Obyvatelstvo Česka

Tento článek pojednává o obyvatelích území dnešního Česka. Pokud hledáte užší články o Češích, použijte rozcestník Češi.

Vývoj počtu obyvatel České republiky od osamostatnění v roce 1993 do roku 2010. Data z FAO.

Počet obyvatel Česka dosahuje 10 562 214 (k 26. březnu 2011), což je nejvíce od roku 1946. Ze 44 států Evropy je Česko na 14. místě, podobný počet obyvatel mají 11. Řecko, 12. Belgie, 13. Portugalsko, 15. Maďarsko a 16. Srbsko (včetně Kosova). Na světě patří České republice 78. místo ze 194 států.

Přirozený pohyb

Vývoj plodnosti v Česku

Věková pyramida obyvatel Česka

Ve druhé polovině 20. století výše přirozeného přírůstku v České republice vlivem výrazných změn porodnosti značně kolísala. Vlna vysoké porodnosti vrcholila bezprostředně po druhé světové válce (v roce 1950 byla hrubá míra porodnosti 21,1‰). V následujícím desetiletí rychle klesala - minima dosáhla v roce 1960: 13,3‰). V polovině 60. let došlo k mírnému zvýšení (v roce 1964 15,9‰) a následný pokles (v roce 1968 13,9‰) se zásluhou příznivé věkové skladby a rovněž propopulačními opatřeními tehdejší vlády obrátil v populační boom, který gradoval v roce 1974, kdy se narodilo 194 215 živých dětí, což činilo hrubou míru porodnosti 19,4‰. Od té doby nastal poměrně prudký pokles. Ten se nezastavil ani po vyrovnání minima z roku 1960, ke kterému došlo v letech 1983 a 1984, ani poté, co se v roce 1994 porodnost dostala pod úroveň úmrtnosti. Vyvrcholil až v roce 1999, kdy se narodilo pouze 89 471 živých dětí (8,7‰).

Od minima z roku 1999 se porodnost začala velmi zvolna zvyšovat, její růst se poněkud zrychlil od roku 2004. V roce 2006 se po 13 letech přirozeného úbytku znovu vrátila nad úroveň úmrtnosti - narodilo se 105 831 živých dětí (10,3‰). V dalších letech se počet živě narozených dětí dále zvyšoval - v roce 2007 na 114 632 (11,1%) a v roce 2008 na 119 570 (11,5%), což bylo sice nejvíce od roku 1994, ale nedosáhlo ani stavu v roce 1993 (121 025 živě narozených dětí). Přirozený přírůstek dosáhl v roce 2007 počtu 9 996 lidí a v roce 2008 14 622, což je nejvyšší hodnota od roku 1982. Současný nárůst porodnosti představuje sekundární populační vlnu dětí žen narozených během 70. let 20. století. Tato vlna dosáhla svého vrcholu v roce 2008, v roce 2009 přestaly počty narozených dětí poprvé po 7 letech v řadě růst (počet živě narozených byl 118,3 tisíce dětí, tedy o 1,2 tisíce méně než v roce 2008).

Velmi výmluvně pak současnou demografickou situaci v Česku dokresluje porovnání ukazatele úhrnné plodnosti. Zatímco v roce 1975 byla úhrnná plodnost 2,40, v roce 2000 to bylo jen 1,14 (po Ukrajině s 1,09 nejnižší v Evropě), v roce 2004 1,22 (po Bělorusku s 1,20 nejnižší v Evropě), v roce 2006 se zvýšila na 1,33, v roce 2007 na 1,44 a v roce 2008 na 1,50, což je hodně vzdáleno od hraniční hodnoty potřebné k zachování populace (2,1 potomků na jednu ženu), a v roce 2009 stagnovala, resp. se nepatrně snížila na 1,49. V roce 2011 došlo k dalšímu snížení úhrnné plodnosti na 1,42. Pokles byl vyšší než za předchozí dva roky dohromady.

Hustota zalidnění

Aglomerace v České republice.

