Čchin Š'-chuang-ti

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Čchin Š'-chuang-ti

Čchin Š'-chuang-ti (čínsky pinyin Qín Shǐ Huángdì, znaky 秦始皇帝), vlastním jménem Čeng (čínsky pinyin Zhèng, znaky ), (říjen nebo listopad 260 př. n. l.10. září 210 př. n. l.) byl v letech 247221 př. n. l. král čínského státu Čchin a prvním císařem sjednocené Číny (221210 př. n. l.). Založil stejnojmennou dynastii.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Čchin Š'-chuang-ti

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Čchin Š'-chuang-ti se narodil v Chan-tanu v pozdním období státu Východní Čou. Podle legendy zde byl jeho otec, princ státu Čchin, držen jako rukojmí až do doby než bohatý kupec Lü Pu-wej zajistil jejich návrat. Princ totiž zahořel láskou k jeho překrásné těhotné ženě a Lü Pu-wej neochotně souhlasil s jeho žádostí o ni jen proto, že by se tak jeho vlastní syn stal dědicem trůnu. Jakmile se princ pod jménem Čuang Siang stal králem království Čchin, učinil z kupce svého předsedu vlády a ten měl následujících deset let největší moc ve státě.

Po smrti Čuang Sianga se jeho syn, nebo přesněji řečeno syn Lü Pu-weje, stal vládcem království. Ve 22 letech poté i převzal vládu. Jakmile se v dospělosti dozvěděl, že se jeho matka dopustila s otcem Lü Pu-wejem odporných nemravností, dal svou matku uvést do vězení a svého otce vyloučil z úřadu a poslal jej pryč. Lü Pu-wej se ze zklamání ze synovy pomsty otrávil.

Válečné období[editovat | editovat zdroj]

S pomocí moudrých mužů Čeng provedl celou řadu reforem zemědělství a armády a podařilo se mu potlačit vnitřní povstání. Království Čchin tak v porovnání s ostatními šesti královstvími velmi prosperovalo a Jing-čeng se tedy mohl odvážit bojovat s ostatními státy a provést sjednocení země. Během pouhých deseti let se mu podařilo všechny podrobit. V Číně tím bylo ukončeno velmi dlouhé období chaosu. V roce 221 př. n. l. byla země poprvé v historii sjednocena pod vládou jediného panovníka. Čeng si dal titul Š'-chuang-ti (始皇帝 pinyin: shǐ huángdì Š 'znamená první, čili První císař) domnívaje se, že jeho úspěchy převyšují předchozí panovníky, kteří vládli s titulem wang (王 pinyin: wáng – „král“) a tímto se od nich chtěl odlišit. Odvolával se přitom na vládu legendárních Tří Vznešených (三 sānhuáng) a Pěti Vladařů (五 ), z jejichž titulů složil titul vlastní. A řekl : Nesmíte se snažit vyhrát, ale snažit se neprohrát.

Reorganizace země[editovat | editovat zdroj]

Po dobytí nových území začal Čeng provádět nezbytné reformy k reorganizaci své nové říše. Zřídil 36 komandérií, jež dále rozdělil na okresy, a podřídil je úředníkům a vojákům, kteří byli zodpovědní přímo jemu. Vybudoval řadu silničních spojení z hlavního města Sien-Jang do bývalých států Jen, Čchi, Wu a Čchu. Velmi důležitá je jeho reforma písma, díky níž se od té doby v celé Číně používá jen jediná soustava znaků, a prakticky neexistují regionální odlišnosti. Stejně důležité byly i jeho reformy vah a měr a kodifikace práva. Mimo to reformy velmi napomohly rozvoji hospodářství a kulturní výměně tohoto období. Pro zajištění severní hranice byly tisíce otroků a zločinců poslány vybudovat obrannou zeď, dnes známou Velkou čínskou zeď.

Upevňování moci[editovat | editovat zdroj]

V roce 213 př. n. l. se císař Š'-chuang-ti rozhodl utišit kritiku své vlády, zničit dějiny a nechal proto spálit všechny knihy v říši a popravit učence (i s rodinami), kteří se odvážili vystoupit proti jeho autokratické vládě. Tento čin má dnes za následek, že jsou zničeny všechny historické záznamy z období před státem Čchin. Následující rok nechal císař zazdít zaživa na 460 konfuciánských učenců.

Š'-chuang-ti panoval v zájmu upevnění své moci silně autokraticky. Zavedl tvrdé postihy a přísné tresty a uvalil na obyvatelstvo velmi vysoké daně. Utrpení obyvatelstva bylo dále prodlužováno neustále se vlekoucími válkami. Císař si také nechal vystavět přehnaně nákladný palác a hrob, což spolu s jeho pěti velkými cestami po říši a stavbou Velké čínské zdi zemi silně zadlužilo a způsobilo velké strádání poddaných. Toto jistě přispělo ke hněvu obyvatelstva vůči panovníkovi a následnému pádu dynastie Čchin.

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Mocný císař věřil tomu, že by se mohl stát nesmrtelným a pátral proto po prostředku, jak se nesmrtelnosti domoci. Když mu během jeho cesty po Říši nabídla v roce 210 př. n. l. skupina lékařů lék k nesmrtelnosti obsahující malé množství rtuti, lačně jej požil a po jejím strávení na následky otravy zemřel. Po rozšíření zprávy o jeho smrti se vlády chopil jeho druhý syn Chu Chaj (vládl pod jménem Er-š'-chuang-ti). Chu-chaj ale zanedbával své vladařské postavení a nechal za sebe vládnout eunucha Čao-Kao. Několik let nato v zemi vypuklo povstání, k němuž se okamžitě připojilo obrovské množství lidí nespokojených s tyranií obou císařů. Dynastie Čchin byla roku 206 př. n. l. svržena a později vystřídána dynastií Chan.

Film[editovat | editovat zdroj]

Císař a vrah (Jīng Kē cì Qín Wáng), Čína 1999, Režie: Chen Kaige; Hrají: Li Xuejian (císař Čchin Š'-chuang-ti), Gong Li, Zhang Fengyi, Zhou Xun, Li Xuejian, Chen Kaige

Hrdina (Yīng Xióng), Čína 2002, Režie: Zhang Yimou; Hrají: Jet Li, Tony Leung Chiu Wai, Maggie Cheung, Zhang Ziyi, Chen Daoming (císař Čchin Š'-chuang-ti), Donnie Yen, Ying Bai

Mumie: Hrob Dračího císaře (The Mummy: Tomb of the Dragon Emperor), USA 2008, Režie: Rob Cohen; Hrají: Brendan Fraser, Jet Li (císař Han/Čchin Š'-chuang-ti), Maria Bello, John Hannah, Russell Wong, Michelle Yeoh

Reference[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Qin Shi Huang ve Wikimedia Commons


Čínský znak Tento článek obsahuje čínský text.
Bez správné podpory asijských jazyků se Vám mohou namísto čínských znaků zobrazovat otazníky, čtverečky nebo jiné symboly.