Časová osa výpočetní techniky do 1949

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Tento článek uvádí přehled důležitých událostí ve výpočetní technice od pravěku až do roku 1949.

Časové osy výpočetní techniky: do 1949, 1950 – 1979, 1980 – 1989, 1990 – 1999, 2000 – dosud.

Pravěk[editovat | editovat zdroj]

Za první „kalkulačky“ jsou považovány tzv. „záznamové tyče“. Nejstarší známá „záznamová tyč“ je podle moderní archeologie kost „Lebombo“ z období kolem 35 000 př. n. l. Je třeba poznamenat, že jsou známy i dřívější „záznamové tyče“, ale z rozmístění zářezů není jasné, zda byly používány k počítání (i když to samozřejmě vyloučit nelze). Kost „Ishango“ z doby kolem 18 000 př. n. l. naznačuje, že některé předměty (v tomto případě zvířecí kost) byly v tomto raném období používány pro jednoduché aritmetické operace, a je dokonce možné, že dokládá i nějakou znalost prvočísel .

2400 př. n. l. – 1800 n. l.[editovat | editovat zdroj]

Datum Událost
2400 př. n. l. Abakus – první známá „kalkulačka“ vynalezená pravděpodobně Babyloňany kolem roku 2400 př. n. l. jako pomůcka pro jednoduché aritmetické výpočty. Abakus položil základy poziční číselné soustavě a pozdějšímu výpočetnímu vývoji.
1115 př. n. l. Vůz směřující na jih“ byl vynalezen ve starověké Číně. Je to první známý mechanismus ozubených kol, kde byl použit diferenciál. Jednalo se o dvoukolý vůz, na kterém byla socha (postava s napřaženou rukou) spojená s koly pomocí diferenciálního soukolí. Postava na vrcholu vozu ukazovala díky pečlivému výběru velikosti a dráhy kol a převodových poměrů vždy stejným směrem.
500 př. n. l. Matematici ve starověké Indii poprvé použili ve svých výpočtech nulu.
500 př. n. l. Indický jazykovědec Pánini formuloval velmi systematickou gramatiku Sanskrtu (v podobě 3959 pravidel) známou jako Aštádhjájí. Pánini použil natolik propracovaná pomocná pravidla, transformace a rekurze, že jeho gramatika měla výpočetní sílu jako Turingův stroj. Pániniho práce byla předchůdcem moderní teorie formálních jazyků, a předzvěstí jejího použití v moderní výpočetní technice. Backus-Naurova forma používaná k popisu většiny moderních programovacích jazyků je také značně podobná Pániniho gramatickým pravidlům.
300 př. n. l. Pingala, indický matematik, učenec a hudebník, jako první popsal dvojkovou soustavu, která je nyní používána při návrhu v podstatě veškeré moderní výpočetní techniky. Také uvedl binární kód podobný Morseově abecedě.
200 př. n. l. Číňané vynalezli suanpan (čínský abakus, čínské počítadlo), který byl ve velké míře používán až do vynálezu moderní kalkulačky a dokonce se v některých kulturách používá dodnes.
125 př. n. l. Mechanismus z Antikythéry: hodinový stroj, analogový počítač navržený a vyrobený v Korintu. Mechanismus obsahoval diferenciální ozubené soukolí a byl schopen sledovat relativní pozice všech tehdy známých nebeských těles. Je považován za první analogový počítač.
100 př. n. l. Čínští matematici poprvé použili záporná čísla.
60 Hérón Alexandrijský učinil řadu objevů, včetně "sekvenčního řízení", ve kterém obsluha nastaví stroj, který je pak deterministickým způsobem řízen sadou instrukcí. Jednalo se v podstatě o první program. Také přišel s četnými vylepšeními v oblasti automatů, které byly důležitými kroky v rozvoji robotiky.
200 Indští matematici džinismu vynalezli logaritmy.
600 Indický matematik Brahmagupta jako první popsal moderní poziční číselnou soustavu
724 Čínský vynálezce Liang Lingzan jako první na světě sestrojil plně mechanické hodiny; již staletí předtím byly známy takzvané vodní hodiny (clepsydra) a některé z nich byly velmi přesné. To byl významný technologický skok vpřed - první skutečné počítače, které byly sestrojeny o tisíc let později, využívaly technologii založenou na tomto typu hodin.
820 Perský matematik, Al-Chorezmí, popsal základy moderní algebry, jejíž název je odvozen od jeho knihy Al-Kitáb al-fi muḫtaṣar Gabr ḥisāb al-wa-l-muqābala (Souhrnná kniha o výpočtech pomocí doplňování a vyrovnávání). Slovo algoritmus je odvozeno od polatinštělé podoby jména Al-Chorezmí: Algoritmi.
850 Arabský matematik, Al-Kindi (Alkindus), byl průkopníkem kryptografie. V jeho "Rukopisu na rozluštění kryptografických zpráv" se nachází první známé zaznamenané vysvětlení dešifrování. Jeho přínos spočívá především v tom, že vyvinul metodu frekvenční analýzy, pomocí které lze prolomit šifru pomocí analýzy rozdílů v četnosti výskytu písmen (tj. kryptoanalýza pomocí frekvenční analýzy). Text rovněž zahrnuje metody dešifrování a šifrování, kryptoanalýzu některých metod šifrování a statistické analýzy písmen a kombinací písmen v arabštině.
850 Bratři Banu Musa (Musovi synové) v "Knize o důmyslných zařízeních", vynalezli "nejstarší známý mechanický hudební nástroj", v tomto případě varhany poháněné vodní energií, který automaticky hrál na vyměnitelné válce. Tento "válec s kolíky vysunutými na povrch zůstal základním mechanickým přístrojem pro produkci a reprodukci hudby až do druhé poloviny devatenáctého století." Vynalezli také pravděpodobně první programovatelný stroj - "automatického hráče na flétnu".
996 Perský astronom, Aliboron, vynalezl první mechanický astroláb s osmi ozubenými koly, který lze považovat za předchůdce mechanických hodinek.

Zdroj[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Timeline of computing 2400 BC–1949 na anglické Wikipedii.