, roč. 30, čís. 127, s. 2. Dostupné online.
- ↑ Výsledky voleb do parlamentu a zemských zastupitelstev. Čech. 1. 6. 1935, roč. 60, čís. 22, s. 4. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- libri.cz Archivováno 2. 9. 2007 na Wayback Machine. Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století
- leccos.com Archivováno 13. 10. 2011 na Wayback Machine.
- fotografie ze Sjezdu Československé živnostensko-obchodnické strany středostavovské a hasičů z roku 1921
- Cukr, Jiří, BÍLÁ VRÁNA V ČERNÉM ŠATĚ Životní pouť Františka Jana Kroihera (1871–1948), rigorózní práce , 2016, JČU České Budějovice Archivováno 28. 10. 2020 na Wayback Machine.
