Černohorská hornatina
| Černohorská hornatina | |
| Nejvyšší bod | Zadní planina (1422 m) |
|---|---|
|
|
|
| Nadřazená jednotka | Krkonošské rozsochy |
| Sousední jednotky |
Český hřbet, Žalský hřbet, Vrchlabská vrchovina, Rýchory, Růžohorská hornatina |
| Podřazené jednotky |
Černohorská rozsocha, Stráženská rozsocha |
|
|
|
| Světadíl | Evropa |
| Stát | |
| Povodí | Úpa, Labe |
Černohorská hornatina je geomorfologický okrsek Krkonoš. Nachází se v jejich centrální části v severní části Královéhradeckého kraje v bývalém okresu Trutnov. Přestože je hornatina pojmenována po Černé hoře, nejvyšším vrcholem je Zadní planina (1422 m).
Obsah |
Geomorfologie [editovat]
Černohorská rozsocha náleží do geomorfologického celku Krkonoš a podcelku Krkonošské rozsochy[1]. Na jižní straně její svahy spadají do Vrchlabské vrchoviny, na západě jí od Žalského hřbetu odděluje tok Labe, na severu prochází hranice s Českým hřbetem dnem Dlouhého a Modrého dolu, na východě jí tok Úpy odděluje od Růžohorské hornatiny a od Rýchor. Dělí se na dva podokrsky (Stráženská rozsocha a Černohorská rozsocha), jejichž hranice je stanovena na tok Klínového potoka a Malého Labe.
| Geomorfologické členění Krkonoš | ||
|---|---|---|
| ČESKÁ VYSOČINA • Krkonošsko-jesenická subprovincie • Krkonošská oblast | ||
| KRKONOŠSKÉ HŘBETY |
Slezský hřbet | |
| Český hřbet | ||
| KRKONOŠSKÉ ROZSOCHY |
Vilémovská hornatina |
|
| Vlčí hřbet |
nečlení se (Vlčí hřeben, 1140 m)
|
|
| Žalský hřbet |
nečlení se (Mechovinec, 1081 m)
|
|
| Černohorská hornatina |
||
| Růžohorská hornatina |
||
| Rýchory |
nečlení se (Dvorský les, 1036 m)
|
|
| VRCHLABSKÁ VRCHOVINA |
Janský hřbet |
nečlení se (Zlatá vyhlídka, 807 m)
|
| Lánovská vrchovina |
nečlení se (Sovinec, 765 m)
|
|
| PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Podokrsek • (vrchol) | ||
Vrcholy nad 1000 m n. m. [editovat]
- Zadní planina (1422 m) - Černohorská rozsocha
- Liščí hora (1363 m) - Černohorská rozsocha
- Stoh (1315 m) - Stráženská rozsocha
- Světlý vrch (1315 m) - Černohorská rozsocha
- Černá hora (1299 m) - Černohorská rozsocha
- Světlá (1244 m) - Černohorská rozsocha
- Přední planina (1195 m) - Stráženská rozsocha
- Slatinná stráň (1152 m) - Černohorská rozsocha
- Lesní hora (1128 m) - Černohorská rozsocha
- Vlašský vrch (1035 m) - Černohorská rozsocha
- Jelení vrch (1024 m) - Černohorská rozsocha
- Javor (1001 m) - Černohorská rozsocha
- Struhadlo (1001 m) - Stráženská rozsocha
- Špičák (1001 m) - Černohorská rozsocha
Vodstvo [editovat]
Západní stranu hornatiny omývá Labe a východní Úpa, centrální část odvodňuje Malé Labe.
Vegetace [editovat]
Souvislé mohokulturní hospodářské smrčiny jsou v současnosti rozrušeny často rozsáhlými pasekami. Mezi vrcholy Liščí hory a Zadní planiny roste Borovice kleč. Jsou zde četné luční enklávy (např. Lučiny, Hrnčířské boudy, Liščí louka, Přední a Zadní Rennerovky).
Ochrana přírody [editovat]
Celý prostor Černohorské hornatiny se nachází na území Krkonošského národního parku.
Komunikace [editovat]
Přes Černohorskou hornatinu nevede žádná veřejná komunikace. Četné jsou neveřejné zpevněné komunikace spojující jednotlivé luční enklávy mezi sebou a s obcemi na okrajích. Hornatinu pokrývá hustá síť značených turistických tras.
Stavby [editovat]
Rozsáhlejší zastavěné plochy se nacházejí pouze v prostorech obcí a měst v údolích přiléhajících k okrajům hornatiny (Pec pod Sněžkou, Horní Maršov, Janské Lázně, Černý Důl, Dolní Dvůr, Strážné a Špindlerův Mlýn). Na mnoha lučních enklávách stojí četné horské boudy a chalupy. Na Černé hoře a Hnědém vrchu se stojí rozhledny. Nacházejí se zde četné lyžařské sjezdovky a několik lanových drah:
- Lanová dráha Janské Lázně - Černá hora - Černohorská rozsocha
- Lanová dráha Pec pod Sněžkou - Hnědý vrch - Černohorská rozsocha
- Lanová dráha Černý Důl - Saxner - Černohorská rozsocha
- Lanová dráha Černý Důl - U Lomu - Černohorská rozsocha
- Lanová dráha Špindlerův Mlýn - Pláň - Stráženská rozsocha
- Lanová dráha Špindlerův Mlýn - Pláň východ - Stráženská rozsocha
- Lanová dráha Špindlerův Mlýn - Hromovka - Stráženská rozsocha
Reference [editovat]
- ↑ Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)