Čajovníkovec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Čajovníkovec

Čajovníkovec kapský (Aspalathus linearis)
Čajovníkovec kapský (Aspalathus linearis)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: bobotvaré (Fabales)
Čeleď: bobovité (Fabaceae)
Podčeleď: Faboideae
Tribus: Crotalarieae
Rod: čajovníkovec (Aspalathus)
L., 1753
Motýl na květech čajovníkovce Aspalathus ericifolius

Čajovníkovec (Aspalathus) je rod rostlin z čeledi bobovité. Jsou to suchomilné keře s trojčetnými listy a obvykle se žlutými květy rostoucí v počtu asi 240 druhů výhradně v jižní Africe. Čajovníkovec kapský poskytuje nápoj známý jako rooibos.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Čajovníkovce jsou poléhavé nebo vzpřímené keříky a keře dorůstající výšky až 2 metry. Většinou jsou to suchomilné rostliny, často jsou dužnaté, ostnité nebo chlupaté. Listy jsou trojčetné, přisedlé, často nahloučené na krátkých hrbolcích, složené z přisedlých plochých, dužnatých nebo jehlicovitých lístků, řidčeji jednolisté. Palisty chybějí. Květy jsou žluté, výjimečně bílé, červené nebo purpurové, nahloučené ve vrcholových hroznech či klasech nebo jednotlivé či po několika v úžlabí listů. Kalich je zvonkovitý, zakončený 5 laloky z nichž horní 2 jsou kratší a širší. Pavéza bývá okrouhlá a krátce nehetnatá, křídla podlouhlá nebo srpovitá, člunek tupý, zahnutý. Tyčinky jsou jednobratré. Semeník je obvykle krátce stopkatý, chlupatý nebo lysý, se 2 až několika vajíčky a zahnutou čárkovitou čnělkou nesoucí drobnou hlavatou bliznu. Lusky jsou vejcovité nebo kopinaté, špičaté nebo tupé, ploché nebo s okrouhlým průřezem. Obsahují 1 až několik semen.[1][2]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rod čajovníkovec zahrnuje asi 240 až 280 druhů, které se všechny vyskytují pouze v Jihoafrické republice. Centrum druhové diverzity je v jihozápadním Kapsku. Pouze 6 druhů čajovníkovce přesahuje hranice Kapska a rostou i v jihoafrické provincii KwaZulu-Natal.[1][2]

Většina druhů roste v horách a mají specifické nároky na půdu. Nejvíce druhů vyhledává písčité půdy, některé však rostou na zasolených půdách mořského pobřeží, vápencových výchozech nebo jílovitých půdách vznikajících větráním břidlic.[2]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Čajovníkovce kvetou většinou jedenkrát do roka, nejčastěji v období od září do prosince. Rostliny jsou přizpůsobeny periodickým požárům, po kterých buď znovu obrážejí nebo přežívají pomocí semen. Semena čajovníkovce kapského mohou být v půdě i 6 let a po požáru vyklíčí.[2]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Suché listy mnohých druhů čajovníkovce jsou místně používány jako náhrada čaje.[1] Do Evropy se dováží tzv. rooibos, sušené listy čajovníkovce kapského, a slouží k přípravě stejnojmenného nápoje.

Některé druhy čajovníkovce jsou atraktivní, přesto mezi zahradní rostliny nepronikly. Množení semeny nebo řízky je obtížné a rostliny mají specifické nároky na stanoviště.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c ALLEN, O.N.; ALLEN, E.K. The Leguminosae, a Source Book of Characteristics, Uses, and Nodulation. Madison : The University of Wisconsin Press, 1981. ISBN 0-299-08400-0.  
  2. a b c d e CUPIDO, Christopher. PlantZAfrica.com: Aspalathus [online]. 2005. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]