Astma: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Xqbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
174 921 editací
m Robot: pt:Asma je na seznamu nejlepších článků; kosmetické úpravy
CFCF (diskuse | příspěvky)
68 editací
Translated from English by Pavla Dohnalova & Zbynek Taborsky at Translators Without Borders
značka: lokální interwiki
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox disease
| Name = Astma
| Image = Two Peak Flow Meters.jpg
| Alt = Two white plastic tubes with movable dials on the front
| Caption = Výdechoměry jsou používány k měření [[vrcholu výdechové průtokové rychlosti]], důležité pro sledování astmatu i jeho diagnózu.<ref name=GINA_2011_page18>{{harvnb|GINA|2011|p=18}}</ref>
| DiseasesDB = 1006
| MKN-10 = <!--{{ICD10|J|45||j|40}}--> J25, j40
| ICD9 = {{ICD9|493}}
| ICDO =
| OMIM = 600807
| MedlinePlus = 000141
| eMedicineSubj = article
| eMedicineTopic = 806890
| MeshID = D001249
| GeneReviewsID =
| GeneReviewsName =
}}

'''Astma''' (z řeckého ἅσθμα, ''ásthma'', „lapání po dechu“) je běžné [[chronický (medicína)|chronické]] zánětlivé [[onemocnění]] [[průdušky|dýchacích cest]] charakterizované různými opakujícími se symptomy, dočasným omezením průtoku vzduchu průduškami (reverzibilní bronchiální obstrukce) a [[křečemi svalstva průdušek]].<ref name=NHLBI07p11-12>{{harvnb|NHLBI Guideline|2007|pp=11–12}}</ref> Mezi běžné symptomy patří [[sípání]], [[kašel]], svírání na hrudi a [[dušnost]].<ref name=bts2009p4>{{harvnb|British Guideline|2009|p=4}}</ref>

Má se za to, že astma je způsobeno kombinací [[Genetika|genetických]] a environmentálních faktorů.<ref name=Martinez_geneenvir>{{cite journal |author=Martinez FD |title=Genes, environments, development and asthma: a reappraisal |journal=Eur Respir J |volume=29|issue=1 |pages=179–84 |year=2007 |pmid=17197483 |doi=10.1183/09031936.00087906}}</ref>Diagnóza astmatu obvykle vychází ze vzorce symptomů, reakce na léčbu v průběhu času a [[spirometrie]].<ref name=lemanske>{{cite journal |author=Lemanske RF, Busse WW|title=Asthma: clinical expression and molecular mechanisms|journal=J. Allergy Clin. Immunol. |volume=125 |issue=2 Suppl 2 |pages=S95–102 |year=2010|month=February|pmid=20176271 |pmc=2853245 |doi=10.1016/j.jaci.2009.10.047 }}</ref> Astma je klinicky klasifikováno podle četnosti symptomů, usilovného výdechového objemu za jednu vteřinu ([[FEV1]]) a [[vrcholu výdechové průtokové rychlosti]].<ref name=Yawn2008/>Klasifikováno může být rovněž jako [[Atopie|atopické]] (alergické) nebo neatopické (nealergické),<ref name=RobbinsCotran2010/> kde atopie souvisí s predispozicí k rozvinutí [[hypersenzitivity typu 1]].<ref>{{cite book | title=Stedman's Medical Dictionary | publisher=Lippincott Williams and Wilkins | edition=28 | year=2005 |isbn=0-7817-3390-1 }}</ref>

Léčba akutních symptomů je obvykle zajišťována inhalací krátkodobě působících [[agonisté beta-2 adrenoreceptorů| agonistů beta-2 receptorů]] (například [[salbutamol]]) a orálním podáváním [[kortikosteroidů]].<ref name=NHLBI07p214>{{harvnb|NHLBI Guideline|2007|p=214}}</ref> Ve velmi závažných případech může být nezbytné podání nitrožilních kortikosteroidů, [[síranu hořečnatého]] a hospitalizace pacienta.<ref name=NHLBI07p373>{{harvnb|NHLBI Guideline|2007|pp=373–375}}</ref> Symptomům lze zabránit vyhýbáním se spouštěcím faktorům, například [[alergenům]]<ref name="NHLBI07p169">{{harvnb|NHLBI Guideline|2007|pp=169–172}}</ref> a [[iritace|dráždivým látkám]], a užíváním kortikosteroidů inhalací.<ref name=GINA_2011_page71>{{harvnb|GINA|2011|p=71}}</ref> [[Dlouhodobě působící agonisté beta-adrenoceptorů|Dlouhodobě působící agonisty beta-receptorů]] (LABA) nebo [[antagonisty leukotrienových receptorů]] lze vedle inhalovaných kortikosteroidů použít v případě, že se symptomy astmatu nedaří dostat pod kontrolu.<ref name=GINA_2011_page33>{{harvnb|GINA|2011|p=33}}</ref> Počet případů astmatu od 70. let 20. století výrazně vzrostl. V roce 2011 trpělo na celém světě astmatem 235–300 miliónů osob;<ref name=WHO2011/><ref name=GINA_2011_page3/> na jeho následky zemřelo přibližně 250 000 z nich.<ref name=GINA_2011_page3>{{harvnb|GINA|2011|p=3}}</ref>

==Příznaky a symptomy==
{{listen
| filename =
Wheeze2O noise reduced.ogg | title = Sípání
| description = Sípavý zvuk sledovaný stetoskopem.
| format = [[Ogg]]
}}

