České gotické malířství
Gotické malířství stejně jako valná část středověkého umění je svou povahou náboženského rázu.
Obsah |
[editovat] Desková malba
Produkci malířskou můžeme ve sledovaném období rozdělit do tří okruhů: deskovou malbu, nástěnnou malbu a iluminaci rukopisů. Ucelený soubor deskových maleb se nám dochoval až z druhé poloviny 14. století, díla z předcházejícího období se dochovala pouze zlomkovitě. K nejstarším dílům se řadí desky z Roudnice s polopostavami apoštolů. Jedním z vynikajících děl je cyklus devíti oltářních obrazů ze života Kristova tzv. Mistra vyšebrodského a jeho žáků, na jejichž díla měla vliv italská škola. Do okruhu prací Mistra vyšebrodského patří i Madona z Veveří s ptáčetem, Zbraslavská a Strahovská a další díla. Rozvoj deskové malby nastává v polovině 14. století, kdy sám panovník Karel IV. podnítil tuto tvorbu. Z okruhu malířů králova dvora jsou nejvýznamnější umělci Tomáš z Modeny a Mistr Theodorik, který namaloval 129 desek představujících Nebeské vojsko Kristovo, na kterém předvedl velice jemné odstínování barevného spektra a volné tahy štětce.
Z období panování Václava IV. pochází velká kolekce ze štětce neznámého malíře, který je nazýván Mistrem třeboňského oltáře. Jeho tvorba používá nejpokrokovější techniky vlámské, francouzské a teodorikovské školy a předvádí vynikající znalost krásného slohu. Z přelomu století pochází obraz Madony zlatokorunské a Madona vyšebrodská (po roce 1420), na malbách se prolíná gotický idealismus s postupně se prosazujícím realismem. K vynikajícím dílům na Moravě patří dílo Mistra rajhradského pašijového cyklu. Úpadek malířské tvorby je možné sledovat za husitských válek, kdy se malířství v podstatě přestalo rozvíjet díky odloučenosti od zahraniční umělecké tvorby.
Oživení deskové malby je možné sledovat během šedesátých let 15. století, kdy se postupně rozvíjejí umělecké vztahy se sousedními umělci. Dokládá nám to desková malba Zvěstování, na které je možné sledovat znalost nizozemského Mistra z Flémalle. K vynikajícím deskovým malířským dílům gotiky se řadí triptych P. Marie se světicemi ze sv. Barbory v Kutné Hoře, Mše sv. Řehoře z rajhradského kláštera, Svatoanežský oltář křižovníků v Praze. Ze západních Čech pochází deska Asumpty se sv. Vojtěchem a sv. Václavem z Vejprnic.
Desková malba vznikající po roce 1500 nastiňuje již prvky postupně se objevující renesance, projevující se realistickou modelací objemů a podáním postav, perspektivy. Vynikající dílo z této doby představuje Mistr litoměřického oltáře.
[editovat] Externí odkazy
[editovat] Nástěnná gotická malba
Široký okruh zahrnuje i malba nástěnná, mající základ v románské tradici a postupně přebírající gotické prvky. K výzobě se používala i barevná skleněná vitráž, z které se vesměs dochovaly pouze sporé zbytky.
Z první poloviny 14. století se nám dochovala řada gotických nástěnných maleb v kostelích. K nejstarším patří malby v Janovicích nad Úhlavou, Průhonicích, Písku, Kašperských Horách. Mezi významné doklady patří i Svatojiřská legenda z Jindřichova Hradce datovaná k roku 1338. Významné malby pocházejí z kapitulní síně ze strakonické komendy johanitů. Z dob panování Karla IV. pochází malířská výzoba kaple sv. Kříže a sv. Kateřiny na hradě Karlštejně. V době Karlova panování vznikla také mozaika Poslední soud ve Svatovítovské katedrále. Před husitskými válkami byl vyzdoben kostel sv. Jiljí v Třeboni a sv. Apolinář v Praze.
Z období pohusitských válek pochází cyklus ze života sv. Barbory v kapitulní síni františkánského kláštera v Plzni. Do 80.let 15. století spadá i výzdoba kaple hradu Zvíkova. Výzdobné prvky s renesančním náznakem mají malby v Smíškovské kapli v chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře. Z prvních let 16. století pochází přemalba kaple sv. Václava v Svatovítovské katedrále na Pražském hradě provedená Mistrem litoměřického oltáře.
[editovat] Iluminované rukopisy
Gotické malířské umění zahrnuje i knižní malbu, která u nás dosáhla vynikajících výsledků. Z raného období (kolem roku 1320) pochází Pasionál abatyše Kunhuty, bohatý na velké množství námětů. Vynikající dílo představuje obrazová bible Velislavova, která však nebyla dokončena. Podobné dílo představuje Liber depicus pocházející z minoritského kláštera v Českém Krumlově. Italský vliv se projevuje na rukopisu Speculum humanae salvationis z kapitulní knihovny pražské. Z šedesátých let 14. století pocházejí čtyři chorální knihy pro Svatovítovský chrám. Období panování Václava IV. přináší především miniaturní malířství dvorské, představující se vrcholným dílem této doby, šestidílnou Biblí Václava IV. Z konce 15. století pochází řada kancionálů, objednávaných řadou městských literárních bratrstev (Antifonář kutnohorský z roku 1471, Kancionál Jana Zmizelého v Písku, Smíškovský graduál z roku 1491). U těchto děl můžeme sledovat již úpadek, neboť iluminace nedosahovala takových kvalit jako před husitskými válkami. Úpadek se projevoval jako následek postupně se rozšiřujícího knihtisku.
