Čchen (styl tchaj-ťi)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Cvičení čchen

Čchen tchaj-ťi čchűan (陈式太极拳, pinyin Chen taiji quan) je nejstarší z pěti hlavních větví čínského bojového umění tchaj-ťi čchűan.[1]

Systém Čchen tchaj-ťi čchűan[editovat | editovat zdroj]

Pro styl Čchen je typická jeho všestrannost, neboť představuje jak efektivní zdravotní cvičení, tak i vysoce rozvinuté bojové umění. Tato podvojnost se odráží v základních technikách, ze kterých se skládá – na jedné straně měkké pomalé a uvolněné pohyby, na druhé straně rychlé explosivní výpady. Obojí propojeno v charakteristické spirály a kruhy. Pravidelný trénink tak působí příznivě na zdraví a zároveň umožňuje efektivní sebeobranu. V nenápadných spirálovitých a kruhových pohybech tradičních sestav se skrývá mnoho bojových technik, které vysvitnou až pod vedením zkušeného učitele.

Tchaj-ťi čchűan obsahuje osm základních „sil“, které obsahují pohyby v sestavách. Těchto osm „sil“ se v boji navzájem kombinuje a využívá se jejich rozdílných vlastností.


  • Peng – „odražení“ nebo „odpružení“, považuje se za nejdůležitější a slouží m. j. k eliminaci úderu (měkkému blokování)
  • Lu – „zatažení“, pasivní obranná síla využívající útok soupeře
  • Ji – „stisknutí“, obranná síla sloužící k vyvedení soupeře z rovnováhy
  • An – „zatlačení“, obranná i útočná síla
  • Cai – „stržení“, útočná síla sloužící k vyvedení soupeře z rovnováhy
  • Lie - „rozdělení“, rychlá rotační síla
  • Zhou – „úder loktem“, slouží při blízkém kontaktu
  • Kao – „opření se ramenem“, také pro blízký kontakt

Historie[editovat | editovat zdroj]

Styl čchen tchaj-ťi čchűan se vyvinul v 17. století v rodině Čchen ve vesnici Chenjiagou (陳家溝). Jeho vznik se připisuje především postavě Chen Wangtinga (陈王廷, 1597–1664), který působil jako generál v armádě dynastie Ming, po jejímž pádu se plně věnoval rozvíjení Wushu a studiu taoismu.

Chen Wangting stvořil více sestav tchaj-ťi, mj. dlouhou formu se 108 pozicemi a 43 forem „Dělových pěstí“ (Laojia Erlu, Paochui). Stejně tak je zakladatelem cvičení tchuej-šou (tlačící se ruce) a techniky lepivé kopí. Vnější forma většiny pozic se opírá o cvičení 32 forem zápasu generála Qi Jiguang z 16. století. Ovšem Chen Wangting ji naplnil novým obsahem, který si odnesl ze svého studia taoistických praktik Daoyin a Tuna, které stojí také v základu mnoha praktik čchi-kungu (Qi Gong). Tak vzniklo mnohostranné bojové umění spojující rozvoj čchi, správné dýchání a účinnou sebeobranu.

Pravděpodobně nejznámější učitel z rodiny Čchen je Chen Changxing (陳長興 Chén Chángxīng, Ch'en Chang-hsing, 1771-1853), který spojil formy rozvržené Chen Wangtingem do dvou sestav, pro které se vžil název stará forma (老架, Lao Jia). Navzdory tradici vzal Chen Changxing v roce 1820 do učení prvního žáka nepocházejícího přímo z rodiny Čchen. Byl jím Yang Luchan, pozdější zakladatel stylu Jang. Tento mladší styl se stal rychle velmi populární a dal základ třem dalším rodinným stylům Tchaj-ťi – Wu, Hao (Wu/Hao) a Sun. Původní učení se nadále udržovalo jako rodinná tradice a nebylo určeno pro veřejnost až do roku 1928.

