Čínské míry

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Čínské váhy

Tradiční čínské míry (čínsky pchin-jinem shìzhì, znaky 市制, doslova „tržní systém“) jsou obvyklé a tradiční jednotky měr a vah používané v Číně. V Čínské lidové republice byly koncem 20. století upraveny a začleněny do metrického systému.

Pro pojmenování většiny jednotek soustavy SI byla použita jména blízkých tradičních čínských jednotek. Proto je-li nutné vyjasnit, o které jednotce se mluví, použije se označení „tržní“ (š’, shì, 市) pro tradiční jednotku a „standardní“ (kung, gōng, 公) pro jednotky SI. SI je oficiální měrný systém, ale tradiční jednotky jsou v každodenním životě stále používány.

Tradiční čínské jednotky[editovat | editovat zdroj]

Délka[editovat | editovat zdroj]

Základní jednotkou byla čch’ (stopa). Cchun vzdáleně odpovídá evropskému palci či coulu, původně byl definován jako šířka palce, pu byl původně dvojkrok.[1]

Jednotky délky od 4. století př. n. l. do 7. století n. l.[2]
Název jednotky Relativní hodnota Metrická hodnota v období
Český přepis Pchin-jin Znaky Čchin, Západní Chan (349 př. n. l. – 9 n. l.) Sin, Východní Chan (9–220) Wej, Západní Ťin (220–273) Západní Ťin (273–316) Východní Ťin (317–430) Raná Čou (318–329) Severní Wej, Západní Wej (386–556) Východní Wej, Severní Čchi (495–577) Sung, Jižní Čchi, Liang, Čchen (420–589) Severní Čou (557–566) Severní Čou (566–581) Suej (581–606) Suej (607–618)
Pro obchod a řemesla
chao háo 0,024 mm 0,023 mm 0,024 mm 0,024 mm 0,028 mm 0,03 mm 0,024 mm 0,029 mm 0,027 mm 0,029 mm 0,024 mm
li 釐 (厘) 10 chao 0,241 mm 0,23 mm 0,244 mm 0,242 mm 0,278 mm 0,3 mm 0,245 mm 0,295 mm 0,267 mm 0,295 mm 0,236 mm
fen fēn 10 li 2,765 mm 2,304 mm 2,412 mm 2,304 mm 2,445 mm 2,419 mm 2,781 mm 2,997 mm 2,451 mm 2,951 mm 2,668 mm 2,951 mm 2,355 mm
cchun cùn 10 fen 2,765 cm 2,304 cm 2,412 cm 2,304 cm 2,445 cm 2,419 cm 2,781 cm 2,997 cm 2,451 cm 2,951 cm 2,668 cm 2,951 cm 2,355 cm
čch’ chǐ 10 cchun 27,65 cm 23,04 cm 24,12 cm 23,04 cm 24,45 cm 24,19 cm 27,81 cm 29,97 cm 24,51 cm 29,51 cm 26,68 cm 29,51 cm 23,55 cm
čang zhàng 10 čch’ 2,765 m 2,304 m 2,412 m 2,304 m 2,445 m 2,419 m 2,781 m 2,997 m 2,451 m 2,951 m 2,668 m 2,951 m 2,355 m
jin yǐn 10 čangů 27,65 m 23,04 m 24,12 m 23,04 m 24,45 m 24,19 m 27,81 m 29,97 m 24,51 m 29,51 m 26,68 m 29,51 m 23,55 m
Pro měření cest a pozemků
pu 6 čch’ 1,659 m 1,3824 m 1,4472 m 1,3824 m 1,467 m 1,4514 m 1,6686 m 1,7982 m 1,4706 m 1,7706 m
li 300 pu 497,7 m 414,72 m 434,16 m 414,72 m 440,1 m 435,42 m 500,58 m 539,46 m 441,18 m 531,18 m
Jednotky délky od 7. do 20. století[3]
Název jednotky Relativní hodnota Metrická hodnota v období
Český přepis Pchin-jin Znaky Tchang, pět dynastií (780–959) Sung, Jüan (960–1367) Ming (1368–1644) Čching, Čínská republika (1644–1949)
chao háo 0,0311 mm 0,0307 mm 0,0311 mm 0,032 mm
li 釐 (厘) 10 chao 0,311 mm 0,307 mm 0,311 mm 0,32 mm
fen fēn 10 li 3,11 mm 3,072 mm 3,11 mm 3,2 mm
cchun cùn 10 fen 3,11 cm 3,072 cm 3,11 cm 3,2 cm
čch’ chǐ 10 cchun 31,1 cm 30,72 cm 31,1 cm 32 cm
pu 5 čch’ 1,555 m 1,536 m 1,555 m 1,160 m
čang zhàng 10 čch’ 3,11 m 3,072 m 3,11 m 3,2 m
jin yǐn 10 čangů 31,1 m 30,72 m 31,1 m 32 m
li 18 jinů (= 360 pu) 559,8 m 552,96 m 559,8 m 576 m
Jednotky délky[4]
Dynastie Délka v metrech
čch’ (chǐ, 尺) pu (bù, 步) li (lǐ, 里)
= 5 čch’ = 6 čch’ = 300 pu = 360 pu
Šang 0,1675 1,0050 301,50
0,1690 1,0140 304,20
Čou 0,1990 1,1940 358,20
Východní Čou 0,2200 1,3200 396,00
0,2270 1,3620 408,60
0,2310 1,3860 415,80
Čchin 0,2260 1,3560 406,80
Chan 0,2310 1,3860 415,80[5]
Suej 0,2550 1,5300 459,00
Tchang 0,2465 1,2325 369,75 443,70
0,2955 1,4775 443,25 531,90
Sung 0,2700 1,3500 405,00 486,00
Severní Sung 0,3080 1,5400 462,00 554,40
Ming 0,3008–0,3190 1,5040–1,5950 451,20–478,50 541,44–574,20
Čching 0,3080–0,3352 1,5400–1,6760 462,00–503,89 554,40–603,46