Astma je charakterizováno opakujícími se epizodami [[sípání]], [[dušnosti]], svírání na hrudi a [[kašle]].<ref name=GINA2011p2>{{harvnb|GINA|2011|pp=2–5}}</ref>Při kašli může v plicích vznikat [[sputum]], které je však často obtížné vykašlat.<ref>{{cite book|last=Jindal|first=editor-in-chief SK|title=Textbook of pulmonary and critical care medicine|publisher=Jaypee Brothers Medical Publishers|location=New Delhi|isbn=978-93-5025-073-0|page=242|url=http://books.google.ca/books?id=EvGTw3wn-zEC&pg=PA242}}</ref> Během návratu do normálního stavu po záchvatu může mít sputum podobu [[hnis|hnisu]] v důsledku přítomnosti vysokého počtu bílých krvinek zvaných [[eozinofily]].<ref>{{cite book|last=George|first=Ronald B.|title=Chest medicine : essentials of pulmonary and critical care medicine|year=2005|publisher=Lippincott Williams & Wilkins|location=Philadelphia, PA|isbn=978-0-7817-5273-2|page=62|url=http://books.google.ca/books?id=ZzlX2zJMbdgC&pg=PA62|edition=5th ed.}}</ref> Symptomy jsou obvykle horší v noci a časně ráno nebo při reakci na námahu či pobyt na studeném vzduchu.<ref name=bts2009p14>{{harvnb|British Guideline|2009|p=14}}</ref> Někteří lidé s astmatem zažívají symptomy jen velmi vzácně, obvykle v reakci na spouštěcí faktory, zatímco u jiných osob mohou být symptomy velmi výrazné a přetrvávající.<ref name=GINA2011_p8-9>{{harvnb|GINA|2011|pp=8–9}}</ref>

===Související zdravotní komplikace===
U osob s astmatem se častěji vyskytuje řada dalších zdravotních komplikací, mezi které patří [[gastroezofageální refluxní choroba]] (GERD), [[rinosinusitida]] a [[obstrukční spánková apnoe]].<ref name=Boulet2009>{{cite journal |author=Boulet LP |title=Influence of comorbid conditions on asthma |journal=Eur Respir J |volume=33 |issue=4 |pages=897–906 |year=2009|month=April |pmid=19336592 |doi=10.1183/09031936.00121308 }}</ref> Běžnější jsou rovněž psychická onemocnění -<ref name=Boulay2011>{{cite journal|last=Boulet|first=LP|coauthors=Boulay, MÈ|title=Asthma-related comorbidities.|journal=Expert review of respiratory medicine|date=2011 Jun|volume=5|issue=3|pages=377–93|pmid=21702660}}</ref> [[úzkostné poruchy]] se objevují u 16–52 % a [[poruchy nálad]] u 14–41 % nemocných.<ref name=Andrew2010>{{cite book|last=editors|first=Andrew Harver, Harry Kotses,|title=Asthma, health and society a public health perspective|year=2010|publisher=Springer|location=New York|isbn=978-0-387-78285-0|page=315|url=http://books.google.ca/books?id=nkP8_h_ewLMC&pg=PA315}}</ref> Není však známo, zda astma způsobuje psychické problémy nebo naopak zda psychické problémy vedou ke vzniku astmatu.<ref>{{cite journal|last=Thomas|first=M|coauthors=Bruton, A; Moffat, M; Cleland, J|title=Asthma and psychological dysfunction.|journal=Primary care respiratory journal : journal of the General Practice Airways Group|date=2011 Sep|volume=20|issue=3|pages=250–6|pmid=21674122}}</ref>

==Příčiny==
Astma je způsobeno kombinací složitých a stále ne zcela pochopených environmentálních a genetických souvislostí.<ref name=Martinez_geneenvir/><ref>{{cite journal | last=Miller |first=RL | coauthors=Ho SM|title=Environmental epigenetics and asthma: current concepts and call for studies | journal=American Journal of Respiratory and Critical Care Medicine| volume=177 | issue=6 | pages=567–573 | year=2008 | month=March | pmid=18187692|doi=10.1164/rccm.200710-1511PP | pmc=2267336 }}</ref> Tyto faktory ovlivňují jak závažnost nemoci, tak odpověď organismu na léčbu.<ref>{{cite journal |author=Choudhry S, Seibold MA, Borrell LN "et al." |title=Dissecting complex diseases in complex populations: asthma in latino americans |journal=Proc Am Thorac Soc |volume=4 |issue=3 |pages=226–33|year=2007 |pmid=17607004 |doi=10.1513/pats.200701-029AW |pmc=2647623}}</ref> Má se za to, že k současnému zvýšenému počtu případů dochází v důsledku měnících se [[epigenetických]] faktorů ([[dědičných]] faktorů nesouvisejících se [[sekvenováním DNA]]) a změn prostředí, v němž žijeme.<ref>{{cite journal|last=Dietert|first=RR|title=Maternal and childhood asthma: risk factors, interactions, and ramifications.|journal=Reproductive toxicology (Elmsford, N.Y.)|date=2011 Sep|volume=32|issue=2|pages=198–204|pmid=21575714}}</ref>