V posledních několika desetiletích se v Číně stal z Čchen tchaj-ťi čchűan jeden z hlavních bojových stylů. Stejně tak v západních zemích roste jeho popularita, ať už jakožto bojového umění nebo zdravého životního stylu. Obojí je důsledkem otevření, k němuž došlo ve 20. století. Na konci 20. let porušil Chen Fake (陳發科, 陈发科, Chén Fākē, Ch'en Fa-k'e 1887-1957) a jeho synovec rodinou tradici a začali učit veřejně v Pekingu. Vliv tohoto učitele byl enormní a pekingská škola vyučující původní Chen Fakeho styl, nazývaný také Nový rám (Xin Jia), se proslavila díky mnoha slavným žákům. Mezi nejslavnější žáky Chen Fake patří Chen Zhaokui (陈照奎,Čchen Čao-Kchui),Chen Zhaopi (陈照丕,Čchen Čao-Pchi),Tian Xiuchen (田秀臣,Tchien Siu-Čchen),Lei Muni (雷慕尼,Lej Mu-Ni),Li Zhongyin(李忠荫,Li Čung-Jin),Xiao Qinglin (肖庆林,Siao Čing-Lin),Li Jingwu (李经悟,Li Ťing-Wu),Feng Zhiqiang (冯志强,Feng Č'-čiang) a Tian Jianhua (田建华 Tchien Ťien-Chua).

V 80. letech se uskutečnilo druhé prolomení spojené se změnou čínské zahraniční politiky a s migrací čínských mistrů po světě. V této době byl ve vesnici Chen Jia Gou také ustanoven titul Buddhův bojovník pro čtyři putující učitele. Tito zvláštně vycvičení mistři cestují po světě a šíří nejstarší formu Tchán-ťi v západních zemích. Čtyři Buddhovi bojovníci jsou Chen Xiao Wang (vnuk Chen Fakea), Chen Zhenglei, Wang Xian a Zhu Tiancai. Poslední z nich je učitelem Zhai Hua a Qin Ming Tang, kteří přinesli Čchen tchaj-ťi čchűan do České republiky. Žákem Zhu Tiancai je také Radek Kolář.

Tradiční sestavy[editovat | editovat zdroj]

Do metodiky stylu Čchen patří několik sestav, se kterými jsou nerozlučně spjaty další druhy cvičení. Termíny "styl", "podstyl" , "sestava" a "forma" se nepoužívají jednotně. Pro sestavu nebo dvojici sestav, kterým jsou vlastní další cvičení (drily jednotlivých forem, procvičování principů, bojových aplikací, procvičování ve dvojici, posilování a zlepšování pozice dlouhým stáním atd.) se též někdy používá termín "styl".

Lao Jia[editovat | editovat zdroj]

Tradiční stará forma (Lao-tia [Laojia, 老架]) tchaj-ťi čchüan rodiny Čchen. Skládá se ze dvou sestav - první (Laojia yilu, 老架一路) a druhé (Laojia erlu, 老架二路) formy. Vytvořil ji mistr Čchen Čhang-sing (1771 - 1853, 14 generace). Učitel legendárního Jang Lu-čchana [Yang LuChan], zakladatele stylu jang.

Lao Jia Yi Lu[editovat | editovat zdroj]

Laojia yilu je klíčem a základní tréninkovou sestavou stylu Čchen tchaj-ťi čchűan. Vzešly z ní další styly a sestavy taijiquan, obsahuje mnoho pomalých plynulých pohybů, které vycházejí z principů navíjení hedvábí.

