Údolí Arán

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Panoráma údolí Arán, vlevo malá vesnice Bossòst

Údolí Arán (okc. Val d´Aran) je zvláštní comarca s větší autonomií v severozápadní části autonomního společenství Katalánsko, v Provincii Lleida.

Leží v nejsevernější výspě katalánských Pyrenejí. Otevřené k Atlantiku a obklopené vysokohorskými štíty, dosahujícími v některých místech téměř třítisícových výšek, je tvořeno třemi údolími. Mijaran s hlavním městem comarcy Vielhou je uprostřed, směrem na sever se táhne Baix Aran, jímž protéká řeka Garona a otevírá cestu do Francie.

Prvním panovníkem v historii, který Val d´Aran navštívil, byl Alfons XIII., který sem přijel v roce 1924, aby se zúčastnil slavnostního otevření silnice vedoucí přes sedlo Bonaigua (2072 m), první, která spojila údolí se zbytkem Španělska. Bylo to pouze "letní" řešení, protože skoro sedm měsíců v roce byl průsmyk zcela zapadán sněhem. Ještě i dnes, kdy je o něj dobře pečováno, je mnohdy v zimě uzavřen. Celoročním řešením se stal tunel de Vielha, který se v roce 1924 začal stavět pod masívem Maladeta. Zprovozněn byl až o 24 let později, zcela dokončen v roce 1965 a má na tehdejší dobu úctyhodnou délku 5260 metrů (od prosince 2007 je v provozu zcela nový, tříproudový tunel, vedoucí souběžně s tunelem původním).