Čeněk z Vartemberka
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Čeněk z Vartenberka (? - zemřel 17. září 1425 na Velíši u Jičína) byl český šlechtic a významný politik sympatizující s husitským reformním hnutím a v letech 1414 až 1420 jako nejvyšší purkrabí zásadním způsobem ovlivňující vývoj v Čechách. Ve 20. letech pak několikrát během probíhajícího vojenského konfliktu změnil stranu. Byl nositelem Zikmundova řádu zlatého draka.
[editovat] Do roku 1414
Čeněk z Vartemberka patřil k veselské větvi panského rodu Vartenberků. Roku 1408 se stal nejvyšším číšníkem, v této době byl pánem města Jičína a hradu Velíše. V roce 1414 se stal nejvyšším purkrabím a tím i druhým nejvýznamnějším mužem ve státě hned po panovníkovi. V této době také výrazně ovlivňoval postoje ještě nezletilého Oldřicha z Rožmberka, jehož byl stanoveným poručníkem a správcem rožmberského majetku (od roku 1414, poté co vyhrál ve sporu s Václavem IV., který dlouho preferoval Jana mladšího z Hradce).
[editovat] Do vypuknutí husitské revoluce v pozici nejvyššího purkrabího
Pravděpodobně už na jaře 1413 zprostředkoval Janu Husovi možnost pobývat na Kozím Hrádku u Sezimova Ústí, který vlastnili rožmberští klienti Jan a Ctibor z Kozího. V roce 1415 se stal pravděpodobně hlavním iniciátorem protestního listu proti upálení Mistra Jana Husa. Tento list byl podepsán 452 českými a moravskými šlechtici, pečeť Čeňka z Vartenberka byla na prvním místě. Dalším výrazným činem, kterým Čeněk z Vartenberka projevil své sympatie ke kališnictví, byl v roce 1417 únos titulárního biskupa nikopolského Heřmana na svůj hrad Lipnici poté co pražský arcibiskup Konrád z Vechty vyhlásil zákaz kalicha v celé diecézi. Heřman z Mindelheimu zde byl donucen světit kněze podobojí. V tom samém roce přikázat na rožmberských statcích podávat z kalicha. Svým politickým vlivem zaštiťoval aktivity pražského reformního kruhu a jako ochránce reformních universitních mistrů fungoval až do počátku 20. let.
[editovat] V letech 1419–1425
V roce 1419 se stal zemským spoluvladařem (spolu s vdovou po Václavu IV. Žofií). Na podzim tohoto roku mu Zikmund ve snaze získat jej na svou stranu udělil Dračí řád a od prosince 1419 po příjezdu do Brna držel ve své blízkosti. Čeněk se nicméně nakonec postavil do čela šlechty, která odmítla přijmout Zikmunda (spolu s Oldřichem z Rožmberka signoval dokument, který v dubnu 1420 koloval po Praze, ve kterém byl Zikmundovi upírán český trůn, jeho nárok zde byl podmíněn volbou českými pány). Když ale Zikmund s křižáckým vojskem přitáhl od Vratislavi k Praze, tak mu pravděpodobně pod vlivem Zikmundových úspěchů a také protože nesouhlasil se spoluprací pražských husitů s táborskými radikály, 7. května vydal Pražský hrad. O rok později ovšem znovu přešel na stranu husitů, a to poté, co v květnu 1421 dobylo spojenecké vojsko pražanů a táborů Jaroměř. Poklekl před Janem Želivským a poprosil o odpuštění. Jako ještě kališnický šlechtic se zúčastnil čáslavského sněmu v červnu 1421 a o relativně silné pozici svědčí jeho jmenování do prozatímní vlády. Na počátku druhé křížové výpravy proti husitům vystoupil proti slezským oddílům, které v srpnu 1421 vpadly do severních Čech, ale když do Čech vpadlo i Zikmundovo vojsko, přešel v prosinci opět na stranu katolíků. Veřejně se v Jihlavě zřekl kalicha a přísahal Zikmundovi věrnost, na což reagoval Jan Žižka, který mu systematicky začal ničit jeho zboží, v dubnu 1423 byl Žižkou poražen v bitvě u Hořic. Jako katolík se zúčastnil svatohavelského sněmu a opět byl vybrán do zemské vlády. Čeněk z Vartenberka zemřel snad na mor 17. září 1425 patrně opět jako kališník.
Uvažuje se o něm jako o potencionálním objednavateli tzv. Boskovické bible, která obsahuje druhý nejstarší český překlad Nového zákona (vznikla po roce 1415).
