Územní středisko záchranné služby Moravskoslezského kraje
Územní středisko záchranné služby Moravskoslezského kraje, příspěvková organizace (ÚSZS MSK, neoficiálně Zdravotnická záchranná služba Moravskoslezského kraje, do 2. února 2005 Územní středisko záchranné služby Ostrava, příspěvková organizace[1]) je příspěvková organizace a provozovatel záchranné služby v Moravskoslezském kraji.[2] Hlavní náplní činnosti organizace je zajišťování odborné přednemocniční neodkladné péče (PNP) na území Moravskoslezského kraje podle zákona 374/2011 Sb. o zdravotnické záchranné službě. PNP je zajišťována na území o rozloze 5 427 km² pro téměř 1 250 000 obyvatel. V oblasti Moravskoslezského kraje je k dispozici celkem 59 výjezdových skupin a jedna skupina letecké záchranné služby rozmístěných na 30 výjezdových stanovištích.[3]
Územní středisko záchranné služby Moravskoslezského kraje vzniklo 1. ledna 2004.[2] Zřizovatelem organizace je samotný Moravskoslezský kraj, z jehož rozpočtu je hrazena. Od 1. ledna 2004 je jednou ze 14 krajských záchranných služeb.
Obsah |
[editovat] Historie
K 31. prosinci 2003 zanikají okresní úřady a vzniká tak Územní středisko záchranné služby Ostrava jako nástupnická organizace všech samostatných záchranných služeb v bývalých okresech Ostrava-město, Bruntál, Opava, Karviná, Nový Jičín a Frýdek-Místek.[2] Všechna výjezdová stanoviště i jednotlivé dispečinky jsou sloučeny pod jednu organizaci. 2. února 2005 je změněn název organizace na Územní středisko záchranné služby Moravskoslezského kraje. Od svého vzniku je záchranná služba v Moravskoslezském kraji největší územní záchranná služba v České republice.[4]
[editovat] Organizační struktura
ÚSZS MSK je organizačně členěno na 6 územních odborů (ÚO): Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava. Všechny odbory zahrnují společně 30 výjezdových stanovišť. Hranice územních odborů respektují víceméně hranice bývalých okresů. Každý odbor má svého ředitele, jehož působnost podléhá řediteli celé organizace.[4] Jednotlivé výjezdové skupiny jsou řízeny centralizovaně z Integrovaného bezpečnostního centra (IBC).
[editovat] Integrované bezpečnostní centrum
.jpg)
Od ledna 2011 funguje v Moravskoslezském kraji Integrované bezpečnostní centrum.[5][6] Jedná se o jednotné krajské operační středisko, které obsluhuje veškeré složky integrovaného záchranného systému. Kromě samotné záchranné služby koordinuje také hasičský záchranný sbor, policii i městskou policii. V mnoha krajích již fungují samostatná krajská střediska pro záchrannou službu, ale v Moravskoslezském kraji jako v jediném je středisko společné pro všechny složky integrovaného záchranného systému.
Před spuštěním Integrovaného bezpečnostního centra byla záchranná služba obsluhována v oblasti Ostravy z Centra tísňového volání (CTV), které již fungovalo na principu obsluhy všech tísňových linek. Ostatní územní odbory však disponovaly samostatnými středisky pouze pro záchrannou službu. Celkem tak bylo v kraji šest operačních středisek záchranné služby.[5] Otevřením jednotného krajského operačního střediska dochází ke zkvalitnění vyhodnocování tísňových výzev a efektivnějšímu využití všech posádek.
