Covid-19: Porovnání verzí

Upravit odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
značka: možný vandalismus
úprava referencí
Řádek 1 398: Řádek 1 398:
}}</ref> v Německu 0,72&nbsp;%, v Itálii 10,8&nbsp;% a ve Španělsku 8&nbsp;%.<ref name="nytimes200319" />
}}</ref> v Německu 0,72&nbsp;%, v Itálii 10,8&nbsp;% a ve Španělsku 8&nbsp;%.<ref name="nytimes200319" />


V květnu 2020 ale WHO již uváděla průměrnou smrtnost viru pouze 0,23% a ve věku do 70 let dokonce pouze 0,05% <ref>https://www.who.int/bulletin/online_first/BLT.20.265892.pdf</ref>
V květnu 2020 ale WHO již uváděla průměrnou smrtnost viru pouze 0,23 % a ve věku do 70 let dokonce pouze 0,05 %.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Ioannidis
| jméno1 = John P A
| titul = Infection fatality rate of COVID-19 inferred from seroprevalence data
| periodikum = Bulletin of the World Health Organization
| vydavatel = [[Světová zdravotnická organizace]]
| datum_vydání = 2020-10-14
| url = https://www.who.int/bulletin/online_first/BLT.20.265892.pdf
| datum_přístupu = 2021-01-03
| jazyk = anglicky
}}</ref>


Údaje o smrtnosti jsou ovlivněny kvalitou statistik počtu nemocných, přičemž se metodika pro úřední čísla vydávaná Národní zdravotní komisí ''(NHC)'' mění.<ref>{{Citace elektronického periodika
Údaje o smrtnosti jsou ovlivněny kvalitou statistik počtu nemocných, přičemž se metodika pro úřední čísla vydávaná Národní zdravotní komisí ''(NHC)'' mění.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Everington
| příjmení = News
| jméno = Taiwan
| jméno1 = Keoni
| titul = China's omission of asymptomatic coronavi...
| titul = China's omission of asymptomatic coronavirus cases leaves world in the dark
| periodikum = Taiwan News
| periodikum = taiwannews.com.tw
| datum_vydání = 2020-03-02
| url = https://www.taiwannews.com.tw/en/news/3883982
| url = https://www.taiwannews.com.tw/en/news/3883982
| datum přístupu = 2020-03-03
| datum_přístupu = 2021-01-03
| jazyk = anglicky
}}</ref> V průměru zemře vážně nemocný pacient s covidem-19 třicet dnů po nakažení.<ref name="nytimes200319">{{Citace periodika
}}</ref> V průměru zemře vážně nemocný pacient s covidem-19 třicet dnů po nakažení.<ref name="nytimes200319">{{Citace periodika
| příjmení = Sauerbrey
| příjmení = Sauerbrey
Řádek 1 441: Řádek 1 453:
}}</ref>
}}</ref>


Oficiální smrtnost v České republice, byla Státním zdravotním ústavem stanovena na 0,3% <ref>http://stavbeznouze.cz/wp-content/uploads/2020/11/odpověď-106_1999-AK-Nielsen-1.pdf</ref>
Oficiální smrtnost v České republice, byla Státním zdravotním ústavem stanovena na 0,3 %.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení1 = Březovský
| jméno1 = Pavel
| titul = Poskytnutí informace dle zák. č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů
| url = http://stavbeznouze.cz/wp-content/uploads/2020/11/odpov%C4%9B%C4%8F-106_1999-AK-Nielsen-1.pdf
| vydavatel = stavbeznouze.cz
| datum_vydání = 2020-11-19
| datum_přístupu = 2021-01-03
}}</ref>


V Evropě byla nejhorší situace v první polovině dubna (14. a 15. týden), kdy byla zaznamenána velmi zvýšená úmrtnost v Irsku, Švédsku a Švýcarsku a extrémně zvýšená úmrtnost v Belgii, Francii, Itálii, Nizozemsku, Španělsku a Velké Británii.<ref name="gam">{{Citace elektronické monografie
V Evropě byla nejhorší situace v první polovině dubna (14. a 15. týden), kdy byla zaznamenána velmi zvýšená úmrtnost v Irsku, Švédsku a Švýcarsku a extrémně zvýšená úmrtnost v Belgii, Francii, Itálii, Nizozemsku, Španělsku a Velké Británii.<ref name="gam">{{Citace elektronické monografie
Řádek 1 853: Řádek 1 873:
| datum_přístupu = 2020-10-28
| datum_přístupu = 2020-10-28
}}</ref> K říjnu 2020 byly očkovány desetitisíce lidí a vývojáři Sputniku V tvrdili, že je to „nejlepší vakcína“ proti Covid-19.<ref>{{Citace elektronického periodika
}}</ref> K říjnu 2020 byly očkovány desetitisíce lidí a vývojáři Sputniku V tvrdili, že je to „nejlepší vakcína“ proti Covid-19.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Balakrishnan
| titul = The arrival of Sputnik V
| jméno1 = Vijay Shankar
| periodikum = The Lancet Infectious Diseases
| titul = The arrival of Sputnik V
| url = https://www.thelancet.com/journals/laninf/article/PIIS1473-3099(20)30709-X/fulltext
| periodikum = The Lancet Infectious Diseases
| datum_vydání = 2020-10-01
| ročník = 20
| číslo = 10
| datum_vydání = 2020-10-01
| strany = 1128
| url = https://www.thelancet.com/journals/laninf/article/PIIS1473-3099(20)30709-X/fulltext
| datum_přístupu = 2021-01-03
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1016/S1473-3099(20)30709-X
}}</ref> Účinnost vakcíny dosahovala 92&nbsp;% a k zahájení hromadné produkce došlo začátkem listopadu.<ref name="moderna">{{Citace elektronického periodika
}}</ref> Účinnost vakcíny dosahovala 92&nbsp;% a k zahájení hromadné produkce došlo začátkem listopadu.<ref name="moderna">{{Citace elektronického periodika
| titul = Naše vakcína proti covidu má účinnost 94,5 procenta, hlásí firma Moderna
| titul = Naše vakcína proti covidu má účinnost 94,5 procenta, hlásí firma Moderna
Řádek 2 020: Řádek 2 048:
| datum_vydání = 2020-11-16
| datum_vydání = 2020-11-16
| datum_přístupu = 2020-11-20
| datum_přístupu = 2020-11-20
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
}}</ref><ref>https://medicalxpress.com/news/2020-12-published-moderna-covid-vaccine-trial.html - Published data from Moderna COVID-19 vaccine trial show 94.1 percent efficacy</ref> Tato vakcína má v [[nanočástice|nanočásticích]] větší koncentraci mRNA (100 μg) než ta od Pfizeru (30 μg).<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Published data from Moderna COVID-19 vaccine trial show 94.1 percent efficacy
| periodikum = medicalxpress.com
| datum_vydání = 2020-12-31
| url = https://medicalxpress.com/news/2020-12-published-moderna-covid-vaccine-trial.html
| datum_přístupu = 2021-01-03
| jazyk = anglicky
}}</ref> Tato vakcína má v [[nanočástice|nanočásticích]] větší koncentraci mRNA (100 μg) než ta od Pfizeru (30 μg).<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Bouffard
| příjmení1 = Bouffard
| jméno1 = Karen
| jméno1 = Karen
Řádek 2 076: Řádek 2 111:
| datum_vydání = 2020-11-12
| datum_vydání = 2020-11-12
| datum_přístupu = 2020-11-20
| datum_přístupu = 2020-11-20
}}</ref> Ta bude mít nejnižší koncentraci mRNA (do 12 μg).<ref>{{Citace elektronického periodika
}}</ref> Ta bude mít nejnižší koncentraci mRNA (do 12 μg).<ref>https://www.indiatoday.in/coronavirus-outbreak/story/coronavirus-vaccine-update-curevac-covid19-vaccine-triggers-immune-response-uk-rolling-review-astrazeneca-1737468-2020-11-03 - Coronavirus vaccine news: CureVac's vaccine triggers immune response, UK begins review for AstraZeneca's drug</ref>
| příjmení1 = Chauhan
| jméno1 = Chanchal
| titul = Coronavirus vaccine news: CureVac's vaccine triggers immune response, UK begins review for AstraZeneca's drug
| periodikum = indiatoday.in
| datum_vydání = 2020-11-03
| url = https://www.indiatoday.in/coronavirus-outbreak/story/coronavirus-vaccine-update-curevac-covid19-vaccine-triggers-immune-response-uk-rolling-review-astrazeneca-1737468-2020-11-03
| datum_přístupu = 2021-01-03
| jazyk = anglicky
}}</ref>


Australská univerzita v Queenslandu ve spolupráci s biotechnologickou firmou CSL a počáteční investicí 25 mil. dolarů vyvíjí vakcínu proti SARS-CoV-2, označenou jako v451. Je založena na spike proteinu viru, jehož nativní konformace je stabilizována pomocí syntetického proteinu gp41, který vytváří tzv. molekulární svorku (molecular clamp). Vakcína užívá adjuvans MF59 ([[skvalen]]). Při testech na zvířecím modelu<ref>{{Citace elektronického periodika
Australská univerzita v Queenslandu ve spolupráci s biotechnologickou firmou CSL a počáteční investicí 25 mil. dolarů vyvíjí vakcínu proti SARS-CoV-2, označenou jako v451. Je založena na spike proteinu viru, jehož nativní konformace je stabilizována pomocí syntetického proteinu gp41, který vytváří tzv. molekulární svorku (molecular clamp). Vakcína užívá adjuvans MF59 ([[skvalen]]). Při testech na zvířecím modelu<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 2 102: Řádek 2 146:
| datum_přístupu = 2020-12-28
| datum_přístupu = 2020-12-28
| jazyk = anglicky
| jazyk = anglicky
}}</ref> Vakcína by pak mohla být schválena v druhé polovině roku 2021.<ref>https://www.euronews.com/2020/12/11/gsk-sanofi-says-their-covid-19-vaccine-won-t-be-ready-until-late-2021 - GSK-Sanofi says its COVID-19 vaccine won't be ready until late 2021</ref>
}}</ref> Vakcína by pak mohla být schválena v druhé polovině roku 2021.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = GSK-Sanofi says its COVID-19 vaccine won't be ready until late 2021
| periodikum = euronews.com
| datum_vydání = 2020-12-11
| url = https://www.euronews.com/2020/12/11/gsk-sanofi-says-their-covid-19-vaccine-won-t-be-ready-until-late-2021
| datum_přístupu = 2021-01-03
| jazyk = anglicky
}}</ref>