Plocha[editovat | editovat zdroj]

Jednotky plochy od 4. století př. n. l. do 8. století n. l.[6]
Název jednotky Relativní hodnota Metrická hodnota v období
Český přepis Pchin-jin Znaky Čchin, Západní Chan (349 př. n. l. – 9 n. l.) Sin, Východní Chan (9–220) Wej, Západní Ťin (220–273) Západní Ťin (273–316) Východní Ťin (317–430) Raná Čou (318–329) Severní Wej, Západní Wej (386–556) Východní Wej (495–550) Severní Čchi (550–577) Sung, Jižní Čchi, Liang, Čchen (420–589) Severní Čou, Suej (557–618) Tchang (618–780)
fang čch’,
čch’²
fāng chǐ 方尺 764,44 cm² 530,842 cm² 581,77 cm² 530,842 cm² 597,802 cm² 585,156 cm² 773,396 cm² 898,201 cm² 778,4 cm² 600,74 cm² 870,84 cm² 967,21 cm²
fang pu,
pu²
fāng bù 方步 36 čch’² 2,752 m² 1,911 m² 2,094 m² 1,911 m² 2,152 m² 2,1066 m² 2,784 m² 3,233 m² 2,802 m² 2,166 m² 3,135 m² 3,482 m²
mu 240 pu² 661 m² 458,65 m² 502,565 m² 458,65 m² 516,501 m² 505,574 m² 668,214 m² 776,046 m² 1008,8 m² 519,745 m² 752,4 m² 835,68 m²
čching qǐng 100 mu 6,61 ha 4,586 ha 5,027 ha 4,586 ha 5,165 ha 5,055 ha 6,682 ha 7,76 ha 10,088 ha 5,197 ha 7,524 ha 8,357 ha
fang li,
li²
fāng lǐ 方里 375 mu 24,75 ha 17,199 ha 18,85 ha 17,199 ha 19,369 ha 18,959 ha 25,058 ha 29,102 ha 37,85 ha 19,49 ha 28,215 ha 31,3387 ha
Jednotky plochy v 8. – 20. století[7]
Název jednotky Relativní hodnota Metrická hodnota v období
Český přepis Pchin-jin Znaky Tchang, pět dynastií (780–959) Sung, Jüan (960–1367) Ming (1368–1644) Čching, Čínská republika (1644–1949)
fang cchun,
cchun²
fāng cùn 方寸 9,672 cm² 9,437 cm² 9,672 cm² 10,24 cm²
fang čch’,
čch’²
fāng chǐ 方尺 100 cchun² 967,21 cm² 943,72 cm² 967,21 cm² 1024 cm²
fang pu,
pu²
fāng bù 方步 25 čch’² 2,418 m² 2,3593 m² 2,418 m² 2,56 m²
mu 240 pu² 580,32 m² 566,132 m² 580,32 m² 614,4 m²
čching qǐng 100 mu 5,803 ha 5,661 ha 5,803 ha 6,144 ha
fang li,
li²
fāng lǐ 方里 540 mu 31,3373 ha 30,5711 ha 31,3373 ha 33,1776 ha