===Environmentální faktory===
Se vznikem a exacerbací (zhoršením) astmatu je spojováno mnoho environmentálních faktorů, mezi něž patří alergeny, znečištění vzduchu a další chemické látky v životním prostředí.<ref>{{cite journal|last=Kelly|first=FJ|coauthors=Fussell, JC|title=Air pollution and airway disease.|journal=Clinical and experimental allergy : journal of the British Society for Allergy and Clinical Immunology|date=2011 Aug|volume=41|issue=8|pages=1059–71|pmid=21623970}}</ref> [[Kouření a těhotenství|Kouření během těhotenství]] a po porodu zvyšuje riziko astmatických symptomů.<ref name=GINA2011_p6>{{harvnb|GINA|2011|p=6}}</ref> Špatná [[Index kvality ovzduší|kvalita vzduchu]] způsobená znečištěním dopravou nebo vysokou hladinou [[ozónu]]<ref name=GINA2011_p61>{{harvnb|GINA|2011|p=61}}</ref> souvisí jak se vznikem astmatu, tak se zvýšením jeho závažnosti.<ref name=Gold>{{cite journal |author=Gold DR, Wright R |title=Population disparities in asthma |journal=Annu Rev Public Health|volume=26 |pages=89–113|year=2005 |pmid=15760282|doi=10.1146/annurev.publhealth.26.021304.144528 }}</ref> Vystavení [[prchavým organickým sloučeninám]] vyskytujícím se uvnitř domů a bytů může být spouštěcím faktorem astmatu; prokázán byl například účinek vystavení [[formaldehydu]].<ref>{{cite journal|last=McGwin|first=G|coauthors=Lienert, J; Kennedy, JI|title=Formaldehyde exposure and asthma in children: a systematic review.|journal=Environmental health perspectives|date=2010 Mar|volume=118|issue=3|pages=313–7|pmid=20064771}}</ref> S astmatem u dětí i dospělých souvisí i [[ftaláty]] obsažené v [[PVC]]<ref>{{cite journal |author= Jaakkola JJ, Knight TL. |title= The role of exposure to phthalates from polyvinyl chloride products in the development of asthma and allergies: a systematic review and meta-analysis|journal= Environ Health Perspect |volume=116 |issue=7 |pages=845–53 |year=2008 |month=July |pmid= 18629304 |pmc= 2453150 |doi= 10.1289/ehp.10846 }}</ref><ref>{{cite journal|last=Bornehag|first=CG|coauthors=Nanberg, E|title=Phthalate exposure and asthma in children.|journal=International journal of andrology|date=2010 Apr|volume=33|issue=2|pages=333–45|pmid=20059582}}</ref> a vystavení vysokým hladinám [[endotoxinu]].<ref>{{cite journal |author=Liu AH|title=Something old, something new: indoor endotoxin, allergens and asthma |journal=Paediatr Respir Rev|volume=5|issue=Suppl A |pages=S65–71 |year=2004 |pmid=14980246|doi=10.1016/S1526-0542(04)90013-9 }}</ref>

<!--Alergeny -->
Astma je spojováno s vystavením alergenům vyskytujícím se v prostředí domů a bytů.<ref>{{cite journal|last=Ahluwalia|first=SK|coauthors=Matsui, EC|title=The indoor environment and its effects on childhood asthma.|journal=Current opinion in allergy and clinical immunology|date=2011 Apr|volume=11|issue=2|pages=137–43|pmid=21301330}}</ref> Mezi běžné alergeny tohoto typu patří [[prachoví roztoči]], [[švábi]], zvířecí kůže a srst a plísně.<ref name=Arshad>{{cite journal|last=Arshad|first=SH|title=Does exposure to indoor allergens contribute to the development of asthma and allergy?|journal=Current allergy and asthma reports|date=2010 Jan|volume=10|issue=1|pages=49–55|pmid=20425514}}</ref><ref>{{cite journal|last=Custovic|first=A|coauthors=Simpson, A|title=The role of inhalant allergens in allergic airways disease.|journal=Journal of investigational allergology & clinical immunology : official organ of the International Association of Asthmology (INTERASMA) and Sociedad Latinoamericana de Alergia e Inmunologia|year=2012|volume=22|issue=6|pages=393–401; qiuz follow 401|pmid=23101182}}</ref> Snahy o snížení výskytu prachových roztočů se ukázaly být neúčinné.<ref name=Gotzsche2008/> Určité virové infekce dýchacího ústrojí mohou riziko vzniku astmatu zvýšit, pokud tyto infekce člověk prodělá jako dítě; jde například o<ref name=NHLBI07p11>{{harvnb|NHLBI Guideline|2007|p=11}}</ref> ''[[respirační syncytiální virus]]'' nebo ''[[rinovirus]]''.<ref name=M38/> Jisté infekce naopak riziko snižují.<ref name=M38/>

====Hygienická hypotéza====
[[Hygienická hypotéza]] je teorie, která se pokouší vysvětlit celosvětově zvýšený počet případů astmatu jako přímý a neúmyslný důsledek sníženého vystavení neinfekčním bakteriím a virům v dětství.<ref>{{cite journal| last=Ramsey | first=CD |coauthors=Celedón JC | title=The hygiene hypothesis and asthma | journal=Current Opinion in Pulmonary Medicine| volume=11 | issue=1 | pages=14–20 | month=January | year=2005 |pmid=15591883 | doi=10.1097/01.mcp.0000145791.13714.ae }}</ref><ref>{{cite journal |last=Bufford | first=JD | coauthors=Gern JE | title=The hygiene hypothesis revisited |journal=Immunology and Allergy Clinics of North America | volume=25 | issue=2 |pages=247–262 | month=May |year=2005 | pmid=15878454 | doi=10.1016/j.iac.2005.03.005}}</ref> Omezené vystavení bakteriím a virům je částečně přičítáno větší čistotě a menšímu počtu rodinných příslušníků v domácnostech moderní společnosti.<ref name=Brook2013>{{cite journal|last=Brooks|first=C|coauthors=Pearce, N; Douwes, J|title=The hygiene hypothesis in allergy and asthma: an update.|journal=Current opinion in allergy and clinical immunology|date=2013 Feb|volume=13|issue=1|pages=70–7|pmid=23103806}}</ref>Důkazy potvrzující hygienickou hypotézu uvádějí nižší počet případů astmatu na farmách a v domácnostech s domácími mazlíčky.<ref name=Brook2013/>