Ve třetí fázi klinického testování bylo v listopadu celkem 12 vakcín,<ref>{{Citace elektronického periodika
Ve třetí fázi klinického testování bylo v listopadu celkem 12 vakcín,<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 2 164: Řádek 2 215:
| [[Sputnik V]] || [[Centrum Gamaleja]], [[Moskva]] || rekombinantní, lidský [[adenovirus]] Ad26 a Ad5 || +2 až +8&nbsp;°C<ref name=sputnikcost>{{Citace elektronické monografie | titul = The cost of one dose of the Sputnik V vaccine will be less than $10 for international markets | url = https://sputnikvaccine.com/newsroom/pressreleases/the-cost-of-one-dose-will-be-less-than-10-for-international-markets/ | vydavatel = Sputnikvaccine.com}}</ref> || 95&nbsp;%<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Russia’s Sputnik V Coronavirus Vaccine ‘Reasonably Effective’ – British Experts | periodikum = The Moscow Times | datum_vydání = 2020-11-30 | url = https://www.themoscowtimes.com/2020/11/30/russias-sputnik-v-coronavirus-vaccine-reasonably-effective-british-experts-a72182}}</ref> || do 210&nbsp;Kč<ref name=sputnikcost /> || 11. srpna 2020<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Máme první vakcínu proti koronaviru na světě, oznámil ruský prezident | periodikum = iDNES.cz | datum_vydání = 2020-08-11 | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/rusko-koronavirus-ockovaci-latka-vladimir-putin.A200811_105604_zahranicni_kha}}</ref> ||
| [[Sputnik V]] || [[Centrum Gamaleja]], [[Moskva]] || rekombinantní, lidský [[adenovirus]] Ad26 a Ad5 || +2 až +8&nbsp;°C<ref name=sputnikcost>{{Citace elektronické monografie | titul = The cost of one dose of the Sputnik V vaccine will be less than $10 for international markets | url = https://sputnikvaccine.com/newsroom/pressreleases/the-cost-of-one-dose-will-be-less-than-10-for-international-markets/ | vydavatel = Sputnikvaccine.com}}</ref> || 95&nbsp;%<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Russia’s Sputnik V Coronavirus Vaccine ‘Reasonably Effective’ – British Experts | periodikum = The Moscow Times | datum_vydání = 2020-11-30 | url = https://www.themoscowtimes.com/2020/11/30/russias-sputnik-v-coronavirus-vaccine-reasonably-effective-british-experts-a72182}}</ref> || do 210&nbsp;Kč<ref name=sputnikcost /> || 11. srpna 2020<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Máme první vakcínu proti koronaviru na světě, oznámil ruský prezident | periodikum = iDNES.cz | datum_vydání = 2020-08-11 | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/rusko-koronavirus-ockovaci-latka-vladimir-putin.A200811_105604_zahranicni_kha}}</ref> ||
|-
|-
| [[Tozinameran]] || [[Pfizer]], [[New York]] / [[BioNTech]], [[Mohuč]] || genová, [[RNA vakcína|mRNA]], lipid. nanočástice<ref name=irozhlas-prehledne /> || −70&nbsp;°C<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = První vakcína by mohla být v prosinci. U 90&nbsp;% lidí dokázala zabránit nákaze koronavirem | periodikum = iROZHLAS | url = https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/veda/pfizer-biontech_2011091412_tkr}}</ref> po dobu 6 měsíců, 5 dní při +2 až +8&nbsp;°C<ref>https://www.pfizer.com/news/hot-topics/covid_19_vaccine_u_s_distribution_fact_sheet - COVID-19 Vaccine U.S. Distribution Fact Sheet</ref> a 2 hodiny při +25&nbsp;°C<ref>https://assets.publishing.service.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/944544/COVID-19_mRNA_Vaccine_BNT162b2__UKPAR___PFIZER_BIONTECH__15Dec2020.pdf - Public Assessment Report, Authorisation for Temporary Supply, COVID-19 mRNA Vaccine BNT162b2 (BNT162b2 RNA) concentrate for solution for injection</ref> || 95&nbsp;%,<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Pfizer Covid-19 vaccine has 95% efficacy and is safe, further analysis shows | periodikum = The Guardian | datum_vydání = 2020-11-18 | url = https://www.theguardian.com/world/2020/nov/18/pfizer-covid-19-vaccine-95-effective-and-safe-further-tests-show}}</ref> 94,7&nbsp;% ve skupině nad 65 let<ref>https://www.nejm.org/doi/10.1056/NEJMoa2034577 - Safety and Efficacy of the BNT162b2 mRNA Covid-19 Vaccine</ref> || 314 Kč<ref name=cenyvakcin>{{Citace elektronického periodika | titul = Unikly ceny vakcín pro EU. Částky se liší několikanásobně | periodikum = Seznam Zprávy | odkaz na periodikum = Seznam Zprávy | url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/unikly-ceny-vakcin-pro-eu-castky-se-lisi-nekolikanasobne-134395 | datum vydání = 2020-12-18 | datum přístupu = 2020-12-18}}</ref> || 2. prosince 2020 <ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Británie jako první na světě schválila použití covidové vakcíny od Pfizeru | periodikum = iDNES.cz | datum_vydání = 2020-12-02 | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/velka-britanie-covid-19-vakcina.A201202_084503_zahranicni_kzem}}</ref> || 300 miliónů dávek
| [[Tozinameran]] || [[Pfizer]], [[New York]] / [[BioNTech]], [[Mohuč]] || genová, [[RNA vakcína|mRNA]], lipid. nanočástice<ref name=irozhlas-prehledne /> || −70&nbsp;°C<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = První vakcína by mohla být v prosinci. U 90&nbsp;% lidí dokázala zabránit nákaze koronavirem | periodikum = iROZHLAS | url = https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/veda/pfizer-biontech_2011091412_tkr}}</ref> po dobu 6 měsíců, 5 dní při +2 až +8&nbsp;°C<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = COVID-19 vaccine U.S. distribution fact sheet
| url = https://www.pfizer.com/news/hot-topics/covid_19_vaccine_u_s_distribution_fact_sheet
| vydavatel = [[Pfizer]]
| datum_vydání = 2020-11-20
| datum_přístupu = 2021-01-03
| jazyk = anglicky
}}</ref> a 2 hodiny při +25&nbsp;°C<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Public Assessment Report, Authorisation for Temporary Supply, COVID-19 mRNA Vaccine BNT162b2 (BNT162b2 RNA) concentrate for solution for injection
| url = https://assets.publishing.service.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/944544/COVID-19_mRNA_Vaccine_BNT162b2__UKPAR___PFIZER_BIONTECH__15Dec2020.pdf
| vydavatel = Department of Health and Social Care (DHSC) Pfizer Limited & BioNTech Manufacturing GmbH
| datum_přístupu = 2021-01-03
| jazyk = anglicky
}}</ref> || 95&nbsp;%,<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Pfizer Covid-19 vaccine has 95% efficacy and is safe, further analysis shows | periodikum = The Guardian | datum_vydání = 2020-11-18 | url = https://www.theguardian.com/world/2020/nov/18/pfizer-covid-19-vaccine-95-effective-and-safe-further-tests-show}}</ref> 94,7&nbsp;% ve skupině nad 65 let<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Polack
| jméno1 = Fernando P.
| příjmení2 = Thomas
| jméno2 = Stephen J.
| příjmení3 = Kitchin
| jméno3 = Nicholas
| příjmení4 = Absalon
| jméno4 = Judith
| příjmení5 = Gurtman
| jméno5 = Alejandra
| příjmení6 = Lockhart
| jméno6 = Stephen
| příjmení7 = Perez
| jméno7 = John L.
| příjmení8 = Pérez Marc
| jméno8 = Gonzalo
| příjmení9 = Moreira
| jméno9 = Edson D.
| příjmení10 = Zerbini
| jméno10 = Cristiano
| příjmení11 = Bailey
| jméno11 = Ruth
| příjmení12 = Swanson
| jméno12 = Kena A.
| příjmení13 = Roychoudhury
| jméno13 = Satrajit
| příjmení14 = Koury
| jméno14 = Kenneth
| příjmení15 = Li
| jméno15 = Ping
| příjmení16 = Kalina
| jméno16 = Warren V.
| příjmení17 = Cooper
| jméno17 = David
| příjmení18 = Frenck
| jméno18 = Robert W.
| příjmení19 = Hammitt
| jméno19 = Laura L.
| příjmení20 = Türeci
| jméno20 = Özlem
| příjmení21 = Nell
| jméno21 = Haylene
| příjmení22 = Schaefer
| jméno22 = Axel
| příjmení23 = Ünal
| jméno23 = Serhat
| příjmení24 = Tresnan
| jméno24 = Dina B.
| příjmení25 = Mather
| jméno25 = Susan
| příjmení26 = Dormitzer
| jméno26 = Philip R.
| příjmení27 = Şahin
| jméno27 = Uğur
| příjmení28 = Jansen
| jméno28 = Kathrin U.
| příjmení29 = Gruber
| jméno29 = William C.
| titul = Safety and Efficacy of the BNT162b2 mRNA Covid-19 Vaccine
| periodikum = New England Journal of Medicine
| ročník = 383
| číslo = 27
| datum_vydání = 2020-12-31
| strany = 2603–2615
| url = https://www.nejm.org/doi/10.1056/NEJMoa2034577
| datum_přístupu = 2021-01-03
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1056/NEJMoa2034577
}}</ref> || 314 Kč<ref name=cenyvakcin>{{Citace elektronického periodika | titul = Unikly ceny vakcín pro EU. Částky se liší několikanásobně | periodikum = Seznam Zprávy | odkaz na periodikum = Seznam Zprávy | url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/unikly-ceny-vakcin-pro-eu-castky-se-lisi-nekolikanasobne-134395 | datum vydání = 2020-12-18 | datum přístupu = 2020-12-18}}</ref> || 2. prosince 2020 <ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Británie jako první na světě schválila použití covidové vakcíny od Pfizeru | periodikum = iDNES.cz | datum_vydání = 2020-12-02 | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/velka-britanie-covid-19-vakcina.A201202_084503_zahranicni_kzem}}</ref> || 300 miliónů dávek
|-
|-
| [[mRNA-1273]] || [[Moderna (firma)|Moderna]], [[Cambridge (Massachusetts)|Cambridge Massachusetts]] || genová, [[RNA vakcína|mRNA]], lipid. nanočástice<ref name=irozhlas-prehledne /> || −20&nbsp;°C<ref>{{Cite web|title=Moderna Announces Longer Shelf Life for its COVID-19 Vaccine Candidate at Refrigerated Temperatures {{!}} Moderna, Inc.|url=https://investors.modernatx.com/news-releases/news-release-details/moderna-announces-longer-shelf-life-its-covid-19-vaccine/|access-date=2020-11-16|website=investors.modernatx.com|language=en|archive-date=2020-11-16|archive-url=https://web.archive.org/web/20201116154303/https://investors.modernatx.com/news-releases/news-release-details/moderna-announces-longer-shelf-life-its-covid-19-vaccine/|url-status=live}}</ref> po dobu 6 měsíců, 4&nbsp;°C po dobu měsíce<ref>{{Citace elektronického periodika
| [[mRNA-1273]] || [[Moderna (firma)|Moderna]], [[Cambridge (Massachusetts)|Cambridge Massachusetts]] || genová, [[RNA vakcína|mRNA]], lipid. nanočástice<ref name=irozhlas-prehledne /> || −20&nbsp;°C<ref>{{Cite web|title=Moderna Announces Longer Shelf Life for its COVID-19 Vaccine Candidate at Refrigerated Temperatures {{!}} Moderna, Inc.|url=https://investors.modernatx.com/news-releases/news-release-details/moderna-announces-longer-shelf-life-its-covid-19-vaccine/|access-date=2020-11-16|website=investors.modernatx.com|language=en|archive-date=2020-11-16|archive-url=https://web.archive.org/web/20201116154303/https://investors.modernatx.com/news-releases/news-release-details/moderna-announces-longer-shelf-life-its-covid-19-vaccine/|url-status=live}}</ref> po dobu 6 měsíců, 4&nbsp;°C po dobu měsíce<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 2 178: Řádek 2 311:
| doi = 10.1038/d41586-020-03593-7
| doi = 10.1038/d41586-020-03593-7
}}</ref> || 94,5&nbsp;%<ref>{{Citace elektronického periodika
}}</ref> || 94,5&nbsp;%<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Švamberk
| titul = Vakcína od Moderny má ještě lepší účinnost než přípravek od Pfizeru - Novinky.cz | periodikum = www.novinky.cz | url = https://www.novinky.cz/koronavirus/clanek/vakcina-od-moderny-ma-jeste-lepsi-ucinnost-nez-pripravek-od-pfizeru-40342401 | datum přístupu = 2020-11-16}}</ref>, 86,4&nbsp;% ve skupině nad 65 let<ref>https://www.nejm.org/doi/10.1056/NEJMoa2035389 - Efficacy and Safety of the mRNA-1273 SARS-CoV-2 Vaccine</ref> || 385&nbsp;Kč<ref name=cenyvakcin /> || 18. prosince 2020<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = USA jako první schválily vakcínu Moderny, vydrží i v běžném mrazáku | periodikum = iDNES.cz | datum_vydání = 2020-12-19 | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/koronavirus-spojene-staty-vakcina-moderna-vydrzi-i-v-mrazaku.A201219_072515_zahranicni_chtl}}</ref> || 80 miliónů dávek
| jméno1 = Alex
| titul = Vakcína od Moderny má ještě lepší účinnost než přípravek od Pfizeru
| periodikum = [[Novinky.cz]]
| datum_vydání = 2020-11-16
| url = https://www.novinky.cz/koronavirus/clanek/vakcina-od-moderny-ma-jeste-lepsi-ucinnost-nez-pripravek-od-pfizeru-40342401
| datum_přístupu = 2021-01-03
}}</ref>, 86,4&nbsp;% ve skupině nad 65 let<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Baden
| jméno1 = Lindsey R.
| příjmení2 = El Sahly
| jméno2 = Hana M.
| příjmení3 = Essink
| jméno3 = Brandon
| příjmení4 = Kotloff
| jméno4 = Karen
| příjmení5 = Frey
| jméno5 = Sharon
| příjmení6 = Novak
| jméno6 = Rick
| příjmení7 = Diemert
| jméno7 = David
| příjmení8 = Spector
| jméno8 = Stephen A.
| příjmení9 = Rouphael
| jméno9 = Nadine
| příjmení10 = Creech
| jméno10 = C. Buddy
| příjmení11 = McGettigan
| jméno11 = John
| příjmení12 = Khetan
| jméno12 = Shishir
| příjmení13 = Segall
| jméno13 = Nathan
| příjmení14 = Solis
| jméno14 = Joel
| příjmení15 = Brosz
| jméno15 = Adam
| příjmení16 = Fierro
| jméno16 = Carlos
| příjmení17 = Schwartz
| jméno17 = Howard
| příjmení18 = Neuzil
| jméno18 = Kathleen
| příjmení19 = Corey
| jméno19 = Larry
| příjmení20 = Gilbert
| jméno20 = Peter
| příjmení21 = Janes
| jméno21 = Holly
| příjmení22 = Follmann
| jméno22 = Dean
| příjmení23 = Marovich
| jméno23 = Mary
| příjmení24 = Mascola
| jméno24 = John
| příjmení25 = Polakowski
| jméno25 = Laura
| příjmení26 = Ledgerwood
| jméno26 = Julie
| příjmení27 = Graham
| jméno27 = Barney S.
| příjmení28 = Bennett
| jméno28 = Hamilton
| příjmení29 = Pajon
| jméno29 = Rolando
| příjmení30 = Knightly
| jméno30 = Conor
| příjmení31 = Leav
| jméno31 = Brett
| příjmení32 = Deng
| jméno32 = Weiping
| příjmení33 = Zhou
| jméno33 = Honghong
| příjmení34 = Han
| jméno34 = Shu
| příjmení35 = Ivarsson
| jméno35 = Melanie
| příjmení36 = Miller
| jméno36 = Jacqueline
| příjmení37 = Zaks
| jméno37 = Tal
| titul = Efficacy and Safety of the mRNA-1273 SARS-CoV-2 Vaccine
| periodikum = New England Journal of Medicine
| datum_vydání = 2020-12-30
| url = https://www.nejm.org/doi/10.1056/NEJMoa2035389
| datum_přístupu = 2021-01-03
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1056/NEJMoa2035389
}}</ref> || 385&nbsp;Kč<ref name=cenyvakcin /> || 18. prosince 2020<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = USA jako první schválily vakcínu Moderny, vydrží i v běžném mrazáku | periodikum = iDNES.cz | datum_vydání = 2020-12-19 | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/koronavirus-spojene-staty-vakcina-moderna-vydrzi-i-v-mrazaku.A201219_072515_zahranicni_chtl}}</ref> || 80 miliónů dávek
|}
|}


Řádek 2 204: Řádek 2 426:
| datum přístupu = 2020-12-18
| datum přístupu = 2020-12-18
| url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/koronavirus-ockovani-covid-19-kde-se-nechat-ockovat-je-ockovani-nebezpecne-proc_2012150600_dok
| url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/koronavirus-ockovani-covid-19-kde-se-nechat-ockovat-je-ockovani-nebezpecne-proc_2012150600_dok
}}</ref> || 62&nbsp;%,<ref>{{Citace elektronického periodika
}}</ref> || 62&nbsp;%,<ref>https://www.sciencemediacentre.org/expert-reaction-to-the-oxford-astrazeneca-covid-19-vaccine-being-approved-for-use-in-the-uk-by-the-mhra/ - expert reaction to the Oxford AstraZeneca COVID-19 vaccine being approved for use in the UK by the MHRA</ref> 70–90&nbsp;%<ref>{{Cite news |last=Gallagher |first=James |date=2020-11-23 |title=Covid-19: Oxford University vaccine is highly effective |language=en-GB |work=BBC News |url=https://www.bbc.com/news/health-55040635 |url-status=live |access-date=2020-11-24}}</ref> || 46&nbsp;Kč<ref name=cenyvakcin /> || ne dříve než v únoru 2021 || 300 miliónů dávek
| titul = Expert reaction to the Oxford AstraZeneca COVID-19 vaccine being approved for use in the UK by the MHRA
| periodikum = sciencemediacentre.org
| datum_vydání = 2020-12-30
| url = https://www.sciencemediacentre.org/expert-reaction-to-the-oxford-astrazeneca-covid-19-vaccine-being-approved-for-use-in-the-uk-by-the-mhra/
| datum_přístupu = 2021-01-03
| jazyk = anglicky
}}</ref> 70–90&nbsp;%<ref>{{Cite news |last=Gallagher |first=James |date=2020-11-23 |title=Covid-19: Oxford University vaccine is highly effective |language=en-GB |work=BBC News |url=https://www.bbc.com/news/health-55040635 |url-status=live |access-date=2020-11-24}}</ref> || 46&nbsp;Kč<ref name=cenyvakcin /> || ne dříve než v únoru 2021 || 300 miliónů dávek
|-
|-
| Ad26.COV2.S || [[Johnson & Johnson]], [[New Jersey]] || vektorová, lidský [[adenovirus]] Ad26<ref name=irozhlas-prehledne /> || +2 až +8&nbsp;°C<ref>https://www.weforum.org/agenda/2020/11/pfizer-vaccine-covid19-cornavirus-storage-hospital-healthcare/ - The COVID-19 vaccine challenge you might not have known about</ref> || || 222&nbsp;Kč<ref name=cenyvakcin /> || || 200 miliónů dávek
| Ad26.COV2.S || [[Johnson & Johnson]], [[New Jersey]] || vektorová, lidský [[adenovirus]] Ad26<ref name=irozhlas-prehledne /> || +2 až +8&nbsp;°C<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = O'Donnell
| jméno1 = Carl
| titul = The COVID-19 vaccine challenge you might not have known about
| periodikum = weforum.org
| vydavatel = [[Světové ekonomické fórum]]
| datum_vydání = 2020-11-11
| url = https://www.weforum.org/agenda/2020/11/pfizer-vaccine-covid19-cornavirus-storage-hospital-healthcare/
| datum_přístupu = 2021-01-03
| jazyk = anglicky
}}</ref> || || 222&nbsp;Kč<ref name=cenyvakcin /> || || 200 miliónů dávek
|-
|-
| || [[Sanofi]], [[Paříž]] / [[GlaxoSmithKline|GSK]], [[Londýn]] || rekombinantní, AS03 adjuvovaná<ref name=irozhlas-prehledne /> || +2 až +8&nbsp;°C<ref>{{Citace elektronického periodika
| || [[Sanofi]], [[Paříž]] / [[GlaxoSmithKline|GSK]], [[Londýn]] || rekombinantní, AS03 adjuvovaná<ref name=irozhlas-prehledne /> || +2 až +8&nbsp;°C<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 2 219: Řádek 2 458:
}}</ref>|| || 198&nbsp;Kč<ref name=cenyvakcin /> || 2. polovina roku 2021 || 300 miliónů dávek
}}</ref>|| || 198&nbsp;Kč<ref name=cenyvakcin /> || 2. polovina roku 2021 || 300 miliónů dávek
|-
|-
| CVnCoV || [[CureVac]], [[Tübingen]] || genová, [[RNA vakcína|mRNA]], lipid. nanočástice<ref name=irozhlas-prehledne /> || +5&nbsp;°C po dobu 3 měsíců<ref>https://www.curevac.com/en/2020/11/12/curevacs-covid-19-vaccine-candidate-cvncov-suitable-for-standard-fridge-temperature-logistics/ - CureVac’s COVID-19 Vaccine Candidate, CVnCoV, Suitable for Standard Fridge Temperature Logistics</ref> || || 262&nbsp;Kč<ref name=cenyvakcin /> || 3. čtvrtletí 2021 || 225 miliónů dávek
| CVnCoV || [[CureVac]], [[Tübingen]] || genová, [[RNA vakcína|mRNA]], lipid. nanočástice<ref name=irozhlas-prehledne /> || +5&nbsp;°C po dobu 3 měsíců<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = CureVac’s COVID-19 Vaccine Candidate, CVnCoV, Suitable for Standard Fridge Temperature Logistics
| url = https://www.curevac.com/en/2020/11/12/curevacs-covid-19-vaccine-candidate-cvncov-suitable-for-standard-fridge-temperature-logistics/
| vydavatel = [[CureVac]]
| datum_vydání = 2020-11-12
| datum_přístupu = 2021-01-03
| jazyk = anglicky
}}</ref> || || 262&nbsp;Kč<ref name=cenyvakcin /> || 3. čtvrtletí 2021 || 225 miliónů dávek
|-
|-
| NVX-CoV2373 || [[Novavax]], [[Gaithersburg]] || rekombinantní, nanočásticově MatrixM adjuvovaná<ref name=irozhlas-prehledne /> || +2 až +8&nbsp;°C || || || ||
| NVX-CoV2373 || [[Novavax]], [[Gaithersburg]] || rekombinantní, nanočásticově MatrixM adjuvovaná<ref name=irozhlas-prehledne /> || +2 až +8&nbsp;°C || || || ||

Verze z 3. 1. 2021, 13:44

ikona
Tento článek reaguje na aktuální nebo nedávné události.
Informace zde uvedené se vzhledem k neustálému vývoji mohou průběžně měnit. Je třeba je se zvýšenou péčí aktualizovat a doplňovat.
Tento článek pojednává o nemoci, kterou způsobuje koronavirus SARS-CoV-2. Možná hledáte: Pandemie covidu-19, nebo SARS-CoV-2, nebo Pandemie covidu-19 v Česku.
Coronavirus disease 2019
covid-19
Koronavirus SARS-CoV-2 způsobující onemocnění
Koronavirus SARS-CoV-2 způsobující onemocnění
Klasifikace
MKN-10U07.1 a U07.2
Statistické údaje – obě pohlaví 
Incidence93 518 182 (z toho 49 923 251 uzdravených)
Klinický obraz
Průběhhorečka, kašel, dušnost, bolest svalů, bolest kloubů, únava
Minimální inkubační doba2 dny
Maximální inkubační doba14 dní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Covid-19 (též COVID-19;[pozn. 1] z anglického spojení coronavirus disease 2019, což česky znamená koronavirové onemocnění 2019; výslovnost: [kovid devatenáct]) je vysoce infekční onemocnění, které je způsobeno novým koronavirem SARS-CoV-2 (dříve označovaným jako 2019-nCoV), jenž se začal šířit v prosinci 2019 z čínského města Wu-chan. Označení covid-19 bylo Světovou zdravotnickou organizací prohlášeno za oficiální dne 11. února 2020.[1] K 13. listopadu 2020 bylo celosvětově evidováno 93 518 182 případů (osob s pozitivním nálezem viru SARS-CoV-2, nikoli nutně nemocných), 2 002 468 zemřelých s pozitivním testem na SARS-CoV-2 (ne nutně zemřelých v přímé souvislosti s onemocněním covid-19) a 49 923 251 lidí se z nemoci zotavilo.[2] Covid-19 se rozšířil do 198 států a 35 teritorií.[3] Dne 1. března 2020 byly kolem 16.00 SEČ oznámeny první tři případy výskytu onemocnění covid-19 v Česku. Od té doby byl v Česku několikrát vyhlášen nouzový stav.