1.预备势 you4 bei4 shi4 [jű-pej š'] Příprava
2.金刚捣碓 jin1 gang1 dao3 dui4 [ťin-kang tao-tuej] Arhatův přetočený úder
3.懒扎衣 lan3 zha1 yi1 [lan-ča ji] Líné uvazování oděvu
4.六封四闭 liu4 feng1 si4 bi4 [liou-feng s'-pi] Šestero pečetění, čtvero zavření
5.单鞭 dan1 bian1 [tan-pien] Jednostranný bič
6.金刚捣碓 jin1 gang1 dao3 dui4 [ťin-kang tao-tuej] Arhatův přetočený úder
7.白鹤亮翅 bai2 he4 liang4 chi4 [paj-e liang-čch'] Bílá husa provětrává křídla
8.斜行 xie2 xing4 [sie-sing] Chůze našikmo
9.搂膝 lou3 xi1 [lou-si] Objímání kolene
10.上三步 shang4 san1 bu4 [šang-san-pu] Trojí vykročení
11.斜行 xie2 xing4 [sie-sing] Chůze našikmo
varianta: 斜形 xie2 xing2 [sie-sing] Postoj našikmo
12.搂膝 lou3 xi1 [lou-si] Objímání kolene
13.上三步 shang4 san1 bu4 [šang-san-pu] Trojí vykročení
14.掩手肱拳 yan3 shou3 gong1 quan2 [jan-šou kung-čchűan] Zakrytí ruky a úder paží
varianta: 掩手肱捶 yan3 shou3 gong1 chui2 [jan-šou kung-čchuej] Zakrytí ruky a úder paží
15.金刚捣碓 jin1 gang1 dao3 dui4 [ťin-kang tao-tue] Arhatův přetočený úder
16.撇身拳 pie3 shen1 quan2 [pchie-šen-čchűan] Úder nakloněným tělem
varianta: 撇身捶 pie3 shen1 chui2 [pchie-šen-čchuej] Úder nakloněným tělem
17.青拢出水 qing1 long2 chu1 shui3 [čching-lung čcho-šuej] Černý drak vystupuje z vody
18.双推手 shuang1 tui1 shou3 [šuang tchuej-šou] Odtlačování oběma rukama

19.肘底看拳 zhou3 di3 kan1 quan2 [čou-ti kchan-čchűan] Sledování pěsti pod loktem
varianta: 肘底拳 zhou3 di3 quan2 [čou-ti čchűan] Pěst pod loktem
20.倒卷肱 dao4 juan3 gong1 [tao-tüan-kung] Ústup s navíjením paže
21.白鹤亮翅 bai2 he4 liang4 chi4 [paj-e liang-čch'] Bílá husa provětrává křídla
22.斜行 xie2 xing4 [sie-sing] Chůze našikmo
23.闪通背 shan3 tong1 bei1 [šan-tchung-pej] Problesknutí přes záda
24.掩手肱拳 yan3 shou3 gong1 quan2 [jan-šou kung-čchűan] Zakrytí ruky a úder paží
25.六封四闭 liu4 feng1 si4 bi4 [liou-feng s'-pi] Šestero pečetění, čtvero zavření
26.单鞭 dan1 bian1 [tan-pien] Jednostranný bič
27.运手 yun4 shou3 [jűn-šou] Stěhování rukou
varianta: 云手 yun2 shou3 [jűn-šou] Ruce plují jako oblaka
28.高探马 gao1 tan4 ma3 [kao-tchan-ma] Zvysoka se natáhnout na koni
29.右擦脚 you4 ca1 jiao3 [jou-ccha-tiao] Pravé stíraní nártu
30.左擦脚 zuo3 ca1 jiao3 [cuo-ccha-tiao] Levé stíraní nártu
31.左蹬一跟 zuo3 deng4 yi1 gen1 [cuo-teng ji-ken] Levý kop patou
32.上三步 shang4 san1 bu4 [šang-san-pu] Trojí vykročení
33.击地捶 ji1 di4 chui2 [ťi-ti-čchuej] Úder pěstí do země
varianta: 神仙一 把抓 shen2 xian1 yi1 ba3 zhua1 [še-sian ji-pá-čua] Nesmrtelný nabírá do hrsti
34.踢二起 ti1 er4 qi3 [tchi-er-či] Dvojí kop nahoru
35.护心拳 hu4 xin1 quan2 [chu-sin-čchűan] Úder chráníci srdce
varianta: 护心捶 hu4 xin1 chui2 [chu-sin-čchuej] Úder chráníci srdce
36.旋风脚 xuan4 feng1 jiao3 [süen-feng-tiao] Kop větrného víru
37.右蹬一跟 you4 deng4 yi1 gen1 [jou-teng ji-ken] Pravý kop patou
38.掩手肱拳 yan3 shou3 gong1 quan2 [jan-šou kung-čchűan] Zakrytí ruky a úder paží