Mu se dělila na 4 ťüe. Od dynastie Sung byly zavedeny menší míry: fen (fēn, 分; = 1/10 mu), li (lí, 厘; = 1/100 mu), chao (háo, 毫; = 1/1000 mu), s’ (sī, 丝; = 1/10 000 mu) a chu (hū, 忽; = 1/100 000 mu).[7]

Váha[editovat | editovat zdroj]

Jednotky váhy v 5. – 10. století[8]
Název jednotky Relativní hodnota Metrická hodnota v období
Český přepis Pchin-jin Znaky Čchin, Západní Chan (349 př. n. l. – 9 n. l.) Sin, Východní Chan (9–220) Jižní Čchi (479–502) Východní Wej, Severní Čchi (534–581) Severní Čou (566–581) Suej (581–606) Suej (607–618) Tchang, pět dynastií (618–959)
šu shu 6,72 mg 5,8 mg 8,7 mg 11,6 mg 6,52 mg 17,4 mg 5,8 mg 15,54 mg
lej lei 10 šu 67,25 mg 58 mg 87 mg 116 mg 65,2 mg 174 mg 58 mg 155,42 mg
ču zhū 10 lej 0,6725 g 0,58 g 0,87 g 1,16 g 0,652 g 1,74 g 0,58 g 1,554 g
liang liǎng 24 ču 16,1398 g 13,9206 g 20,8812 g 27,841 g 15,66 g 41,762 g 13,9206 g 37,301 g
ťin jīn 16 liangů 258,24 g 222,73 g 334,1 g 445,46 g 250,56 g 668,19 g 222,73 g 596,82 g
ťün jūn 30 ťinů 7,49 kg 6,6819 kg 10,023 kg 13,3638 kg 7,5168 kg 20,0457 kg 6,6819 kg 17,9045 kg
tan (nebo š’) dàn (nebo shí) 4 ťüny 29,96 kg 26,7276 kg 40,093 kg 53,4552 kg 30,0672 kg 80,1828 kg 26,7276 kg 71,618 kg

Podle jiných údajů se za dynastie Sin ťin rovnal 218,79 gramům.[9] Velikost ťinu 222,73 gramu zavedená dynastií Východní Chan roku 9 n. l. se nezměnila za následujících dynastií Wej (220–265), Ťin (265–420), Severní Wej (386–534), Liang (502—557) a Čchen (557–589).[9]

Jednotky váhy v 10. – 20. století (959–1949)[10]
Název jednotky Relativní hodnota Metrická hodnota
Český přepis Pchin-jin Znaky
chu 0,037301 mg
s’ 10 chu 0,37301 mg
chao háo 10 s’ 3,7301 mg
li 10 chao 37,301 mg
fen fēn 10 li 0,37301 g
čchien qián 10 fenů 3,7301 g
liang liǎng 10 čchienů 37,301 g
ťin jīn 16 liangů 596,816 g
tan (nebo š’) dàn (nebo shí) 100 ťinů 59,6816 kg
jin yǐn 2 tany 119,3632 kg

Váha předmětů se obvykle uváděla v ťinech; váha cenných předmětů a drahých kovů se počítala v lianzích, i kdyby jich měly být tisíce.[10]

Objem[editovat | editovat zdroj]

Jednotky objemu (349 př. n. l. – 1262)[11]
Název jednotky Relativní hodnota Metrická hodnota v období
Český přepis Pchin-jin Znaky Čchin, Západní Chan (349 př. n. l. – 8 n. l.) Sin, Východní Chan (9–220) Wej, Ťin (220–430) Jižní Čchi (479–502) Liang, Čchen (502–589) Severní Wej, Severní Čchi (495–577) Severní Čou (557–566) Severní Čou (566–581) Suej (581–606) Suej (607–618) Tchang, pět dynastií (618–959) Sung (960–1262)
cchuo cuō 0,03425 ml 0,01981 ml 0,02023 ml 0,02972 ml 0,01981 ml 0,03963 ml 0,01572 ml 0,02105 ml 0,05944 ml 0,01981 ml 0,05944 ml 0,0664 ml
čchao chāo 10 cchuo 0,3425 ml 0,1981 ml 0,2023 ml 0,2972 ml 0,1981 ml 0,3963 ml 0,1572 ml 0,2105 ml 0,5944 ml 0,1981 ml 0,5944 ml 0,664 ml
šao sháo 10 čchao 3,425 ml 1,981 ml 2,023 ml 2,972 ml 1,981 ml 3,963 ml 1,572 ml 2,105 ml 5,944 ml 1,981 ml 5,944 ml 6,64 ml
jüe yuè 5 šao 17,125 ml 9,905 ml
ke 2 jüe 34,25 ml 19,81 ml 20,23 ml 29,72 ml 19,81 ml 39,63 ml 15,72 ml 21,05 ml 59,44 ml 19,81 ml 59,44 ml 66,41 ml
šeng shēng 10 ke 0,3425 l 0,1981 l 0,2023 l 0,2972 l 0,1981 l 0,3963 l 0,1572 l 0,2105 l 0,5944 l 0,1981 l 0,5944 l 0,6641 l
tou dǒu 10 šeng 3,425 l 1,981 l 2,023 l 2,972 l 1,981 l 3,963 l 1,572 l 2,105 l 5,944 l 1,981 l 5,944 l 6,641 l
chu 10 tou 34,25 l 19,81 l 20,23 l 29,72 l 19,81 l 39,63 l 15,72 l 21,05 l 59,44 l 19,81 l 59,44 l 66,41 l
Jednotky objemu (1262–1949)[12]
Název jednotky Relativní hodnota Metrická hodnota v období
Český přepis Pchin-jin Znaky Sung (1262–1279) Jüan (1280–1367) Ming (1368–1644) Čching, Čínská republika (1644–1949)
cchuo cuō 0,0664 ml 0,0949 ml 0,1074 ml 0,10355 ml
čchao chāo 10 cchuo 0,664 ml 0,949 ml 1,074 ml 1,0355 ml
šao sháo 10 čchao 6,64 ml 9,49 ml 10,74 ml 10,355 ml
ke 10 šao 66,4 ml 94,9 ml 107,4 ml 103,547 ml
šeng shēng 10 ke 0,664 l 0,949 l 1,074 l 1,035469 l
tou dǒu 10 šeng 6,641 l 9,49 l 10,74 l 10,3547 l
chu 5 tou 33,2 l 47,45 l 53,7 l 51,77344 l
tan dàn 10 tou 66,41 l 94,9 l 107,4 l 103,5469 l
jin yǐn 2 tany 132,82 l 189,8 l 214,8 l 207,0937 l

Moderní čínské jednotky[editovat | editovat zdroj]

Délka[editovat | editovat zdroj]

Moderní čínské jednotky délky
Název jednotky Relativní hodnota Metrická hodnota
Český přepis Pchin-jin Znaky
chu 1/1 000 000 13 µm
s’ 1/100 000 3+13 µm
chao háo 1/10 000 33+13 µm
li 1/1000 13 mm
fen fēn 1/100 3+13 mm
cchun cùn 1/10 3+13 cm
čch’ chǐ 1 33+13 cm
pu 5 1+23 m
čang zhàng 10 3+13 ;m
jin yǐn 100 33+13 m
li 1 500 500 m

V Hongkongu je používána také hongkongská stopa dlouhá přesně 0,371475 metru a odvozené jednotky:

Jednotky délky používané v Hongkongu[13]
Název jednotky Relativní hodnota Metrická hodnota
Český přepis Přepis jyutping Znaky
fen fen 1/100 ~3.715 mm
cchun tsun 1/10 ~3.715 cm
čch’ chek 1 ~37.15 cm

Plocha[editovat | editovat zdroj]

Moderní čínské jednotky plochy
Název jednotky Relativní hodnota Metrická hodnota Poznámka
Český přepis Pchin-jin Znaky
li 1 6+23
fen fēn 10 66+23
mu 亩,
100 666+23 60 čang²
š’ shí 1 000 6 666+23 m² = 23 ha
čching qǐng 10 000 6+23 ha
Moderní čínské jednotky plochy
Název jednotky Relativní hodnota Metrická hodnota Poznámka
Český přepis Pchin-jin Znaky
fang cchun fāng cùn 方寸 1100 11+19 cm² 100 fen²
fang čch’ fāng chǐ 方尺 1 19 100 cchun²
fang čang fāng zhang 方丈 100 11+19 100 čch'²

Objem[editovat | editovat zdroj]

Moderní čínské jednotky objemu
Název jednotky Relativní hodnota Metrická hodnota
Český přepis Pchin-jin Znaky
cchuo cuō 1/1000 1 ml
šao sháo 1/100 10 ml
ke 1/10 100 ml
šeng shēng 1 1 l (litr)
tou dǒu 10 10 l
tan dàn 100 100 l