Česko má v Evropě nadprůměrnou hustotu zalidnění - 131 obyvatel/km², což jej řadí na 12. místo v Evropě. Pás nejnižší hustoty zalidnění lemuje jihozápadní a jižní hranici státu a tvoří jej okresy od Tachova po Jindřichův Hradec. Úplně nejnižší hustotu mají Prachaticko (37 obyvatel/km²) Českokrumlovsko (37,5 obyvatel na km²). Naopak nejvyšší hustotu zalidnění mají kromě čtyř městských okresů (Praha, okres Brno-město, okres Ostrava-město, okres Plzeň-město) také průmyslové oblasti jako okres Most, okres Teplice, okres Ústí nad Labem, okres Jablonec nad Nisou, okres Kladno, okres Karviná, které mají přes 200 obyvatel/km²

Národnostní složení

Související informace naleznete v článcích Německá menšina v Česku, Vietnamská menšina v Česku, Řecká menšina v Česku, Arménská menšina v Česku, Ruská menšina v Česku, Romská menšina v Česku a Židé v Česku.

Podle výsledků sčítání lidu v roce 2011 se k české národnosti hlásí 6 732 104 (63,7%) obyvatel, druhou nejsilnější skupinou je národnost moravská (522 474 - 4,9%) a na třetím místě je národnost slovenská (149 140 - 1,4%), oproti minulému sčítání (2001) je výrazný zejména nárůst obyvatel, kteří neuvedli žádnou národnost (+1 117,88%), nárůst obyvatel národnosti moravské (+37,2%) a pokles obyvatel národnosti české (-27,2%).

Podle výsledků sčítání lidu v roce 2001 se k české národnosti hlásí 90,4% obyvatel, čímž je Česká republika jedním z nejvíce národnostně homogenních (stejnorodých) států v Evropě (po Polsku, Albánii, Islandu a Maltě). Ostatní národnosti byly v ČR zastoupeny jen následovně: moravská (3,7 %), slovenská (1,89 %), slezská (0,10 %), polská (0,51 %), německá (0,38 %), ukrajinská (0,22 %), vietnamská (0,17 %), romská (0,11 %) a ostatní (2,47 %). Ovšem zejména v případě romské národnosti neodpovídají výsledky sčítání etnickému původu, ačkoliv byli čeští občané romského původu státem, obcemi i školenými asistenty povzbuzováni k uvedení své národnosti do sčítacího formuláře. K této národnostní menšině se přihlásilo o 6,5 tisíce lidí méně, než při sčítání lidu v roce 2001, odhadovaný počet občanů romského etnika v České republice je asi 250 tisíc obyvatel.

Narodnostní složení populace na území dnešní České Republiky 1921–2001

Národnostní skupina	rok 1921		rok 1930		rok 1950		rok 1961		rok 1970		rok 1980		rok 1991		rok 2001		rok 20111
	Počet	%	Počet	%	Počet	%	Počet	%	Počet	%	Počet	%	Počet	%	Počet	%	Počet	%
Češi	6 734 684	67,3	7 286 271	68,3	8 343 558	93,9	9 023 501	94,2	9 270 617	94,4	9 733 925	94,6	8 363 768	81,2	9 249 777	90,5	6 732 104	63,7
Moravané													1 362 313	13,2	380 474	3,7	522 474	4,9
Slezané	47 314	0,5	24 697	0,2									44 446	0,4	10 878	0,1	12 231	0,1
					70 816	0,8	66 540	0,7	64 074	0,7	66 123	0,6
Poláci	81 914	0,8	90 539	0,9									59 383	0,6	51 968	0,5	39 269	0,4
Slováci	15 732	0,2	44 451	0,4	258 025	2,9	275 997	2,9	320 998	3,3	359 370	3,5	314 877	3,1	193 190	1,9	149 140	1,4
Němci	3 059 961	30,6	3 149 629	29,5	159 938	1,8	134 143	1,4	80 903	0,8	58 211	0,6	48 556	0,5	39 106	0,4	18 772	0,2
Ukrajinci					19 384	0,2	19 549	0,2	9 794	0,1	10 271	0,1	8 220	0,1	22 112	0,2	53 603	0,5
Vietnamci													421	0,0	17 462	0,2	29 825	0,3
Maďaři	7 049	0,1	11 427	0,1	13 201	0,1	15 152	0,2	18 472	0,2	19 676	0,2	19 932	0,2	14 672	0,1	9 049	0,1
Rusové					19 384	0,2	19 549	0,2	6 619	0,1	5 051	0,0	5 062	0,0	12 369	0,1	18 021	0,2
Romové													32 903	0,3	11 746	0,1	5 199	0,0
Rusíni													1 926	0,0	1 106	0,0
Ostatní/Neuvedeno	59 080	0,6	71 411	0,7	31 211	0,4	36 649	0,4	36 220	0,4	39 300	0,4	40 408	0,4	225 200	2,2	2 742 669	26,0
Celkově	10 005 734		10 674 386		8 896 133		9 571 531		9 807 697		10 291 927		10 302 215		10 230 060		10 562 214
1 Předběžné výsledky.

