Ústavy šlechtičen

Ústavy šlechtičen byly světské instituty s duchovní náplní, sloužící k zaopatření a vzdělání dívek ze šlechtických rodin. V jejich čele stála abatyše, a přijetí chovanek bylo podmíněno přísnými pravidly s vývodem z nejméně 8 předků.

Ústavy šlechtičen v Čechách a na Moravě

Ústav šlechtičen Panny Marie Školské

Podrobnější informace naleznete v článku Palác šlechtičen.

Tento ústav byl založen Janou Františkou hraběnkou Magnisovou v Brně v roce 1654. K jeho zaopatření odkázala dům v Brně, ves Medlánky a 60 000 zlatých. Ústav později získal další panství na jižní Moravě.

Novoměstský ústav šlechtičen u sv. Andělů

Tento ústav byl založen v roce 1701 Helenou hraběnkou z Bedarides. Ústav byl schválen císařem Leopoldem I. a až do roku 1755 měla jeho abatyše titul císařská a svaté říše římské okněžněná abatyše. Od založení do roku 1788 sídlil na Dobytčím trhu v Praze v budově dnešní Všeobecné nemocnice. Poté byl přesunut do budovy tzv. Norbertina v dnešní Revoluční ulici v Praze. Zde sídlil do svého zrušení r. 1918.

Tereziánský ústav šlechtičen

Podrobnější informace naleznete v článku Ústav šlechtičen.

Tereziánský ústav šlechtičen byl nejvýznamnějším českým ústavem. Založen byl v roce 1755 Marií Terezií, která jej nadala několika statky. Ústav sídlil v budově Rožmberského paláce na Pražském hradě. Všechny jeho abatyše byly rakouskými arcivévodkyněmi z rodu Habsburků. V roce 1792 získaly abatyše právo korunovat českou královnu po abatyších zrušeného kláštera u sv. Jiří na Pražském hradě. V roce 1918 byla budova Ústavu vyvlastněna, ale šlechtičny ještě nějakou dobu žily z výtěžku velkostatku Ledeč.

Obdobné ústavy na území rakousko-uherské monarchie

Obdobné ústavy byly zakládány na území monarchie především po roce 1750 např. v Innsbrucku, ve Vídni, ve Štýrském Hradci i jinde.

Reference

• BUBEN, Milan. Encyklopedie heraldiky. 4. vyd. Praha : Libri, 2003. ISBN 80-7277-135-3. s. 474.