Se vznikem astmatu je spojováno užívání [[antibiotik]] v rané fázi života.<ref>{{cite journal|last=Murk|first=W|coauthors=Risnes, KR, Bracken, MB|title=Prenatal or early-life exposure to antibiotics and risk of childhood asthma: a systematic review.|journal=Pediatrics|date=2011 Jun|volume=127|issue=6|pages=1125–38|pmid=21606151|doi=10.1542/peds.2010-2092}}</ref>Rovněž [[porod císařským řezem]] se zvýšeným rizikem (odhadem 20–80 %) astmatu souvisí—toto zvýšené riziko je přičítáno chybějící zdravé bakteriální kolonizaci, kterou by novorozenec získal při normálním průchodu porodními cestami.<ref>{{harvnb|British Guideline|2009|p=72}}</ref><ref>{{cite journal|last=Neu|first=J|coauthors=Rushing, J|title=Cesarean versus vaginal delivery: long-term infant outcomes and the hygiene hypothesis.|journal=Clinics in perinatology|date=2011 Jun|volume=38|issue=2|pages=321–31|pmid=21645799}}</ref> Prokázána byla také souvislost mezi astmatem a úrovní blahobytu ve společnosti.<ref>{{cite journal|last=Von Hertzen|first=LC|coauthors=Haahtela, T|title=Asthma and atopy -the price of affluence?|journal=Allergy|date=2004 Feb|volume=59|issue=2|pages=124–37|pmid=14763924}}</ref>

===Genetické faktory===
{| class="wikitable" style = "float: right; margin-left:15px; text-align:center"
|+ Interakce receptor CD14-endotoxin založená na CD14 SNP C-159T<ref name=Martinez_CD14 />
|-
! Hladina endotoxinu !! Genotyp CC !! Genotyp TT
|-
! Vystavení velkému množství
| Nízké riziko || Vysoké riziko
|-
! Vystavení malému množství
|Vysoké riziko || Nízké riziko
|}

U astmatu je rizikovým faktorem i rodinná anamnéza, na níž se podílí mnoho různých genů.<ref name=El2010>{{cite book|last=Elward|first=Graham Douglas, Kurtis S.|title=Asthma|year=2010|publisher=Manson Pub.|location=London|isbn=978-1-84076-513-7|pages=27–29|url=http://books.google.ca/books?id=gS4BsugTBvoC&pg=PA27}}</ref> Pokud je astmatem postiženo jedno z jednovaječných dvojčat, je pravděpodobnost onemocnění druhého dvojčete přibližně 25 %.<ref name=El2010/> Do konce roku 2005 byla prokázána souvislost s astmatem u 25 genů, mimo jiné ''[[glutathion S-transferáz Mu 1|GSTM1]]'', ''[[interleukin 10|IL10]]'',''[[CTLA-4]]'', ''[[SPINK5]]'',''[[syntáza leukotrienu C4|LTC4S]]'', ''[[receptor interleukinu-4|IL4R]]'' a ''[[ADAM33]]'', a to v šesti či více samostatných populacích.<ref name=Hoffjan/> Mnoho z těchto genů souvisí s imunitním systémem nebo modulací zánětu. Ani v případě tohoto seznamu genů, jejichž vliv byl prokázán často opakovanými studiemi, nejsou výsledky u všech testovaných populací konzistentní.<ref name=Hoffjan /> V roce 2006 bylo jedinou studií týkající se [[genetické asociace]] s astmatem indikováno více než [[100 genů]] <ref name=Hoffjan>{{cite journal|author=Ober C, Hoffjan S |title=Asthma genetics 2006: the long and winding road to gene discovery |journal=Genes Immun |volume=7 |issue=2 |pages=95–100 |year=2006 |pmid=16395390|doi=10.1038/sj.gene.6364284 }}</ref> a jejich počet dále roste.<ref>{{cite journal|last=Halapi|first=E|coauthors=Bjornsdottir, US|title=Overview on the current status of asthma genetics.|journal=The clinical respiratory journal|date=2009 Jan|volume=3|issue=1|pages=2–7|pmid=20298365}}</ref>

Některé genetické varianty mohou astma zapříčinit pouze v kombinaci se specifickými environmentálními faktory.<ref name=Martinez_geneenvir /> Příkladem je specifický [[jednonukleotidový polymorfismus]] (SNP) ve vazební oblasti [[CD14]] a vystavení působení [[endotoxinu]] (bakteriální produkt). Vystavení endotoxinu může pocházet z několika environmentálních zdrojů, například tabákového kouře, psů nebo pobytu na farmách. Riziko astmatu je pak určeno genetickou dispozicí dané osoby a mírou vystavení endotoxinu.<ref name=Martinez_CD14>{{cite journal |author=Martinez FD |title=CD14, endotoxin, and asthma risk: actions and interactions |journal=Proc Am Thorac Soc |volume=4 |issue=3 |pages=221–5 |year=2007|pmid=17607003 |doi=10.1513/pats.200702-035AW |pmc=2647622}}</ref>