V posledních letech je národnostní struktura Česka stále více měněna vlivem pracovní migrace. Dochází tak ke snižování podílů tradičních národnostních menšin (slovenská, polská, německá) a zvyšování podílů jiných národností (ukrajinské, vietnamské a ruské). V současnosti (k 30.9. 2010) žije v Česku oficiálně 425 568 cizinců, což je 4,0% populace Česka - nejvíce jsou zastoupeni občané Ukrajiny (126 521 osob), Slovenska (71 676), Vietnamu (60 605 osob), Ruska (31 297 osob), Polska (18 328 osob) a Německa (13 577 osob). Za rok 2007 do České republiky imigrovalo rekordních 104,4 tisíce osob (o 36 tisíc více než v roce 2006). Roční přírůstek obyvatel registrovanou zahraniční migrací činil 35-36 tisíc v letech 2005-2006, 83,9 tisíce v roce 2007 a 71,8 tisíce osob v roce 2008. V roce 2010 to však bylo už jen 15,6 tisíce osob. Výrazný pokles přílivu cizinců byly způsoben hospodářskou krizí, ale i složitý byrokratický systém při udělování povolení k pobytu v ČR, který se od ledna 2011 ještě zpřísnil (zahraniční podnikatelé musí prokázat, že mají na 2 roky zajištěn příjem, musí předkládat potvrzení o průměrném měsíčním příjmu minimálně za posledního půl roku).

Na konci roku 2010 žilo v Česku legálně podle údajů ministerstva vnitra 424 291 cizinců. Nejvíce se v současné době do ČR stěhují lidé z Ukrajiny (124,3 tisíc), následovaní lidmi ze Slovenska a Vietnamu. Vietnamci u nás žijí nejdéle (průměrně 8 let), lidé z bývalé Jugoslávie jen o rok méně. Většinou jsou to lidé se středním odborným vzděláním (51 %). Nejvíce vysokoškolsky vzdělaných do naší země přichází z Ruska (27 % imigrantů).

Data získaná při Sčítání lidu 2011 nemusí vůbec odpovídat reálnému národnostnímu složení České republiky. Čtvrtina obyvatel ČR ji vůbec nevyplnilo (jinou dobrovolnou otázku na náboženskou víru nevyplnila polovina obyvatel). Respondenti mohli uvést jednu národnost, dvě národnosti (náboženská otázka takovou možnost neměla), a nebo neuvést národnost žádnou. Národnost "česká" či národnost "moravská" tak pravděpodobně obsahují i obyvatele některých jiných menšin, kteří se z různých důvodů nechtěli hlásit ke svému původu. Národnost je, dle místopředsedy ČSÚ Drápala, „na rozdíl od jazyka nebo občanství otázkou pocitu a je na každém z nás, jestli budeme chtít do formulářů tento pocit uvést“.

Náboženské složení

Podíl věřících obyvatel v okresech od roku 1991

Krajské a zemské hranice: ze srovnání map vyplývá, že Morava je výrazně více nábožensky založená než Čechy.

Související informace naleznete v článcích Ateismus v Česku, Křesťanství v Česku, Islám v Česku a Židé v Česku.