Pravidelné a denně aktualizované informace o pandemii covidu-19 zveřejňuje EIOS (Epidemic Intelligence from Open Sources)[4] nebo Johns Hopkins University Coronavirus Resource Center.[5]

Průběh nemoci

Související informace naleznete také v článku SARS-CoV-2.

Nakažlivost

Covid-19 je vysoce infekční nemoc. Virus je schopný se přenášet z člověka na člověka, šíří se pomocí kapének při kýchání, kašlání, případně tělesném kontaktu.[6][7] Světová zdravotnická organizace vydala odhad, že hodnota indexu nakažlivosti R0 se může pohybovat někde v rozmezí 1,4–2,5, což je podobné jako u nemoci SARS. Osobní odpovědnost a dobrovolná karanténa při příznacích onemocnění covid-19 je zcela zásadní. Je znám případ, kdy jediný nemocný zaměstnanec byl důvodem karantény několika set lidí, z nichž 7 nakonec zemřelo.[8]

Šíření některých mutací viru bylo podrobně zpětně mapováno pomocí „genetické daktyloskopie“. Například na biotechnologickou konferenci, konanou v únoru 2020 v Bostonu v USA, zanesl jediný člověk dobře zmapovanou mutaci SARS-CoV-2, označenou C2416T, kterou se následně nakazilo 245 000 lidí v USA a v Evropě. Jinou mutací G26233T se postupně nakazilo 88 000 lidí. Konference se přitom zúčastnilo pouze 200 vědců, ale jejich mobilita následně způsobila „Superspreading event“.[9]

Inkubační doba

Inkubační doba se pohybuje přibližně mezi 1 až 14 dny[10] a i během ní je nemoc infekční.[11] Přenos viru na další osoby byl potvrzen v období 1–3 dny před projevem příznaků onemocnění.[12] Medián inkubační doby je přibližně 5 dní.[13][14][15]

Identifikace

Test na koronavirus

Nemoc má příznaky i průběh velmi podobné jako chřipka či jiné podobné chřipkové onemocnění, ale poněkud delší průměrnou dobu inkubace. Je velmi obtížné na první pohled rozeznat nákazu koronavirem právě od chřipky, protože první příznaky onemocnění jsou podobné. U covidu-19 se kromě zvýšené teploty častěji vyskytuje suchý kašel, dýchací obtíže, méně často naopak bolesti v krku nebo rýma.[16] Nejspolehlivější způsob, jak virus v těle odhalit, je podstoupit PCR testy; při nich se ve vzorcích hlenu z nosohltanu a krku následně hledá RNA shodná s RNA koronaviru SARS-CoV-2. Nové a efektivnější metody testování na podobném principu se soustřeďují zejména na zkrácení doby, kdy je možné test vyhodnotit. Pracovníci Univerzity Karlovy vyvinuli kit pro provádění PCR testů používaných k detekci akutních případů nákazy virem, který lze v optimálním případě vyhodnotit během několika desítek minut. Zároveň zjednodušili postup odebírání vzorků do tekutiny, která vir zneškodní a usnadňuje následnou manipulaci.[17] Odhalit nemocného lze statisticky efektivně i podle zvuku z nařízeného zakašlání.[18]

Příznaky a symptomy

Symptomy nemoci covid-19[19]

Jako první se obvykle projevuje horečka, velká únava a dušnost. Podle článku publikovaného v časopisu Journal of Clinical Immunology & Immunotherapy[20] je u seniorů obvykle prvním příznakem vysoká horečka, která může být spojená s delirantními stavy, způsobenými hypoxií.[21] Horečnatý stav může následovat noční pocení bez horeček a migréna. Častým průvodním jevem onemocnění je také kopřivka.[22] U některých pacientů se přidá suchý dráždivý kašel, častá je bolest svalů a kloubů.[23][24] Možná je i ztráta čichu (potažmo chuti) zvaná anosmie (v 10 až 30 % případů) bez ostatních příznaků.[25][26]

Závažnější případy mohou vést k pneumonii (zápalu plic),[27] akutnímu zánětu srdeční svaloviny,[28] selhání orgánů a smrti.[29]

Vážnou komplikací u pacientů s pneumonií je difúzní intravaskulární koagulace (DIC), pozorovaná až ve 30 % případů, přestože byla preventivně podávána trombolytika. Ta vede k akutní plicní embolii, trombóze v dolních končetinách (DVT), mrtvici a srdečním infarktům.[30] Také v Číně byl zaznamenán rozsev koagulace krve v cévách u 70 % zemřelých v souvislosti s covidem-19.[31] Podobné problémy u 20–40 % pacientů byly zaznamenány také v USA.[32]

Děti mohou mít mírnější či žádné příznaky častěji, byť jsou v tu dobu nositeli značného množství koronaviru.[33] U dětí a mladých pacientů s mírným nebo bezpříznakovým průběhem nemoci se často objevují kožní skvrny připomínající omrzliny, vzácně i puchýřky, nejčastěji na prstech u nohou. Ty jsou skrytým příznakem infekce, která má sice lehký průběh, ale indikuje možného přenašeče viru.[34]

Dle studií z března 2020 onemocnění v 81 % případů probíhá mírně a nevyžaduje hospitalizaci, pouze domácí léčení. Ve 14 % se může vyvinout v pneumonii a 5 % nakažených má kritický průběh se selháním orgánů.[35] Podobně jako u sezónní chřipky probíhá onemocnění covid-19 u řady nakažených asymptomaticky. Čína začala zveřejňovat počty asymptomatických nakažených v dubnu 2020 a uvádí jejich počet 1 367 (oproti 81 554 nemocných)[36], ale hongkongský South China Morning Post uvádí, že z lidí pozitivně testovaných na covid-19, kteří museli zůstat v domácí karanténě, více než 43 000 neprojevilo žádné symptomy onemocnění.[37] S rozšířením testování se poměr asymptomatických pacientů v populaci zasažené covidem-19 může ještě zvýšit. Některé zprávy pocházející přímo od čínské Národní zdravotní komise (China’s National Health Commission) uvádějí až čtyři pětiny asymptomatických pacientů mezi nakaženými (130/166, tzn. 78 %).[38]

Těžší průběh nemoci nastává u lidí ve vyšším věku nebo u pacientů již trpících kardiovaskulárními onemocněními, diabetes, rakovinou a jinými závažnými onemocněními.[39]

Prevence

Jako prevence do doby, než proběhne vakcinace, jsou doporučována tato opatření:

  • minimalizace vzájemných kontaktů (physical distancing) a vyhýbání se větším shromážděním lidí (social distancing)
  • domácí karanténa po setkání s nakaženým nebo při příznacích onemocnění
  • ochrana obličeje rouškou a případně i ochrana očí brýlemi
  • důsledná a častá hygiena rukou, dezinfekce rukou po pobytu v místech, jako jsou obchody nebo veřejná doprava
  • časté mytí a dezinfekce povrchů, které užívá více členů domácnosti, děti ve škole, spolupracovníci v zaměstnání, apod.
  • ventilace a filtrace vzduchu ve veřejných prostorech
  • pestrá strava a zdravý životní styl, přiměřený pohyb venku

Genetické faktory

Podle první rozsáhlé studie na souboru 2 244 kriticky nemocných pacientů s pneumonií způsobenou virem SARS-CoV-2, která byla provedena na jednotkách intenzivní péče ve Velké Británii, souvisí těžký průběh nemoci s některými genetickými faktory. Jako nejzávažnější souvislost s těžkým a život ohrožujícím průběhem nemoci se jeví nízká exprese beta řetězce receptoru pro Interferon (IFNAR2), vysoká exprese tyrosin kinázy 2 a vysoká exprese chemotaktického receptoru CCR2 pro monocyty/makrofágy v plicích. Byla rovněž nalezena korelace s genovým clusterem, který kóduje antivirové aktivátory restrikční endonukleázy (OAS1, OAS2, OAS3).[40]

Léčba

RTG hrudníku zobrazující pneumonii COVID-19
Zdravotníci v ochranných oblecích ošetřující pacienta s covidem-19, nemocnice Karlovy Vary.

Počátkem roku 2020 na toto onemocnění neexistovala žádná vakcína ani ověřený lék, který by účinkoval přímo proti viru SARS-CoV-2.[41] Proběhlo rozsáhlé virtuální skenování potenciálních léčiv se známými biologickými účinky (ZINC drug database, obsahující 2924 léčiv a dále 1066 herbálních léčiv), jejich chemická struktura byla pomocí počítačové simulace porovnávána se strukturou potenciálních cílových proteinů zúčastněných v replikaci viru.[42]

V USA bylo založeno The COVID-19 High Performance Computing Consortium, do kterého se zapojily všechny firmy disponující vysoce výkonnými počítači (IBM, Amazon, AMD, BP, Dell, Google Cloud, HP, Microsoft, Intel, Nvidia ad.), univerzity, výzkumné laboratoře a federální agentury včetně NSF a NASA. Jejich cílem je simulace prostorového uspořádání virových proteinů a počítačové modelování interakce potenciálních dostupných léčiv, 3-D modelování dynamických vlastností a změn konformace virového S proteinu při interakci s ACE2 receptorem a jejich možné využití při výrobě vakcín a funkční genetický screening buněčných proteinů, které se účastní replikace viru. Konsorcium Exscalate4CoV, financované z prostředků EU a využívající vysoký počítačový výkon v kombinaci s umělou inteligencí, oznámilo, že účinným léčivem pro některé pacienty s covidem-19 by mohl být selektivní modulátor receptoru estrogenu s generickým názvem Raloxifen.[43]

Na potlačení některých příznaků onemocnění je možné zahájit podpůrnou léčbu běžně dostupnými léky.[44][nedostupný zdroj] Někdy lze použít sérum od pacientů, kteří nemoc prodělali.[45][46] V České republice je průkopníkem tohoto způsobu léčby Miloš Bohoněk, primář Oddělení hematologie, biochemie a krevní transfuze Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) v Praze. Plazma z ÚVN putovala zatím do 17 zdravotnických zařízení v celém Česku, léčilo se jí asi 60 % pacientů z celkových víc než 250, kterým zatím zdravotníci v Česku léčebnou plazmu podali.[47]

Světová zdravotnická organizace v březnu 2020 podporovala experimentální léčbu s přípravky remdesivir, kombinací léků lopinavir a ritonavir, chlorochin a monoklonální protilátkou proti interleukinu-6 firmy Roche, označovanou Actemra.[48]

V ojedinělém případu pacientky v Thajsku se podařilo infekci vyléčit pomocí léků na AIDS (kombinace označovaná lopinavir/ritonavir neboli LPV/r) v kombinaci s léky na chřipku.[49]

V experimentech s linií opičích buněk Vero E6, infikovaných SARS-CoV-2 in vitro, byl úspěšně vyzkoušen remdesivir a chlorochin. Obě látky účinkují na infikované buňky i při prevenci infekce už v mikromolárních koncentracích. Remdesivir(GS-5734) je nukleotidový analog, který inhibuje virovou RNA polymerázu a brání replikaci viru i za přítomnosti virové exonukleázy, která kontroluje správnost transkripce.[50] Příčinou je zřejmě mechanismus působení remdesiviru, který je v buňce přeměněn na analog nukleosid-trifosfátu a jako substrát nahradí ATP. Jeho inkorporace vede k předčasnému ukončení syntézy RNA v poloze o tři nukleotidy za tímto místem (i + 3), což zajistí, že chybu nerozezná virová exonukleáza opravující chyby.[51]

Chlorochin je jako antimalarikum užíván v humánní medicíně již 70 let a nic nebrání jeho využití při léčbě koronavirové infekce.[52] V USA, kde tamní Food and Drug Administration Agency původně doporučila užívání chlorochinu jako nouzové léčby, se jeho účinky na covid-19 nepotvrdily a vzhledem k jeho rizikovým vedlejším účinkům, způsobujícím srdeční arytmie, bylo toto doporučení v červnu 2020 anulováno.[53]

V Číně byl (cca 21. února 2020) k experimentální léčbě připuštěn lék favipiravir (Avigan), slibné výsledky však měl i remdesivir a chlorochin.[54]

V Itálii jsou experimentálně používané: chlorochin, remdesivir, kombinace lopinaviru a ritonaviru pro jejich antivirální účinek, dále humanizovaná monoklonální protilátka Tocilizumab (RoActemra normálně proti revmatoidní artritidě) která modulací cytokinu Interleukin-6[55] dokáže zmírnit zánět plic v kritických fázích nemoci. Metaanalýza dat z několika publikací ukazuje, že u pacientů s těžkým průběhem onemocnění je hladina IL-6 asi 2,9 vyšší oproti pacientům bez komplikací. Zatím jediná popsaná experimentální léčba pomocí tocilizumab ukázala zlepšení klinických příznaků bez vedlejších účinků či smrti.[56] Podobné účinky by mohla mít křeččí monoklonální protilátka Sarilumab (Kevzara, sanofi-aventis), která se rovněž užívá jako inhibitor interleukinu-6 u pacientů s revmatoidní artritidou.[57] V Indii byla pro léčbu pacientů se středně těžkým až vážným průběhem onemocnění schválena monoklonální ptotilátka Itolizumab.[58] Ta se váže na receptor CD6[59] a tlumí aktivitu CD4 T lymfocytů, jejichž abnormální stimulace vede u pacientů k cytokinové bouři a těžkému poškození plic.

