Čechoameričané
Notable Czech Americans: Louis Brandeis • George Halas Thomas Cech • Madeleine Albright Jim Lovell • Eugene Cernan |
|||
| Populace | |||
|---|---|---|---|
| 1 703 930 Čechů nebo Čechoslováků[1] 0,6 % americké populace |
|||
| Země s významnou populací | |||
|
|||
| Jazyk(y) | |||
Čechoameričané jsou občané Spojených států amerických, kteří se narodili v České republice nebo mají české předky.
Obsah |
Historie [editovat]
První zdokumentovaný případ vstupu Čechů na severoamerickou pevninu je Joachim Gans z Prahy, který dorazil do kolonie Roanoke v Severní Karolíně v roce 1585 s expedicí výzkumníků, kterou velel Walter Raleigh. Joachim Gans byl zároveň prvním Židem v Severní Americe.[2]
Augustin Heřman (1621–1686) byl první zdokumentovaný český osadník. Byl to kartograf, zkušený technický kreslíř a obchodník. Poté, co přišel do Nového Amsterodamu (dnešní New York), stal se jedním z nejvlivnějších lidí v nizozemské provincii, což vedlo k jeho jmenování do Rady devíti, která radila nizozemskému guvernérovi Nového Amsterodamu Peterovi Stuyvesantovi. Po Hermanovi bylo pojmenováno město v Marylandu Bohemia Manor (dnes se jmenuje Chesapeake City).
Další slavný Čech ve stejné době byl obchodník Frederick Philipse (1626–1720). Postupně se stal nejbohatším člověkem v celé holandské provincii. Philipce byl z aristokratické protestantské rodiny, která opustila Čechy po Třicetileté válce.
V roce 1738 se do USA přistěhovala skupina 300 příslušníků církve Jednoty bratrské, kteří tam zanechali hlubokou kulturní stopu.
Volná neobdělávaná půda v Americe podporovala imigraci po celé 18. století. Většina přistěhovalců byli zemědělci, kteří se usadili ve středozápadních státech. Během Občanské války v USA Češi sloužili na obou stranách, ale jako většina ostatních přistěhovalců spíše bojovali za Unii. Imigrace pokračovala a dosáhla vrcholu v roce 1907, kdy 13 554 Čechů vstoupilo do přístavů na východním pobřeží. Na rozdíl od předchozích imigrantů, noví imigranti byli především katolíci. V roce 1910 byla česká populace v USA 349 000 a v roce 1940 1 764 000. Emigrace vzrostla začátkem 2. světové války, později nástupem komunismu a kolem roku 1968 invazí vojsk Varšavské smlouvy na území Československa. Americký úřad pro sčítáni lidu v roce 1970 oznámil, že na území USA žije téměř 800 000 Čechů. Vzhledem k tomu, že tento údaj však nezahrnuje Čechy, kteří žijí v USA po několik generací, je správné se domnívat, že skutečný počet byl mnohem vyšší.
Za dob komunismu existovalo v USA několik organizací, které pomáhaly emigrantům z Československa nebo zastupovaly český exil. Mezi nejvýznamnější organizace patřily:
- Rada svobodného Československa (Council of Free Czechoslovakia)
- Československá národní rada americká (ČSRNA, Czechoslovak National Council of America)
- Americký fond pro obnovu Československa (AFCR, American Fund for Czechoslovak Recovery)
Současnost [editovat]
V USA je česká menšina na 25. místě v pořadí menšin podle počtu.[3] Čechoameričané se sdružují do mnoha organizací roztroušených po celých Spojených státech. V současné době existuje kolem 166 větších či menších spolků a organizací.[3] Podle sčítání lidu v USA roce 2000 tam žilo 1 262 527 lidí, kteří jsou úplného nebo částečného českého původu, kromě 441 403 lidí, kteří uvedli svůj původ jako československý.[1]
Populace [editovat]
Státy s nejvyšší českou populací v USA jsou:
| Texas | 155 855 |
| Illinois | 123 708 |
| Wisconsin | 97 220 |
| Minnesota | 85 056 |
| Nebraska | 83 462 |
| Kalifornie | 77 673 |
| Ohio | 61 640 |
| Iowa | 51 508 |
| New York | 44 942 |
| Florida | 42 890 |
Státy s nejvyšším procentem Čechů jsou:
| Nebraska | 4,9 % |
| Jižní Dakota | 2,1 % |
| Severní Dakota | 2,0 % |
| Wisconsin | 1,8 % |
| Iowa | 1,8 % |
| Minnesota | 1,7 % |
Nejslavnější Čechoameričané [editovat]
- Madeleine Albrightová, ministryně zahraničních věcí USA
- Antonín Čermák, starosta Chicaga
- Jan Nepomuk Neumann, 4. biskup Filadelfie a první americký svatý
- Jiří Voskovec, herec, dramatik a spisovatel
- Eugene Cernan, astronaut
- Carl Cori, nositel Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu
Související články [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ a b Detailed Tables - American FactFinder [online]. U.S. Census Bureau, [cit. 2010-04-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Dr. Yitzchok Levine. The First Jew To Live In North America [online]. The Jewish Press, 2005-05-04, [cit. 2010-04-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Krajané v USA [online]. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, [cit. 2010-04-01]. Dostupné online.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Czech American na anglické Wikipedii.