Uhlíková stopa: Porovnání verzí
→Kritika: udržitelné dodávky značka: školní IP |
Reference pomocí citačních šablon značky: editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu pokročilá editace z mobilního zařízení |
||
Řádek 45: | Řádek 45: | ||
== Uhlíková stopa podle odvětví == |
== Uhlíková stopa podle odvětví == |
||
Roku 2010 výroba energie a tepla vytvářela čtvrtinu globálních emisí, 24 % [[zemědělství]], lesnictví a další užívání půdy, 21 % [[průmysl]] a 14 % [[doprava]].<ref> |
Roku 2010 výroba energie a tepla vytvářela čtvrtinu globálních emisí, 24 % [[zemědělství]], lesnictví a další užívání půdy, 21 % [[průmysl]] a 14 % [[doprava]].<ref>{{Citace elektronického periodika |
||
| příjmení = US EPA |
|||
| jméno = OAR |
|||
| titul = Global Greenhouse Gas Emissions Data |
|||
| periodikum = US EPA |
|||
| url = https://www.epa.gov/ghgemissions/global-greenhouse-gas-emissions-data |
|||
| datum vydání = 2016-01-12 |
|||
| jazyk = en |
|||
| datum přístupu = 2020-01-06 |
|||
}}</ref> |
|||
=== Energetika === |
=== Energetika === |
||
[[Neobnovitelný zdroj energie]] zatěžuje životní prostředí emisemi. Ovšem i [[obnovitelná energie]] není bezemisní.<ref> |
[[Neobnovitelný zdroj energie]] zatěžuje životní prostředí emisemi. Ovšem i [[obnovitelná energie]] není bezemisní.<ref>{{Citace elektronického periodika |
||
| titul = 100% renewables doesn't equal zero-carbon energy, and the difference is growing |
|||
| periodikum = techxplore.com |
|||
| url = https://techxplore.com/news/2019-05-renewables-doesnt-equal-zero-carbon-energy.html |
|||
| jazyk = en-us |
|||
| datum přístupu = 2020-01-06 |
|||
}}</ref> |
|||
Harmonizovaný rozsah emisí ekvivalentu oxidu uhličitého pro výrobu 1 kWh elektřiny:<ref>{{Citace elektronického periodika |
Harmonizovaný rozsah emisí ekvivalentu oxidu uhličitého pro výrobu 1 kWh elektřiny:<ref>{{Citace elektronického periodika |
||
Řádek 60: | Řádek 75: | ||
* plyn – 450–650 g |
* plyn – 450–650 g |
||
* biomasa – 10–50 g |
* biomasa – 10–50 g |
||
* solární (fotovoltaické) – 35–50 g (harmonizováno pro roční dávku záření v jižní Evropě 1700 kWh/m<sup>2</sup>, což je značně více než v ČR, kde je přibližně 1100 kWh/m<sup>2</sup><ref>http://quantumascz.hebe.one.cz/file/solarni-soustavy.pdf |
* solární (fotovoltaické) – 35–50 g (harmonizováno pro roční dávku záření v jižní Evropě 1700 kWh/m<sup>2</sup>, což je značně více než v ČR, kde je přibližně 1100 kWh/m<sup>2</sup><ref>http://quantumascz.hebe.one.cz/file/solarni-soustavy.pdf</ref>) |
||
* solární (koncentrace solární energie) – 15–35 g |
* solární (koncentrace solární energie) – 15–35 g |
||
* geotermální – 5–45 g |
* geotermální – 5–45 g |
||
Řádek 68: | Řádek 83: | ||
* jaderné – 10–25 g pro LWR, 10–35 g pro PWR, 10–15 g pro BWR |
* jaderné – 10–25 g pro LWR, 10–35 g pro PWR, 10–15 g pro BWR |
||
Energetický mix zdrojů pro výrobu elektřiny v dané zemi pak rozhoduje, jaká je odpovídající uhlíková stopa.<ref> |
Energetický mix zdrojů pro výrobu elektřiny v dané zemi pak rozhoduje, jaká je odpovídající uhlíková stopa.<ref>{{Citace elektronického periodika |
||
| titul = Electricity Map: Live CO2 emissions of the European electricity consumption |
|||
| url = http://www.buildup.eu/en/learn/tools/electricity-map-live-co2-emissions-european-electricity-consumption |
|||
| datum vydání = 2017-01-17 |
|||
| datum přístupu = 2020-01-06 |
|||
| jazyk = en |
|||
}}</ref> |
|||
=== Zemědělství a lesnictví === |
=== Zemědělství a lesnictví === |
||
V zemědělství převažují emise z obdělávání půdy (rýžová pole po světě emitují jako 200 uhelných elektráren)<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
V zemědělství převažují emise z obdělávání půdy (rýžová pole po světě emitují jako 200 uhelných elektráren)<ref>https://www.edf.org/media/nitrous-oxide-emissions-rice-farms-are-cause-concern-global-climate - Nitrous oxide emissions from rice farms are a cause for concern for global climate</ref> a z chování dobytka.<ref>https://www.epa.gov/ghgemissions/sources-greenhouse-gas-emissions#agriculture - Agriculture Sector Emissions</ref> Nicméně lesnictví může díky rostlinám vázat více oxidu uhličitého než emitovat.<ref>https://www.epa.gov/ghgemissions/sources-greenhouse-gas-emissions#land-use-and-forestry - Land Use, Land-Use Change, and Forestry Sector Emissions and Sequestration</ref> [[Bhútán]] tak může celkově více uhlíku vázat než emitovat díky malým emisím a současné rekordní výsadbě lesů.<ref>https://www.nationalgeographic.com/travel/destinations/asia/bhutan/carbon-negative-country-sustainability/ - Visit the World's Only Carbon-Negative Country</ref> Emise způsobené [[odlesňování]]m však mohou převážit.<ref>https://www.scientificamerican.com/article/surprisingly-tropical-forests-are-not-a-carbon-sink/ - Surprisingly, Tropical Forests Are Not a Carbon Sink</ref> Možnost vázání uhlíku pomocí lesů však závisí na podnebním pásmu. Vlhký [[tropický podnebný pás]] umožňuje z dané plochy vázat stromy průměrně čtyřikrát více oxidu uhličitého než umožňuje [[subpolární podnebí]].<ref>https://cbmjournal.biomedcentral.com/articles/10.1186/s13021-018-0110-8 - Global carbon dioxide removal rates from forest landscape restoration activities</ref> Z dlouhodobého hlediska je však spalování [[biomasa|biomasy]] či les samotný uhlíkově neutrální.<ref>https://www.smithsonianmag.com/smart-news/epa-declares-burning-wood-carbon-neutral-180968880/ - The EPA Declared That Burning Wood Is Carbon Neutral. It’s Actually a Lot More Complicated</ref> |
|||
| titul = Nitrous oxide emissions from rice farms are a cause for concern for global climate |
|||
| periodikum = Environmental Defense Fund |
|||
| url = https://www.edf.org/media/nitrous-oxide-emissions-rice-farms-are-cause-concern-global-climate |
|||
| jazyk = en |
|||
| datum přístupu = 2020-01-06 |
|||
}}</ref> a z chování dobytka.<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| příjmení = US EPA |
|||
| jméno = OAR |
|||
| titul = Sources of Greenhouse Gas Emissions |
|||
| periodikum = US EPA |
|||
| url = https://www.epa.gov/ghgemissions/sources-greenhouse-gas-emissions |
|||
| datum vydání = 2015-12-29 |
|||
| jazyk = en |
|||
| datum přístupu = 2020-01-06 |
|||
}}</ref> Nicméně lesnictví může díky rostlinám vázat více oxidu uhličitého než emitovat.<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| příjmení = US EPA |
|||
| jméno = OAR |
|||
| titul = Sources of Greenhouse Gas Emissions |
|||
| periodikum = US EPA |
|||
| url = https://www.epa.gov/ghgemissions/sources-greenhouse-gas-emissions |
|||
| datum vydání = 2015-12-29 |
|||
| jazyk = en |
|||
| datum přístupu = 2020-01-06 |
|||
}}</ref> [[Bhútán]] tak může celkově více uhlíku vázat než emitovat díky malým emisím a současné rekordní výsadbě lesů.<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = Visit the World's Only Carbon-Negative Country |
|||
| periodikum = Travel |
|||
| url = https://www.nationalgeographic.com/travel/destinations/asia/bhutan/carbon-negative-country-sustainability/ |
|||
| datum vydání = 2017-10-17 |
|||
| jazyk = en |
|||
| datum přístupu = 2020-01-06 |
|||
}}</ref> Emise způsobené [[odlesňování]]m však mohou převážit.<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| příjmení = Aton,ClimateWire |
|||
| jméno = Adam |
|||
| titul = Surprisingly, Tropical Forests Are Not a Carbon Sink |
|||