39.小擒打 xiao3 qin2 da3 [siao-čchin-ta] Malé chycení a úder
40.抱头推山 bao4 tou2 tui1 shan1 [pao-tchou tchuej-šan] Držení hlavy a odtlačování hory
41.六封四闭 liu4 feng1 si4 bi4 [liou-feng s'-pi] Šestero pečetění, čtvero zavření
42.单鞭 dan1 bian1 [tan-pien] Jednostranný bič
43.前招 qian2 zhao1 [čchien-čao] Přední technika
44.后招 hou4 zhao1 [chou-čao] Zadní technika
45.野马芬鬃 ye3 ma3 fen4 zong1 [Je-ma fen-cung] Rozčesávání hřívy divokého koně
46.六封四闭 liu4 feng1 si4 bi4 [liou-feng s'-pi] Šestero pečetění, čtvero zavření
47.单鞭 dan1 bian1 [tan-pien] Jednostranný bič
48.玉女穿梭 yu4 nu:3 chuan1 suo1 [jű-nű čchuan-suo] Jadeitová žínka navléká člunek
49.懒扎衣 lan3 zha1 yi1 [lan-ča ji] Líné uvazování oděvu
50.六封四闭 liu4 feng1 si4 bi4 [liou-feng s'-pi] Šestero pečetění, čtvero zavření
51.单鞭 dan1 bian1 [tan-pien] Jednostranný bič
52.运手 yun4 shou3 [jűn-šou] Stěhování rukou
53.双摆连 shuang1 bai3 lian2 [šuang-paj-lien] Dvojí opsání lotosu
54.跌岔 die1 cha4 [tie-čcha] Spadnout do roznožky
55.金鸡独立 jin1 ji1 du2 li4 [ťin-ti tu-li] Zlatý kur stojí na jedné noze

56.倒卷肱 dao4 juan3 gong1 [tao-tüan-kung] Ústup s navíjením paže
57.白鹤亮翅 bai2 he4 liang4 chi4 [paj-e liang-čch'] Bílá husa provětrává křídla
58.斜行 xie2 xing4 [sie-sing] Chůze našikmo
59.闪通背 shan3 tong1 bei1 [šan-tchung-pej] Problesknutí přes záda
60.掩手肱拳 yan3 shou3 gong1 quan2 [jan-šou kung-čchűan] Zakrytí ruky a úder paží
61.六封四闭 liu4 feng1 si4 bi4 [liou-feng s'-pi] Šestero pečetění, čtvero zavření
62.单鞭 dan1 bian1 [tan-pien] Jednostranný bič
63.运手 yun4 shou3 [jűn-šou] Stěhování rukou
64.高探马 gao1 tan4 ma3 [kao-tchan-ma] Zvysoka se natáhnout na koni
65.十字脚 shi2 zi4 jiao3 [š'-c'-tiao] Kop křížem
66.指档捶 zhi3 dang4 chui2 [č'-tang-čchuej] Úder pěstí na rozkrok
67.猿猴献果 yuan2 hou2 xian4 guo3 [jűan-chou sian-kuo] Bílý op se chlubí plody
varianta: 猿猴探果 yuan2 hou2 tan4 guo3 [jűan-chou tchan-kuo] Bílý op ukazuje ovoce
68.单鞭 dan1 bian1 [tan-pien] Jednostranný bič
69.雀地龙 que4 di4 long2 [čchüe-ti-lung] Drak se snáší k zemi jak pták
70.上步七星 shang4 bu4 qi1 xing1 [šang-pu čchi-sing] Vykročení a sedm hvězd
71.下步跨 肱 xia4 bu4 kua4 gong1 [sia-pu kchua-kung] Dokročení a rozpažení
varianta: 下步跨虎 xia4 bu4 kua4 hu3 [sia-pu kchua-chu] Dokročit a osedlat tygra
72.双摆连 shuang1 bai3 lian2 [šuang-paj-lien] Dvojí opsání lotosu
73.当头炮 dang1 tou2 pao4 [tang-tchou-pchao] Moždíř na hlavu
74.金刚捣碓 jin1 gang1 dao3 dui4 [ťin-kang tao-tuej] Arhatův přetočený úder
75.收势 shou1 shi4 [šou-š'] Zakončení