===Onemocnění===
Atopií se rozumí souběžný výskyt astmatu, [[atopického ekzému]] a [[alergické rinitidy]].<ref name="Bolognia"/> Největším rizikovým faktorem pro vznik astmatu je anamnéza [[atopie|atopického onemocnění]];<ref name=NHLBI07p11/> astma se objevuje mnohem častěji u osob s [[ekzémem]] nebo [[rinitida|sennou rýmou]].<ref name=GINA2011_p4>{{harvnb|GINA|2011|p=4}}</ref> Nemoc je spojována i s [[Churg–Straussové syndromem]], autoimunitním onemocněním a [[vaskulitidou]]. Symptomy astmatu se mohou objevovat i u osob s některými typy [[kopřivky]].<ref name="Bolognia">{{cite book |author=Rapini, Ronald P.; Bolognia, Jean L.; Jorizzo, Joseph L.|title=Dermatology: 2-Volume Set |publisher=Mosby |location=St. Louis |year=2007|isbn=1-4160-2999-0 }}</ref>

Vzájemný vztah existuje rovněž mezi rizikem astmatu a [[obezitou]], přičemž počet osob s obezitou a astmatem se v současné době zvýšil.<ref>{{cite journal |author=Beuther DA |title=Recent insight into obesity and asthma |journal=Curr Opin Pulm Med|volume=16 |issue=1 |pages=64–70|year=2010 |month=January |pmid=19844182 |doi=10.1097/MCP.0b013e3283338fa7}}</ref><ref name=holguin>{{cite journal |author=Holguin F, Fitzpatrick A |title=Obesity, asthma, and oxidative stress|journal=J. Appl. Physiol. |volume=108 |issue=3 |pages=754–9 |year=2010|month=March |pmid=19926826|doi=10.1152/japplphysiol.00702.2009 }}</ref> Svou roli může hrát řada faktorů včetně snížené respirační funkce v důsledku nahromadění tuku a skutečnosti, že výskyt tukové tkáně vede ke vzniku prozánětlivého stavu.<ref name="Woods 2009">{{cite journal |author=Wood LG, Gibson PG |title=Dietary factors lead to innate immune activation in asthma |journal=Pharmacol. Ther.|volume=123 |issue=1 |pages=37–53 |year=2009|month=July |pmid=19375453|doi=10.1016/j.pharmthera.2009.03.015 }}</ref>

[[Beta-blokátory]], například [[propranolol]], mohou astma vyvolat u osob, které jsou k němu náchylné.<ref>{{cite journal|author=O'Rourke ST |title=Antianginal actions of beta-adrenoceptor antagonists |journal=Am J Pharm Educ |volume=71|issue=5 |pages=95|year=2007 |month=October |pmid=17998992 |pmc=2064893 }}</ref> [[Kardioselektivní beta-blokátory]] jsou však bezpečné u osob s mírnými či středně těžkými projevy onemocnění.<ref>{{cite journal|last=Salpeter|first=S|coauthors=Ormiston, T; Salpeter, E|title=Cardioselective beta-blocker use in patients with reversible airway disease.|journal=Cochrane database of systematic reviews (Online)|year=2001|issue=2|pages=CD002992|pmid=11406056}}</ref> K dalším lékům, které mohou způsobovat problémy, patří [[ASA]], [[NSAID]] a [[inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu]].<ref>{{cite journal|last=Covar|first=RA|coauthors=Macomber, BA; Szefler, SJ|title=Medications as asthma trigers.|journal=Immunology and allergy clinics of North America|date=2005 Feb|volume=25|issue=1|pages=169–90|pmid=15579370}}</ref>

===Exacerbace===
U některých osob může být astma stabilní po celé týdny či měsíce, a pak se u nich náhle rozvine epizoda akutního astmatu. Různé osoby reagují na různé faktory odlišně.<ref name=Baxi2010>{{cite journal |author=Baxi SN, Phipatanakul W |title=The role of allergen exposure and avoidance in asthma |journal=Adolesc Med State Art Rev |volume=21 |issue=1|pages=57–71, viii–ix |year=2010 |month=April |pmid=20568555 |pmc=2975603 }}</ref> U většiny nemocných může dojít k závažnému zhoršení prostřednictvím celé řady spouštěcích faktorů.<ref name=Baxi2010/>

Mezi faktory, které se vyskytují v domácnostech a mohou vyvolat exacerbaci astmatu, patří [[prach]], zvířecí [[srst a kůže]](zejména psí a kočičí srst), [[alergeny švábů]] a [[plíseň]].<ref name=Baxi2010/>[[Parfémy]] jsou běžnou příčinou akutních záchvatů u žen a dětí. [[Virus|Virové]] a bakteriální [[infekce]] horních cest dýchacích mohou onemocnění dále zhoršovat.<ref name=Baxi2010/> Psychický [[stres (biologický)|stres]] může také ke zhoršení příznaků přispívat—má se za to, že stres má vliv na imunitní systém a tudíž zvyšuje riziko zánětlivé reakce dýchacích cest na alergeny a dráždivé látky.<ref name=Gold/><ref name="Chen2007">{{cite journal |author=Chen E, Miller GE |title=Stress and inflammation in exacerbations of asthma|journal=Brain Behav Immun. |volume=21 |issue=8 |pages=993–9|year=2007 |pmid=17493786|doi=10.1016/j.bbi.2007.03.009|pmc=2077080}}</ref>