Antimalarikum hydroxychlorochin bylo testováno na malém vzorku pacientů a jeho účinky jsou neprůkazné,[46][60] ale jako nadějný lék pro léčbu pneumonie vyvolané SARS-CoV-2 se jeví chlorochinfosfát.[61]

Kumulovaná data z případových studií uvádějí jako experimentálně užívané léky lopinavir (inhibitor HIV proteázy), umifenovir (užívaný v Rusku k prevenci chřipky)[62] a oseltamivir (inhibitor neuraminidázy), zatím bez jednoznačných závěrů.[63] Přehledný článek o klinických projevech, diagnóze a léčbě onemocnění covid-19 byl zveřejněn 20.3.2020 v NCBI.[64]

Při endocytóze viru po vazbě na receptor ACE2 hraje roli s ním asociovaná protein kináza AAK1, kterou blokuje několik známých léčiv, včetně Baricitinib.[65]

Jako jiná alternativa se ukazuje využití již schválených léků, které blokují transmembránovou serinovou proteázu TMPRSS2, která aktivuje spike protein virové obálky a umožňuje jeho fúzi s buněčnou membránou.[66] Inhibitory této proteázy, camostat a nafamostat jsou schválená léčiva v Japonsku a USA a jsou užívána k léčbě chronické pankreatidy, rakoviny i některých virových onemocnění, včetně MERS-CoV.[67] Potenciálními inhibitory TMPRSS2 jsou také otamixaban a I-432.[68]

Jako inhibitor virové proteázy štěpící virový Gag-Pol polyprotein HIV byl mezi experimentální léčiva zařazen TMC-310911 (ASC-09)[69][nedostupný zdroj] Je testována řada inhibitorů hlavní virové proteázy SARS-CoV, které jsou provizorně označeny Compound 15 [PMID: 32045236],[70] PRD_002214 (Ligand ID: 10716), compound 13b (ligand ID: 10720).[68]

Potenciálními léky mohou být dva inhibitory virové proteázy 3CLpro, které pod označením ledipasvir a velpatasvir vyvinula firma Gilead. Prodává je v kombinaci s antivirotikem sofosbuvir, který jako analog uridinu inhibuje syntézu virové RNA (Harvoni, ledipasvir/sofosbuvir), (Epclusa, sofosbuvir/velpatasvir).[71] Z případových studií vyplývá, že u pacientů s covidem-19 by mohl účinkovat dosud opomíjený preparát Famotidin, který se podává na snížení sekrece žaludeční kyseliny a účinkuje jako blokátor H2 receptoru histaminu.[72] Pomocí počítačové simulace a umělé inteligence byla porovnána terciární struktura Famotidinu s možnými cílovými proteiny SARS-CoV-2 a bylo zjištěno, že pravděpodobně blokuje virovou papain-like cysteinovou proteázu (PLpro), která hraje roli při štěpení virového polyproteinu.[73]

Do arzenálu experimentálních léčebných postupů byla nově zařazena rekombinantní rozpustná glykosylovaná angiotenzin konvertáza 2 označovaná jako APNO1. Původně byla vyvinuta jako negativní regulátor systému renin-angiotensin při léčbě jiných onemocnění.[74] Tento enzym, který v plicních buňkách funguje jako receptor SARS-CoV-2 viru, by měl ve své rozpustné formě blokovat vazebná místa viru. Zkouší se u 200 pacientů ve Španělsku.[75]

Australští vědci zjistili, že SARS-CoV-2 efektivně blokuje také antiparazitikum Ivermektin, jehož antivirové účinky byly prokázány již dříve. V kultuře in vitro infikovaných buněk Vero/hSLAM, ke kterým byl přidán ivermektin, se během 48 hodin snížil titr viru v supernatantu až o 99,98 %.[76]

Experimentálně se testuje antivirotikum Nitazoxanid, které in vitro účinně blokuje expresi virového proteinu N a snižuje hladinu interleukinu-6 při nákaze buněk virem MERS-CoV,[77] a Triazavirin, vyvinutý proti ptačí chřipce H5N1[78] Čeští vědci z 1. lékařské fakulty a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, kteří zkoumají účinek Raloxifenu na tlumení cytokinové bouře vyvolané vysokou hladinou interleukinu-6, publikovali článek, v němž navrhli tento lék k léčbě pacientů s covidem-19.[79]

Kortikosteroid Ciclesonid užívaný jako inhalační antiastmatikum působí v buňce po navázání na glukokortikoidní receptor jako inhibitor transkripce.[80] V kulturách in vitro blokuje replikaci SARS-CoV-2 jako specifický inhibitor nestrukturálního virového proteinu NSP15 (3'-5' exoribonucleáza).[81] Ve Velké Británii byl v randomizovaném klinickém testování u pacientů postižených vážnými plicními komplikacemi úspěšně vyzkoušen levný kortikosteroid Dexametazon, který snížil úmrtnost až o jednu třetinu.[46][82]

Očkování proti tuberkulóze významně snižuje riziko smrti v dané zemi.[83][84]

V případě covidu-19 se ozývají vedle skutečných lékařů i provozovatelé nejrůznějších forem tzv. alternativní medicíny, kteří proklamují, že jejich přípravek je nějakým způsobem efektivní v terapii nebo v léčbě onemocnění. Americké Národní centrum pro komplementární a integrativní zdraví (NCCIH) varuje, že neexistuje žádný důkaz, že by tyto formy pokusů o prevenci nebo terapii mohly být prospěšné, některé dokonce mohou být nebezpečné.[85]

Dne 6. března 2020 uvedla hlavní hygienička ČR Eva Gottvaldová, že aby se dal člověk považovat za vyléčeného, musí mít dva negativní testy za sebou s odstupem 24 hodin.[86]

K léčbě, vývoji antivirotika a vakcíny a inspiraci z předchozích pandemií se vyjádřil i přední britský virolog profesor John Oxford, který se specializuje na všechny druhy chřipky, zejména zevrubně zkoumal epidemii španělské chřipky v roce 1918.[87]

Známé nebo experimentální léky

Protilátky

Pro léčbu pacientů s Covid-19 lze užít konvalescentní plasmu získanou od vyléčených pacientů, která obsahuje protilátky proti SARS-CoV-2. Kromě toho byly k léčbě kriticky ohrožených pacientů užity kombinace monoklonálních protilátek. Agentura Food and Drug Administration v USA autorizovala vyjimečné užití (Emergency Use Authorization) produktů společnosti Eli Lilly (mAb bamlanivimab)[93] a Regeneron (směs mAb casirivimab, imdevimab).[94] Jde o monoklonální protilátky, které se podávají nitrožilní infuzí, zejména starším a obézním pacientům. Tuto léčbu podstoupil i Donald Trump.

Podobné monoklonální protilátky produkují i další firmy: Roche tocilizumab (mAb RoActerma), Sanofi-aventis sarilumab (mAb Kevzara)[95], Bevacizumab.[96]

Společnost AstraZeneca klinicky testuje kombinaci monoklonálních protilátek (AZD7442) proti spike proteinu SARS-CoV-2, od kterých očekává okamžitou ochranu ohrožených jedinců jako alternativu k vakcinaci a označuje je jako Storm Chaser. Dvě monoklonální protilátky (AZD8895 a AZD1061) byly substitucí některých aminokyselin modifikovány tak, že lépe odolávají proteázám. Jejich profylaktické působení bylo prodlouženo až na několik měsíců také úpravou Fc konce imunoglobulinu, který ovlivňuje imunologickou odpověď.[97] Neonatální Fc receptor, který se vyskytuje v řadě tkání, zabraňuje proteolytické degradaci IgG a prodlužuje jejich poločas života v cirkulaci.[98]

Smrt

Související informace naleznete také v článku Pandemie covidu-19.

Nákaza koronavirem SARS-CoV-2 může mít i smrtící následky. K 26. říjnu 2020 onemocnělo ve světě přes 43 mil. lidí a z nich více než 2 002 468 na nákazu zemřelo. Dle prvotních výzkumů se smrtnost pohybuje mezi 2 a 3 %[99] a v lednu 2020 WHO uvedlo, že smrtnost činí přibližně 3 %.[100] Ve studii Královské univerzity bylo uvedeno, že se smrtnost může pohybovat od 0,8 %, kdy jsou započítáni přenašeči bez symptomů, do 18 %, kdy jsou započítáni pouze nakažení se symptomy z provincie Chu-pej.[101] V Číně byla smrtnost pravděpodobně 1,4 %,[102] v Německu 0,72 %, v Itálii 10,8 % a ve Španělsku 8 %.[103]

V květnu 2020 ale WHO již uváděla průměrnou smrtnost viru pouze 0,23 % a ve věku do 70 let dokonce pouze 0,05 %.[104]

Údaje o smrtnosti jsou ovlivněny kvalitou statistik počtu nemocných, přičemž se metodika pro úřední čísla vydávaná Národní zdravotní komisí (NHC) mění.[105] V průměru zemře vážně nemocný pacient s covidem-19 třicet dnů po nakažení.[103]

V Evropě vede statistiky úmrtnosti European Mortality Monitoring Project (Euro MOMO), který své zprávy aktualizuje na základě údajů členských států s týdenní periodou.[106] Z nich mimo jiné vyplývá, že zvýšená úmrtnost seniorů v Itálii a Španělsku během pandemie covidu-19 je výrazně vyšší než během chřipkových epidemií, kdežto v České republice nebo Rakousku se pohybuje kolem normálu.[107][108] Zvýšená mortalita seniorů nad 65 let byla ale zaznamenána např. během chřipkové epidemie 2014/2015, kdy jich v Evropě zemřelo přibližně o 217 000 více než činí dlouhodobý průměr. U jiných věkových skupin (15–64) jsou úmrtí na chřipku řádově nižší nebo zanedbatelná (0–14).[109]

Oficiální smrtnost v České republice, byla Státním zdravotním ústavem stanovena na 0,3 %.[110]

V Evropě byla nejhorší situace v první polovině dubna (14. a 15. týden), kdy byla zaznamenána velmi zvýšená úmrtnost v Irsku, Švédsku a Švýcarsku a extrémně zvýšená úmrtnost v Belgii, Francii, Itálii, Nizozemsku, Španělsku a Velké Británii.[108]

Imunita

U virových infekcí je získaná buněčná imunita významnější, než přítomnost protilátek v séru. U pacientů, kteří prodělali covid-19, po několika měsících mizí sérové protilátky, ale robustní buněčná imunita, zprostředkovaná cytotoxickými T lymfocyty (TC lymfocyty, CD8+ T-lymfocyty) a pomocnými T lymfocyty (CD4) přetrvává dlouhodobě. Po nakažení covid-19 vrcholí aktivita T lymfocytů po dvou měsících, pak mírně klesá a od šestého měsíce se ustálí na hladině, která přetrvává nejméně osm měsíců. U covid-19 nejsou k dispozici data z delšího období, ale v případě pacientů, kteří roku 2003 prodělali onemocnění SARS, přetrvala buněčná imunita 17 let.[111]

V článku publikovaném 14. května 2020 v časopisu Cell autoři uvádějí, že pacienti, kteří prodělali onemocnění covid-19, získali robustní buněčnou imunitu. Převažují CD4+ T a CD8+ T lymfocyty se specifitou k S proteinu (u 100 % a 70 % pacientů) a kromě toho i klony specifické pro M a N protein a dále pro nsp3, nsp4, ORF3a and ORF8. V krvi vyléčených pacientů se rovněž nacházejí IgA a IgG protilátky proti celé řadě proteinů specifických pro SARS-CoV-2, jejichž titr koreluje s buněčnou imunitou. Důležitým zjištěním je přítomnost CD4+ T lymfocytů reagujících se SARS-CoV-2 u ∼40–60 % osob, které neprodělaly onemocnění covid-19, což indikuje, že v běžné populaci existuje křížová buněčná imunita mezi běžnými koronaviry vyvolávajícími příznaky nachlazení a SARS-CoV-2.[112]

Po prodělání nemoci SARS zůstávají v těle protilátky po dobu 2 až 3 let a lze očekávat, že situace se SARS-CoV-2 bude obdobná.[113] Studie z počátku pandemie roku 2020, založené spíše na spekulacích a nespolehlivých testech, předpokládaly že pacienti mohou onemocnět opakovaně. Odvolávaly se na předběžná nerecenzovaná sdělení z Číny, Jižní Koreje a Ruska, že virus rychle mutuje a člověk se může nakazit jiným kmenem viru, než proti kterému už má protilátky.[114][115][116][117]. Studie vědců z kalifornského La Jolla Institute for Immunology z května 2020 však potvrdila, že u vyléčených pacientů vzniká masivní buněčná imunita proti klíčovému spike proteinu viru.[118]

Možné následky

Zahraniční vědecká literatura popisuje tzv. post-covidový syndrom, který se má vyskytovat u osob, které prodělaly infekci virem SARS-CoV-2. Mezi projevy syndromu mají patřit silná únava, pocit zvýšené teploty, potíže s dechem, tíže na hrudi, tachykardie, bolesti hlavy, úzkosti. Vyšetření pacientů s těmito příznaky neprokázalo znovunakažení se daným virem.[119]

Vážnější následky byly popsány ve spojitosti jak se zánětem srdečního svalu (myokarditida či periomyokarditida),[120] tak multisystémovým zánětlivým syndromem u dětí, který byl mezi 1. lednem a 25. červencem 2020 popsán u 662 dětí, 71 % z nich bylo přijato na JIP, 22,2 % potřebovalo mechanickou ventilaci pro pomoc s dýcháním, 11 dětí (1,66 %) zemřelo. Některé z dětí s tímto syndromem, přičemž prevence je pro bezpříznakový průběh covidu-19 obtížná, budou možná muset být dlouhodobě sledovány lékaři.[121]

Vakcína

Vakcína může rychlým způsobem pomoci získat v populaci kolektivní imunitu bez masových ztrát na životech, poškození zdraví, chronických následků a dalších komplikací, kdy je imunita získána přirozenou cestou (tj. proděláním onemocnění). Stejně jako u jiných onemocnění, u kterých již vakcinace funguje, je k tomu potřeba proočkovanost až 70 % dospělé populace, což by mělo zabránit nekontrolovanému komunitnímu šíření nákazy.[122] Ovšem není jasné, zda vakcinovaní nebudou podstatně šířit virus dále, neboť klinické testy potvrdily určité procento ochrany proti onemocnění covid-19, avšak do jaké míry ochrání před samotným virem SARS-CoV-2 není jasné.[123][124] takže i pro ně je nadále doporučováno používat ochranné prostředky.[125] Mezitím společnosti Pfizer, BioNTech, nebo Moderna zahájily nebo brzy zahájí testování vakcíny na dětech. Lékaři doufají, že vakcína schválená pro děti bude dostupná do začátku školního roku 2021.[126]

S objevením nového kmene koronaviru SARS-CoV-2, který se vyskytl v prosinci 2020 na jihu Anglie zahájily společnosti Pfizer, BioNTech a Moderna testování účinnosti svých vakcín proti tomuto kmeni. Dle společností však nic nenaznačuje tomu, že by vakcína neměla být účinná.[127]

Vývoj vakcíny

Data zveřejněná čínskými vědci 7. dubna 2020 ukazují, že u téměř třetiny ze 175 vyléčených pacientů, kteří měli mírnější příznaky nemoci, se nevytvořily téměř žádné protilátky. Obecně měla vyšší titr (koncentraci) protilátek věková skupina 60–85 let, zatímco v mladší populaci 15–39 let byl titr třikrát nižší a někteří neměli detekovatelné množství protilátek. To značně zkomplikuje přípravu vakcín i možnost získání kolektivní imunity postupným promořením populace virovou infekcí.[128]

Proti koronavirům CoV nejsou v současnosti žádné schválené vakcíny, protože jejich vývoj proti SARS-CoV-1 byl ukončen ve fázi klinických testů, když se podařilo epidemii zastavit. Ojedinělé tehdy získané monoklonální protilátky vykazují křížovou reakci i s doménou SARS-CoV-2, která se váže na receptor lidských buněk ACE2. Vakcíny proti MERS-CoV jsou v preklinické fázi testování a pro jejich přípravu se využívají také jiné virové vektory (modifikovaný virus vaccinia Ankara a adenoviry nesoucí informaci pro spike protein CoV) nebo vakcíny založené na DNA. Imunizace kompletním S proteinem vedla v některých případech k indukci neúčinných protilátek (non-neutralizing Abs), které naopak podporují infekci některými viry (Antibody dependent enhancement, ADE), včetně SARS-Cov.[129]

V současnosti neexistují vhodné zvířecí modely pro testování, kromě transgenních myší, které nesou gen pro lidský receptor ACE2. Potenciálním modelem jsou fretky a vakcíny lze eventuálně testovat in vitro, ale odhadovaná doba samotné přípravy je 3–6 měsíců. Pro vakcíny proti SARS-CoV-2 také zatím není stanoven proces zvaný Good Manufacturing Practice (cGMP). Pro nově zaváděné vakcíny na bázi mRNA neexistují dostatečné produkční kapacity. Od počátku klinických testů do schválení je třeba počítat s dobou kolem 6 měsíců a realistická doba pro výrobu dostatečného množství vakcín se odhaduje na 12–18 měsíců, a nebudou tedy dostupné v první vlně pandemie.

Jako vhodný cíl pro indukci protilátek se jeví kromě oslabeného nebo usmrceného viru zejména rekombinantní spike protein SARS-CoV-2 nebo virové vektory (vaccinia, adenovirus, VSV virus) nesoucí tento protein.[130] V Británii se experimentálně testuje vakcína ChAdOx1 nCoV-19, založená na modifikovaném šimpanzím adenoviru (ChAdOx1), který není schopen infikovat lidské buňky, do něhož byla vložena informace pro S protein SARS-CoV-2.[131]

Vakcína založená na mRNA kódující spike protein využívá lipidové nanočástice, které mRNA dopraví do buněk. Syntéza spike proteinu a jeho exprese v buňkách příjemce by měla indukovat imunitní odpověď. Tuto vakcínu vyvíjí Moderna spolu s Vaccine Research Center v National Institutes of Health a probíhají již její první klinické testy.[132][133]

K pasivní léčbě protilátkami je možné využít transgenní krávy, které produkují lidský imunoglobulin typu G 1 v množstvích 150–600 g/měsíc na jedno zvíře. Při imunizaci oslabeným virem SARS-CoV nebo jeho spike proteinem byly získány polyklonální imunoglobuliny, které u infikovaných myší snížily titr viru pod detekční limit.[134] Na rozdíl od přímé vakcinace lidí nehrozí komplikace, která někdy vede k tvorbě nefunkčních protilátek a infekci buněk, které nemají receptor viru (antibody-dependent enhancement of infection).[135]

Většina vakcín je však vyvíjena na kmen D viru, který dominoval na jaře, ale měly by být účinné i na kmen G viru, který dominuje na podzim roku 2020.[136]

První vakcíny

V listopadu 2020 bylo známo pouze šest vakcín z Číny a Ruska, schválených k omezenému testování, nebo nouzovému použití. Čínské vakcíny firem Sinovac Biotech a Sinopharm využívají oslabený nebo inaktivovaný virus SARS-CoV-2. Sinovac Biotech má však pošramocenou pověst vzhledem ke schvalování jejich vakcín, což vyvolalo otázky ohledně jejich bezpečnosti. CEO Sinovac Biotech byl usvědčen z podplácení hlavního čínského regulátora Yin Hongzhanga za rychlé schvalování jejich vakcín bez dostatečného testování, k uplácení docházelo mezi lety 2007 a 2016.[137] Nouzově se v Číně očkovalo již od července 2020.