Váha[editovat | editovat zdroj]

Moderní čínské jednotky váhy
Název jednotky Relativní hodnota Metrická hodnota Poznámka
Český přepis Pchin-jin Znaky
chu 1/10 000 000 50 µg
s’ 1/1000 000 500 µg
chao háo 1/100 000 5 mg
li 1/10 000 50 mg
fen fēn 1/1000 500 mg candareen
čchien qián 1/100 5 g mace
liang liǎng 1/10 50 g tael
ťin jīn 1 500 g catty
tan dàn 担 / 擔 100 50 kg picul
Jednotky váhy používané v Hongkongu[13]
Název jednotky Relativní hodnota Metrická hodnota Poznámka
Anglicky Čínsky
Český přepis Přepis jyutping Znaky
candareen fen fan 1/1600 ~378 mg
mace čchien tsin 1/160 ~3,78 g
tael liang leung 1/16 ~37,8 g Přesně 37,79936375 g
catty ťin kan 1 ~604,8 g Přesně 0,60478982 kg
picul tan tam 100 ~60,48 kg
Jednotky váhy používané v Hongkongu pro drahé kovy (zlato, stříbro)[13]
Název jednotky Relativní hodnota Metrická hodnota Poznámka
Anglicky Čínsky
Český přepis Přepis jyutping Znaky
candareen troy ťin cheng fen 金衡分 1/100 ~374,3 mg
mace troy ťin cheng čchien 金衡錢 1/10 ~3,743 g
tael troy ťin cheng liang 金衡両 1 ~37,43 g Přesně 37,429 g

Čas[editovat | editovat zdroj]

Moderní čínské jednotky času
Název jednotky Relativní hodnota Metrická hodnota Poznámka
Český přepis Pchin-jin Znaky
miao miǎo 1 sekunda
starý fen fēn 1/60 kche 15 s Vyšla z užívání
fen fēn 1 minuta
c’ zi 5 minut Používána především v řeči, kde minuta implikuje větší přesnost a obvykle je o slabiku delší.
kche 60 starých fenů 15 minut Historicky definován jako 1/96, 1/100, 1/108, nebo 1/120 dne. Moderní konvenční hodnota je 1/96 dne.
siao-š’ xiǎoshí 小时 4 kche 1 hodina
š’-čchen shíchén 时辰 8 kche 2 hodiny Vyšla z běžného užívání; zůstává pro náboženské a ceremoniální účely.
ž’,
nebo tchien
rì,
nebo tiān
日,
nebo 天
12 š'-čchen 24 hodin

Do roku 1645 (kromě 1665–1669) platily výše uvedené vztahy. Předtím (tj. před čchingským obdobím) platilo následující:

  • 1 ž' = 12 š'-čchen = 100 kche,
  • 1 š'-čchen = 8 1/3 kche = 8 kche a 20 fenů.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. КРОЛЬ, Ю.Л.; РОМАНОВСКИЙ, Б. В.. Метрология. In ТИТАРЕНКО, М.Л., a kol. Духовная культура Китая: энциклопедия: в 5 т. Том 5. Наука, техническая и военная мысль, здравоохранение и образование. 1. vyd. Москва : Восточная литература, 2009. [dále jen Krol]. ISBN 978-5-036381-6. S. 326 a 328. (rusky)
  2. Krol, s. 329–330.
  3. Krol, s. 331.
  4. SCHINZ, Alfred. The magic square: cities in ancient China. Stuttgart; London : Axel Menges, 1996. 428 s. ISBN 3-930698-02-1. S. 421. (anglicky) 
  5. HILL, John E. Through the Jade Gate to Rome : A Study of the Silk Routes during the Later Han Dynasty 1st to 2nd Centuries CE. Charleston, South Carolina : BookSurge, 2009. 714 s. ISBN 1439221340, 978-1-4392-2134-1. S. xx-xxi. (anglicky) 
  6. Krol, s. 336–337.
  7. a b Krol, s. 337.
  8. Krol, s. 324–325.
  9. a b Krol, s. 324.
  10. a b Krol, s. 325.
  11. Krol, s. 334–335.
  12. Krol, s. 335.
  13. a b c Weights and Measures Ordinance [online]. Hongkong: The Government of the Hong Kong Special Administrative Region of the People's Republic of China. Department of Justice, rev. 1997-06-30, [cit. 2011-07-13]. Dostupné online. (anglicky) 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chinese units of measurement na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]