==Patologická fyziologie==
[[File:Asthma .jpg|thumb|alt=A tissue cross section of the airway showing a stained pink wall and an inside full of white mucous|Ucpání průchodu [[průdušinky]] hlenovitým výpotkem, [[metaplazie]] [[pohárkových buněk]] a epiteliální ztluštění [[bazální membrány]] u osoby s astmatem.]]
Astma je výsledkem chronického [[zánětu]] dýchacích cest, který má za následek zvýšenou smrštitelnost okolního [[hladkého svalstva]].<!-- <ref name=GINA2011p2/> --> To spolu s dalšími faktory vede k náhlému zužování dýchacích cest a ke klasickým symptomům sípání.<!-- <ref name=GINA2011p2/> --> Zužování je typicky vratné s pomocí léčby i bez ní.<!-- <ref name=GINA2011p2/> -->Příležitostně dochází ke změnám samotné dýchací trubice.<ref name=GINA2011p2/> Mezi typické změny v dýchacích cestách patří zvýšení počtu [[eozinofilů]] a ztluštění [[retikulárního vaziva]].<!-- <ref name=M38/> --> V chronické podobě může hladké svalstvo dýchacích cest nabýt na velikosti a může se zvýšit počet hlenových žláz.<!-- <ref name=M38/> -->K dalším typům buněk zapojených do tohoto procesu patří [[T-lymfocyty]], [[makrofágy]] a [[neutrofily]],<!-- <ref name=M38/> --> podílet se na něm mohou ale i další složky [[imunitního systému]], mimo jiné [[cytokiny]], [[chemokiny]], [[histamin]] a [[leukotrieny]].<ref name=M38/>

==Diagnóza==
Ačkoli je astma dobře rozpoznatelným onemocněním, neexistuje žádná jednotná stanovená definice.<ref name=M38/> [[Světová iniciativa pro astma]] nemoc definuje jako „chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest, ve kterém hraje roli mnoho buněk a buněčných prvků. Chronický zánět souvisí s přecitlivělostí dýchacích cest, která vede k opakujícím se epizodám sípání, dušnosti, svírání na hrudi a kašle, zejména v noci nebo časně ráno. Tyto epizody obvykle souvisí s rozšířeným, ale variabilním snížením průchodnosti plic, které je často vratné buď spontánně, nebo pomocí léčby.“<ref name=GINA2011p2 />

V současné době neexistuje přesný test - diagnóza je obvykle založena na symptomech a reakci na léčbu v průběhu času.<ref name=lemanske/><ref name=M38/> Možná diagnóza astmatu by měla být brána v úvahu v případě vracejících se epizod sípání, kašle nebo obtížného dýchání, nebo tehdy, pokud se tyto symptomy objevují či zhoršují v důsledku fyzické námahy, virové infekce, vystavení alergenům nebo znečištění vzduchu.<ref name=NAEPP42>{{harvnb|NHLBI Guideline|2007|p=42}}</ref> K potvrzení diagnózy se používá [[spirometrie]].<ref name=NAEPP42/> U dětí mladších šesti let je diagnóza obtížnější, jelikož jsou pro spirometrii příliš malé.<ref name=GINA2011p20>{{harvnb|GINA|2011|p=20}}</ref>

===Spirometrie===
[[Spirometrie]] je doporučovaným pomocným postupem pro diagnózu astmatu a stanovení léčby.<ref name="AAAAIfive">{{Citation |author1 = American Academy of Allergy, Asthma, and Immunology|author1-link=American Academy of Allergy, Asthma, and Immunology |date= |title=Five things physicians and patients should question |publisher=[[American Academy of Allergy, Asthma, and Immunology]] |work=Choosing wisely: an initiative of the [[ABIM Foundation]]|page=|url=http://choosingwisely.org/wp-content/uploads/2012/04/5things_12_factsheet_AAAAI.pdf|accessdate=August 14, 2012}}</ref><ref name="NIHasthmaguide">{{cite book |author=Third Expert Panel on the Diagnosis and Management of Asthma |title=Guidelines for the diagnosis and management of asthma |year=2007 |publisher=National Heart, Lung, and Blood Institute (US) |url=http://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK7232/ }}</ref> Jde o jediný a současně nejvhodnější test ke stanovení diagnózy astmatu.<!-- <ref name=M38/> --> Pokud se hodnota [[FEV1]] naměřená pomocí této techniky po podání bronchodilatátoru, například [[salbutamolu]], zlepší o více než 12 %, je diagnóza astmatu pravděpodobná.<!-- <ref name=M38/> --> U osob s anamnézou mírného astmatu však může být normální, pokud ke zlepšení nedojde.<!-- <ref name=M38/> -->[[Difuzní kapacita metodou jednoho dechu]] může pomoci odlišit astma od [[chronické obstrukční plicní nemoci]].<ref name=M38/> Spirometrii je vhodné provádět každý rok či dva, aby byl vývoj astmatu nemocného pod kontrolou.<ref name=NHLBI07p58>{{harvnb|NHLBI Guideline|2007|p=58}}</ref>

===Ostatní===
[[Metacholinový bronchoprovokační test|Provokační test s metacholinem]] zahrnuje inhalaci zvýšené koncentrace látky, která u osob s predispozicí k astmatu způsobuje zúžení dýchacích cest.<!-- <ref name=M38/> --> Pokud je výsledek negativní, znamená to, že osoba astma nemá; pokud je však výsledek pozitivní, nemusí mít specifickou souvislost s tímto onemocněním.<ref name=M38/>

Mezi další podpůrné důkazy svědčící o astmatu patří rozdíl v hodnotách [[vrcholu výdechové průtokové rychlosti]] ≥20 % po alespoň tři dny v týdnu po dobu měření trvající alespoň dva týdny, zlepšení výdechové průtokové rychlosti o ≥20 % po léčbě salbutamolem, inhalovanými kortikosteroidy nebo prednisonem nebo snížení výdechové průtokové rychlosti o ≥20 % po vystavení spouštěcímu faktoru.<ref>{{cite journal|author=Pinnock H, Shah R |title=Asthma |journal=BMJ |volume=334 |issue=7598 |pages=847–50|year=2007 |pmid=17446617 |doi=10.1136/bmj.39140.634896.BE |pmc=1853223}}</ref> Testování vrcholného výdechového průtoku přináší proměnlivější výsledky než spirometrie, není proto doporučováno pro rutinní stanovení diagnózy.<!-- <ref name=NAEPP2007p59/> --> Může být vhodné pro každodenní sledování vlastního stavu u osob se středně těžkými nebo těžkými projevy onemocnění a pro kontrolu účinnosti nových léků.<!-- <ref name=NAEPP2007p59/> --> Užitečné může být i v případě rozhodování o léčbě u pacientů s akutní exacerbací.<ref name=NAEPP2007p59>{{harvnb|NHLBI Guideline|2007|p=59}}</ref>

===Klasifikace===
{| class="wikitable" style = "float: right; margin-left:1em; text-align:center"
|+ Klinická klasifikace (≥ 12 let)<ref name=Yawn2008/>
|-
! scope="col" style="width:6em;" | Závažnost
! scope="col" style="width:4em;" | Četnost symptomů
! scope="col" style="width:4em;" | Symptomy během noci
! scope="col" style="width:4em;" | % předpokládaného FEV<sub>1</sub>
! scope="col" style="width:4em;" | Proměnlivost FEV<sub>1</sub>
! scope="col" style="width:4em;" | Použití SABA
|-
! scope="row" | Občasné
| ≤2/týden
| ≤2/měsíc
| ≥80 %
| <20 %
| ≤2 dny/týden
|-
! scope="row" | Slabé přetrvávající
| >2/týden
| 3–4/měsíc
| ≥80 %
| 20–30 %
| >2 dny/týden
|-
! scope="row" | Středně těžké, přetrvávající
| Denně
| >1/týden
| 60-80 %
| >30 %
| denně
|-
! scope="row" | Těžké přetrvávající
| Neustále
| Často (7×/týden)
| <60 %
| >30 %
| ≥dvakrát/den
|}

Astma je klinicky klasifikováno podle četnosti symptomů, objemu vzduchu za jednu vteřinu usilovného výdechu ([[spirometrie|FEV<sub>1</sub>]]) a [[vrcholu výdechové průtokové rychlosti]].<ref name=Yawn2008>{{cite journal |author=Yawn BP |title=Factors accounting for asthma variability: achieving optimal symptom control for individual patients|journal=Primary Care Respiratory Journal |volume=17 |issue=3 |pages=138–147|month=September |year=2008 |url=http://www.thepcrj.org/journ/vol17/17_3_138_147.pdf|archiveurl=http://www.webcitation.org/5nySCf5x8 |archivedate=2010-03-04 |pmid=18264646|doi=10.3132/pcrj.2008.00004 }}</ref> Astma může být rovněž klasifikováno jako atopické (alergické) nebo neatopické (nealergické) na základě toho, zda jsou symptomy vyvolány alergeny (atopické) či nikoli (neatopické).<ref name="RobbinsCotran2010">{{cite book |editor1-last=Kumar|editor1-first=Vinay |editor2-last=Abbas |editor2-first=Abul K |editor3-last=Fausto|editor3-first=Nelson |editor4-last=Aster |editor4-first=Jon |title=Robbins and Cotran pathologic basis of disease |publisher=Saunders |edition=8th |year=2010|isbn=978-1-4160-3121-5 |page=688 |oclc=643462931 }}</ref> Ačkoli je astma klasifikováno na základě závažnosti, v tuto chvíli kromě tohoto systému neexistuje žádná jasná metoda pro klasifikaci různých podskupin astmatu.<ref name=Moore2010>{{cite journal |author=Moore WC, Pascual RM |title=Update in asthma 2009 |journal=American Journal of Respiratory and Critical Care Medicine |volume=181 |issue=11 |pages=1181–7 |year=2010 |month=June|pmid=20516492 |doi=10.1164/rccm.201003-0321UP}}</ref> Současným hlavním cílem ve výzkumu astmatu je nalezení způsobu identifikace podskupin, které dobře reagují na různé typy léčby.<ref name=Moore2010/>