Tmavě zeleně jsou země, které objednaly miliony dávek Sputniku V, světle zeleně jsou země, které projevily zájem o získání vakcíny nebo ji již testují
V zeleně vyznačených zemích se již masově očkuje, v modrých zemích se masové očkování plánuje, v oranžových zemích dochází k omezenému očkování a ve žlutých zemích dochází ke schvalování vakcíny

V srpnu byla v Rusku schválena první vakcína na světě proti Covid-19 s názvem Sputnik V, která jako nosič využívá lidský adenovirus. A v říjnu byla představena druhá s názvem EpiVakKorona.[138] K říjnu 2020 byly očkovány desetitisíce lidí a vývojáři Sputniku V tvrdili, že je to „nejlepší vakcína“ proti Covid-19.[139] Účinnost vakcíny dosahovala 92 % a k zahájení hromadné produkce došlo začátkem listopadu.[140]

V říjnu 2020 bylo v EU zahájeno první průběžné hodnocení vakcíny ChAdOx1 nCoV-19 britské farmaceutické společnosti AstraZeneca,[141] která jako nosič využívá deficitní adenovirus šimpanze neschopný replikace, do jehož DNA byla rekombinací vnesena informace pro spike protein koronaviru.[142] První miliony dávek by mohly být k dispozici začátkem roku 2021.[143] Při prvních klinických testech se jako účinnější jevila poloviční dávka vakcíny, proto se společnost zaměřuje na vyladění optimální koncentrace viru, která vyvolá maximální imunitní reakci.[144]

V listopadu 2020 byla oznámena 90% účinnost vakcíny vyvíjené německou firmou BioNTech a distribuovanou americkým konglomerátem Pfizer,[145] která k imunizaci využívá část mRNA koronaviru kódující spike protein. Vedlejším účinkem vakcinace je bolest hlavy.[146] První miliony dávek by mohly být pro Evropu k dispozici v prvním čtvrtletí roku 2021.[147] Cena této vakcíny, založené na zcela novém principu,[148] má být téměř sedmkrát vyšší než u přípravku od AstraZeneca.[149] Další vakcínu na principu mRNA, s údajnou účinností 94,5 % (vyšší, než předtím oznámil Pfizer), oznámila v listopadu americká firma Moderna.[150][151] Tato vakcína má v nanočásticích větší koncentraci mRNA (100 μg) než ta od Pfizeru (30 μg).[152] Vakcínu schválil v pátek 18. prosince 2020 americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA)[153] a během víkendu má být expedováno 5,9 mil. dávek především do venkovských oblastí USA a malých nemocnic.[154] Nebyly zaznamenány žádné vedlejší účinky vakcíny kromě běžné únavy nebo bolesti svalů.[140] Podobnou účinnost (přes 94 %) má vakcína firmy Pfizer[155][156] i ruská vakcína.[157] Ve třetí fázi testování je podobná vakcína, vyvíjená německou biofarmaceutickou společností CureVac z Tübingenu.[158] Ta bude mít nejnižší koncentraci mRNA (do 12 μg).[159]

Australská univerzita v Queenslandu ve spolupráci s biotechnologickou firmou CSL a počáteční investicí 25 mil. dolarů vyvíjí vakcínu proti SARS-CoV-2, označenou jako v451. Je založena na spike proteinu viru, jehož nativní konformace je stabilizována pomocí syntetického proteinu gp41, který vytváří tzv. molekulární svorku (molecular clamp). Vakcína užívá adjuvans MF59 (skvalen). Při testech na zvířecím modelu[160] a prvních klinických zkouškách byla potvrzena tvorba protilátek proti SARS-CoV-2, ale zároveň u části dobrovolníků byly indukovány i protilátky proti gp41, které vytvořily falešnou pozitivitu na HIV. Další klinické testy byly pozastaveny.[161]

Francouzská firma Sanofi vyvíjí ve spolupráci s firmou GlaxoSmithKline rekombinantní vakcínu s adjuvans, která je stabilní při normální teplotě. Při preklinických studiích na primátech tato vakcína vedla k rychlému vymizení příznaků onemocnění horních cest dýchacích a zabránila infekci plic. V klinických zkouškách vyvolala imunitní odpověď srovnatelnou s imunizací pacientů, kteří prodělali covid-19, ale pouze ve věkové skupině 18-49 let a nikoli u starších pacientů. Firma upraví koncentrace antigenu a plánuje zahájit další zkoušky v únoru 2021.[162] Vakcína by pak mohla být schválena v druhé polovině roku 2021.[163]

Ve třetí fázi klinického testování bylo v listopadu celkem 12 vakcín,[164] z nichž nejblíže ke schválení v EU měly produkty firem AstraZeneca, Pfizer/BioNTech a Moderna. První západní země, která autorizovala nouzovou aplikaci experimentální vakcíny firem Pfizer/BioNTech, byla v prosinci Velká Británie.[165] První osobou, která dostala první ze dvou potřebných dávek vakcíny se stala devadesátiletá Margaret Keenan.[166]

Porovnání vakcín proti SARS-CoV-2

Podrobnější informace naleznete v článcích Vakcína, Očkování a RNA vakcína.
Schválené vakcíny
Název Firma, město Báze Skladovací teplota Účinnost Cena Schválené nouzové použití Objednáno do EU
CoronaVac Sinovac Biotech, Peking chemicky inaktivovaný kompletní virus SARS-CoV-2, hydroxid hlinitý jako adjuvans +2 až +8 °C[167] 97 %[168] červenec 2020[169]
BBIBP-CorV Sinopharm, Peking chemicky inaktivovaný kompletní virus SARS-CoV-2, hydroxid hlinitý jako adjuvans +2 až +8 °C[170] 86 %[170] červenec 2020[169]
Sputnik V Centrum Gamaleja, Moskva rekombinantní, lidský adenovirus Ad26 a Ad5 +2 až +8 °C[171] 95 %[172] do 210 Kč[171] 11. srpna 2020[173]
Tozinameran Pfizer, New York / BioNTech, Mohuč genová, mRNA, lipid. nanočástice[174] −70 °C[175] po dobu 6 měsíců, 5 dní při +2 až +8 °C[176] a 2 hodiny při +25 °C[177] 95 %,[178] 94,7 % ve skupině nad 65 let[179] 314 Kč[180] 2. prosince 2020 [181] 300 miliónů dávek
mRNA-1273 Moderna, Cambridge Massachusetts genová, mRNA, lipid. nanočástice[174] −20 °C[182] po dobu 6 měsíců, 4 °C po dobu měsíce[183] 94,5 %[184], 86,4 % ve skupině nad 65 let[185] 385 Kč[180] 18. prosince 2020[186] 80 miliónů dávek
Kandidáti na vakcínu
Název Firma, město Báze Skladovací teplota Účinnost Cena Předpoklad schválení Objednáno do EU
AZD1222 AstraZeneca, Cambridge / Oxford rekombinantní, modif. šimpanzí adenovirus ChAdOx1 +2 až +8 °C[174] 62 %,[187] 70–90 %[188] 46 Kč[180] ne dříve než v únoru 2021 300 miliónů dávek
Ad26.COV2.S Johnson & Johnson, New Jersey vektorová, lidský adenovirus Ad26[174] +2 až +8 °C[189] 222 Kč[180] 200 miliónů dávek
Sanofi, Paříž / GSK, Londýn rekombinantní, AS03 adjuvovaná[174] +2 až +8 °C[190] 198 Kč[180] 2. polovina roku 2021 300 miliónů dávek
CVnCoV CureVac, Tübingen genová, mRNA, lipid. nanočástice[174] +5 °C po dobu 3 měsíců[191] 262 Kč[180] 3. čtvrtletí 2021 225 miliónů dávek
NVX-CoV2373 Novavax, Gaithersburg rekombinantní, nanočásticově MatrixM adjuvovaná[174] +2 až +8 °C

Prevence nemoci

Související informace naleznete také v článku Pandemie covidu-19.
Počet případů nákazy koronavirem SARS-CoV-2 na tisíc obyvatel

Prevence před nákazou koronavirem SARS-CoV-2 je stejná jako u jiných virových onemocnění, například chřipky: zpřísnění hygienických pravidel, např. mytí rukou, vyhýbání se osobám s respiračními potížemi,[192] vyhýbání se koncentrovanému shromáždění osob či posilování imunitního systému. Pokud jde o přežívání viru na površích, virus má poločas přežívání (doba, po které ho zůstane poloviční množství), různý u různých materiálů, ale je v řádu hodin.[193] Při laboratorním experimentu bylo k detekci použito buněk Vero E6.[194] Hodnoty jsou podobné jako u SARS-CoV-1, takže rozsáhlost pandemie covidu-19 je způsobena jinými faktory.[195] Dle posledních studií se pro dezinfekci zasažených oblastí hodí lépe ozon, který ničí SARS-CoV-2[196] lépe než chlor.[197] Poločas přežívání viru se významně zkrátí, pokud je vystaven slunečnímu záření.[198]

Bylo zjištěno, že virus se přenáší méně, pokud prší (studie ale připouští, že to může být způsobeno tím, že lidé za deště méně vycházejí ven a nepotkávají se tedy s osobami mimo svou sociální skupinu).[199] Virus může být přenášen kapénkami, což jsou malé kapičky vody vzniklé například při kýchání, uvnitř kterých jsou přenášeny částice viru (např. kýchnutím přímo na jiného člověka). Kapénky (podobně jako kapky deště) dopadají vlivem gravitace záhy na povrch, který tak mohou kontaminovat obsaženým virem, a ten může být dále přenesen například dotykem ruky (a následným dotekem oka, sliznice, olíznutí, konzumací jablka apod.). Pro virus je kritické vyschnutí vody, která ho obaluje, protože dojde k poškození lipidového obalu viru a tím ke zničení důležitých struktur povrchu viru, pomocí kterých virus vstupuje do buněk hostitele (aby se mohl množit). Má-li vzduch, ve kterém se kapénky pohybují, nižší relativní vlhkost, dochází k odpařování vody z kapének ještě před dopadem na povrch a tím i ke zmenšení kapének do velikosti, kdy už mohou být unášeny proudícím vzduchem. Tak malé částečky vody, které mohou obsahovat i několik částic viru, označujeme jako aerosol (aerosol je všeobecně znám pod označením mlha nebo opar). Za příznivých podmínek (teplota a vlhkost) může aerosol putovat v rozvířeném vzduchu i po dobu několika hodin,[200] a proto se nákaza dobře šíří v chladném a vlhkém vzduchu (například velkoprostorové chladírny nebo vydýchané místnosti). Aerosol vzniká nejen odpařováním letících kapének, ale také při každém výdechu, mluvení, křiku či zpívání díky rychlému průchodu vzduchu kolem vlhkých sliznic (krk, hlasivky, ústa, nos). Je-li však relativní vlhkost vzduchu dostatečně nízká (40–60 %) a vzduch je tím pádem suchý a teplý, dochází v něm velmi rychle k zániku aerosolu (odpaření, podobně jako mizení mlhy po vysvitnutí slunce) a tím i k destrukci viru jeho vyschnutím.[201]

Pro omezení přenosu nákazy covid-19 vzduchem je v chladném počasí doporučováno dostatečně časté nárazové větrání, které znemožňuje přenos aerosolu na delší vzdálenost, protože venkovní chladný a vlhký vzduch se uvnitř místnosti rychle ohřeje a stane se suchým (výrazně klesne jeho relativní vlhkost). Nárazové větrání omezuje také vlhkost v místnosti způsobenou tím, že člověk vydechuje vodní páru (asi 13 ml vody za hodinu, viz vodní bilance).[202]

Srovnání s chřipkou

Dezinfekce na ruce zaměřená proti covidu-19

Matematické modely chování viru, které vytvořili epidemiologové ještě před zveřejněním dat o asymptomatickém průběhu nakažení u 50–80 % nakažených,[38] uvádějí, že covid-19 má mnohem horší průběh než chřipka a proč se nedá očekávat návrat k normálu během několika týdnů. Chřipka má míru infekčnosti (nebo R0) pouze asi 1,5, což znamená, že každý nemocný infikuje v průměru 1,5 dalších. Naproti tomu covid-19 bez společenského odstupu má R0 asi 2,5.[203] Druhým měřítkem viru je, jak často musí být infikovaní lidé hospitalizováni. U sezónní chřipky je to zhruba 1 %; u koronaviru se odhady pohybují od 5 do 20 %.[203][204] Vyšší R0 a vyšší míra hospitalizace dokáží vyvolat ve společnosti chaos. Jediná osoba s chřipkou může během dvou měsíců infikovat dalších 386 lidí a jen velmi málo z nich by bylo hospitalizováno. Ale jeden pacient s covidem-19 by za stejné období infikoval 99 000 lidí, z nichž asi téměř 20 000 by muselo být hospitalizováno.[203] Třetím faktorem je smrtnost, „míra úmrtnosti na případy nakažených“, neboli procento lidí, kteří nemocí onemocní a nakonec na ni zemřou. U chřipky je to asi 0,1 %. U covidu-19 je to stále nejisté, ale i za optimálních okolností může být smrtnost i desetkrát větší, zhruba 1 %[204] – ačkoli v některých zemích, jako je například Itálie, se starší populací a přetíženými nemocnicemi, byla smrtnost mnohem vyšší.[203]

Smrtnost nákazy je třeba porovnávat se statistikou běžných úmrtí, která je v České republice měsíčně v průměru 7451 osob nad 65 let, což je denně 245 úmrtí.[205] Je také třeba počítat s faktem, že evoluční strategií virů je infikovat maximální počet hostitelů, aniž by způsobily jejich úmrtí. Proto se v populaci nakonec prosadí méně virulentní kmeny, jako v případě sezónní chřipky, kde u dětí může infekce až v 70 % případů proběhnout asymptomaticky.[206] Jak se ukázalo v případě jiných infekcí (ebola), jsou virulence a přenosnost viru v nepřímé úměře, protože vysoce virulentní onemocnění zahubí infikovaného dříve, než stačí nakazit další.[207]

Hovorově se pro nemoc covid-19 používá mimo jiné označení „čínská chřipka“, odkazující na místo jejího původu a vycházející z tradice podobných označení pro virové epidemie v minulosti, jakými byly například španělská chřipka nebo mexická chřipka.[208] Používání tohoto označení prosazují některé veřejně známé osobnosti (v Česku například Miroslav Kalousek), zdůvodňujíce to nejen geografickým původem onemocnění, ale také vinou čínského komunistického režimu na rozšíření pandemie.[209]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Zápis s velkými písmeny je mezinárodním označením nemoci dle WHO a figuruje i v českých odborných publikacích a přehledech, např. v českém překladu Mezinárodní klasifikace nemocí (pod kódem U07.1)

Reference

  1. ↑ Novel Coronavirus situation report 22 [online]. Světová zdravotnická organizace (WHO), 2020-02-11 [cit. 2020-02-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ COVID-19 Dashboard by the Center for Systems Science and Engineering (CSSE) at Johns Hopkins University (JHU). gisanddata.maps.arcgis.com [online]. 2020-10-15 [cit. 2020-10-15]. Dostupné online. 
  3. ↑ Coronavirus Update (Live): 468,249 Cases and 21,173 Deaths from COVID-19 Virus Outbreak - Worldometer. www.worldometers.info [online]. [cit. 2020-03-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ The Epidemic Intelligence from Open Sources Initiative. www.who.int [online]. [cit. 2020-10-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Home. Johns Hopkins Coronavirus Resource Center [online]. [cit. 2020-10-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Q&A on coronaviruses (COVID-19) [online]. WHO, 2020-02-11, rev. 2020-03-09 [cit. 2020-03-25]. Sekce How does COVID-19 spread?. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ 30 otázek a odpovědí, které přinesly 3 měsíce s novým koronavirem. Kapitola Jak se nový koronavirus přenáší?. ČT24 [online]. Česká televize, 2020-03-19 [cit. 2020-03-25]. Dostupné online. 
  8. ↑ SHEPHERD, Katie. One person with covid-19 went to work in Oregon. Then, 7 people died and 300 had to quarantine. The Washington Post [online]. 2020-12-23 [cit. 2020-12-27]. Dostupné online. ISSN 0190-8286. (anglicky) 
  9. ↑ FOX, Maggie. Boston biotech conference led to 245,000 Covid-19 cases across US, genetic fingerprinting shows. CNN [online]. 2020-12-11 [cit. 2020-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ Q&A on coronaviruses (COVID-19) [online]. WHO, 2020-02-11, rev. 2020-04-08 [cit. 2020-04-23]. Sekce How long is the incubation period?. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Q&A on coronaviruses. www.who.int [online]. Světová zdravotnická organizace (WHO), 2020-02-11 [cit. 2020-02-12]. Can 2019-nCoV be caught from a person who presents no symptoms?. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ WEI, Wycliffe E.; LI, Zongbin; CHIEW, Calvin J.; YONG, Sarah E.; TOH, Matthias P.; LEE, Vernon J. Presymptomatic Transmission of SARS-CoV-2 — Singapore, January 23–March 16, 2020. S. 411–415. MMWR. Morbidity and Mortality Weekly Report [online]. 2020-04-10 [cit. 2020-10-28]. Roč. 69, čís. 14, s. 411–415. Dostupné online. DOI 10.15585/mmwr.mm6914e1. (anglicky) 
  13. ↑ PALLISTER, Katy. COVID-19 Symptoms Take On Average Five Days To Show, Study Reveals. IFLScience [online]. 2020-03-10 [cit. 2020-03-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ The Incubation Period of Coronavirus Disease 2019 (COVID-19) From Publicly Reported Confirmed Cases: Estimation and Application. Annals of Internal Medicine [online]. American College of Physicians, 2020-03-10 [cit. 2020-03-25]. Dostupné online. ISSN 1539-3704. DOI 10.7326/M20-0504. (anglicky) 
  15. ↑ kar. Za 80 % případů nákazy koronavirem může jen 9 % nemocných, ukázala velká epidemiologická studie. ČT24 [online]. Česká televize, 2020-05-01 [cit. 2020-05-01]. Dostupné online. 
  16. ↑ Jak se od sebe liší chřipka a koronavirus SARS-CoV-2? [online]. okoronaviru.cz, 2020-03-12 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. 
  17. ↑ LÁZŇOVSKÝ, Matouš. Univerzita Karlova představila nový test na covid-19. Převratný není. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2020-09-09 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. 
  18. ↑ CHU, Jennifer. Artificial intelligence model detects asymptomatic Covid-19 infections through cellphone-recorded coughs. MIT News [online]. Massachusettský technologický institut, 2020-10-29 [cit. 2020-11-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ NAFTULIN, Julia. Wuhan Coronavirus Can Be Infectious Before People Show Symptoms, Official Claims. sciencealert.com [online]. 2020-01-26 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ JAVIER C, Vázquez. Delirium In Severe Acute Respiratory Syndrome-Coronavirus-2 Infection: A Point Of View. S. 1–5. Clinical Immunology and Immunotherapy [online]. 2020-09-07 [cit. 2020-11-20]. Roč. 6, čís. 4, s. 1–5. Dostupné online. DOI 10.24966/CIIT-8844/1000039. (anglicky) 
  21. ↑ VAVRENKA, Petr. Lékaři odhalili příznak Covidu-19, který se objevuje jako první, především u seniorů. AAzdraví.cz [online]. 2020-11-11 [cit. 2020-11-20]. Dostupné online. 
  22. ↑ MAJEROVÁ, Veronika. Probouzíte se zpocení? Může to být koronavirus, seznamte se s méně známými příznaky. aazdraví.cz [online]. 2020-11-30 [cit. 2020-12-27]. Dostupné online. 
  23. ↑ Symptoms of Coronavirus | CDC. www.cdc.gov [online]. 2020-01-23, rev. 2020-05-13 [cit. 2020-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ GRANT, Michael C.; GEOGHEGAN, Luke; ARBYN, Marc; MOHAMMED, Zakaria; MCGUINNESS, Luke; CLARKE, Emily L. The prevalence of symptoms in 24,410 adults infected by the novel coronavirus (SARS-CoV-2; COVID-19): A systematic review and meta-analysis of 148 studies from 9 countries. PLoS ONE [online]. 2020-06-23 [cit. 2020-09-12]. Dostupné online. DOI 10.1371/journal.pone.0234765. (anglicky) 
  25. ↑ Koronavirus se může ohlásit ztrátou čichu a chuti. www.novinky.cz [online]. 2020-03-23 [cit. 2020-03-23]. Dostupné online. 
  26. ↑ HOPKINS, Claire; KUMAR, Nirmal. Loss of sense of smell as marker of COVID-19 infection [online]. ENT UK [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ ket. Počet obětí koronaviru šplhá ke dvěma tisícům. Nakažení jsou i Američané evakuovaní z lodi v Japonsku. ČT24 [online]. Česká televize, 2020-02-17 [cit. 2020-02-17]. Dostupné online. 
  28. ↑ CHEN, Chen; ZHOU, Yiwu; WANG, Dao Wen. SARS-CoV-2: a potential novel etiology of fulminant myocarditis. S. 230–232. Herz [online]. 2020-03-05 [cit. 2020-10-28]. Roč. 45, čís. 3, s. 230–232. Dostupné online. DOI 10.1007/s00059-020-04909-z. (anglicky) 
  29. ↑ Q&A on coronaviruses [online]. www.who.int [cit. 2020-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-01-20. (anglicky) 
  30. ↑ KLOK, F.A.; KRUIP, M.J.H.A.; VAN DER MEER, N.J.M.; ARBOUS, M.S.; GOMMERS, D.A.M.P.J.; KANT, K.M.; KAPTEIN, F.H.J. Incidence of thrombotic complications in critically ill ICU patients with COVID-19. S. 145–147. Thrombosis Research [online]. 2020-04-10 [cit. 2020-10-28]. Roč. 191, čís. 2020-07, s. 145–147. Dostupné online. DOI 10.1016/j.thromres.2020.04.013. PMID 32291094. (anglicky) 
  31. ↑ TANG, Ning; LI, Dengju; WANG, Xiong; SUN, Ziyong. Abnormal coagulation parameters are associated with poor prognosis in patients with novel coronavirus pneumonia. S. 844–847. Journal of Thrombosis and Haemostasis [online]. 2020-02-18 [cit. 2020-10-28]. Roč. 18, čís. 2020-04, s. 844–847. Dostupné online. DOI 10.1111/jth.14768. (anglicky) 
  32. ↑ CHA, Ariana Eunjung. A mysterious blood-clotting complication is killing coronavirus patients. The Washington Post [online]. 2020-04-22 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. ISSN 0190-8286. (anglicky) 
  33. ↑ MIHULKA, Stanislav. Proč je nutné mít zavřené školy. osel.cz [online]. 2020-10-29 [cit. 2020-11-20]. Dostupné online. 
  34. ↑ CHA, Ariana Eunjung. ‘Frostbite’ toes and other peculiar rashes may be signs of hidden coronavirus infection, especially in the young. The Washington Post [online]. 2020-04-29 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. ISSN 0190-8286. (anglicky) 
  35. ↑ Coronavirus Symptoms (COVID-19) - Worldometer. www.worldometers.info [online]. [cit. 2020-03-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  36. ↑ UL KHALIQ, Riyaz. China begins publishing COVID-19 asymptomatic cases. Anadolu Agency [online]. 2020-04-01 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. ↑ MA, Josephine; LEW, Linda; JEONG-HO, Lee. A third of virus cases may be ‘silent carriers’, classified data suggests. South China Morning Post [online]. 2020-03-22 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. ↑ a b DAY, Michael. Covid-19: four fifths of cases are asymptomatic, China figures indicate. BMJ [online]. 2020-04-02 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. DOI 10.1136/bmj.m1375. (anglicky) 
  39. ↑ CDC. Coronavirus Disease 2019 (COVID-19). Centers for Disease Control and Prevention [online]. 2020-02-11 [cit. 2020-03-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. ↑ PAIRO-CASTINEIRA, Erola; CLOHISEY, Sara; KLARIC, Lucija; BRETHERICK, Andrew D.; RAWLIK, Konrad; PASKO, Dorota; WALKER, Susan. Genetic mechanisms of critical illness in Covid-19. Nature [online]. 2020-12-11 [cit. 2020-12-27]. Dostupné online. DOI 10.1038/s41586-020-03065-y. (anglicky) 
  41. ↑ Koronavirus 2019-nCoV - informace pro občany. www.mzcr.cz [online]. Ministerstvo zdravotnictví České republiky, 2020-01-26, rev. 2020-02-11 [cit. 2020-02-12]. Existuje vakcína proti koronaviru?. Dostupné online. 
  42. ↑ WU, Canrong; LIU, Yang; YANG, Yueying; ZHANG, Peng; ZHONG, Wu; WANG, Yali; WANG, Qiqi. Analysis of therapeutic targets for SARS-CoV-2 and discovery of potential drugs by computational methods. S. 766–788. Acta Pharmaceutica Sinica B [online]. 2020-02-18 [cit. 2020-10-28]. Roč. 10, čís. 2020-05, s. 766–788. Dostupné online. DOI 10.1016/j.apsb.2020.02.008. (anglicky) 
  43. ↑ Možný lék na COVID-19 – superpočítače hlásí slibné výsledky. lekarenstvi.apatykar.info [online]. apatykar.info, 2020-06-23 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. 
  44. ↑ Koronavirus 2019-nCoV - informace pro občany. www.mzcr.cz [online]. Ministerstvo zdravotnictví České republiky, 2020-01-26, rev. 2020-02-11 [cit. 2020-02-12]. Jaká je tedy léčba tohoto onemocnění?. Dostupné online. 
  45. ↑ PAZDERA, Josef. Mohla by krev těch, kteří přestáli COVID-19, zachraňovat životy?. OSEL.CZ [online]. 2020-03-28 [cit. 2020-09-12]. Dostupné online. 
  46. ↑ a b c d e f g KUBIŠTOVÁ, Dominika. Účinný remdesivir, ústup od antimalarika plaquenil. Čím se léčí těžké případy koronaviru?. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-09-12 [cit. 2020-09-12]. Dostupné online. 
  47. ↑ SKOUPÁ, Adéla. Komu nepomůže remdesivir ani kyslík, může zabrat plazma od vyléčených. Odpovídáme, kdo ji může darovat a co pro to má udělat. Deník N [online]. 2020-10-19 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. 
  48. ↑ KUCHLER, Hannah; MANCINI, Donato Paolo. WHO and Roche launch trials of potential coronavirus treatments. swissinfo.ch [online]. 2020-03-20 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  49. ↑ Thajsko hlásí úspěch v léčbě koronaviru. Seniorku uzdravil koktejl léků na HIV a chřipku. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-02-03 [cit. 2020-02-11]. Dostupné online. 
  50. ↑ AGOSTINI, Maria L.; ANDRES, Erica L.; SIMS, Amy C.; GRAHAM, Rachel L.; SHEAHAN, Timothy P.; LU, Xiaotao; SMITH, Everett Clinton. Coronavirus Susceptibility to the Antiviral Remdesivir (GS-5734) Is Mediated by the Viral Polymerase and the Proofreading Exoribonuclease. mBio [online]. 2018-03-06 [cit. 2020-10-27]. Roč. 9, čís. 2. Dostupné online. DOI 10.1128/mBio.00221-18. (anglicky) 
  51. ↑ GORDON, Calvin J.; TCHESNOKOV, Egor P.; FENG, Joy Y.; PORTER, Danielle P.; GÖTTE, Matthias. The antiviral compound remdesivir potently inhibits RNA-dependent RNA polymerase from Middle East respiratory syndrome coronavirus. S. 4773–4779. Journal of Biological Chemistry [online]. 2020-04-10 [cit. 2020-10-27]. Roč. 295, čís. 15, s. 4773–4779. Dostupné online. DOI 10.1074/jbc.AC120.013056. PMID 32094225. (anglicky) 
  52. ↑ WANG, Manli; CAO, Ruiyuan; ZHANG, Leike; YANG, Xinglou; LIU, Jia; XU, Mingyue; SHI, Zhengli. Remdesivir and chloroquine effectively inhibit the recently emerged novel coronavirus (2019-nCoV) in vitro. S. 269–271. Cell Research [online]. 2020-03 [cit. 2020-10-27]. Roč. 30, čís. 3, s. 269–271. Dostupné online. DOI 10.1038/s41422-020-0282-0. (anglicky) 
  53. ↑ MCGINLEY, Laurie; JOHNSON, Carolyn Y. FDA pulls emergency approval for antimalarial drugs touted by Trump as covid-19 treatment. The Washington Post [online]. 2020-06-16 [cit. 2020-10-27]. Dostupné online. ISSN 0190-8286. (anglicky) 
  54. ↑ Favilavir approved as experimental coronavirus drug. www.pharmaceutical-technology.com [online]. 2020-02-21 [cit. 2020-03-15]. Dostupné online. 
  55. ↑ HENNIGAN, Stephanie; KAVANAUGH, Arthur. Interleukin-6 inhibitors in the treatment of rheumatoid arthritis. S. 767–775. Therapeutics and Clinical Risk Management [online]. 2008-08-08 [cit. 2020-10-27]. Roč. 2008, čís. August 4(4), s. 767–775. Dostupné online. DOI 10.2147/tcrm.s3470. PMID 19209259. (anglicky) 
  56. ↑ COOMES, Eric Anthony; HAGHBAYAN, Hourmazd. Interleukin-6 in COVID-19: A Systematic Review and Meta-Analysis. S. 2020.03.30.20048058. medRxiv [online]. 2020-04-03 [cit. 2020-10-27]. S. 2020.03.30.20048058. Dostupné online. DOI 10.1101/2020.03.30.20048058. (anglicky) 
  57. ↑ sarilumab (Kevzara, sanofi-aventis, s.r.o.) [online]. Státní ústav pro kontrolu léčiv [cit. 2020-10-27]. Dostupné online. 
  58. ↑ Biocon’s Breakthrough Drug Itolizumab Receives DCGI Nod for its Use in Moderate to Severe COVID-19 Patients [online]. Biocon, 2020-07-11 [cit. 2020-10-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  59. ↑ FREITAS, Raquel Filipa; BASTO, Afonso; ALMEIDA, Silvia C.P.; SANTOS, Rita F.; GONÇALVES, Carine M.; CORRIA-OSORIO, Jesus; CARVALHO, Tânia. Modulation of CD4 T cell function via CD6-targeting. S. 427–435. EBioMedicine [online]. 2019-09 [cit. 2020-10-27]. Roč. 47, s. 427–435. Dostupné online. DOI 10.1016/j.ebiom.2019.08.008. PMID 31481324. (anglicky) 
  60. ↑ Antimalarial drug no better than standard coronavirus care: study. medicalxpress.com [online]. 2020-03-25 [cit. 2020-10-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  61. ↑ GAO, Jianjun; TIAN, Zhenxue; YANG, Xu. Breakthrough: Chloroquine phosphate has shown apparent efficacy in treatment of COVID-19 associated pneumonia in clinical studies. S. 72–73. BioScience Trends [online]. 2020-02-29 [cit. 2020-10-28]. Roč. 14, čís. 1, s. 72–73. Dostupné online. ISSN 1881-7815. DOI 10.5582/bst.2020.01047. (anglicky) 
  62. ↑ KERLES, Marek. Proti koronaviru může pomoct čtvrt století stará pilulka z Ruska, potvrzuje virolog Růžek. Info.cz [online]. 2020-03-20 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. 
  63. ↑ TAHVILDARI, Azin; ARBABI, Mahta; FARSI, Yeganeh; JAMSHIDI, Parnian; HASANZADEH, Saba; CALCAGNO, Tess Moore; NASIRI, Mohammad Javad. Clinical features, Diagnosis, and Treatment of COVID-19: A systematic review of case reports and case series. medRxiv preprint [online]. 2020-04-03 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. DOI 10.1101/2020.03.28.20046151. (anglicky) 
  64. ↑ CASCELLA, Marco; RAJNIK, Michael; CUOMO, Arturo; DULEBOHN, Scott C.; DI NAPOLI, Raffaela. Features, Evaluation, and Treatment of Coronavirus. StatPearls [online]. National Center for Biotechnology Information, 2020-03-20 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. PMID 32150360. (anglicky) 
  65. ↑ RICHARDSON, Peter; GRIFFIN, Ivan; TUCKER, Catherine; SMITH, Dan; OECHSLE, Olly; PHELAN, Anne; RAWLING, Michael. Baricitinib as potential treatment for 2019-nCoV acute respiratory disease. S. 30–e31. The Lancet [online]. 2020-02-15 [cit. 2020-10-28]. Roč. 395, čís. 10223, s. 30–e31. Dostupné online. DOI 10.1016/S0140-6736(20)30304-4. (anglicky) 
  66. ↑ IWATA-YOSHIKAWA, Naoko; OKAMURA, Tadashi; SHIMIZU, Yukiko; HASEGAWA, Hideki; TAKEDA, Makoto; NAGATA, Noriyo. TMPRSS2 Contributes to Virus Spread and Immunopathology in the Airways of Murine Models after Coronavirus Infection. S. e01815–18, /jvi/93/6/JVI.01815–18.atom. Journal of Virology [online]. 2019-01-09 [cit. 2020-10-28]. Roč. 93, čís. 6, s. e01815–18, /jvi/93/6/JVI.01815–18.atom. Dostupné online. DOI 10.1128/JVI.01815-18. (anglicky) 
  67. ↑ YAMAMOTO, Mizuki; MATSUYAMA, Shutoku; LI, Xiao; TAKEDA, Makoto; KAWAGUCHI, Yasushi; INOUE, Jun-ichiro; MATSUDA, Zene. Identification of Nafamostat as a Potent Inhibitor of Middle East Respiratory Syndrome Coronavirus S Protein-Mediated Membrane Fusion Using the Split-Protein-Based Cell-Cell Fusion Assay. S. 6532–6539. Antimicrobial Agents and Chemotherapy [online]. 2016-10-21 [cit. 2020-10-28]. Roč. 60, čís. 11, s. 6532–6539. Dostupné online. DOI 10.1128/AAC.01043-16. PMID 27550352. (anglicky) 
  68. ↑ a b GtoPdb pre-release ligands (2020.2). blog.guidetopharmacology.com [online]. 2020-03-13 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  69. ↑ Aids Info: TMC-310911
  70. ↑ compound 15 [PMID: 32045236] [online]. guidetopharmacology.org [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  71. ↑ CHEN, Yu Wai; YIU, Chin-Pang Bennu; WONG, Kwok-Yin. Prediction of the SARS-CoV-2 (2019-nCoV) 3C-like protease (3CLpro) structure: virtual screening reveals velpatasvir, ledipasvir, and other drug repurposing candidates. S. 129. F1000Research [online]. 2020-04-09 [cit. 2020-10-28]. Roč. 9, s. 129. DOI 10.12688/f1000research.22457.2. PMID 32194944. (anglicky) 
  72. ↑ NGUYEN, Kim; DERSNAH, Graham D.; AHLAWAT, Rajni. Famotidine. StatPearls [online]. StatPearls Publishing, 2019-10-03 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  73. ↑ BORRELL, Brendan. New York clinical trial quietly tests heartburn remedy against coronavirus. Science [online]. 2020-04-26 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  74. ↑ NCI Drug Dictionary: recombinant human angiotensin converting enzyme 2 APN01 [online]. cancer.gov, 2011-02-02 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  75. ↑ ANSEDE, Manuel. Doscientos enfermos probarán un fármaco que ha bloqueado el coronavirus en minirriñones humanos. El País [online]. 2020-04-04 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. (španělsky) 
  76. ↑ CALY, Leon; DRUCE, Julian D.; CATTON, Mike G.; JANS, David A.; WAGSTAFF, Kylie M. The FDA-approved drug ivermectin inhibits the replication of SARS-CoV-2 in vitro. S. 104787. Antiviral Research [online]. 2020-04-03 [cit. 2020-10-28]. Roč. 178, čís. 2020-06, s. 104787. Dostupné online. DOI 10.1016/j.antiviral.2020.104787. (anglicky) 
  77. ↑ ROSSIGNOL, Jean-François. Nitazoxanide, a new drug candidate for the treatment of Middle East respiratory syndrome coronavirus. S. 227–230. Journal of Infection and Public Health [online]. 2016-05 [cit. 2020-10-28]. Roč. 9, čís. 3, s. 227–230. Dostupné online. DOI 10.1016/j.jiph.2016.04.001. PMID 27095301. (anglicky) 
  78. ↑ MACDONALD, Bryan. China tests Russian anti-viral drug which might treat coronavirus as Moscow warns of possible 'mass outbreak'. RT International [online]. 2020-02-04 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  79. ↑ Čeští vědci jsou na stopě tomu, jak zabránit cytokinové bouři. Ta při covidu obrátí imunitu proti nemocnému. ČT24 [online]. Česká televize, 2020-07-05 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. 
  80. ↑ SALAJKA, František. Ciclesonidum [online]. remedia.cz, 2005-07 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. 
  81. ↑ MATSUYAMA, Shutoku; KAWASE, Miyuki; NAO, Naganori; SHIRATO, Kazuya; UJIKE, Makoto; KAMITANI, Wataru; SHIMOJIMA, Masayuki. The inhaled corticosteroid ciclesonide blocks coronavirus RNA replication by targeting viral NSP15. bioRxiv preprint [online]. 2020-03-12 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. DOI 10.1101/2020.03.11.987016. (anglicky) 
  82. ↑ Low-cost dexamethasone reduces death by up to one third in hospitalised patients with severe respiratory complications of COVID-19. www.ox.ac.uk [online]. Oxfordská univerzita, 2020-06-16 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  83. ↑ VAVRENKA, Petr. Úmrtnost na koronavirus je šestkrát nižší v zemích, které očkují proti TBC, potvrdili vědci. Česko mezi ně patří. aazdravi.cz [online]. 2020-04-09 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. 
  84. ↑ MILLER, Aaron; REANDELAR, Mac Josh; FASCIGLIONE, Kimberly; ROUMENOVA, Violeta; LI, Yan; OTAZU, Gonzalo H. Correlation between universal BCG vaccination policy and reduced mortality for COVID-19. medRxiv [online]. 2020-09-14 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. DOI 10.1101/2020.03.24.20042937. (anglicky) 
  85. ↑ In the News: Coronavirus and “Alternative” Treatments. National Center for Complementary and Integrative Health [online]. [cit. 2020-02-16]. Dostupné online. 
  86. ↑ Nakažených koronavirem je v Česku devatenáct, mezi nimi i kojenec. Aktuálně.cz [online]. 2020-03-06 [cit. 2020-03-06]. Zpráva z 2020-03-06, 23:26. Dostupné online. 
  87. ↑ MBE, Vikas Shah. Viral Outbreaks & Pandemics. Thought Economics [online]. 2020-03-15 [cit. 2020-03-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  88. ↑ Přehled hodnocených léčiv na nemoc COVID-19, Státní ústav pro kontrolu léčiv [online]. Státní ústav pro kontrolu léčiv, rev. 2020-10-08 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. 
  89. ↑ KÜMPEL, Petr; HOLUB, Michal; ROHÁČOVÁ, Hana. Doporučený postup SIL ČLS JEP léčby pacientů s onemocněním covid-19 [online]. Společnost infekčního lékařství ČLS JEP, 28.8.2020 [cit. 2020-11-18]. Dostupné online. 
  90. ↑ SLIVA, Jiri; PANTZARTZI, Chrysoula N.; VOTAVA, Martin. Inosine Pranobex: A Key Player in the Game Against a Wide Range of Viral Infections and Non-Infectious Diseases. Advances in Therapy. 2019-08-01, roč. 36, čís. 8, s. 1878–1905. Dostupné online [cit. 2020-11-18]. ISSN 1865-8652. DOI 10.1007/s12325-019-00995-6. PMID 31168764. (anglicky) 
  91. ↑ BERAN, J. Použití inosin pranobex v prevenci a léčbě covid-19. Je k dispozici a nepoužívá se. – Proč?. infekce.cz [online]. 2020-04-02 [cit. 2020-12-27]. Dostupné online. 
  92. ↑ Inosin pranobex, klinickou praxí ověřený účinný imunomodulátor; možné mechanismy působení. remedia.cz [online]. 2018-08 [cit. 2020-12-27]. Roč. 2018, čís. 04. Dostupné online. 
  93. ↑ THOMAS, Katie; WEILAND, Noah. Eli Lilly’s Antibody Treatment Gets Emergency F.D.A. Approval. The New York Times [online]. 2020-11-10 [cit. 2020-12-27]. Dostupné online. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  94. ↑ Coronavirus (COVID-19) Update: FDA Authorizes Monoclonal Antibodies for Treatment of COVID-19 [online]. Úřad pro kontrolu potravin a léčiv, 2020-11-21 [cit. 2020-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  95. ↑ ZHANG, Mei-Yun; CHOUDHRY, Vidita; XIAO, Xiaodong; DIMITROV, Dimiter S. Human monoclonal antibodies to the S glycoprotein and related proteins as potential therapeutics for SARS. S. 151–156. Current Opinion in Molecular Therapeutics [online]. 2005-04 [cit. 2020-10-28]. Roč. 7, čís. 2, s. 151–156. Dostupné online. ISSN 1464-8431. PMID 15844623. 
