Újezd (Trmice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Újezd
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecTrmice
OkresÚstí nad Labem
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel83 (2021)[1]
Katastrální územíKoštov (2,88 km²)
Nadmořská výška200 m n. m.
PSČ400 02
Počet domů23 (2011)[2]
Újezd
Újezd
Další údaje
Kód části obce71030
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Újezd je vesnice v okrese Ústí nad Labem, část města Trmice. Vesnice měla vinařskou tradici.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1416.[3] Své jméno dostala tato osada podle staroslovanského Oujezd. Název Oujezd se objevuje v knihách již roku 1452 a v roce 1654 se vedle názvu Oujezd objevuje jméno Oujezl.

Prvními osídlenci byli Slované, kteří byli pravděpodobně vyhnáni v 10. století ze Saska. Nejstarší záznam o obyvatelích Újezda hovoří o českém občanu Pondělíčkovi, který vlastnil v Újezdě vinné sady. První vinný sklep vznikl v roce 1674 na pozemku domu čp. 4. V následujících letech založili vinné sady další obyvatelé Újezda. Posledními vinaři ve vsi působili ještě v první polovině 19. století. Později zde pěstování vína zaniklo, zřejmě pro vyšší cenu oproti dováženému vínu a snad i proto, že se rozšiřoval kamenolom, který zrušil starou silnici do Hostovic nad lomem a postavila se nová s dnešními serpentýnami.

Až do roku 1980 byl Újezd součástí obce Koštov, spolu se kterou se stal součástí Ústí nad Labem. K osamostatnění Koštova spolu s Újezdem došlo roku 1994.[4]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 205 obyvatel (z toho 102 mužů), z nichž bylo 37 Čechoslováků, 166 Němců a dva cizinci. S výjimkou devíti evangelíků a šestnácti lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 186 obyvatel: 29 Čechoslováků, 154 Němců a tři cizince. Převažovala římskokatolická většina, ale ve vsi bydlelo také deset evangelíků a osmnáct lidí bez vyznání.[6]

Vývoj počtu obyvatel a domů[3][7]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 44 40 64 119 182 205 186 118 94 85 75 78 86 83
Domy 7 7 7 15 20 22 23 25 . 19 19 21 21 23
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů místní části Koštov.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Vodárna pod vsí
  • Nejstarším domem v Újezdě byl dům č. 1, který pochází z 15. století a patřil pravděpodobně panu Gregoru Windschovi. Posledním obyvatelem tohoto domu s pavlačí byl pan Ignác Kammel.
  • Starý mlýn v Újezdě pochází z roku 1817, a postavil ho trmický občan pan Felix Kühnel, který tím chtěl pomoci trmickému mlýnu v sezóně, neboť v kupní smlouvě je výslovně uvedeno, že trmický mlýn a mlýn v Újezdě, musí patřit vždy jednomu majiteli. Část obilí musel majitel mlýnů odevzdat trmickému pivovaru a velkostatku. Posledními mlynáři byli manželé Hellerovi.
  • Kaplička v Újezdě byla postavena v roce 1703. Stavitelem byl pan Pusch, který bydlel s rodinou od roku 1691 až 1756 v Újezdě v domě čp. 4. Puschův dům v roce 1881 zčásti vyhořel a v roce 1908 v den konání trmického tradičního „Makového trhu“ vyhořela i přiléhající stodola.
  • Újezdská stará cihelna č. 14 vyhořela 16. dubna 1909.
  • Hostinec v Újezdě pochází zřejmě z roku 1920. Prvním hostinským byl pan Josef Winkler.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 418, 419. 
  4. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. 
  5. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 199. 
  6. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 388. 
  7. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 319. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]