| periodikum = Scientific American |
|||
| url = https://www.scientificamerican.com/article/surprisingly-tropical-forests-are-not-a-carbon-sink/ |
|||
| jazyk = en |
|||
| datum přístupu = 2020-01-06 |
|||
}}</ref> Možnost vázání uhlíku pomocí lesů však závisí na podnebním pásmu. Vlhký [[tropický podnebný pás]] umožňuje z dané plochy vázat stromy průměrně čtyřikrát více oxidu uhličitého než umožňuje [[subpolární podnebí]].<ref>{{Citace periodika |
|||
| příjmení = Bernal |
|||
| jméno = Blanca |
|||
| příjmení2 = Murray |
|||
| jméno2 = Lara T. |
|||
| příjmení3 = Pearson |
|||
| jméno3 = Timothy R. H. |
|||
| titul = Global carbon dioxide removal rates from forest landscape restoration activities |
|||
| periodikum = Carbon Balance and Management |
|||
| datum vydání = 2018-11-20 |
|||
| ročník = 13 |
|||
| číslo = 1 |
|||
| strany = 22 |
|||
| issn = 1750-0680 |
|||
| pmid = 30460418 |
|||
| doi = 10.1186/s13021-018-0110-8 |
|||
| url = https://doi.org/10.1186/s13021-018-0110-8 |
|||
| datum přístupu = 2020-01-06 |
|||
}}</ref> Z dlouhodobého hlediska je však spalování [[biomasa|biomasy]] či les samotný uhlíkově neutrální.<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| příjmení = Daley |
|||
| jméno = Jason |
|||
| titul = The EPA Declared That Burning Wood Is Carbon Neutral. It's Actually a Lot More Complicated |
|||
| periodikum = Smithsonian Magazine |
|||
| url = https://www.smithsonianmag.com/smart-news/epa-declares-burning-wood-carbon-neutral-180968880/ |
|||
| jazyk = en |
|||
| datum přístupu = 2020-01-06 |
|||
}}</ref> |
|||
=== Doprava === |
=== Doprava === |
||
Roku 2016 vytvářel v EU sektor dopravy 27 % emisí CO<sub>2</sub> a to celkem něco přes 1 miliardu tun (2 tuny na obyvatele).<ref>https://www.eea.europa.eu/data-and-maps/indicators/transport-emissions-of-greenhouse-gases/transport-emissions-of-greenhouse-gases-11 |
Roku 2016 vytvářel v EU sektor dopravy 27 % emisí CO<sub>2</sub> a to celkem něco přes 1 miliardu tun (2 tuny na obyvatele).<ref>{{Citace elektronického periodika |
||
| titul = Greenhouse gas emissions from transport in Europe |
|||
| periodikum = European Environment Agency |
|||
| url = https://www.eea.europa.eu/data-and-maps/indicators/transport-emissions-of-greenhouse-gases/transport-emissions-of-greenhouse-gases-11 |
|||
| jazyk = en |
|||
| datum přístupu = 2020-01-06 |
|||
}}</ref> Přesné údaje se mění v závislosti na širokém spektru faktorů. |
|||
==== Letecká doprava ==== |
==== Letecká doprava ==== |
||
{{Podrobně|Environmentální dopady letectví}} |
{{Podrobně|Environmentální dopady letectví}} |
||
Některé reprezentativní údaje o emisích CO<sub>2</sub> jsou uvedeny v průzkumu LIPASTO z roku 2008 o průměrných přímých emisích (bez [[Radiační působení|radiačního působení]] ve vysokých nadmořských výškách) dopravních prostředků ve Finsku vyjádřených jako CO<sub>2</sub> na osobu:<ref> |
Některé reprezentativní údaje o emisích CO<sub>2</sub> jsou uvedeny v průzkumu LIPASTO z roku 2008 o průměrných přímých emisích (bez [[Radiační působení|radiačního působení]] ve vysokých nadmořských výškách) dopravních prostředků ve Finsku vyjádřených jako CO<sub>2</sub> na osobu:<ref>{{Citace elektronického periodika |
||
| periodikum = lipasto.vtt.fi |
|||
| url = http://lipasto.vtt.fi/yksikkopaastot/henkiloliikennee/ilmaliikennee/ilmae.htm |
|||
| datum přístupu = 2020-01-06 |
|||
}}</ref> |
|||
Krátké lety (méně než 463 km): 257 g/km |
Krátké lety (méně než 463 km): 257 g/km |
||
Řádek 84: | Řádek 180: | ||
Dlouhé lety: 113 g/km |
Dlouhé lety: 113 g/km |
||
Velké letadlo [[Airbus A380]] mělo mít emise pouze 75 g/km na pasažéra,<ref> |
Velké letadlo [[Airbus A380]] mělo mít emise pouze 75 g/km na pasažéra,<ref>{{Citace elektronické monografie |
||
| příjmení = Nastu |
|||
| jméno = Paul |
|||
| titul = Environment + Energy Leader |
|||
| url = https://www.environmentalleader.com/2007/11/airbus-a380-could-have-jumbo-sized-carbon-footprint/ |
|||
| datum vydání = 2007-11-01 |
|||
| datum přístupu = 2020-01-06 |
|||
| jazyk = en-US |
|||
}}</ref> ovšem roku 2019 bylo oznámeno ukončení výroby. |
|||
[[Evropská agentura pro bezpečnost letectví]], [[Evropská agentura pro životní prostředí]] a [[EUROCONTROL]] v roce 2019 uvedly, že průměrné emise roku [[2017]] v Evropě byly 99 g/km (163 miliónů tun celkem, 1643 miliard pasažér-kilometrů).<ref>https://www.easa.europa.eu/eaer/system/files/usr_uploaded/219473_EASA_EAER_2019_WEB_LOW-RES.pdf - European Aviation Environmental Report 2019</ref> |
[[Evropská agentura pro bezpečnost letectví]], [[Evropská agentura pro životní prostředí]] a [[EUROCONTROL]] v roce 2019 uvedly, že průměrné emise roku [[2017]] v Evropě byly 99 g/km (163 miliónů tun celkem, 1643 miliard pasažér-kilometrů).<ref>https://www.easa.europa.eu/eaer/system/files/usr_uploaded/219473_EASA_EAER_2019_WEB_LOW-RES.pdf - European Aviation Environmental Report 2019</ref> |
||
Řádek 91: | Řádek 195: | ||
==== Silniční doprava ==== |
==== Silniční doprava ==== |
||
[[Evropská agentura pro životní prostředí]] stanovila, že v roce 2011 byla pro veškerou silniční dopravu v Evropě průměrná hodnota emisí CO2 na přepravovanou osobu 109 g/km.<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
[[Evropská agentura pro životní prostředí]] stanovila, že v roce 2011 byla pro veškerou silniční dopravu v Evropě průměrná hodnota emisí CO2 na přepravovanou osobu 109 g/km.<ref>"[https://www.eea.europa.eu/data-and-maps/indicators/energy-efficiency-and-specific-co2-emissions/energy-efficiency-and-specific-co2-5 Energy efficiency and specific CO<sub>2</sub> emissions (TERM 027) - Assessment published Jan 2013".] europa.eu.</ref> V roce 2017 však měla nově prodaná osobní auta průměrně emise 119 g/km.<ref>https://www.theicct.org/sites/default/files/publications/EU_manufacturers_performance_CO2_20180712.pdf - CO2 emissions from new passenger cars in the EU: Car manufacturers’ performance in 2017</ref> Pokud jsou navíc elektromobily napájené z výrobního energetického mixu Německa, tak mají vyšší emise, než neúspornější auta se spalovacím motorem mimo jiné i kvůli tomu, že emise na výrobu elektromobilu jsou větší než na výrobu auta se spalovacím motorem.<ref>https://www.theicct.org/publications/EV-battery-manufacturing-emissions - Effects of battery manufacturing on electric vehicle life-cycle greenhouse gas emissions</ref> Výroba baterie totiž vytváří nepřímé emise. Výroba baterie například s kapacitou 100 kWh produkuje 15 až 20 tun CO<sub>2</sub>.<ref>https://www.ivl.se/english/startpage/top-menu/pressroom/press-releases/press-releases---arkiv/2017-06-21-new-report-highlights-climate-footprint-of-electric-car-battery-production.html - New report highlights climate footprint of electric car battery production</ref> Podle Sdružení Německých dopravních podniků (VDV) jsou emise z přepravy pasažéra autobusovou dopravou přibližně 10 g/km v dopravní špičce a 50 g/km průměrně.<ref>https://ec.europa.eu/clima/sites/clima/files/docs/0012/registered/uitp_a_comprehensive_approach_en.pdf - A comprehensive approach for bus systems and CO<sub>2</sub> emission reduction</ref> |
|||
| titul = Energy efficiency and specific CO2 emissions |
|||
| periodikum = European Environment Agency |
|||
| url = https://www.eea.europa.eu/data-and-maps/indicators/energy-efficiency-and-specific-co2-emissions/energy-efficiency-and-specific-co2-5 |
|||
| jazyk = en |
|||
| datum přístupu = 2020-01-06 |
|||
}}</ref> V roce 2017 však měla nově prodaná osobní auta průměrně emise 119 g/km.<ref>https://www.theicct.org/sites/default/files/publications/EU_manufacturers_performance_CO2_20180712.pdf - CO2 emissions from new passenger cars in the EU: Car manufacturers’ performance in 2017</ref> Pokud jsou navíc elektromobily napájené z výrobního energetického mixu Německa, tak mají vyšší emise, než neúspornější auta se spalovacím motorem mimo jiné i kvůli tomu, že emise na výrobu elektromobilu jsou větší než na výrobu auta se spalovacím motorem.<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = Effects of battery manufacturing on electric vehicle life-cycle greenhouse gas emissions {{!}} International Council on Clean Transportation |
|||
| periodikum = theicct.org |
|||
| url = https://theicct.org/publications/EV-battery-manufacturing-emissions |
|||
| datum přístupu = 2020-01-06 |
|||
}}</ref> Výroba baterie totiž vytváří nepřímé emise. Výroba baterie například s kapacitou 100 kWh produkuje 15 až 20 tun CO<sub>2</sub>.<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = New report highlights climate footprint of electric car battery production |
|||
| periodikum = www.ivl.se |
|||
| url = https://www.ivl.se/english/startpage/top-menu/pressroom/press-releases/press-releases---arkiv/2017-06-21-new-report-highlights-climate-footprint-of-electric-car-battery-production.html |
|||
| jazyk = en |
|||
| datum přístupu = 2020-01-06 |
|||
}}</ref> Podle Sdružení Německých dopravních podniků (VDV) jsou emise z přepravy pasažéra autobusovou dopravou přibližně 10 g/km v dopravní špičce a 50 g/km průměrně.<ref>https://ec.europa.eu/clima/sites/clima/files/docs/0012/registered/uitp_a_comprehensive_approach_en.pdf - A comprehensive approach for bus systems and CO<sub>2</sub> emission reduction</ref> |
|||
Různé vědecké studie odhadují emise spojené s jedním kilometrem silnic na 1 až 1000 tun CO<sub>2</sub> za rok (přepočteno podle odhadované životnosti).<ref>http://www.aaqr.org/files/article/345/6_AAQR-15-05-OA-0313_61-68.pdf - A Holistic Approach for Estimating Carbon Emissions of Road and Rail Transport Systems</ref> [[Světová banka]] uvádí, že podle typu silnice jsou emise spojené s výstavbou jednoho kilometru 90 až 3234 tun CO<sub>2</sub>.<ref>http://siteresources.worldbank.org/INTEAPASTAE/Resources/GHG-ExecSummary.pdf - </ref> |
Různé vědecké studie odhadují emise spojené s jedním kilometrem silnic na 1 až 1000 tun CO<sub>2</sub> za rok (přepočteno podle odhadované životnosti).<ref>http://www.aaqr.org/files/article/345/6_AAQR-15-05-OA-0313_61-68.pdf - A Holistic Approach for Estimating Carbon Emissions of Road and Rail Transport Systems</ref> [[Světová banka]] uvádí, že podle typu silnice jsou emise spojené s výstavbou jednoho kilometru 90 až 3234 tun CO<sub>2</sub>.<ref>http://siteresources.worldbank.org/INTEAPASTAE/Resources/GHG-ExecSummary.pdf - </ref> |
||
Řádek 99: | Řádek 220: | ||
==== Námořní doprava ==== |
==== Námořní doprava ==== |
||
Průměrná emise CO<sub>2</sub> na dopravu jedné osoby [[trajekt]]em se odhaduje na zhruba 120 g/km.<ref> |
Průměrná emise CO<sub>2</sub> na dopravu jedné osoby [[trajekt]]em se odhaduje na zhruba 120 g/km.<ref>[http://www.ferryshippingconference.com/backnet/media_archive/original/e3e0aadf3abf4f91b429a6c072becfae.pdf "SOx and CO2 Emissions once again Hot Topic at Ferry Shipping Conference"]</ref> Odhaduje se, že lodní doprava 1 tuny emituje 12 g/km při dopravě mělkým mořem, 8 g/km kontejnerová doprava přes hluboké moře a 5 g/km doprava [[tanker]]y.<ref>https://www.ecta.com/resources/Documents/Best%20Practices%20Guidelines/guideline_for_measuring_and_managing_co2.pdf - Guidelines for Measuring and Managing CO<sub>2</sub> Emission from Freight Transport Operations</ref> |
||
=== Uhlíkové stopy výrobků === |
=== Uhlíkové stopy výrobků === |
||
Řádek 106: | Řádek 227: | ||
Užití jistého materiálu je zatíženo emisemi. Podle vládních tabulek z roku 2018 pro Velkou Británii<ref>https://www.carbonfootprint.com/docs/2018_conversion_factors_2018_-_full_set__for_advanced_users__v01-00.xls - UK Government GHG Conversion Factors for Company Reporting</ref> jsou některé údaje (faktory) udané v kg CO<sub>2</sub> na kilogram materiálu pro daná použití následující. Ve výrobě má (nový) asfalt 0,04, beton 0,13, dřevo 0,4, papír 0,9, izolace 1,8, plasty 3,1 či kovy 4,3. Z hlediska uložení odpadu je pak faktor uhlíkové stopy skládkováním (bez recyklace) následující: asfalt 0,001, plasty 0,009, oblečení 0,4, organický odpad 0,6, dřevo 0,8 a papír 1. Například mikrotenový sáček o hmotnosti 1 g má tedy emise přibližně 0,003 kg CO<sub>2</sub>, což jsou zanedbatelné emise vůči emisím, které byly vyprodukovány u výrobků do něj ukládaných. |
Užití jistého materiálu je zatíženo emisemi. Podle vládních tabulek z roku 2018 pro Velkou Británii<ref>https://www.carbonfootprint.com/docs/2018_conversion_factors_2018_-_full_set__for_advanced_users__v01-00.xls - UK Government GHG Conversion Factors for Company Reporting</ref> jsou některé údaje (faktory) udané v kg CO<sub>2</sub> na kilogram materiálu pro daná použití následující. Ve výrobě má (nový) asfalt 0,04, beton 0,13, dřevo 0,4, papír 0,9, izolace 1,8, plasty 3,1 či kovy 4,3. Z hlediska uložení odpadu je pak faktor uhlíkové stopy skládkováním (bez recyklace) následující: asfalt 0,001, plasty 0,009, oblečení 0,4, organický odpad 0,6, dřevo 0,8 a papír 1. Například mikrotenový sáček o hmotnosti 1 g má tedy emise přibližně 0,003 kg CO<sub>2</sub>, což jsou zanedbatelné emise vůči emisím, které byly vyprodukovány u výrobků do něj ukládaných. |
||
Několik organizací nabízí kalkulačky stop pro veřejné a firemní užití<ref>List of carbon accounting software</ref> a několik organizací počítá uhlíkové stopy výrobků.<ref>[http://www.co2list.org/files/carbon.htm "CO2 Released when Making & Using Products"] |
Několik organizací nabízí kalkulačky stop pro veřejné a firemní užití<ref>List of carbon accounting software</ref> a několik organizací počítá uhlíkové stopy výrobků.<ref>[http://www.co2list.org/files/carbon.htm "CO2 Released when Making & Using Products"]</ref> [[Agentura pro ochranu životního prostředí]] Spojených států amerických se zabývá papírem, plasty (cukrovinkami), sklem, plechovkami, počítači, koberci a pneumatikami. |
||
V březnu 2007 zavedla britská společnost [[Carbon Trust]] ve spolupráci s výrobci standard ''Carbon Trust Carbon''. K září 2019 změřil a certifikoval 28 000 produktů.<ref> |
V březnu 2007 zavedla britská společnost [[Carbon Trust]] ve spolupráci s výrobci standard ''Carbon Trust Carbon''. K září 2019 změřil a certifikoval 28 000 produktů.<ref>{{Citace elektronického periodika |
||
| titul = Footprinting: Carbon, Water & Waste Reduction {{!}} Carbon Trust |
|||
| periodikum = www.carbontrust.com |
|||
| url = https://www.carbontrust.com/client-services/advice/footprinting/ |
|||
| jazyk = en |
|||
| datum přístupu = 2020-01-06 |
|||
}}</ref> |
|||
Vyhodnocení obalů některých produktů je důležité pro určení jejich uhlíkové stopy.<ref>{{Citace periodika |
|||
Vyhodnocení obalů některých produktů je důležité pro určení jejich uhlíkové stopy.<ref>Pasqualino, Jorgelina; Meneses, Montse; Castells, Francesc (1 April 2011). [https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S026087741000542X "The carbon footprint and energy consumption of beverage packaging selection and disposal"]. Journal of Food Engineering. 103 (4): 357–365. </ref> Klíčovou cestou k určení uhlíkové stopy je podívat se na materiály použité k výrobě položky. Například, nápojový karton z džusu je vyroben z aseptické krabice, plechovka je vyrobena z hliníku a některé lahve jsou vyrobeny ze skla nebo plastu. Čím větší je velikost, tím větší je stopa. |
|||
| příjmení = Pasqualino |
|||
| jméno = Jorgelina |
|||
| příjmení2 = Meneses |
|||
| jméno2 = Montse |
|||
| příjmení3 = Castells |
|||
| jméno3 = Francesc |
|||
| titul = The carbon footprint and energy consumption of beverage packaging selection and disposal |
|||
| periodikum = Journal of Food Engineering |
|||
| datum vydání = 2011-04-01 |
|||
| ročník = 103 |
|||
| číslo = 4 |
|||
| strany = 357–365 |
|||
| issn = 0260-8774 |
|||
| doi = 10.1016/j.jfoodeng.2010.11.005 |
|||
| url = http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S026087741000542X |
|||
| datum přístupu = 2020-01-06 |
|||
}} </ref> Klíčovou cestou k určení uhlíkové stopy je podívat se na materiály použité k výrobě položky. Například, nápojový karton z džusu je vyroben z aseptické krabice, plechovka je vyrobena z hliníku a některé lahve jsou vyrobeny ze skla nebo plastu. Čím větší je velikost, tím větší je stopa. |
|||
==== Jídlo ==== |
==== Jídlo ==== |
||
Řádek 138: | Řádek 282: | ||
* 2,89 kg pro ''[[Veganství|vegany]]'' |
* 2,89 kg pro ''[[Veganství|vegany]]'' |
||
Ve vyspělých zemích se emise spojené s jídlem (včetně ztrát) pohybují přibližně v rozmezí 5 až 9 kg na osobu za den.<ref> |
Ve vyspělých zemích se emise spojené s jídlem (včetně ztrát) pohybují přibližně v rozmezí 5 až 9 kg na osobu za den.<ref>{{Citace periodika |
||
| příjmení = Heller |
|||
| jméno = Martin C |
|||
| příjmení2 = Willits-Smith |
|||
| jméno2 = Amelia |
|||
| příjmení3 = Meyer |
|||
| jméno3 = Robert |
|||
| titul = Greenhouse gas emissions and energy use associated with production of individual |
|||
self-selected US diets |
|||
| periodikum = Environmental Research Letters |
|||
| datum vydání = 2018-4 |
|||
| ročník = 13 |
|||
| číslo = 4 |
|||
| issn = 1748-9326 |
|||
| pmid = 29853988 |
|||
| doi = 10.1088/1748-9326/aab0ac |
|||
| poznámka = PMID: 29853988 |
|||
PMCID: PMC5964346 |
|||
| url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5964346/ |
|||
| datum přístupu = 2020-01-06 |
|||
}}</ref> Potravinový odpad v Severní Americe tvořil roku 2011 celkem 860 kg emisí na osobu, což je přibližně čtyřikrát více než byl průměr pro [[Subsaharská Afrika|Subsaharskou Afriku]].<ref>http://www.fao.org/fileadmin/templates/nr/sustainability_pathways/docs/FWF_and_climate_change.pdf - </ref> |
|||
==== Textil ==== |
==== Textil ==== |
||
Emise oděvního průmyslu tvoří přibližně 5 % z celkových emisí, což je více než letecká a námořní doprava dohromady.<ref> |
Emise oděvního průmyslu tvoří přibližně 5 % z celkových emisí, což je více než letecká a námořní doprava dohromady.<ref>{{Citace periodika |
||
| titul = The price of fast fashion |
|||
| periodikum = Nature Climate Change |
|||
| datum vydání = 2018-01 |
|||
| ročník = 8 |
|||
| číslo = 1 |
|||
| strany = 1–1 |
|||
| issn = 1758-6798 |
|||
| doi = 10.1038/s41558-017-0058-9 |
|||
| jazyk = en |
|||
| url = https://www.nature.com/articles/s41558-017-0058-9 |
|||
| datum přístupu = 2020-01-06 |
|||
}}</ref> Přesná uhlíková stopa různých textilií se značně liší podle širokého spektra faktorů. Studie textilní výroby v Evropě naznačují následující stopy emisí ekvivalentu oxidu uhličitého na kilogram textilu v místě nákupu spotřebitelem:<ref name=":0">{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Berners-Lee |
|||
| jméno = Mike |
|||
| titul = How Bad Are Bananas?: The carbon footprint of everything |
|||
| url = https://books.google.cz/books?id=zs13m5JquBwC&redir_esc=y |
|||
| vydavatel = Profile Books |
|||
| počet stran = 257 |
|||
| isbn = 978-1-84765-182-2 |
|||
| poznámka = Google-Books-ID: zs13m5JquBwC |
|||
| jazyk = en |
|||
}}</ref> |
|||
* Bavlna: 8 kg |
* Bavlna: 8 kg |
||
* Nylon: 5,43 kg |
* Nylon: 5,43 kg |
||
*[[Polyethylen|PET]] (například syntetické rouno): 5,55 kg |
*[[Polyethylen|PET]] (například syntetické rouno): 5,55 kg |
||
* Vlna: 5,48 kg |
* Vlna: 5,48 kg |
||
S ohledem na trvanlivost a energii potřebnou k praní a sušení textilních výrobků mají syntetické tkaniny obecně podstatně nižší uhlíkovou stopu než přírodní vlákno.<ref |
S ohledem na trvanlivost a energii potřebnou k praní a sušení textilních výrobků mají syntetické tkaniny obecně podstatně nižší uhlíkovou stopu než přírodní vlákno.<ref name=":0" /> |
||
== Úrovně uhlíkové stopy == |
== Úrovně uhlíkové stopy == |
||
Řádek 167: | Řádek 353: | ||
=== Úroveň jednotlivce === |
=== Úroveň jednotlivce === |
||
[[Soubor:Wynes Nicholas CO2 emissions savings.svg|náhled|vpravo|Ve vyspělých státech lze uhlíkovou stopu jednotlivce omezit především menším počtem dětí. Recyklace a úsporné žárovky mají minimální vliv na uhlíkovou stopu.<ref> |
[[Soubor:Wynes Nicholas CO2 emissions savings.svg|náhled|vpravo|Ve vyspělých státech lze uhlíkovou stopu jednotlivce omezit především menším počtem dětí. Recyklace a úsporné žárovky mají minimální vliv na uhlíkovou stopu.<ref>{{Citace periodika |
||
| příjmení = Wynes |
|||
| jméno = Seth |
|||
| příjmení2 = Nicholas |
|||
| jméno2 = Kimberly A |
|||
| titul = The climate mitigation gap: education and government recommendations miss the most effective individual actions |
|||
| periodikum = Environmental Research Letters |
|||
Zahrnuje emise spojené s životem každého člověka. Hrubý odhad uhlíkové stopy jednotlivce nabízejí různé internetové kalkulačky.<ref name="lupac" /> Průměrná uhlíková stopa člověka stále roste. V 19. století zanechávali uhlíkovou stopu hlavně lidé z Velké Británie (až 11 tun na obyvatele, přičemž za svět byly emise pod 1,2 tuny na obyvatele), zatímco ve 20. století hlavně v USA (až 22 tun na obyvatele, kdežto světově průměrné byly pod 4,9 tuny).<ref>[https://ourworldindata.org/grapher/co-emissions-per-capita?tab=chart&year=1899&country=CHN+CZE+FRA+DEU+IND+RUS+GBR+USA+OWID_WRL+SVK®ion=Europe] Our World in Data, CO₂ emissions per capita, Average carbon dioxide (CO₂) emissions per capita measured in tonnes per year.</ref> |
|||
| datum vydání = 2017-07-01 |
|||
| ročník = 12 |
|||
| číslo = 7 |
|||
| strany = 074024 |
|||
| issn = 1748-9326 |
|||
| doi = 10.1088/1748-9326/aa7541 |
|||
| jazyk = en |
|||
| url = https://iopscience.iop.org/article/10.1088/1748-9326/aa7541 |
|||
| datum přístupu = 2020-01-06 |
|||
}}</ref>]] |
|||
Zahrnuje emise spojené s životem každého člověka. Hrubý odhad uhlíkové stopy jednotlivce nabízejí různé internetové kalkulačky.<ref name="lupac" /> Průměrná uhlíková stopa člověka stále roste. V 19. století zanechávali uhlíkovou stopu hlavně lidé z Velké Británie (až 11 tun na obyvatele, přičemž za svět byly emise pod 1,2 tuny na obyvatele), zatímco ve 20. století hlavně v USA (až 22 tun na obyvatele, kdežto světově průměrné byly pod 4,9 tuny).<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = CO₂ emissions per capita |
|||
| periodikum = Our World in Data |
|||
| url = https://ourworldindata.org/grapher/co-emissions-per-capita |
|||
| datum přístupu = 2020-01-06 |
|||
}}</ref> |
|||
== Uhlíková neutralita a uhlíková kompenzace == |
== Uhlíková neutralita a uhlíková kompenzace == |
||
[[Uhlíková neutralita]] znamená, že uhlíková stopa produktu/města/jednotlivce/produktu je rovna nule. Při extrémně malých emisích (díky nízké spotřebě opřené o nefosilní zdroje) k ní jde v omezeném měřítku dojít kompenzačními prostředky. Těmi mohou být výsadba [[strom]]ů nebo koupě tzv. [[Uhlíková kompenzace|uhlíkové kompenzace]] (offsetů), což jsou finanční nástroje, které zaručují odčerpání vyprodukovaných emisí (výsadba stromů, odčerpání CO<sub>2</sub> do podzemí). Výsadba stromů je totiž nejefektivnějším způsobem.<ref> |
[[Uhlíková neutralita]] znamená, že uhlíková stopa produktu/města/jednotlivce/produktu je rovna nule. Při extrémně malých emisích (díky nízké spotřebě opřené o nefosilní zdroje) k ní jde v omezeném měřítku dojít kompenzačními prostředky. Těmi mohou být výsadba [[strom]]ů nebo koupě tzv. [[Uhlíková kompenzace|uhlíkové kompenzace]] (offsetů), což jsou finanční nástroje, které zaručují odčerpání vyprodukovaných emisí (výsadba stromů, odčerpání CO<sub>2</sub> do podzemí). Výsadba stromů je totiž nejefektivnějším způsobem.<ref>{{Citace elektronického periodika |
||
| titul = Best way to fight climate change? Plant a trillion trees |
|||
| periodikum = phys.org |
|||
| url = https://phys.org/news/2019-07-climate-trillion-trees.html |
|||
| jazyk = en-us |
|||
| datum přístupu = 2020-01-06 |
|||
}}</ref> Uhlíkové [[reparace]], tedy zpětné náhrady škod historicky vypuštěnými emisemi, jsou pro vyspělé zeme jako USA nepřijatelné.<ref>{{Citace periodika |
|||
| příjmení = Walsh |
|||
| jméno = Bryan |
|||
| titul = COP15: Climate-Change Conference |
|||
| periodikum = Time |
|||
| datum vydání = 2009-12-10 |
|||
| issn = 0040-781X |
|||
| jazyk = en-US |
|||
| url = http://content.time.com/time/specials/packages/article/0,28804,1929071_1929070_1947076,00.html |
|||
| datum přístupu = 2020-01-06 |
|||
}}</ref> Do roku 2050 plánuje být neutrální Evropská unie, ale například i Praha.<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = Radní Prahy schválili závazek do roku 2030 snížit CO2 o 45 procent - Novinky.cz |
|||
| periodikum = www.novinky.cz |
|||
| url = https://www.novinky.cz/auto/clanek/radni-prahy-schvalili-zavazek-do-roku-2030-snizit-co2-o-45-procent-40287003 |
|||
| datum přístupu = 2020-01-06 |
|||
}}</ref> Pro globální uhlíkovou neutralitu ale nemusejí stačit světové zásoby některých materiálů.<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = Scenario 2050: Lithium and cobalt might not suffice: With the increased significance of lithium-ion batteries, the pressure on the availability of relevant ressources rises |
|||
| periodikum = ScienceDaily |
|||
| url = https://www.sciencedaily.com/releases/2018/03/180314110856.htm |
|||
| jazyk = en |
|||
| datum přístupu = 2020-01-06 |
|||
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = Opinion: The ‘green new deal’ supported by Ocasio-Cortez and Corbyn is just a new form of colonialism |
|||
| periodikum = The Independent |
|||
| url = https://www.independent.co.uk/voices/green-new-deal-alexandria-ocasio-cortez-corbyn-colonialism-climate-change-a8899876.html |
|||
| datum vydání = 2019-05-04 |
|||
| jazyk = en |
|||
| datum přístupu = 2020-01-06 |
|||
}}</ref> |
|||
== Výpočet uhlíkové stopy == |
== Výpočet uhlíkové stopy == |
||
Řádek 196: | Řádek 437: | ||
== Kritika == |
== Kritika == |
||
Snižování emisí a tak uhlíkové stopy se setkává i s kritikou. Cíle snižování jsou také často v rozporu s dalšími cíli ochrany krajiny a životního prostředí.<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
Snižování emisí a tak uhlíkové stopy se setkává i s kritikou. Cíle snižování jsou také často v rozporu s dalšími cíli ochrany krajiny a životního prostředí.<ref>https://www.info.cz/nazory/kerles-zabij-ptaka-zachranis-svet-nemci-kvuli-vetrnym-elektrarnam-plundruji-prirodu-42853.html - Kerles: Zabij ptáka, zachráníš svět. Němci kvůli větrným elektrárnám plundrují přírodu</ref> Bude třeba také zajistit udržitelné dodávky minerálů a kovů.<ref>https://phys.org/news/2020-01-sustainable-minerals-metals-key-low-carbon.html - Sustainable supply of minerals and metals key to a low-carbon energy future</ref> Například [[biopaliva]] spíše způsobují společnosti problémy.<ref>http://www.osel.cz/8530-vinikem-vlny-uprchliku-neni-oteplovani-ale-biopaliva.html - Viníkem vlny uprchlíků není oteplování, ale biopaliva</ref> [[Metaanalýza]] ukázala, že nejsou propagovány nejúčinnější způsoby (například snižování počtu dětí k redukci [[přelidnění]]), ale spíše neefektivní způsoby investování (výměna žárovek za úsporné).<ref>https://phys.org/news/2017-07-effective-individual-tackle-climate-discussed.html - The most effective individual steps to tackle climate change aren't being discussed</ref> Malá rychlá opatření pak demotivují občany k podpoře podstatných dlouhodobých opatření.<ref>https://phys.org/news/2019-05-green-energy-nudges-hidden.html - Green energy nudges come with a hidden cost</ref> |
|||
| titul = Kerles: Zabij ptáka, zachráníš svět. Němci kvůli větrným elektrárnám plundrují přírodu |
|||
| periodikum = Info.cz |
|||
| url = https://www.info.cz/nazory/kerles-zabij-ptaka-zachranis-svet-nemci-kvuli-vetrnym-elektrarnam-plundruji-prirodu-42853.html |
|||
| jazyk = cs |
|||
| datum přístupu = 2020-01-06 |
|||
}}</ref> Bude třeba také zajistit udržitelné dodávky minerálů a kovů.<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = Sustainable supply of minerals and metals key to a low-carbon energy future |
|||
| periodikum = phys.org |
|||
| url = https://phys.org/news/2020-01-sustainable-minerals-metals-key-low-carbon.html |
|||
| jazyk = en-us |
|||
| datum přístupu = 2020-01-06 |
|||
}}</ref> Například [[biopaliva]] spíše způsobují společnosti problémy.<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = OSEL.CZ |
|||
| periodikum = www.osel.cz |
|||
| url = http://www.osel.cz/8530-vinikem-vlny-uprchliku-neni-oteplovani-ale-biopaliva.html |
|||
| datum přístupu = 2020-01-06 |
|||
}}</ref> [[Metaanalýza]] ukázala, že nejsou propagovány nejúčinnější způsoby (například snižování počtu dětí k redukci [[přelidnění]]), ale spíše neefektivní způsoby investování (výměna žárovek za úsporné).<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = The most effective individual steps to tackle climate change aren't being discussed |
|||
| periodikum = phys.org |
|||
| url = https://phys.org/news/2017-07-effective-individual-tackle-climate-discussed.html |
|||
| jazyk = en-us |
|||
| datum přístupu = 2020-01-06 |
|||
}}</ref> Malá rychlá opatření pak demotivují občany k podpoře podstatných dlouhodobých opatření.<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = Green energy nudges come with a hidden cost |
|||
| periodikum = phys.org |
|||
| url = https://phys.org/news/2019-05-green-energy-nudges-hidden.html |
|||
| jazyk = en-us |
|||
| datum přístupu = 2020-01-06 |
|||
}}</ref> |
|||
== Reference == |
== Reference == |
Verze z 6. 1. 2020, 09:59
Uhlíková stopa je suma vypuštěných skleníkových plynů. Uhlíková stopa se může týkat jedince, výrobku nebo akce. Nejčastěji je ale používána ve spojitosti s výrobky a definuje sumu všech skleníkových plynů, které byly vypuštěny při výrobě daného výrobku. Podobná charakteristika výrobků slouží k výběru toho, jehož výroba má nejmenší dopad na životní prostředí.
Jedná se o ukazatel zatížení životního prostředí, který je odvozen od celkové ekologické stopy. Obvykle bývá vyjadřován v ekvivalentech CO2. Tedy nikoliv v hmotnosti uhlíku samotného, ale z něj vzniklého oxidu uhličitého a také emitovaných dalších skleníkových plynů (např. metanu, oxidu dusného, halogenovaných uhlovodíků), jejichž hmotnost je ale přepočítána na to, kolik CO2 by mělo týž oteplující účinek. Je ale potřeba dát pozor na to, že někdy se v údaji o uhlíkové stopě ony další plyny zanedbají, což může znamenat i velký rozdíl (je to problém i údajů v následujícím textu). Termín, který jasně naznačuje jejich zahrnutí, je skleníková stopa.[1]
Uhlíková stopa je jedním z indikátorů označovaných jako stopa, jiné jsou ekologická stopa, vodní stopa a půdní stopa.
Přímá a nepřímá stopa
Uhlíkovou stopu je možné rozdělit na přímou a nepřímou.
Přímá (primární) stopa – množství skleníkových plynů vypuštěných bezprostředně při dané aktivitě (při výrobě elektřiny, vytápění, spalování pohonných hmot, atd.).
Nepřímá (sekundární) stopa – množství skleníkových plynů vypuštěných během celého životního cyklu výrobku – od výroby až po případnou likvidaci.[2]
Uhlíková stopa podle odvětví
Roku 2010 výroba energie a tepla vytvářela čtvrtinu globálních emisí, 24 % zemědělství, lesnictví a další užívání půdy, 21 % průmysl a 14 % doprava.[3]
Energetika
Neobnovitelný zdroj energie zatěžuje životní prostředí emisemi. Ovšem i obnovitelná energie není bezemisní.[4]
Harmonizovaný rozsah emisí ekvivalentu oxidu uhličitého pro výrobu 1 kWh elektřiny:[5]
- uhlí – 850–1050 g
- plyn – 450–650 g
- biomasa – 10–50 g
- solární (fotovoltaické) – 35–50 g (harmonizováno pro roční dávku záření v jižní Evropě 1700 kWh/m2, což je značně více než v ČR, kde je přibližně 1100 kWh/m2[6])
- solární (koncentrace solární energie) – 15–35 g
- geotermální – 5–45 g
- vodní (přehrady) – 5–15 g
- vodní (vlny a přílivové) 6–9 g
- větrné – 8–20 g
- jaderné – 10–25 g pro LWR, 10–35 g pro PWR, 10–15 g pro BWR
Energetický mix zdrojů pro výrobu elektřiny v dané zemi pak rozhoduje, jaká je odpovídající uhlíková stopa.[7]
Zemědělství a lesnictví
V zemědělství převažují emise z obdělávání půdy (rýžová pole po světě emitují jako 200 uhelných elektráren)[8] a z chování dobytka.[9] Nicméně lesnictví může díky rostlinám vázat více oxidu uhličitého než emitovat.[10] Bhútán tak může celkově více uhlíku vázat než emitovat díky malým emisím a současné rekordní výsadbě lesů.[11] Emise způsobené odlesňováním však mohou převážit.[12] Možnost vázání uhlíku pomocí lesů však závisí na podnebním pásmu. Vlhký tropický podnebný pás umožňuje z dané plochy vázat stromy průměrně čtyřikrát více oxidu uhličitého než umožňuje subpolární podnebí.[13] Z dlouhodobého hlediska je však spalování biomasy či les samotný uhlíkově neutrální.[14]
Doprava
Roku 2016 vytvářel v EU sektor dopravy 27 % emisí CO2 a to celkem něco přes 1 miliardu tun (2 tuny na obyvatele).[15] Přesné údaje se mění v závislosti na širokém spektru faktorů.
Letecká doprava
Některé reprezentativní údaje o emisích CO2 jsou uvedeny v průzkumu LIPASTO z roku 2008 o průměrných přímých emisích (bez radiačního působení ve vysokých nadmořských výškách) dopravních prostředků ve Finsku vyjádřených jako CO2 na osobu:[16]
Krátké lety (méně než 463 km): 257 g/km
Dlouhé lety: 113 g/km
Velké letadlo Airbus A380 mělo mít emise pouze 75 g/km na pasažéra,[17] ovšem roku 2019 bylo oznámeno ukončení výroby.
Evropská agentura pro bezpečnost letectví, Evropská agentura pro životní prostředí a EUROCONTROL v roce 2019 uvedly, že průměrné emise roku 2017 v Evropě byly 99 g/km (163 miliónů tun celkem, 1643 miliard pasažér-kilometrů).[18]
Sdružení pro přepravu chemických látek v Evropě (ECTA) uvádí, že největší emise pro dopravu jedné tuny způsobuje letecká doprava (602 g/km) a dále pak silniční doprava (62 g/km).[19]
Silniční doprava
Evropská agentura pro životní prostředí stanovila, že v roce 2011 byla pro veškerou silniční dopravu v Evropě průměrná hodnota emisí CO2 na přepravovanou osobu 109 g/km.[20] V roce 2017 však měla nově prodaná osobní auta průměrně emise 119 g/km.[21] Pokud jsou navíc elektromobily napájené z výrobního energetického mixu Německa, tak mají vyšší emise, než neúspornější auta se spalovacím motorem mimo jiné i kvůli tomu, že emise na výrobu elektromobilu jsou větší než na výrobu auta se spalovacím motorem.[22] Výroba baterie totiž vytváří nepřímé emise. Výroba baterie například s kapacitou 100 kWh produkuje 15 až 20 tun CO2.[23] Podle Sdružení Německých dopravních podniků (VDV) jsou emise z přepravy pasažéra autobusovou dopravou přibližně 10 g/km v dopravní špičce a 50 g/km průměrně.[24]
Různé vědecké studie odhadují emise spojené s jedním kilometrem silnic na 1 až 1000 tun CO2 za rok (přepočteno podle odhadované životnosti).[25] Světová banka uvádí, že podle typu silnice jsou emise spojené s výstavbou jednoho kilometru 90 až 3234 tun CO2.[26]
Železniční doprava
Železniční doprava podle Mezinárodní železniční unie vytváří emise 50 až 300 tun CO2 na kilometr infrastruktury za rok.[27] Dále uvádí, že přeprava člověka nebo tuny materiálu způsobuje emise 10 až 25 g/km.
Námořní doprava
Průměrná emise CO2 na dopravu jedné osoby trajektem se odhaduje na zhruba 120 g/km.[28] Odhaduje se, že lodní doprava 1 tuny emituje 12 g/km při dopravě mělkým mořem, 8 g/km kontejnerová doprava přes hluboké moře a 5 g/km doprava tankery.[29]
Uhlíkové stopy výrobků
Roku 2017 v EU byly emise CO2 průměrně rovny 7,3 tuny na osobu za rok, z čehož 1,7 tuny byly emise domácností a 1,3 tuny emise způsobené exportem.[30]
Užití jistého materiálu je zatíženo emisemi. Podle vládních tabulek z roku 2018 pro Velkou Británii[31] jsou některé údaje (faktory) udané v kg CO2 na kilogram materiálu pro daná použití následující. Ve výrobě má (nový) asfalt 0,04, beton 0,13, dřevo 0,4, papír 0,9, izolace 1,8, plasty 3,1 či kovy 4,3. Z hlediska uložení odpadu je pak faktor uhlíkové stopy skládkováním (bez recyklace) následující: asfalt 0,001, plasty 0,009, oblečení 0,4, organický odpad 0,6, dřevo 0,8 a papír 1. Například mikrotenový sáček o hmotnosti 1 g má tedy emise přibližně 0,003 kg CO2, což jsou zanedbatelné emise vůči emisím, které byly vyprodukovány u výrobků do něj ukládaných.
Několik organizací nabízí kalkulačky stop pro veřejné a firemní užití[32] a několik organizací počítá uhlíkové stopy výrobků.[33] Agentura pro ochranu životního prostředí Spojených států amerických se zabývá papírem, plasty (cukrovinkami), sklem, plechovkami, počítači, koberci a pneumatikami.
V březnu 2007 zavedla britská společnost Carbon Trust ve spolupráci s výrobci standard Carbon Trust Carbon. K září 2019 změřil a certifikoval 28 000 produktů.[34]
Vyhodnocení obalů některých produktů je důležité pro určení jejich uhlíkové stopy.[35] Klíčovou cestou k určení uhlíkové stopy je podívat se na materiály použité k výrobě položky. Například, nápojový karton z džusu je vyroben z aseptické krabice, plechovka je vyrobena z hliníku a některé lahve jsou vyrobeny ze skla nebo plastu. Čím větší je velikost, tím větší je stopa.
Jídlo
Nízkouhlíková strava je životní styl. Ve studii z roku 2014 byly zjišťovány skutečné diety britských lidí a odhadnuty jejich uhlíkové stopy.[36] Průměrné emise ekvivalentu CO2 za den byly:
- 7,19 kg u lidí s vysokou konzumací masa
- 4,67 kg u lidí s nízkou konzumací masa
- 3,91 kg u lidí, kteří konzumují z masa pouze ryby
- 3,81 kg pro vegetariány
- 2,89 kg pro vegany
Ve vyspělých zemích se emise spojené s jídlem (včetně ztrát) pohybují přibližně v rozmezí 5 až 9 kg na osobu za den.[37] Potravinový odpad v Severní Americe tvořil roku 2011 celkem 860 kg emisí na osobu, což je přibližně čtyřikrát více než byl průměr pro Subsaharskou Afriku.[38]
Textil
Emise oděvního průmyslu tvoří přibližně 5 % z celkových emisí, což je více než letecká a námořní doprava dohromady.[39] Přesná uhlíková stopa různých textilií se značně liší podle širokého spektra faktorů. Studie textilní výroby v Evropě naznačují následující stopy emisí ekvivalentu oxidu uhličitého na kilogram textilu v místě nákupu spotřebitelem:[40]
- Bavlna: 8 kg
- Nylon: 5,43 kg
- PET (například syntetické rouno): 5,55 kg
- Vlna: 5,48 kg
S ohledem na trvanlivost a energii potřebnou k praní a sušení textilních výrobků mají syntetické tkaniny obecně podstatně nižší uhlíkovou stopu než přírodní vlákno.[40]
Úrovně uhlíkové stopy
Uhlíkovou stopu můžeme měřit na různých úrovních – úroveň města, podniku, jednotlivce, produktu, atd.
Městská úroveň
Všechny uvolněné emise spojené s daným městem (domácnosti, podniky, továrny, atd.). Nezáleží na místě, kde emise vznikly (elektřina může být vyrobena daleko za hranicemi, ale uhlíková stopa je počítána městu).
Podniková úroveň
Patří sem všechny uvolněné emise spadající do fungování podniku. V současnosti se pro výpočet podnikové uhlíkové stopy používá Protokol o skleníkových plynech (GHG Protocol), který dělí uhlíkovou stopu na tři kategorie: emise kategorie 1 (Scope 1), emise kategorie 2 (Scope 2) a emise kategorie 3 (Scope 3).
Emise kategorie 1 (používá se anglický pojem Scope 1) (přímé emise) – emise, které podnik přímo kontroluje. Např.: emise z kotlů, z aut vlastněných podnikem.
Emise kategorie 2 (Scope 2) (nepřímé z energie) – emise spojené se spotřebou nakupované energie, které nevznikají přímo v podniku, ale jsou důsledkem jeho aktivity.
Emise kategorie 3 (Scope 3) (další nepřímé) – emise, které vznikají jako následek aktivit podniku, které vnikají ze zdrojů nekontrolovaných daným podnikem a nespadají do Scope 2. Např.: služební cesty prostředkem, který podnik nevlastní, ukládání odpadu na skládku.
Produktová úroveň
Všechny uvolněné emise vzniklé během celého životního cyklu výrobku.
Úroveň jednotlivce
Zahrnuje emise spojené s životem každého člověka. Hrubý odhad uhlíkové stopy jednotlivce nabízejí různé internetové kalkulačky.[2] Průměrná uhlíková stopa člověka stále roste. V 19. století zanechávali uhlíkovou stopu hlavně lidé z Velké Británie (až 11 tun na obyvatele, přičemž za svět byly emise pod 1,2 tuny na obyvatele), zatímco ve 20. století hlavně v USA (až 22 tun na obyvatele, kdežto světově průměrné byly pod 4,9 tuny).[42]
Uhlíková neutralita a uhlíková kompenzace
Uhlíková neutralita znamená, že uhlíková stopa produktu/města/jednotlivce/produktu je rovna nule. Při extrémně malých emisích (díky nízké spotřebě opřené o nefosilní zdroje) k ní jde v omezeném měřítku dojít kompenzačními prostředky. Těmi mohou být výsadba stromů nebo koupě tzv. uhlíkové kompenzace (offsetů), což jsou finanční nástroje, které zaručují odčerpání vyprodukovaných emisí (výsadba stromů, odčerpání CO2 do podzemí). Výsadba stromů je totiž nejefektivnějším způsobem.[43] Uhlíkové reparace, tedy zpětné náhrady škod historicky vypuštěnými emisemi, jsou pro vyspělé zeme jako USA nepřijatelné.[44] Do roku 2050 plánuje být neutrální Evropská unie, ale například i Praha.[45] Pro globální uhlíkovou neutralitu ale nemusejí stačit světové zásoby některých materiálů.[46][47]
Výpočet uhlíkové stopy
Uhlíková stopa se udává v gramech, kilogramech nebo tunách CO2.
Pro orientační odhad pro jednotlivce je nejjednodušší použít jednu z mnoha internetových kalkulaček.
Výpočty dalších úrovní uhlíkové stopy jsou složitější.
Uhlíková stopa města
je rozdělena do sektorů a stanovuje se pro každý sektor zvlášť.
Sektory:
- obec, úřad, zařízení provozovaná obcí,
- domácnosti,
- podniky a služby,
- ostatní.
Do každého sektoru spadají složky jako energie, doprava, odpady a odpadní vody, využití území, zemědělství.
Kritika
Snižování emisí a tak uhlíkové stopy se setkává i s kritikou. Cíle snižování jsou také často v rozporu s dalšími cíli ochrany krajiny a životního prostředí.[48] Bude třeba také zajistit udržitelné dodávky minerálů a kovů.[49] Například biopaliva spíše způsobují společnosti problémy.[50] Metaanalýza ukázala, že nejsou propagovány nejúčinnější způsoby (například snižování počtu dětí k redukci přelidnění), ale spíše neefektivní způsoby investování (výměna žárovek za úsporné).[51] Malá rychlá opatření pak demotivují občany k podpoře podstatných dlouhodobých opatření.[52]
Reference
- ↑ BEDNAŘÍKOVÁ, Lucie. Agrolesnictví v ČR. České Budějovice, 2017. 54 s. bakalářská práce. Jihočeská univerzita, Zemědělská fakulta. Vedoucí práce Ing. Monika Koupilová Ph.D.. s. 14. Dostupné online.
- ↑ a b LUPAČ, Miroslav; NOVÁK, Josef; TŘEBICKÝ, Viktor. Uhlíková stopa města : metodika pro stanovení místního příspěvku ke klimatické změně. Praha: Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj 38 s. Dostupné online. ISBN 978-80-87549-05-6.
- ↑ US EPA, OAR. Global Greenhouse Gas Emissions Data. US EPA [online]. 2016-01-12 [cit. 2020-01-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 100% renewables doesn't equal zero-carbon energy, and the difference is growing. techxplore.com [online]. [cit. 2020-01-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Life Cycle Assessment Harmonization | Energy Analysis | NREL. www.nrel.gov [online]. [cit. 2019-09-05]. Dostupné online.
- ↑ http://quantumascz.hebe.one.cz/file/solarni-soustavy.pdf
- ↑ Electricity Map: Live CO2 emissions of the European electricity consumption. www.buildup.eu [online]. 2017-01-17 [cit. 2020-01-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Nitrous oxide emissions from rice farms are a cause for concern for global climate. Environmental Defense Fund [online]. [cit. 2020-01-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ US EPA, OAR. Sources of Greenhouse Gas Emissions. US EPA [online]. 2015-12-29 [cit. 2020-01-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ US EPA, OAR. Sources of Greenhouse Gas Emissions. US EPA [online]. 2015-12-29 [cit. 2020-01-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Visit the World's Only Carbon-Negative Country. Travel [online]. 2017-10-17 [cit. 2020-01-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ATON,CLIMATEWIRE, Adam. Surprisingly, Tropical Forests Are Not a Carbon Sink. Scientific American [online]. [cit. 2020-01-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BERNAL, Blanca; MURRAY, Lara T.; PEARSON, Timothy R. H. Global carbon dioxide removal rates from forest landscape restoration activities. Carbon Balance and Management. 2018-11-20, roč. 13, čís. 1, s. 22. Dostupné online [cit. 2020-01-06]. ISSN 1750-0680. DOI 10.1186/s13021-018-0110-8. PMID 30460418.
- ↑ DALEY, Jason. The EPA Declared That Burning Wood Is Carbon Neutral. It's Actually a Lot More Complicated. Smithsonian Magazine [online]. [cit. 2020-01-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Greenhouse gas emissions from transport in Europe. European Environment Agency [online]. [cit. 2020-01-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ lipasto.vtt.fi [online]. [cit. 2020-01-06]. Dostupné online.
- ↑ NASTU, Paul. Environment + Energy Leader [online]. 2007-11-01 [cit. 2020-01-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ https://www.easa.europa.eu/eaer/system/files/usr_uploaded/219473_EASA_EAER_2019_WEB_LOW-RES.pdf - European Aviation Environmental Report 2019
- ↑ https://www.ecta.com/resources/Documents/Best%20Practices%20Guidelines/guideline_for_measuring_and_managing_co2.pdf - Guidelines for Measuring and Managing CO2 Emission from Freight Transport Operations
- ↑ Energy efficiency and specific CO2 emissions. European Environment Agency [online]. [cit. 2020-01-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ https://www.theicct.org/sites/default/files/publications/EU_manufacturers_performance_CO2_20180712.pdf - CO2 emissions from new passenger cars in the EU: Car manufacturers’ performance in 2017
- ↑ Effects of battery manufacturing on electric vehicle life-cycle greenhouse gas emissions | International Council on Clean Transportation. theicct.org [online]. [cit. 2020-01-06]. Dostupné online.
- ↑ New report highlights climate footprint of electric car battery production. www.ivl.se [online]. [cit. 2020-01-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ https://ec.europa.eu/clima/sites/clima/files/docs/0012/registered/uitp_a_comprehensive_approach_en.pdf - A comprehensive approach for bus systems and CO2 emission reduction
- ↑ http://www.aaqr.org/files/article/345/6_AAQR-15-05-OA-0313_61-68.pdf - A Holistic Approach for Estimating Carbon Emissions of Road and Rail Transport Systems
- ↑ http://siteresources.worldbank.org/INTEAPASTAE/Resources/GHG-ExecSummary.pdf -
- ↑ https://uic.org/IMG/pdf/carbon_footprint_of_railway_infrastructure.pdf - Carbon footprint of railway infrastructure - UIC
- ↑ "SOx and CO2 Emissions once again Hot Topic at Ferry Shipping Conference"
- ↑ https://www.ecta.com/resources/Documents/Best%20Practices%20Guidelines/guideline_for_measuring_and_managing_co2.pdf - Guidelines for Measuring and Managing CO2 Emission from Freight Transport Operations
- ↑ https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/pdfscache/10389.pdf - Greenhouse gas emission statistics - carbon footprints
- ↑ https://www.carbonfootprint.com/docs/2018_conversion_factors_2018_-_full_set__for_advanced_users__v01-00.xls - UK Government GHG Conversion Factors for Company Reporting
- ↑ List of carbon accounting software
- ↑ "CO2 Released when Making & Using Products"
- ↑ Footprinting: Carbon, Water & Waste Reduction | Carbon Trust. www.carbontrust.com [online]. [cit. 2020-01-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PASQUALINO, Jorgelina; MENESES, Montse; CASTELLS, Francesc. The carbon footprint and energy consumption of beverage packaging selection and disposal. Journal of Food Engineering. 2011-04-01, roč. 103, čís. 4, s. 357–365. Dostupné online [cit. 2020-01-06]. ISSN 0260-8774. DOI 10.1016/j.jfoodeng.2010.11.005.
- ↑ SCARBOROUGH, Peter; APPLEBY, Paul N.; MIZDRAK, Anja. Dietary greenhouse gas emissions of meat-eaters, fish-eaters, vegetarians and vegans in the UK. Climatic Change. 2014-07-01, roč. 125, čís. 2, s. 179–192. Dostupné online [cit. 2018-02-09]. ISSN 0165-0009. DOI 10.1007/s10584-014-1169-1. (anglicky)
- ↑ HELLER, Martin C; WILLITS-SMITH, Amelia; MEYER, Robert. Greenhouse gas emissions and energy use associated with production of individual self-selected US diets. Environmental Research Letters. 2018-4, roč. 13, čís. 4. PMID: 29853988 PMCID: PMC5964346. Dostupné online [cit. 2020-01-06]. ISSN 1748-9326. DOI 10.1088/1748-9326/aab0ac. PMID 29853988.
- ↑ http://www.fao.org/fileadmin/templates/nr/sustainability_pathways/docs/FWF_and_climate_change.pdf -
- ↑ The price of fast fashion. Nature Climate Change. 2018-01, roč. 8, čís. 1, s. 1–1. Dostupné online [cit. 2020-01-06]. ISSN 1758-6798. DOI 10.1038/s41558-017-0058-9. (anglicky)
- ↑ a b BERNERS-LEE, Mike. How Bad Are Bananas?: The carbon footprint of everything. [s.l.]: Profile Books 257 s. Dostupné online. ISBN 978-1-84765-182-2. (anglicky) Google-Books-ID: zs13m5JquBwC.
- ↑ WYNES, Seth; NICHOLAS, Kimberly A. The climate mitigation gap: education and government recommendations miss the most effective individual actions. Environmental Research Letters. 2017-07-01, roč. 12, čís. 7, s. 074024. Dostupné online [cit. 2020-01-06]. ISSN 1748-9326. DOI 10.1088/1748-9326/aa7541. (anglicky)
- ↑ CO₂ emissions per capita. Our World in Data [online]. [cit. 2020-01-06]. Dostupné online.
- ↑ Best way to fight climate change? Plant a trillion trees. phys.org [online]. [cit. 2020-01-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WALSH, Bryan. COP15: Climate-Change Conference. Time. 2009-12-10. Dostupné online [cit. 2020-01-06]. ISSN 0040-781X. (anglicky)
- ↑ Radní Prahy schválili závazek do roku 2030 snížit CO2 o 45 procent - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. [cit. 2020-01-06]. Dostupné online.
- ↑ Scenario 2050: Lithium and cobalt might not suffice: With the increased significance of lithium-ion batteries, the pressure on the availability of relevant ressources rises. ScienceDaily [online]. [cit. 2020-01-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Opinion: The ‘green new deal’ supported by Ocasio-Cortez and Corbyn is just a new form of colonialism. The Independent [online]. 2019-05-04 [cit. 2020-01-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Kerles: Zabij ptáka, zachráníš svět. Němci kvůli větrným elektrárnám plundrují přírodu. Info.cz [online]. [cit. 2020-01-06]. Dostupné online.
- ↑ Sustainable supply of minerals and metals key to a low-carbon energy future. phys.org [online]. [cit. 2020-01-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ OSEL.CZ. www.osel.cz [online]. [cit. 2020-01-06]. Dostupné online.
- ↑ The most effective individual steps to tackle climate change aren't being discussed. phys.org [online]. [cit. 2020-01-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Green energy nudges come with a hidden cost. phys.org [online]. [cit. 2020-01-06]. Dostupné online. (anglicky)