  96. ↑ Bevacizumab in Severe or Critical Patients With COVID-19 Pneumonia. ClinicalTrials.gov [online]. [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  97. ↑ Phase III Double-blind, Placebo-controlled Study of AZD7442 for Post- Exposure Prophylaxis of COVID-19 in Adults - Full Text View [online]. clinicaltrials.gov, 2020-11-12, rev. 2020-12-10 [cit. 2020-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  98. ↑ Fc mediated effector functions [online]. iBR Advanced Bioanalytics [cit. 2020-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  99. ↑ Wuhan Coronavirus Death Rate - Worldometer [online]. www.worldometers.info [cit. 2020-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-01-31. (anglicky) 
  100. ↑ WHOが"致死率３％程度" 専門家「今後 注意が必要」 [online]. NHK, 2020-01-24 [cit. 2020-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-01-26. (čínsky) 
  101. ↑ Report 4: Severity of 2019-novel coronavirus (nCoV) [online]. 2020-02-10 [cit. 2020-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-02-10. (anglicky) 
  102. ↑ COVID-19 mortality was 1.4% in outbreak epicentre: study. medicalxpress.com [online]. 2020-03-19 [cit. 2020-11-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  103. ↑ a b SAUERBREY, Anna. Opinion | Germany Has Relatively Few Deaths From Coronavirus. Why?. The New York Times. 2020-03-28. Dostupné online [cit. 2020-03-29]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  104. ↑ IOANNIDIS, John P A. Infection fatality rate of COVID-19 inferred from seroprevalence data. Bulletin of the World Health Organization [online]. Světová zdravotnická organizace, 2020-10-14 [cit. 2021-01-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  105. ↑ EVERINGTON, Keoni. China's omission of asymptomatic coronavirus cases leaves world in the dark. taiwannews.com.tw [online]. 2020-03-02 [cit. 2021-01-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  106. ↑ History [online]. European Mortality Monitoring Project [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  107. ↑ BURÝŠEK, Jiří. V Evropě se letos mělo umírat méně. Data, jak koronavirus ovlivnil úmrtnost. Seznam Zprávy [online]. 2020-04-07 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. 
  108. ↑ a b Graphs and maps from EUROMOMO [online]. European Mortality Monitoring Project [cit. 2020-07-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  109. ↑ Excess mortality in Europe in the winter season 2014/15, in particular amongst the elderly. [online]. European Mortality Monitoring Project [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  110. ↑ BŘEZOVSKÝ, Pavel. Poskytnutí informace dle zák. č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů [online]. stavbeznouze.cz, 2020-11-19 [cit. 2021-01-03]. Dostupné online. 
  111. ↑ WOODWARD, Aylin. New Evidence Suggests COVID-19 Immunity Can Last 6 to 8 Months After Infection. sciencealert.com [online]. 2020-11-29 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  112. ↑ GRIFONI, Alba; WEISKOPF, Daniela; RAMIREZ, Sydney I.; MATEUS, Jose; DAN, Jennifer M.; MODERBACHER, Carolyn Rydyznski; RAWLINGS, Stephen A. Targets of T Cell Responses to SARS-CoV-2 Coronavirus in Humans with COVID-19 Disease and Unexposed Individuals. S. 1489–1501.e15. Cell [online]. 2020-05-14 [cit. 2020-10-28]. Roč. 181, čís. 7, s. 1489–1501.e15. Dostupné online. DOI 10.1016/j.cell.2020.05.015. (anglicky) 
  113. ↑ LEUNG, Hillary. Can You Be Re-Infected After Recovering From Coronavirus? Here's What We Know About COVID-19 Immunity. Time [online]. 2020-04-13 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  114. ↑ Imunizace proti koronaviru není stoprocentní. Je možné se nakazit opětovně. Czechsight [online]. 4. února 2020 [cit. 2020-04-05]. Dostupné online. 
  115. ↑ Coronavirus: Japanese woman tests positive for second time. The Guardian [online]. 27. února 2020 [cit. 2020-04-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  116. ↑ Coronavirus, recidiva possibile: ipotesi infezione da un diverso ceppo del Covid-19. Il Messagero.it [online]. 29. února 2020 [cit. 2020-04-05]. Dostupné online. (italsky) 
  117. ↑ В Таиланде женщина повторно заразилась коронавирусом. RIA Novosti [online]. 2020-04-09 [cit. 2020-04-09]. Dostupné online. (rusky) 
  118. ↑ First detailed analysis of immune response to SARS-CoV-2 bodes well for COVID-19 vaccine development. lji.org [online]. 2020-05-14 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  119. ↑ DAVIDO, Benjamin; SEANG, Sophie; TUBIANA, Roland. Post–COVID-19 chronic symptoms: a postinfectious entity?. Clinical Microbiology and Infection. 2020-07-23. PMID: 32712242 PMCID: PMC7376333. Dostupné online [cit. 2020-09-07]. ISSN 1198-743X. DOI 10.1016/j.cmi.2020.07.028. PMID 32712242. 
  120. ↑ BARBER, Carolyn. COVID-19 Can Wreck Your Heart, Even if You Haven’t Had Any Symptoms. Scientific American [online]. [cit. 2020-09-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  121. ↑ Post-COVID syndrome severely damages children's hearts. medicalxpress.com [online]. [cit. 2020-09-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  122. ↑ PŘÁDOVÁ, Daniela. Šest otázek k vakcíně na covid: Proč se nebudují očkovací centra? A co děti?. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2020-12-17 [cit. 2020-12-17]. Dostupné online. 
  123. ↑ Může se začít. Evropská unie dala zelenou vakcíně Pfizer. Novinky.cz [online]. 2020-12-21 [cit. 2020-12-22]. Dostupné online. 
  124. ↑ BAKER, Sinéad. Pfizer's chairman says it's not clear whether people who are vaccinated can still spread COVID-19. Business Insider [online]. 2020-12-04 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  125. ↑ BROOKS HARPER, Karen; AGUILAR, Julián. As COVID-19 vaccine arrives in Texas' hard-hit border areas, experts warn vaccinated people could still spread virus. The Texas Tribune [online]. 2020-12-16 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  126. ↑ KORNFIELD, Meryl. When will children get a coronavirus vaccine? Not in time for the new school year, experts fear.. The Washington Post [online]. 2020-12-02 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. ISSN 0190-8286. (anglicky) 
  127. ↑ Pfizer a Moderna testují účinnost svých vakcín proti nové mutaci. ceskenoviny.cz [online]. 2020-12-22 [cit. 2020-12-22]. Dostupné online. 
  128. ↑ CHEN, Stephen. Low antibody levels raise questions about coronavirus reinfection risk. South China Morning Post [online]. 2020-04-07 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  129. ↑ YONG, Chean Yeah; ONG, Hui Kian; YEAP, Swee Keong; HO, Kok Lian; TAN, Wen Siang. Recent Advances in the Vaccine Development Against Middle East Respiratory Syndrome-Coronavirus. S. 1781. Frontiers in Microbiology [online]. 2019-08-02 [cit. 2020-10-28]. Roč. 10, s. 1781. Dostupné online. DOI 10.3389/fmicb.2019.01781. PMID 31428074. (anglicky) 
  130. ↑ LANE, Richard. Sarah Gilbert: carving a path towards a COVID-19 vaccine. S. 1247. The Lancet [online]. 2020-04-18 [cit. 2020-10-28]. Roč. 395, čís. 10232, s. 1247. Dostupné online. DOI 10.1016/S0140-6736(20)30796-0. (anglicky) 
  131. ↑ Oxford COVID-19 vaccine begins human trial stage. www.ox.ac.uk [online]. Oxfordská univerzita, 2020-04-23 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  132. ↑ AMANAT, Fatima; KRAMMER, Florian. SARS-CoV-2 Vaccines: Status Report. S. 583–589. Immunity [online]. 2020-04 [cit. 2020-10-28]. Roč. 52, čís. 4, s. 583–589. Dostupné online. DOI 10.1016/j.immuni.2020.03.007. PMID 32259480. (anglicky) 
  133. ↑ NIH clinical trial of investigational vaccine for COVID-19 begins [online]. National Institutes of Health, 2020-03-16 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  134. ↑ LUKE, Thomas; WU, Hua; ZHAO, Jincun; CHANNAPPANAVAR, Rudragouda; COLEMAN, Christopher M.; JIAO, Jin-An; MATSUSHITA, Hiroaki. Human polyclonal immunoglobulin G from transchromosomic bovines inhibits MERS-CoV in vivo. S. 326ra21–326ra21. Science Translational Medicine [online]. 2016-02-17 [cit. 2020-10-28]. Roč. 8, čís. 326, s. 326ra21–326ra21. Dostupné online. DOI 10.1126/scitranslmed.aaf1061. PMID 26888429. (anglicky) 
  135. ↑ BRAY, Natasha. Cattle engineered to produce human antibodies against coronavirus. S. 234. Nature Reviews Drug Discovery [online]. 2016-04 [cit. 2020-10-28]. Roč. 15, čís. 4, s. 234. Dostupné online. DOI 10.1038/nrd.2016.59. PMID 27032835. (anglicky) 
  136. ↑ Potential COVID-19 vaccines not affected by dominant "G-strain". medicalxpress.com [online]. 2020-10-08 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  137. ↑ DOU, Eva. As China nears a coronavirus vaccine, bribery cloud hangs over drugmaker Sinovac. The Washington Post [online]. 2020-12-04 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. ISSN 0190-8286. (anglicky) 
  138. ↑ Rusko má druhou vakcínu proti covidu a na cestě je třetí, oznámil Putin. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2020-10-14 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. 
  139. ↑ BALAKRISHNAN, Vijay Shankar. The arrival of Sputnik V. S. 1128. The Lancet Infectious Diseases [online]. 2020-10-01 [cit. 2021-01-03]. Roč. 20, čís. 10, s. 1128. Dostupné online. DOI 10.1016/S1473-3099(20)30709-X. (anglicky) 
  140. ↑ a b Naše vakcína proti covidu má účinnost 94,5 procenta, hlásí firma Moderna. iDNES.cz [online]. 2020-11-16. Dostupné online. 
  141. ↑ Evropa zahájila první průběžné hodnocení vakcíny proti COVID-19 [online]. Státní ústav pro kontrolu léčiv [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. 
  142. ↑ VAN DOREMALEN, Neeltje; LAMBE, Teresa; SPENCER, Alexandra; BELIJ-RAMMERSTORFER, Sandra; PURUSHOTHAM, Jyothi N.; PORT, Julia R.; AVANZATO, Victoria A. ChAdOx1 nCoV-19 vaccine prevents SARS-CoV-2 pneumonia in rhesus macaques. S. 578–582. Nature [online]. 2020-10-22 [cit. 2020-11-20]. Roč. 586, čís. 7830, s. 578–582. Dostupné online. DOI doi.org/10.1038/s41586-020-2608-y. (anglicky) 
  143. ↑ Ve Švédsku se chystají na očkování. Dvě třetiny lidí jsou pro. Novinky.cz [online]. 2020-11-09. Dostupné online. 
  144. ↑ KIRKA, Danica. AstraZeneca manufacturing error clouds vaccine study results. medicalxpress.com [online]. 2020-11-25 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  145. ↑ PFIZER AND BIONTECH ANNOUNCE VACCINE CANDIDATE AGAINST COVID-19 ACHIEVED SUCCESS IN FIRST INTERIM ANALYSIS FROM PHASE 3 STUDY [online]. Pfizer, 2020-11-09 [cit. 2020-11-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  146. ↑ Po vakcíně od Pfizeru byli očkovaní jako v těžké kocovině, bolela je hlava. Novinky.cz [online]. 2020-11-11 [cit. 2020-11-20]. Dostupné online. 
  147. ↑ Coronavirus vaccine: EU reaches deal with Pfizer, BioNTech. DW.COM [online]. 2020-11-10. Dostupné online. 
  148. ↑ PARDI, Norbert; HOGAN, Michael J.; PORTER, Frederick W.; WEISSMAN, Drew. mRNA vaccines — a new era in vaccinology. S. 261–279. Nature Reviews Drug Discovery [online]. 2018-04 [cit. 2020-12-28]. Roč. 17, čís. 4, s. 261–279. Dostupné online. DOI 10.1038/nrd.2017.243. (anglicky) 
  149. ↑ Pfizer vydělá na vakcíně miliardy, má ji sedmkrát dražší než AstraZeneca. Novinky.cz [online]. Dostupné online. 
  150. ↑ GALLAGHER, James. Moderna: Covid vaccine shows nearly 95% protection. BBC News [online]. 2020-11-16 [cit. 2020-11-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  151. ↑ Published data from Moderna COVID-19 vaccine trial show 94.1 percent efficacy. medicalxpress.com [online]. 2020-12-31 [cit. 2021-01-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  152. ↑ BOUFFARD, Karen. Why experts say Moderna COVID-19 vaccine holds advantage over Pfizer’s candidate. chicagotribune.com [online]. 2020-11-17 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  153. ↑ FDA Takes Additional Action in Fight Against COVID-19 By Issuing Emergency Use Authorization for Second COVID-19 Vaccine [online]. Úřad pro kontrolu potravin a léčiv, 2020-12-18 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  154. ↑ GRADY, Denise; GOODNOUGH, Abby; WEILAND, Noah. F.D.A. Authorizes Moderna Vaccine, Adding Millions of Doses to U.S. Supply. The New York Times [online]. 2020-12-19 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  155. ↑ Účinnost vakcíny je 95 procent, upřesnil Pfizer. Zažádá o její nasazení. iDNES.cz [online]. 2020-11-18 [cit. 2020-11-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  156. ↑ Pfizer vaccine results published in peer-reviewed journal. medicalxpress.com [online]. 2020-12-10 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  157. ↑ Rusko zvýšilo odhadovanou účinnost své vakcíny Sputnik V proti koronaviru. Z 92 na 95 procent. iROZHLAS [online]. 2020-11-24 [cit. 2020-12-03]. Dostupné online. 
  158. ↑ Německá firma CureVac brzy zahájí třetí fázi testování vakcíny. investicniweb.cz [online]. 2020-11-12 [cit. 2020-11-20]. Dostupné online. 
  159. ↑ CHAUHAN, Chanchal. Coronavirus vaccine news: CureVac's vaccine triggers immune response, UK begins review for AstraZeneca's drug. indiatoday.in [online]. 2020-11-03 [cit. 2021-01-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  160. ↑ UQ vaccine scientists report positive results from pre-clinical testing. UQ News [online]. University of Queensland, 2020-08-26 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  161. ↑ UQ-CSL V451 Vaccine [online]. precisionvaccinations.com, rev. 2020-12-15 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  162. ↑ Sanofi and GSK announce a delay in their adjuvanted recombinant protein-based COVID-19 vaccine program to improve immune response in the elderly [online]. Sanofi, 2020-12-11 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  163. ↑ GSK-Sanofi says its COVID-19 vaccine won't be ready until late 2021. euronews.com [online]. 2020-12-11 [cit. 2021-01-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  164. ↑ CORUM, Jonathan; WEE, Sui-Lee; ZIMMER, Carl. Coronavirus Vaccine Tracker. The New York Times [online]. 2020-11-19 [cit. 2020-11-20]. Dostupné online. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  165. ↑ REYNOLDS, Emma; HALASZ, Stephanie; PLEITGEN, Frederik; ISAAC, Lindsay. UK becomes first country to authorize Pfizer/BioNTech's Covid-19 vaccine, first shots roll out next week. CNN [online]. 2020-12-03 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  166. ↑ Covid-19 vaccine: First person receives Pfizer Covid-19 vaccine in UK. BBC News. 2020-12-08. Dostupné online [cit. 2020-12-08]. (anglicky) 
  167. ↑ Sinovac's COVID-19 vaccine induces quick immune response - study. Reuters [online]. 2020-11-17. Dostupné online. 
  168. ↑ Sinovac vaccine shows up to 97 per cent efficacy in early trials, Bio Farma says. The Sydney Morning Herald [online]. 2020-12-08. Dostupné online. 
  169. ↑ a b China prepares large-scale rollout of domestically-produced coronavirus vaccines. www.theglobeandmail.com [online]. Theglobeandmail.com. Dostupné online. 
  170. ↑ a b China State-Backed Covid Vaccine Has 86 % Efficacy, UAE Says. Bloomberg.com [online]. 2020-12-09. Dostupné online. 
  171. ↑ a b The cost of one dose of the Sputnik V vaccine will be less than $10 for international markets [online]. Sputnikvaccine.com. Dostupné online. 
  172. ↑ Russia’s Sputnik V Coronavirus Vaccine ‘Reasonably Effective’ – British Experts. The Moscow Times [online]. 2020-11-30. Dostupné online. 
  173. ↑ Máme první vakcínu proti koronaviru na světě, oznámil ruský prezident. iDNES.cz [online]. 2020-08-11. Dostupné online. 
  174. ↑ a b c d e f g KUBIŠTOVÁ, Dominika. PŘEHLEDNĚ: Vše o očkování proti koronaviru. První vakcíny by mohly dorazit na konci prosince. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-12-15 [cit. 2020-12-18]. Dostupné online. 
  175. ↑ První vakcína by mohla být v prosinci. U 90 % lidí dokázala zabránit nákaze koronavirem. iROZHLAS [online]. Dostupné online. 
  176. ↑ COVID-19 vaccine U.S. distribution fact sheet [online]. Pfizer, 2020-11-20 [cit. 2021-01-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  177. ↑ Public Assessment Report, Authorisation for Temporary Supply, COVID-19 mRNA Vaccine BNT162b2 (BNT162b2 RNA) concentrate for solution for injection [online]. Department of Health and Social Care (DHSC) Pfizer Limited & BioNTech Manufacturing GmbH [cit. 2021-01-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  178. ↑ Pfizer Covid-19 vaccine has 95% efficacy and is safe, further analysis shows. The Guardian [online]. 2020-11-18. Dostupné online. 
  179. ↑ POLACK, Fernando P.; THOMAS, Stephen J.; KITCHIN, Nicholas; ABSALON, Judith; GURTMAN, Alejandra; LOCKHART, Stephen; PEREZ, John L. Safety and Efficacy of the BNT162b2 mRNA Covid-19 Vaccine. S. 2603–2615. New England Journal of Medicine [online]. 2020-12-31 [cit. 2021-01-03]. Roč. 383, čís. 27, s. 2603–2615. Dostupné online. DOI 10.1056/NEJMoa2034577. (anglicky) 
  180. ↑ a b c d e f Unikly ceny vakcín pro EU. Částky se liší několikanásobně. Seznam Zprávy [online]. 2020-12-18 [cit. 2020-12-18]. Dostupné online. 
  181. ↑ Británie jako první na světě schválila použití covidové vakcíny od Pfizeru. iDNES.cz [online]. 2020-12-02. Dostupné online. 
  182. ↑ Moderna Announces Longer Shelf Life for its COVID-19 Vaccine Candidate at Refrigerated Temperatures | Moderna, Inc. [online]. [cit. 2020-11-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-11-16. (anglicky) 
  183. ↑ LEDFORD, Heidi. Moderna COVID vaccine becomes second to get US authorization. S. d41586–020–03593-7. Nature [online]. 2020-12-18 [cit. 2020-12-28]. S. d41586–020–03593-7. Dostupné online. DOI 10.1038/d41586-020-03593-7. (anglicky) 
  184. ↑ ŠVAMBERK, Alex. Vakcína od Moderny má ještě lepší účinnost než přípravek od Pfizeru. Novinky.cz [online]. 2020-11-16 [cit. 2021-01-03]. Dostupné online. 
  185. ↑ BADEN, Lindsey R.; EL SAHLY, Hana M.; ESSINK, Brandon; KOTLOFF, Karen; FREY, Sharon; NOVAK, Rick; DIEMERT, David. Efficacy and Safety of the mRNA-1273 SARS-CoV-2 Vaccine. New England Journal of Medicine [online]. 2020-12-30 [cit. 2021-01-03]. Dostupné online. DOI 10.1056/NEJMoa2035389. (anglicky) 
  186. ↑ USA jako první schválily vakcínu Moderny, vydrží i v běžném mrazáku. iDNES.cz [online]. 2020-12-19. Dostupné online. 
  187. ↑ Expert reaction to the Oxford AstraZeneca COVID-19 vaccine being approved for use in the UK by the MHRA. sciencemediacentre.org [online]. 2020-12-30 [cit. 2021-01-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  188. ↑ GALLAGHER, James. Covid-19: Oxford University vaccine is highly effective. BBC News. 2020-11-23. Dostupné online [cit. 2020-11-24]. (anglicky) 
  189. ↑ O'DONNELL, Carl. The COVID-19 vaccine challenge you might not have known about. weforum.org [online]. Světové ekonomické fórum, 2020-11-11 [cit. 2021-01-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  190. ↑ BRANSWELL, Helen. Sanofi and GSK move Covid-19 vaccine into human trials. statnews.com [online]. 2020-09-03 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  191. ↑ CureVac’s COVID-19 Vaccine Candidate, CVnCoV, Suitable for Standard Fridge Temperature Logistics [online]. CureVac, 2020-11-12 [cit. 2021-01-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  192. ↑ Coronavirus [online]. www.who.int, 2020-01 [cit. 2020-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-01-20. (anglicky) 
  193. ↑ Can the coronavirus really live for 3 days on plastic? Yes, but it's complicated.. medicalxpress.com [online]. [cit. 2020-04-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  194. ↑ Supplementary Appendix. New England Journal of Medicine [online]. [cit. 2020-11-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  195. ↑ VAN DOREMALEN, Neeltje; BUSHMAKER, Trenton; MORRIS, Dylan H. Aerosol and Surface Stability of SARS-CoV-2 as Compared with SARS-CoV-1. New England Journal of Medicine. 2020-03-17, roč. 0, čís. 0, s. null. Dostupné online [cit. 2020-04-11]. ISSN 0028-4793. DOI 10.1056/NEJMc2004973. PMID 32182409. 
  196. ↑ NEWS, Thailand Medical. Ozone Can Be Used To Destroy The New Coronavirus And Disinfect Areas - Thailand Medical News. Ozone Can Be Used To Destroy The New Coronavirus And Disinfect Areas - Thailand Medical News [online]. [cit. 2020-04-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  197. ↑ HAJIALI, A.; PIRUMYAN, G. Efficiency of Ozonation Disinfection in a Domestic Wastewater Treatment for Removing Existing Infectious Bacteria and Viruses and a Comparison with Chlorine Disinfection. www.semanticscholar.org [online]. 2018 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  198. ↑ PAZDERA, Josef. Sluníčko zničí koronavirus rychle. www.osel.cz [online]. [cit. 2020-04-26]. Dostupné online. 
  199. ↑ MENEBO, Mesay Moges. Temperature and precipitation associate with Covid-19 new daily cases: A correlation study between weather and Covid-19 pandemic in Oslo, Norway. S. 139659. Science of The Total Environment [online]. 2020-10 [cit. 2020-10-28]. Roč. 737, s. 139659. Dostupné online. DOI 10.1016/j.scitotenv.2020.139659. (anglicky) 
  200. ↑ FERNANDEZ, Sonia. Researchers model spread of SARS-CoV-2 virus in various temperatures and relative humidities. medicalxpress.com [online]. 2020-10-14 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  201. ↑ JOHNSON, Ian P. Coronavirus: Humidity key to minimize virus transmission — study. Deutsche Welle [online]. 2020-08-20 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  202. ↑ PECHÁČKOVÁ, Alena. Expert popisuje správné větrání. Jak snížit riziko šíření covidu doma, v taxíku či místnostech bez oken. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2020-09-10 [cit. 2020-12-18]. Dostupné online. 
  203. ↑ a b c d KRISTOF, Nicholas; THOMPSON, Stuart A. Opinion | Trump Wants to ‘Reopen America.’ Here’s What Happens if We Do.. The New York Times. 2020-03-25. Dostupné online [cit. 2020-03-26]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  204. ↑ a b KUBIŠTOVÁ, Dominika; PRACHAŘ, Martin. Vše, co víme o koronaviru: nemění své chování, vytváří mikrosraženiny a chlad mu svědčí [online]. Český rozhlas, 2020-10-18 [cit. 2020-10-18]. Kapitola Mutace koronaviru: je nakažlivější?. Dostupné online. 
  205. ↑ DRDA, Adam. Diktatura národního zdraví (Poznámky napsané ve stavu nouze). www.bubinekrevolveru.cz [online]. 2020-04-06 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. 
  206. ↑ HSIEH, Ying-Hen; TSAI, Chen-An; LIN, Chien-Yu; CHEN, Jin-Hua; KING, Chwan-Chuen; CHAO, Day-Yu; CHENG, Kuang-Fu. Asymptomatic ratio for seasonal H1N1 influenza infection among schoolchildren in Taiwan. S. 80. BMC Infectious Diseases [online]. 2014-12 [cit. 2020-10-28]. Roč. 14, čís. 1, s. 80. Dostupné online. DOI 10.1186/1471-2334-14-80. (anglicky) 
  207. ↑ GRUBAUGH, Nathan D.; PETRONE, Mary E.; HOLMES, Edward C. We shouldn’t worry when a virus mutates during disease outbreaks. S. 529–530. Nature Microbiology [online]. 2020-04 [cit. 2020-10-28]. Roč. 5, čís. 4, s. 529–530. Dostupné online. DOI 10.1038/s41564-020-0690-4. (anglicky) 
  208. ↑ čínská chřipka. Čeština 2.0 [online]. [cit. 2020-05-05]. Dostupné online. 
  209. ↑ Říkejme čínská chřipka místo COVID-19, napodobil Kalousek Trumpa. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2020-03-21 [cit. 2020-05-05]. Dostupné online. 

