Úpadek finančních institucí
Úpadek finančních institucí je právem definovaná neschopnost instituce platit své splatné závazky (dluhy) věřitelům. Je definován v Hlavě IV insolvenčního zákona a představuje transpozici směrnic Evropské unie.
Finančními institucemi jsou myšleny například banky, spořitelní a úvěrová družstva, investiční společnosti a pojišťovny. Pro tyto instituce existuje úprava právních pravidel a výjimky z obecného režimu insolvenčního zákona, které jsou spjaty s předpisy Evropského společenství. Úpadek lze řešit i bez přerušení činnosti těchto institucí.[1] Sanační operace probíhají prostřednictvím zavedených opatření, které provádí osoba určená orgánem dohledu. Všechny operace přitom musí vést k napravení problematické situace. Sanační operace ale probíhají mimo insolvenční řízení, a proto jsou řízeny zvláštními předpisy upravující činnost finančních institucí.[2]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Existence úpadku – jedna z podmínek pro oddlužení. Kdy je dlužník v úpadku? Archivováno 2. 4. 2015 na Wayback Machine., Abivia.
- ↑ Insolvenční zákon krok za krokem Archivováno 2. 4. 2015 na Wayback Machine., KONKURS A VYROVNÁNÍ - odborný ekonomický měsíčník.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Encyklopedické heslo Konkurs v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
