Aarhus
| Aarhus | |
|---|---|
 Shora a zleva doprava: panorama města, radnice, Isbjerget, ulice Park Allé | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 56°9′23″ s. š., 10°12′35″ v. d. |
| Stát |  Dánsko |
| Region | Midtjylland |
| Komuna | Aarhus |
  Aarhus Aarhus, Dánsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 91 km² |
| Počet obyvatel | 290 598 (2023) |
| Hustota zalidnění | 3 193,4 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Aarhus [órhus] (
poslech; v letech 1948–2010 Århus[1]) je město v Dánsku, podle počtu obyvatel druhé největší město v zemi. Leží na východním pobřeží Jutského poloostrova při Århuském zálivu (Århus Bugt). Žije zde přibližně 291 tisíc obyvatel. Město je významným námořním přístavem, hospodářským a kulturním střediskem Jutska a také sídlem největší dánské univerzity (38 tisíc studentů), založené roku 1928.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Katedrála sv. Klimenta (Domkirke), původně pozdně románská ze 13. století, po požáru obnovená goticky v 15. století je s délkou 93 m po katedrále v norském Trondheimu druhá největší v severní Evropě. Interiér je bohatě zdoben freskami z let 1480 až 1535.
- Radnice (Rådhus), moderní stavba z let 1938 až 1941, obložená norským mramorem, má 60 m vysokou vyhlídkovou věž se zvonkohrou. V roce 2006 byla vybrána mezi dvanáct nejvýznamnějších architektonických a krajinářských děl dánského kulturního dědictví a zapsána na seznam tzv. Dánského kulturního kánonu.[2]
- Stará radnice z let 1856 až 1857, dnes Dánské muzeum ženy (Kvindemuseet i Danmark).
- Skanzen Den gamle By („Staré město“), zahrnující městské domy z 16. až 19. století, shromážděné z různých částí Dánska.
- Zámek Marselisborg (Marselisborg slot) z let 1899 až 1902 s oborou (Herregård) a arboretem, letní sídlo královské rodiny.
Aarhuská univerzita[editovat | editovat zdroj]
Aarhuská univerzita byla založena 11. září 1928 (původně s poněkud odlišným názvem) a zpočátku měla jen desítky studentů. Výuka probíhala v zapůjčených prostorách, takže potřeba výstavby vlastního kampusu byla naléhavá. Poté, co v roce 1929 obec darovala univerzitě poměrně rozsáhlé pozemky, byla v roce 1930 vypsána architektonická soutěž.[3] Vítězný projekt na celý kampus univerzity společně vypracovali Christian Frederik Møller, Kay Fisker a Povl Stegmann. Začlenění všech budov do terénu, návrh parku a celkové krajinářské řešení navrhl čtvrtý člen týmu, kterým byl krajinářský specialista Carl Theodor Sørensen.
První budovy komplexu byly dokončeny v roce 1933. Původně v nich sídlily katedry chemie, fyziky a anatomie (později se přestěhovaly do novějších budov). Slavnostní otevření nového kampusu se uskutečnilo 11. září 1933 za účasti krále Kristiána X., královny Alexandry, jejich syna korunního prince Frederika a předsedy vlády Thorvalda Stauninga spolu s tisícovkou pozvaných hostů. Poprvé byl také oficiálně použit nový název univerzity.[4]
V roce 2006 byl původní kampus univerzity z 30. let 20. století včetně parku a celé krajinářské úpravy také vybrán mezi dvanáct nejvýznamnějších architektonických a krajinářských děl dánského kulturního dědictví a zapsán na seznam tzv. Dánského kulturního kánonu. Protože (jak již bylo zmíněno výše) do toho exkluzivního seznamu byla zařazena také Aarhuská radnice, je město Aarhus jediné místo kromě Kodaně, které v něm má více položek.[2]
Zajímavost[editovat | editovat zdroj]
V tomto městě byla 25. června 1998 podepsána Mezinárodní úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v otázkách životního prostředí, známá jako Aarhuská úmluva.
Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]
- Ole Rømer (1644–1710), dánský astronom a matematik[5]
- Hans Hedtoft (1903–1955), dánský politik, ministerský předseda v letech 1947–1950 a 1953–1955[6]
- Gabriel Axel (1918–1913), dánský filmový režisér, scenárista a producent[7]
- Rudi Dutschke (1940–1979), německý sociolog a politický aktivista[8]
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Aarhus má za partnerská následující města:[9]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Skanzen Den gamle By -
Katedrála sv. Klimenta -
-
Divadlo
.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Přejmenování Aarhusu. www.cphpost.dk [online]. [cit. 2011-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-01-08.
- ↑ a b "Om kanon for arkitektur" Archivováno 11. 12. 2012 na Wayback Machine., Kulturkanonen. Retrieved 12 January 2012.
- ↑ Gyldendal. Aarhus Universitet [online]. Gyldendal [cit. 2012-07-08]. Dostupné online. (dánsky)
- ↑ Aarhus Universitets første bygning [The first building of Aarhus University] [online]. Aarhus University [cit. 2017-11-01]. Dostupné online. (dánsky)
- ↑ The Galileo Project. galileo.rice.edu [online]. [cit. 2023-07-17]. Dostupné online.
- ↑ Hans Hedtoft. www.gravsted.dk [online]. [cit. 2023-07-17]. Dostupné online.
- ↑ Gabriel Axel | Director, Actor, Writer. IMDb [online]. [cit. 2023-07-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HAMILL, Virginia. Rudi Dutschke, 39, Led German Student Revolt. Washington Post. 1979-12-26. Dostupné online [cit. 2023-07-17]. ISSN 0190-8286. (anglicky)
- ↑ Sister cities. www.aarhus.dk [online]. [cit. 2020-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-14. (dánsky)
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Aarhuská radnice
- Aarhuská univerzita
- Dánský kulturní kánon
- Arne Jacobsen
- Erik Møller
- Christian Frederik Møller
- Kay Fisker
- Povl Stegmann
- Carl Theodor Sørensen
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Galerie Aarhus na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Aarhus na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Aarhus v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky města