Literatura

Externí odkazy

Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.
Pandemie covidu-19
Covid-19 (onemocnění) • SARS-CoV-2 (virus)
Průběh
Lokace
Asie
Evropa
Ostatní
Dopady
Instituce
Střediska pro kontrolu nemocí
Nemocnice
Organizace
Problémy
Problémy a reakce
Léčba
  • testování nemoci
  • vakcína (tozinameran [BioNTech a Pfizer], Spikevax [Moderna], AZD1222 [Oxford a AstraZeneca], Sputnik V, Janssen [Johnson & Johnson], Nuvaxovid [Novavax])
  • Remdesivir
    		•
    Lidé
    Lékaři a oznamovatelé
    Politici a úředníci
  • Tedros Adhanom Ghebreyesus (generální ředitel WHO)
  • Michael Joseph Ryan (výkonný ředitel programu WHO pro mimořádné události v oblasti zdraví)
    • Čína
    Itálie
  • Giuseppe Conte (premiér Itálie)
  • Roberto Speranza (ministr zdravotnictví)
  • Gaetano Manfredi (ministr univerzit a výzkumu)
    		•
    Ostatní
    Údaje a statistiky
    Celosvětové
    Asie
    Evropa
    kategorie • nemoc X
    Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Covid-19&oldid=19317087“