Kromě Integrovaného bezpečnostního centra bylo v lednu 2011 otevřeno Informační centrum záchranné služby, které poskytuje občanům Moravskoslezského kraje informace a rady v případě zdravotních obtíží. Informační centrum vyhodnocuje především výzvy neakutního charakteru.[7][8]
[editovat] Výjezdové skupiny
Na území celého kraje je k dispozici v nepřetržitém 24hodinovém provozu celkem 60 výjezdových skupin, jejichž počet se mění s pracovní a noční dobou. V mimopracovní dobu a v nočních hodinách je počet skupin snížen. 38 výjezdových skupin pracuje v režimu rychlá zdravotnická pomoc (RZP) ve složení řidič-záchranář a zdravotnický záchranář, 17 skupin vyjíždí v režimu rychlá lékařská pomoc (RLP) ve složení řidič-záchranář, lékař a zdravotnický záchranář a čtyři skupiny pracují v systému RV s lékařem v osobním automobile. Tento počet je dále doplňován jednou posádkou letecké záchranné služby, jejíž provoz je od roku 2004 nepřetržitý.[9]
[editovat] Výjezdová stanoviště
Moravskoslezský kraj je pokryt sítí 30 výjezdových stanovišť.[3] Jejich rozmístění je takové, aby byl dojezd k pacientovi uskutečněn do 20 minut od přijetí tísňové výzvy. Nejvíce výjezdových stanovišť je umístěno na území odboru Nový Jičín. Územní středisko záchranné služby Moravskoslezského kraje zajišťujě v Bruntále chod lékařské služby první pomoci (LSPP).[10] Kromě toho zajišťujě také provoz dvou protialkoholních záchytných stanic (PZS).[4]
[editovat] Přehled výjezdových stanovišť
.jpg)
.JPG)
Data podle ÚSZS MSK.[3]
| Územní odbor (ÚO) | Výjezdová stanoviště | Výjezdové skupiny | Poznámka | ||
| RLP | RZP | RV | |||
| Bruntál | Bruntál | 2 | 2 | LSPP | |
| Rýmařov | 1 | 1 | |||
| Krnov | 1 | 2 | |||
| Město Albrechtice | 1 | ||||
| Vrbno pod Pradědem | 1 | ||||
| Frýdek-Místek | Frýdek-Místek | 1 | 2 | 1 | |
| Nošovice | 1 | ||||
| Frýdlant nad Ostravicí | 1 | ||||
| Třinec | 1 | 2 | |||
| Jablunkov | 1 | ||||
| Karviná | Karviná | 1 | 2 | PZS | |
| Orlová | 1 | ||||
| Havířov | 1 | 3 | |||
| Český Těšín | 1 | ||||
| Bohumín | 1 | ||||
| Nový Jičín | Nový Jičín | 1 | 2 | ||
| Fulnek | 1 | ||||
| Odry | 1 | ||||
| Frenštát pod Radhoštěm | 1 | ||||
| Kopřivnice | 1 | ||||
| Studénka | 1 | ||||
| Opava | Opava, ul. Olomoucká | 2 | 1 | PZS | |
| Opava, ul. Těšínská | 1 | ||||
| Vítkov | 1 | 1 | |||
| Hlučín | 1 | 1 | |||
| Zábřeh u Dolního Benešova | 1 | ||||
| Ostrava | Ostrava-Zábřeh | 1 | 2 | 1 | LZS |
| Ostrava-Poruba | 2 | 1 | |||
| Slezská Ostrava | 1 | ||||
| Integrované bezpečnostní centrum | 1 | 2 | |||
[editovat] Letecká záchranná služba
Provoz letecké záchranné služby (LZS) byl v Ostravě zahájen 1. srpna 1989.[9][11] Zdravotnickou část posádky LZS zajišťuje Územní středisko záchranné služby Moravskoslezského kraje, ostatní provozní pracovníky včetně pilotů zajišťuje společnost DSA. Ta je také provozovatelem samotného vrtulníku, v současnosti moderního stroje Eurocopter EC 135 T2+.[11] Volacím znakem vrtulníku je Kryštof 05. Letecká záchranná služba je k dispozici 24 hodin denně.[9] Heliport je umístěn v areálu integrovaného záchranného systému v místní části Ostrava-Zábřeh. Zde má sídlo také a Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje. Vrtulník z Moravskoslezského kraje zasahuje často také ve Zlínském kraji, který neprovozuje LZS.[12][13] Vrtulník letecké záchranné služby v Ostravě je nermoderněji vybavený vrtulník se zdravotnickou zástavbou v Česku.
[editovat] Vozový park
Vozový park ÚSZS MSK zahrnuje na 89 sanitních vozidel.[14] Pro výjezdy v režimech RZP bývá nejčastěji použito sanitní vozidlo Volkswagen Transporter T5 nebo ve starší verzi T4. Pro výjezdy v režimu RLP se používá častěji Mercedes-Benz Sprinter nebo také Volkswagen Transporter. Sanitní vozidla v režimu RV pak nejčastěji vyjíždějí ve vozidle Škoda Octavia Combi, Nissan X-Trail a v Ostravě ve vozidle Volkswagen Touareg.[15] V srpnu a na konci listopadu 2011 získalo Územní středisko záchranné služby Moravskoslezského kraje 24 nových sanitních vozidel.[16][17] Převážnou část nově dodaných vozidel tvoří Volkswageny Transportery T5. Mezi dalšími vozidly jsou Mercedes-Benz Sprinter, Volkswagen Touareg a dvě vozidla Škoda Yeti. Nové vozy byly nakoupeny za celkovou cenu 53,284 mil. Kč. Přes 49 milionů bylo uhrazeno z Regionálního operačního programu NUTS 2 Moravskoslezsko, zbytek financí poskytl Moravskoslezský kraj.[14][16]
[editovat] Galerie
-
Škoda Yeti pro systém RV, jedno z nejnovějších sanitních vozidel ve vozovém parku ÚSZS MSK
-
Vnitřní zástavba vrtulníku letecké záchranné služby v Ostravě je nejmodernější zdravotnickou zástavbou v záchranném vrtulníku v Česku
-
Mercedes-Benz Sprinter druhé generace
-
Vnitřní zástavba sanitního vozidla RLP
-
Volkswagen Transporter T4 patří ke služebně starším sanitkám
.jpg)
.JPG)
.JPG)
.jpg){kind=spacer}
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ Úplný výpis; Územní středisko záchranné služby Moravskoslezského kraje, příspěvková organizace [online]. Ministerstvo spravedlnosti České republiky, [cit. 2011-09-27]. Dostupné online.
- ↑ a b c HUMPL, Lukáš. Kdo jsme [online]. Územní středisko záchranné služby Moravskoslezského kraje (dále jen ÚSZS MSK), 2011-07-29, [cit. 2011-09-27]. Dostupné online.
- ↑ a b c Výjezdové skupiny a stanoviště ÚSZS MSK [online]. ÚSZS MSK, 2012-04-01, [cit. 2012-04-07]. Dostupné online.
- ↑ a b c GŘEGOŘ, Roman. Organizační struktura [online]. ÚSZS MSK, 2011-06-06, [cit. 2011-09-27]. Dostupné online.
- ↑ a b HUMPL, Lukáš. Krajské operační středisko [online]. ÚSZS MSK, 2011-02-22, [cit. 2011-09-27]. Dostupné online.
- ↑ Integrované bezpečnostní centrum [online]. Česká televize, 2010-11-10, [cit. 2011-09-27]. Dostupné online. Reporáž České televize o projektech podpořených evropskými fondy
- ↑ HUMPL, Lukáš. Informační centrum záchranné služby [online]. ÚSZS MSK, 2011-03-15, [cit. 2011-09-27]. Dostupné online.
- ↑ Leták Informačního centra záchranné služby [online]. ÚSZS MSK, [cit. 2011-09-27]. Dostupné online.
- ↑ a b c HUMPL, Lukáš. LETECKÁ ZÁCHRANNÁ SLUŽBA OSTRAVA - Kryštof 05 [online]. ÚSZS MSK, 2011-07-29, [cit. 2011-09-27]. Dostupné online.
- ↑ HUMPL, Lukáš. Pohotovost - LSPP [online]. ÚSZS MSK, 2011-07-29, [cit. 2011-09-27]. Dostupné online.
- ↑ a b Provoz LZS v Ostravě [online]. vrtulnik.cz, 2011-06-17, [cit. 2011-09-27]. Dostupné online.
- ↑ Záchranářům chybí v kraji vrtulník [online]. Komora záchranářů zdravotnických záchranných služeb České republiky, 2010-02-21, [cit. 2011-09-27]. Dostupné online.
- ↑ Základní informace [online]. Zdravotnická záchranná služba Zlínského kraje, [cit. 2011-09-27]. Dostupné online.
- ↑ a b KOZÁK, Jakub. Vozidla pro život – nová technika ZZS MSK [online]. 155ka.cz, 2011-11-29, [cit. 2011-12-04]. Dostupné online.
- ↑ HUMPL, Lukáš. Pozemní posádky [online]. ÚSZS MSK, 2011-07-29, [cit. 2011-09-27]. Dostupné online.
- ↑ a b ROP: Moravskoslezský kraj získá nové sanitky [online]. Parlamentní listy, 2010-06-03, [cit. 2011-12-04]. Dostupné online.
- ↑ HUMPL, Lukáš. Vozidla pro život [online]. ÚSZS MSK, 2011-11-29, [cit. 2011-12-04]. Dostupné online.
[editovat] Související články
[editovat] Externí odkazy
| Státní provozovatelé (podle kraje): |
hlavní město Praha • Středočeský kraj • Jihočeský kraj • Plzeňský kraj • Karlovarský kraj • Ústecký kraj • Liberecký kraj • Královéhradecký kraj • Pardubický kraj • Kraj Vysočina • Jihomoravský kraj • Olomoucký kraj • Moravskoslezský kraj • Zlínský kraj
|
 |
| Soukromí provozovatelé¹: | ||
| ¹ Pouze soukromí provozovatelé zajišťující přednemocniční neodkladnou péči na některém z výjezdových stanovišť | ||