Xiao Jia Yi Lu, Er Lu[editovat | editovat zdroj]

Xiao Jia je tradiční styl Chen taiji. Na rozdíl od velmi rozšířené Lao jia (v Xiao Jia nazývané Da Jia) si styl zachoval tradiční způsob výuky. Xiao jia se v angličtině někdy říká „small frame“, což je poněkud zavádějící označení. Na českém internetu existují o Xiao Jia různé mýty, jako že jde o styl, kde se formy dělají velmi malé, nebo dokonce že jde o styl, který v Chenjiagou cvičili jen staří lidé. Styl Xiao Jia je autentický styl taiji a vyučovaná forma dnes vypadá téměř přesně tak, jak ji popsal ve svém slavném manuálu Chen Xin (陈鑫): 陈氏太极拳图说 (Dostupné online v anglickém překladu na http://www.pachentaiji.com/index10.html) nebo jeho žák Chen Zhiming ve svém textu (online na http://www.pachentaiji.com/index56.html)

Podle osobního sdělení Chen Peishana se zdá, že styl se prostě dlouhou dobu tradičně vyučoval ve vzdálenější části vesnice, jeho zvládnutí bylo obtížnější a byl považován za skutečné „kung fu“. Popularizace stylu začala poměrně později než popularizace Da Jia. Xiao Jia je také tradičně méně spojena s Chen Jiagou. Zdá se, že většina lidí, kteří Xiao Jia cvičili v 18. generaci rodiny Chen a později, žila mimo Chenjiagou. Chen Liqing v Xianu například, další lidé z její generace ještě jinde. Na kontinentu je Xiao Jia k vidění v parcích v Kaifengu, Xianu, Luoyangu - ale v Chenjiagou o Xiaojia neuslyšíte, všichni se tam tváří, jako že nic takového neexistuje, ačkoli třeba Zhu Jiancai se Xiao Jia učil v Chen Jiagou od Chen Kezhonga (50-60 léta).

Na internetu jsou k vidění ukázky cvičení zástupců 20. generace rodiny Chen tradice Xiao Jia - Chen Peishana nebo jeho sestry Chen Peijiu, nebo zástupců ještě starší generace Chen Boxiang (陈伯祥), Chen Qinghuan (陈清环), Chen Liqing (陳立清) (1914- 2009). Část nositelů tradice Xiao Jia odešla v roce 1949 na Taiwan, kde Xiao Jia vyučoval například velmistr Du Yuze (杜毓澤). Z jeho žáků na Taiwanu dříve učil Xiao Jia snad jen Tu Zongren 凃宗仁. V kontinentální Číně a v USA publikoval na videu řadu forem také Chen Yunfu, student Chen Liqing. V Německu z této Taiwanské linie učí Xiao Jia Dietmar Stubenbaum.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. (2004) Old frame Chen family Taijiquan. Berkeley, Calif.:North Atlantic Books : Distributed to the book trade by Publishers Group West. ISBN 978-1-55643-488-4. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]