Česká republika je zemí s nízkým množstvím lidí deklarujících příslušnost k nějaké církvi či náboženské společnosti a v rámci Evropy má po Estonsku 2. nejnižší podíl občanů hlásících se k nějakému náboženství. V období let 1991–2001 klesl počet věřících o více než 1,2 milionu osob na 3 288 088 deklarovaných věřících (tj. 32,14 % obyvatel). Dominantní postavení zde má římskokatolická církev, k níž se při sčítání lidu v roce 2001 přihlásilo 2 740 780 (tj. 26,8 %) obyvatel. Výrazně vyšší podíl 'věřících' můžeme nalézt v okresech a krajích na Moravě, v Jihočeském kraji, území kraje Vysočina (více než z poloviny leží na Moravě) a bývalého Východočeského kraje. V žádném kraji ČR netvoří 'věřící' nadpoloviční většinu místních obyvatel.

Při Sčítání lidu 2011 celkový počet věřících opět poklesl na celkem 2 175 087. (20,6 % obyvatel, 37,6 % odpovídajících) Naproti tomu 3 612 804 obyvatel České republiky uvedlo, že jsou „bez náboženské víry“ (34,2 % obyvatel země, 62,4 % odpovídajících), což je také pokles. Počet obyvatel hlásících se k Římskokatolické církvi poklesl na 1 083 899 (+ 71 138 se přihlásilo obecně ke „katolické víře“) (10,9 % obyvatel). Druhou největší církví je Českobratrská církev evangelická, k níž se přihlásilo 51 936 občanů. Dále Církev československá husitská, 39 tisíc členů (0,37 %). Vyšší podíl věřících má ještě Pravoslavná církev, která má celkem 27 tisíc členů, příznivci jediismu s 15 tisíci, Svědkové Jehovovi s 13 tisíci, Církev bratrská, respektive Křesťanská společenství, obě s 10 tisíci věřícími. 707 649 lidí se označilo za věřící bez příslušnosti k nějaké církvi. Počet obyvatel Česka hlásících se k judaismu je asi 1 500 obyvatel, k islámu se hlásí téměř 3 500 lidí. K různým odvětvím buddhismu se hlásí přes 6 100 osob. K ateismu se hlásí 1 075 osob, pohanství deklaruje 863 osob. Ačkoliv většina náboženských skupin v Česku zaznamenala sestupnou tendenci, přesto se některým menším náboženstvím v České republice, jako je Církev bratrská, Pravoslavná církev, Apoštolská církev, Křesťanská společenství, Jediismus počty obyvatel hlásících se při sčítání lidu oproti roku 2001 zvýšily. 4 774 323 obyvatel (45,2 % populace) ovšem odmítlo na otázku o náboženské víře vůbec odpovědět. Novinkou sčítání lidu 2011 bylo mimo 707 tisíc obyvatel nehlásících se k církvi, ale hlásících se k víře, též pokles počtu obyvatel bez vyznání. Struktura religiozity české společnosti i podíl věřících v jednotlivých církvích se výrazně nemění. Například zástupce římskokatolické církve v ČBK se zamýšlí, proč výsledky sčítání lidu neodpovídají jimi údajně pozorované realitě, která je přinejmenším stabilní, a uvádí úvahu: '„Oproti sčítání v roce 2001, kdy se nevyjádřilo jen 10 % respondentů, tentokrát se nevyjádřila polovina národa, a pokud by byla tato „neodpovídající“ polovina strukturovaná podobně, jako ona odpovídající, zjistili bychom, že k dramatickým změnám v religiozitě pravděpodobně nedošlo.“' (více o římskokatolické církvi též v článku Sčítání účastníků katolických bohoslužeb v Česku a Věřící v ŘKC). Religionista Ivan Štampach v reakci na uveřejněné předběžné výsledky sčítání lidu 2011 uvádí '„Počet věřících neubývá. Ubývá lidí, kteří se identifikují s velkými církevními institucemi svázanými s ekonomickou a politickou mocí. Individuální víra a malé, atypické a alternativní skupiny stále rostou. Pokles církevní příslušnosti mezi českou populací probíhá zhruba stejným tempem od začátku padesátých let minulého století bez ohledu na režimy. V posledním desetiletí odchod lidí od církví mírně akceleroval. Jde podle mého přesvědčení o zásadní civilizační změnu. Nikoli o nahodilou fluktuaci.“'

Související články

• Vysídlení Němců z Československa