Élisabeth Vigée-Lebrun

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Élisabeth Vigée-Lebrun: Autoportrét ve slamáku (1782)


Louise Élisabeth Vigée-Lebrun [luíz élizabet vižé lebren] (16.dubna 1755 Paříž30. března 1842 tamtéž) byla francouzská malířka, jedna z nejoblíbenějších a nejúspěšnějších portrétistů 18. století za vlády Ludvíka XVI. a Marie Antoinetty i v počátku 19. století.

Život[editovat | editovat zdroj]

Élisabeth se narodila v Paříži v roce 1755. Její otec Louis Vigée byl úspěšný portrétista a od útlého dětství ji v její malířské zálibě podporoval. Díky jeho podpoře mohla Lebrun v letech 1760-1765 studovat v internátu sv. Trojice, kde prokazovala velké nadání pro výtvarné umění, zejména pro kresbu. V roce 1767 otec zemřel, matka se provdala za bohatého klenotníka a přestěhovali se blízko ke královskému paláci, Élisabeth byla pod ochranou Louisy Marie Bourbonské a učila se u slavných malířů, například J. Verneta a H. Roberta. Roku 1770 již zahájila práci jako profesionální portrétistka a 1775 se provdala za Jeana Baptista Pierre Lebruna, malíře a sběratele umění. V následujících letech namalovala mnoho obrazů členů královské rodiny, jen samotnou Marii Antoinettu portrétovala třicetkrát. Roku 1781 cestovala s manželem po Holandsku a roku 1783 byla přijata do královské Akademie. V roce 1789 kvůli revolučním událostem opustila s devítiletou dcerkou Julií Paříž, žila a malovala v Itálii, Rakousku a Rusku a v roce 1800 byla přijata za čestnou členku petrohradské Akademie krásných umění. Portrétovala mnoho slavných osob, včetně carské rodiny. Roku 1802 se vrátila do Paříže, v Anglii portrétovala mimo jiné i lorda Byrona, v roce1807 navštívila Švýcarsko a v roce 1835 a 1837 vydala zajímavé paměti. Elisabeth Vigée-Lebrunová zemřela roku 1842 v Paříži, pravděpodobně na arteriosklerozu, a byla pohřbena na hřbitově v Louveciennes u Paříže, kde jistý čas žila.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Élisabet Vigée-Lebrun byla neobyčejně plodná malířka, která po sobě zanechala na 660 portrétů a asi 200 krajinových maleb. Největší sbírka jejích obrazů je ve Versailles, je však zastoupena téměř ve všech velkých galeriích. Zpočátku byla typickou představitelkou slohu Ludvíka XVI. či rokoka, později se na jejích obrazech objevují stále silnější vlivy klasicismu či empiru a dokonce i romantismu.

Mezi nejznámější díla patří:

  • „Nerozhodná ctnost“ (1775)
  • „Mír vede k hojnosti“ (1780)
  • „Marie Antoinetta“ (1783)
  • „Princezna Luisa Radziwillová-Hohenzollernová (1801)


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Vigée-Lebrun. Sv. 26, str. 695.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • (anglicky)
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu