Žralok tygří: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Popis: úpr popisu obr
→‎Popis: popis v zásadě hotovo
značky: možné subjektivní formulace editace z Vizuálního editoru
Řádek 30: Řádek 30:
== Popis ==
== Popis ==
[[Soubor:Tiger shark, Hawaii Aii.jpg|vlevo|náhled|4,3 metru dlouhý kus ulovený při pobřeží Havajských ostrovů zřejmě roku 1966.]]
[[Soubor:Tiger shark, Hawaii Aii.jpg|vlevo|náhled|4,3 metru dlouhý kus ulovený při pobřeží Havajských ostrovů zřejmě roku 1966.]]
Žralok tygří je především v přední části těla mohutně stavěná paryba s velkou zploštělou hlavou a obrovskými čelistmi. Ocasní partie je poměrně štíhlá a zakončená velkou ocasní ploutví, která má spíše horizontální než vertikální polohu a jejíž horní část je podstatně delší než spodní. Zbarvení je charakteristicky šedé či šedomodré doplněné o tmavší příčné proužky připomínající tygří kresbu.<ref name=":2" /> Podobnost vzorování kůže s tygrem ostatně stojí za druhovým jménem žraloka používaným ve většině jazyků. Spodní část těla je světlá.
Žralok tygří je především v přední části těla mohutně stavěná paryba s velkou zploštělou hlavou a obrovskými čelistmi. Ocasní partie je poměrně štíhlá a zakončená velkou ploutví, která má spíše horizontální než vertikální polohu a jejíž horní část je podstatně delší než spodní. Relativní velikost ocasní ploutve se mění s věkem - čím je žralok starší, tím je ploutev symetričtější. Podobně se s růstem proměňuje i hlava, která se postupně stává širší a zploštělejší. Důvodem pro obě tyto vývojové adaptace může být potřeba dálkové migrace a změna ve složení kořisti.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Fu|jméno=Amy L.|příjmení2=Hammerschlag|jméno2=Neil|příjmení3=Lauder|jméno3=George V.|titul=Ontogeny of head and caudal fin shape of an apex marine predator: The tiger shark (Galeocerdo cuvier)|periodikum=Journal of Morphology|datum=2016-05-01|ročník=277|číslo=5|strany=556–564|issn=1097-4687|doi=10.1002/jmor.20515|jazyk=en|url=http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/jmor.20515/abstract|datum přístupu=2016-05-01}}</ref> Zbarvení je charakteristicky šedé či šedomodré doplněné o tmavší příčné proužky připomínající tygří kresbu.<ref name=":2" /> Podobnost vzorování kůže s tygrem ostatně stojí za druhovým jménem žraloka používaným ve většině jazyků. Tmavé pruhování je výraznější u mladých jedinců, se vzrůstajícím věkem bledne.<ref name=":2" /><ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=Campana|jméno=Steven|titul=Tiger shark|url=http://www.bio.gc.ca/sharks/maritime/galeocerdocuvier-en.php|vydavatel=Bedford Institute of Oceanography|datum přístupu=2016-05-01|jazyk=en}}</ref> Spodní část těla je světlá.


=== Rozměry ===
=== Rozměry ===
Žralok tygří dorůstá délky přes 3,25 metru a váhy 385 a více kg.<ref name=":0" /><ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=Draper|jméno=Kyah|titul=Galeocerdo cuvier: Leopard shark (Also: Tiger Shark)|url=http://animaldiversity.org/accounts/Galeocerdo_cuvier/|vydavatel=Animal Diversity Web|datum přístupu=2016-04-30}}</ref> Běžně může velikost přesáhnout 4 metry,<ref name=":1">{{Citace periodika|příjmení=Meyer|jméno=Carl G.|příjmení2=O'Malley|jméno2=Joseph M.|příjmení3=Papastamatiou|jméno3=Yannis P.|titul=Growth and Maximum Size of Tiger Sharks ( Galeocerdo cuvier ) in Hawaii|periodikum=PLOS ONE|datum=2014-01-08|ročník=9|číslo=1|strany=e84799|issn=1932-6203|pmid=24416287|doi=10.1371/journal.pone.0084799|url=http://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0084799|datum přístupu=2016-04-30}}</ref> jedinci delší než 4,5 metru jsou ale velmi vzácní.<ref name=":2" /><ref name=":1" /> Největší kusy dosahují délky okolo 5,5 metru a hmotnosti přes 900 kg.<ref name=":2" /><ref name=":0" /> Absolutním rekordmanem je žralok dlouhý 7,4 (7,5) metru s hmotností 3110 kg ulovený v roce 1957 v u pobřeží Indočíny, jehož rozměry však nejsou považovány za dostatečně ověřené.<ref name=":2" /><ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Tiger shark (Galeocerdo cuvier)|url=http://www.arkive.org/tiger-shark/galeocerdo-cuvier/|vydavatel=ARKive|datum přístupu=2016-04-30|jazyk=en-GB}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Galeocerdo cuvier (Péron & Lesueur, 1822): Tiger shark|url=http://www.fishbase.se/summary/886|vydavatel=FishBase|datum přístupu=2016-04-30}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Galeocerdo cuvier: Tiger Shark|url=http://eol.org/pages/206683/details|vydavatel=Encyclopedia of Life|datum přístupu=2016-04-30}}</ref> Údajně byl chycen i kus měřící 9,1 metru, ale tento rekord je považován za značně nepravděpodobný.<ref name=":2" />
Žralok tygří dorůstá délky přes 3,25 metru a váhy 385 a více kg.<ref name=":0" /><ref name=":3">{{Citace elektronické monografie|příjmení=Draper|jméno=Kyah|titul=Galeocerdo cuvier: Leopard shark (Also: Tiger Shark)|url=http://animaldiversity.org/accounts/Galeocerdo_cuvier/|vydavatel=Animal Diversity Web|datum přístupu=2016-04-30}}</ref> Běžně může velikost přesáhnout 4 metry,<ref name=":1">{{Citace periodika|příjmení=Meyer|jméno=Carl G.|příjmení2=O'Malley|jméno2=Joseph M.|příjmení3=Papastamatiou|jméno3=Yannis P.|titul=Growth and Maximum Size of Tiger Sharks ( Galeocerdo cuvier ) in Hawaii|periodikum=PLOS ONE|datum=2014-01-08|ročník=9|číslo=1|strany=e84799|issn=1932-6203|pmid=24416287|doi=10.1371/journal.pone.0084799|url=http://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0084799|datum přístupu=2016-04-30}}</ref> jedinci delší než 4,5 metru jsou ale velmi vzácní.<ref name=":2" /><ref name=":1" /> Největší kusy dosahují délky okolo 5,5 metru a hmotnosti přes 900 kg.<ref name=":2" /><ref name=":0" /> Absolutním rekordmanem je žralok dlouhý 7,4 (7,5) metru s hmotností 3110 kg ulovený v roce 1957 v u pobřeží Indočíny, jehož rozměry však nejsou považovány za dostatečně ověřené.<ref name=":2" /><ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Tiger shark (Galeocerdo cuvier)|url=http://www.arkive.org/tiger-shark/galeocerdo-cuvier/|vydavatel=ARKive|datum přístupu=2016-04-30|jazyk=en-GB}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Galeocerdo cuvier (Péron & Lesueur, 1822): Tiger shark|url=http://www.fishbase.se/summary/886|vydavatel=FishBase|datum přístupu=2016-04-30}}</ref><ref name=":4">{{Citace elektronické monografie|titul=Galeocerdo cuvier: Tiger Shark|url=http://eol.org/pages/206683/details|vydavatel=Encyclopedia of Life|datum přístupu=2016-04-30}}</ref> Údajně byl chycen i kus měřící 9,1 metru, ale tento rekord je považován za značně nepravděpodobný.<ref name=":2" /><ref name=":4" />


Z dravých ozubených žraloků dosahuje větších velikostí pravidelně jen [[žralok bílý]] (''Carcharodon carcharias''), jehož průměrná délka se pohybuje v rozmezí 4-5,4 metru. [[Žralok malohlavý]] (''Somniosus microcephalus''), [[žralok velkoústý]] (''Megachasma pelagios''), [[žralok šedý]] (''Hexanchus griseus'') a [[světloun pacifický]] (''Somniosus pacificus'') mohou zřejmě dosahovat podobných rozměrů jako žralok tygří, ale celkově jsou velmi málo prozkoumáni a není zatím možno jejich rozměry statisticky věrohodně vyhodnotit. [[Kladivoun velký]] (''Sphyrna mokarran'') někdy svou délkou (až 6,1 m) přesahuje běžně se vyskytující tygří žraloky, ale je podstatně lehčí - nejtěžší zaznamenaný kus vážil 580 kg a jednalo se o březí samici naplněnou 55 mláďaty.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Discovery Channel :: News - Earth: Record Hammerhead Pregnant With 55 Pups|url=https://web.archive.org/web/20110622001318/http://dsc.discovery.com/news/2006/07/24/hammerhead_ani.html?category=earth&guid=20060724100030|datum vydání=2011-06-22|datum přístupu=2016-04-30}}</ref>
Z dravých ozubených žraloků dosahuje větších velikostí pravidelně jen [[žralok bílý]] (''Carcharodon carcharias''), jehož průměrná délka se pohybuje v rozmezí 4-5,4 metru. [[Žralok malohlavý]] (''Somniosus microcephalus''), [[žralok velkoústý]] (''Megachasma pelagios''), [[žralok šedý]] (''Hexanchus griseus'') a [[světloun pacifický]] (''Somniosus pacificus'') mohou zřejmě dosahovat podobných rozměrů jako žralok tygří, ale celkově jsou velmi málo prozkoumáni a není zatím možno jejich rozměry statisticky věrohodně vyhodnotit. [[Kladivoun velký]] (''Sphyrna mokarran'') někdy svou délkou (až 6,1 m) přesahuje běžně se vyskytující tygří žraloky, ale je podstatně lehčí - nejtěžší zaznamenaný kus vážil 580 kg a jednalo se o březí samici naplněnou 55 mláďaty.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Discovery Channel :: News - Earth: Record Hammerhead Pregnant With 55 Pups|url=https://web.archive.org/web/20110622001318/http://dsc.discovery.com/news/2006/07/24/hammerhead_ani.html?category=earth&guid=20060724100030|datum vydání=2011-06-22|datum přístupu=2016-04-30}}</ref>
Řádek 40: Řádek 40:
=== Zuby, čelisti ===
=== Zuby, čelisti ===
Zuby žraloka tygřího mají tvar zalomených trojúhelníků a jsou specializovány na prořezávání tuhých látek, například krunýřů želv. Okraje mají výrazné vroubkování. Jak u většiny ostatních žraloků bývají vypadlé zuby pravidelně obnovovány a tento proces probíhá po celý život.<ref name=":2" />
Zuby žraloka tygřího mají tvar zalomených trojúhelníků a jsou specializovány na prořezávání tuhých látek, například krunýřů želv. Okraje mají výrazné vroubkování. Jak u většiny ostatních žraloků bývají vypadlé zuby pravidelně obnovovány a tento proces probíhá po celý život.<ref name=":2" />

=== Smysly, výkony ===
Čumák žraloka tygřího obsahuje orgán zvaný Lorenziniho ampule, které mu umožňují detekovat i velmi slabé elektrické pole produkované svalovou činností živých organismů, a pomáhají žralokovi v lovu. V jeho těle se nachází i laterální linie, která zaznamenává vibrace procházející vodou. Oba tyto smysly umožňují žralokovi lovit za snížené nebo nulové viditelnosti. Vynikající je i jejich čich, jímž dokáží rozeznat přítomnost krve ve vodě.<ref name=":3" /><ref>{{Citace monografie|příjmení=Bell|jméno=Samantha|titul=Tiger Sharks|url=https://books.google.com/books?id=iFa8BgAAQBAJ|vydavatel=Cherry Lake|počet stran=36|isbn=9781624314483|jazyk=en}}</ref> Reflexní vrstva zvaná [[Tapetum lucidum|''tapetum lucidum'']] umístěná na sítnici oka výrazně zlepšuje vidění za šera.

Mnohdy to vypadá, že se žralok tygří umí pohybovat jen pomalu a líně, ale pokud je to potřeba, dokáže výrazně zrychlit a plavat velmi hbitě.<ref name=":3" /><ref>{{Citace periodika|příjmení=Heithaus|jméno=Michael R.|titul=The Biology of Tiger Sharks, Galeocerdo Cuvier, in Shark Bay, Western Australia: Sex Ratio, Size Distribution, Diet, and Seasonal Changes in Catch Rates|periodikum=Environmental Biology of Fishes|datum=2001-05-01|ročník=61|číslo=1|strany=25–36|issn=0378-1909|doi=10.1023/A:1011021210685|jazyk=en|url=http://link.springer.com/article/10.1023/A%3A1011021210685|datum přístupu=2016-05-01}}</ref>


== Odkazy ==
== Odkazy ==

Verze z 1. 5. 2016, 10:16

Jak číst taxoboxŽralok tygří
alternativní popis obrázku chybí
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
téměř ohrožený
téměř ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaparyby (Chondrichthyes)
Nadřádpříčnoústí (Elasmobranchii)
Řádžralouni (Carchahiniformes)
Čeleďmodrounovití (Carcharhinidae)
Rodžralok (Carcharhinus)
Binomické jméno
Galeocerdo cuvier
Péron a Lesueur; 1822
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žralok tygří (někdy též žralok tygrovaný) (Galeocerdo cuvier) je velký žralok z čeledi modrounovití. Vyskytuje se v mořích a oceánech subtropického a tropického pásu. V průměru dosahuje délky od 3,25 m po 4,5 m, výjimečně i přes 5 metrů. Jeho váha činí obvykle 385 až 635 kg, vzácně i přes 900 kg. Jeho dietní návyky jsou zřejmě nejméně specializované ze všech žraloků[2] - napadá ryby mnoha druhů, žraloky, rejnoky, ptáky, hlavonožce, korýše, medúzy, plazy, ploutvonožce a kytovce různých velikostí včetně velryb. Loví i želvy, a to ve větším množství než jiní žraloci. Často hoduje na mršinách. Někdy je nazýván „mořskou popelnicí“, protože sežere i takové věci, jako jsou automobilové značky, kanystry na benzin, různé plechovky a kusy plastů. Přes den se pohybuje převážně na otevřeném moři, v noci při pobřeží. V zimě zůstává v teplých mořích při rovníku a potravu si hledá u korálových útesů v Tichém i Indickém oceánu nebo v Karibiku. Dokáže migrovat na velké vzdálenosti. Žije většinou o samotě, ale více jedinců se může shromáždit na jednom místě kvůli potravě. Má charakteristickou velkou tlamu na spodní straně těla a masivní čelisti, které jsou vybaveny velkým počtem nožovitých zubů ve tvaru trojúhelníku s pilovitými okraji. Vyniká dobře vyvinutým zrakem, při lovu se však spoléhá především na jiné smysly jako je čich či Lorenziniho ampule, proto může velmi dobře lovit ve tmě nebo ve zkalené vodě. Než kořist usmrtí, chvíli okolo ní krouží.

Ve vztahu k člověku je považován za jednoho z nejagresivnější žraloků, podle statistik International Shark Attack File (ISAF) má na svědomí asi 19 % všech fatálních útoků na člověka, což je více než kterýkoliv jiný druh žraloka kromě žraloka bílého.[3]

Jedná se o druh, který zatím nečelí akutní hrozbě vyhubení, nicméně pokračující intenzivní lov může tuto situaci změnit.[4]

Taxonomie

Žraloka tygřího poprvé popsali François Péron a Charles Lesueur v roce 1822 a přidělili mu vědecké jméno Squalus cuvier.[5][2] Později byl několikrát přejmenován (Squalus arcticus, Galeocerdo tigrinus, Galeus cepedianus atd.) Současné rodové jméno Galeocerdo je odvozeno ze starořeckého "γαλεος" (galeos) = žralok a "κερδω" (kerdo) = liška.[5]

Žralok tygří patří do řádu žralouni, což je druhově nejbohatší žraločí řád. Tito žraloci se vyznačují tím, že mají mžurku, dvě hřbetní ploutve, řitní ploutve a pět žaberních rýh. Dále náleží do čeledi modrounovití (tzv. requiem sharks), kde tvoří monotypický rod Galeocerdo.[6] Česky se někdy nazývá žralok tygrovaný nebo zcela nelogicky žralok polární či severní.[7]

Popis

4,3 metru dlouhý kus ulovený při pobřeží Havajských ostrovů zřejmě roku 1966.

Žralok tygří je především v přední části těla mohutně stavěná paryba s velkou zploštělou hlavou a obrovskými čelistmi. Ocasní partie je poměrně štíhlá a zakončená velkou ploutví, která má spíše horizontální než vertikální polohu a jejíž horní část je podstatně delší než spodní. Relativní velikost ocasní ploutve se mění s věkem - čím je žralok starší, tím je ploutev symetričtější. Podobně se s růstem proměňuje i hlava, která se postupně stává širší a zploštělejší. Důvodem pro obě tyto vývojové adaptace může být potřeba dálkové migrace a změna ve složení kořisti.[8] Zbarvení je charakteristicky šedé či šedomodré doplněné o tmavší příčné proužky připomínající tygří kresbu.[2] Podobnost vzorování kůže s tygrem ostatně stojí za druhovým jménem žraloka používaným ve většině jazyků. Tmavé pruhování je výraznější u mladých jedinců, se vzrůstajícím věkem bledne.[2][9] Spodní část těla je světlá.

Rozměry

Žralok tygří dorůstá délky přes 3,25 metru a váhy 385 a více kg.[5][10] Běžně může velikost přesáhnout 4 metry,[11] jedinci delší než 4,5 metru jsou ale velmi vzácní.[2][11] Největší kusy dosahují délky okolo 5,5 metru a hmotnosti přes 900 kg.[2][5] Absolutním rekordmanem je žralok dlouhý 7,4 (7,5) metru s hmotností 3110 kg ulovený v roce 1957 v u pobřeží Indočíny, jehož rozměry však nejsou považovány za dostatečně ověřené.[2][12][13][14] Údajně byl chycen i kus měřící 9,1 metru, ale tento rekord je považován za značně nepravděpodobný.[2][14]

Z dravých ozubených žraloků dosahuje větších velikostí pravidelně jen žralok bílý (Carcharodon carcharias), jehož průměrná délka se pohybuje v rozmezí 4-5,4 metru. Žralok malohlavý (Somniosus microcephalus), žralok velkoústý (Megachasma pelagios), žralok šedý (Hexanchus griseus) a světloun pacifický (Somniosus pacificus) mohou zřejmě dosahovat podobných rozměrů jako žralok tygří, ale celkově jsou velmi málo prozkoumáni a není zatím možno jejich rozměry statisticky věrohodně vyhodnotit. Kladivoun velký (Sphyrna mokarran) někdy svou délkou (až 6,1 m) přesahuje běžně se vyskytující tygří žraloky, ale je podstatně lehčí - nejtěžší zaznamenaný kus vážil 580 kg a jednalo se o březí samici naplněnou 55 mláďaty.[15]

Zuby v horní čelisti žraloka tygřího

Zuby, čelisti

Zuby žraloka tygřího mají tvar zalomených trojúhelníků a jsou specializovány na prořezávání tuhých látek, například krunýřů želv. Okraje mají výrazné vroubkování. Jak u většiny ostatních žraloků bývají vypadlé zuby pravidelně obnovovány a tento proces probíhá po celý život.[2]

Smysly, výkony

Čumák žraloka tygřího obsahuje orgán zvaný Lorenziniho ampule, které mu umožňují detekovat i velmi slabé elektrické pole produkované svalovou činností živých organismů, a pomáhají žralokovi v lovu. V jeho těle se nachází i laterální linie, která zaznamenává vibrace procházející vodou. Oba tyto smysly umožňují žralokovi lovit za snížené nebo nulové viditelnosti. Vynikající je i jejich čich, jímž dokáží rozeznat přítomnost krve ve vodě.[10][16] Reflexní vrstva zvaná tapetum lucidum umístěná na sítnici oka výrazně zlepšuje vidění za šera.

Mnohdy to vypadá, že se žralok tygří umí pohybovat jen pomalu a líně, ale pokud je to potřeba, dokáže výrazně zrychlit a plavat velmi hbitě.[10][17]

Odkazy

Reference

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
  2. a b c d e f g h i COMPAGNO, Leonard J. V. FAO SPECIES CATALOGUE Vol.4. Sharks of the world: An annotated and illustrated catalogue of shark species known to date Part 2. Carcharhiniformes [online]. Rome: www.fao.org, 1984 [cit. 2016-04-30]. S. 503-506. Dostupné online. 
  3. ISAF: Statistics on Attacking Species of Shark [online]. Florida Museum of Natural History [cit. 2016-04-28]. Dostupné online. 
  4. SIMPFENDORFER, C. Galeocerdo cuvier (Tiger shark). IUCN Red List of Threatened Species. 2009. Dostupné online [cit. 2016-04-28]. DOI 10.2305/iucn.uk.2009-2.rlts.t39378a10220026.en. 
  5. a b c d KNICKLE, Craig. Galeocerdo cuvier: Tiger Shark [online]. www.flmnh.ufl.edu [cit. 2016-04-29]. Dostupné online. 
  6. BIOLIB. žralok tygří [online]. www.biolib.cz [cit. 2016-04-29]. Dostupné online. 
  7. KOŘÍNEK, Milan. žralok tygří, Galeocerdo cuvier [online]. www.biolib.cz [cit. 2016-04-29]. Dostupné online. 
  8. FU, Amy L.; HAMMERSCHLAG, Neil; LAUDER, George V. Ontogeny of head and caudal fin shape of an apex marine predator: The tiger shark (Galeocerdo cuvier). Journal of Morphology. 2016-05-01, roč. 277, čís. 5, s. 556–564. Dostupné online [cit. 2016-05-01]. ISSN 1097-4687. DOI 10.1002/jmor.20515. (anglicky) 
  9. CAMPANA, Steven. Tiger shark [online]. Bedford Institute of Oceanography [cit. 2016-05-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. a b c DRAPER, Kyah. Galeocerdo cuvier: Leopard shark (Also: Tiger Shark) [online]. Animal Diversity Web [cit. 2016-04-30]. Dostupné online. 
  11. a b MEYER, Carl G.; O'MALLEY, Joseph M.; PAPASTAMATIOU, Yannis P. Growth and Maximum Size of Tiger Sharks ( Galeocerdo cuvier ) in Hawaii. PLOS ONE. 2014-01-08, roč. 9, čís. 1, s. e84799. Dostupné online [cit. 2016-04-30]. ISSN 1932-6203. DOI 10.1371/journal.pone.0084799. PMID 24416287. 
  12. Tiger shark (Galeocerdo cuvier) [online]. ARKive [cit. 2016-04-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Galeocerdo cuvier (Péron & Lesueur, 1822): Tiger shark [online]. FishBase [cit. 2016-04-30]. Dostupné online. 
  14. a b Galeocerdo cuvier: Tiger Shark [online]. Encyclopedia of Life [cit. 2016-04-30]. Dostupné online. 
  15. Discovery Channel :: News - Earth: Record Hammerhead Pregnant With 55 Pups [online]. 2011-06-22 [cit. 2016-04-30]. Dostupné online. 
  16. BELL, Samantha. Tiger Sharks. [s.l.]: Cherry Lake 36 s. Dostupné online. ISBN 9781624314483. (anglicky) 
  17. HEITHAUS, Michael R. The Biology of Tiger Sharks, Galeocerdo Cuvier, in Shark Bay, Western Australia: Sex Ratio, Size Distribution, Diet, and Seasonal Changes in Catch Rates. Environmental Biology of Fishes. 2001-05-01, roč. 61, čís. 1, s. 25–36. Dostupné online [cit. 2016-05-01]. ISSN 0378-1909. DOI 10.1023/A:1011021210685. (anglicky) 

Literatura

Externí odkazy