Ačkoli je astma chronickou [[obstrukční nemocí plic]], není považováno za součást [[chronické obstrukční plicní nemoci]], jelikož tento pojem odkazuje specificky na kombinace nezvratných onemocnění, například [[bronchiektázie]], [[chronické bronchitidy]] a [[emfyzému]].<ref name="Self, Timothy 2009">{{cite book|editor=Mary Anne Koda-Kimble, Brian K Alldredge, et al. |author1=Self, Timothy|author2=Chrisman, Cary |author3=Finch, Christopher |title=Applied therapeutics: the clinical use of drugs |edition=9th |location=Philadelphia |publisher=Lippincott Williams & Wilkins |year=2009 |chapter=22. Asthma |oclc=230848069 }}</ref> Oproti těmto onemocněním je obstrukce dýchacích cest v případě astmatu obvykle vratná; pokud však není léčen, může chronický zánět způsobený astmatem vést k tomu, že plíce budou nevratně zablokovány v důsledku změny tvaru dýchacích cest.<ref name=Delacourt2004>{{cite journal |last=Delacourt |first=C|title=Conséquences bronchiques de l'asthme non traité |trans_title=Bronchial changes in untreated asthma |journal=Archives de Pédiatrie |volume=11 |issue=Suppl. 2 |pages=71s–73s|month=June |year=2004 |pmid=15301800}}</ref> Oproti [[emfyzému]] postihuje astma průdušky, nikoli [[plicní sklípky]].<ref name=Schiffman2009>{{cite web|url=http://www.medicinenet.com/chronic_obstructive_pulmonary_disease_copd/article.htm|title=Chronic obstructive pulmonary disease |first=George |last=Schiffman |date=18 December 2009 |publisher=MedicineNet |accessdate=2 September 2010|archiveurl=http://web.archive.org/web/20100828011049/http://www.medicinenet.com/chronic_obstructive_pulmonary_disease_copd/article.htm|archivedate= 28 August 2010 |deadurl=no}}</ref>

====Exacerbace astmatu====
{| class="wikitable" style = "float: right; margin-left:15px; text-align:center"
|+ Závažnost akutní exacerbace<ref name=BTS58/>
|-
! style="border-top: 3px solid darkgray;" | Téměř fatální
| colspan="2" style="border-top: 3px solid darkgray;" | Vysoká hladina [[plyny v arteriální krvi|PaCO<sub>2</sub>]] a/nebo nutnost mechanické ventilace
|-
! rowspan="9" style="border-top: 3px solid darkgray;" | Život ohrožující</br>(kterýkoli z příznaků)
|-
! Klinické příznaky
! Hodnoty
|-
| [[Poruchy vědomí]]
| [[Vrcholný průtok]] < 33 %
|-
| Vyčerpání
| [[Nasycení kyslíkem]] < 92 %
|-
| [[Arytmie]]
| [[Plyny v arteriální krvi|PaO<sub>2</sub>]] < 8 kPa
|-
| Nízký [[krevní tlak]]
| „Normální“ PaCO<sub>2</sub>
|-
| [[Cyanóza]]
|
|-
| Vymizelé dýchání
|
|-
| Slabé dechové úsilí
|
|-
! rowspan="5" style="border-top: 3px solid darkgray;" | Akutní těžké</br>(jakýkoli z příznaků)
|-
| colspan="2" | Vrcholný průtok 33–50 %
|-
| colspan="2" | Dechová frekvence ≥ 25 dechů za minutu
|-
| colspan="2" | Srdeční frekvence ≥ 110 tepů za minutu
|-
| colspan="2" | Neschopnost dokončit větu jedním dechem
|-
! rowspan="3" style="border-top: 3px solid darkgray; border-bottom: 3 px solid darkgray;"| Středně těžké
| colspan="2" style="border-top: 3px solid darkgray;" | Zhoršující se symptomy
|-
| colspan="2" | Vrcholný průtok 50–80 %, nejlepší nebo předpokládané hodnoty
|-
| colspan="2" style="border-bottom: 3 px solid darkgray;" | Žádné projevy závažného akutního astmatu
|}

Akutní exacerbace astmatu se běžně označuje jako ''záchvat astmatu''. Klasickými symptomy jsou [[dušnost]], [[sípat|sípání]] a [[svírání na hrudi]].<ref name=M38/> Ačkoli jde o primární symptomy astmatu,<ref name=Barnes2008>{{cite book|last=Barnes |first=PJ |chapter=Asthma |title=Harrison's Principles of Internal Medicine|editor1-last=Fauci|editor1-first=Anthony S |editor2-last=Braunwald|editor2-first=E, |editor3-last=Kasper|editor3-first=DL |location=New York|publisher=McGraw-Hill |year=2008 |edition=17th|isbn=978-0-07-146633-2|pages=1596–1607}}</ref> u některých osob se astma projevuje zejména [[kašlem]] a v závažných případech může být proudění vzduchu tak slabé, že není slyšet ani žádné sípání.<ref name=BTS58/>

Mezi příznaky, které se objevují během záchvatu astmatu, patří zapojení pomocných dýchacích [[svalů]] ([[zdvihače hlavy]] a [[šikmých svalů]] krku), dále se může objevit [[pulsus paradoxus|paradoxní puls]] (puls, který je slabší během nádechu a silnější během výdechu) a nadmutí hrudníku.<ref name=Maitre1995>{{cite journal |author=Maitre B, Similowski T, Derenne JP |title=Physical examination of the adult patient with respiratory diseases: inspection and palpation |journal=Eur. Respir. J.|volume=8 |issue=9|pages=1584–93|year=1995 |month=September |pmid=8575588|url=http://erj.ersjournals.com/content/8/9/1584.long}}</ref> Kůže a nehty mohou nabýt [[cyanóza|namodralé barvy]] z nedostatku kyslíku.<ref name=Werner2001>{{cite journal|last=Werner |first=HA |title=Status asthmaticus in children: a review|journal=Chest |volume=119 |issue=6|pages=1596–1607 |year=2001|month=June|pmid=11399724|doi=10.1378/chest.119.6.1913 }}</ref>

Při mírné exacerbaci dosahuje [[vrchol výdechové průtokové rychlosti]] (PEFR) ≥200&nbsp;l/min. nebo ≥50 % nejlepší předpokládané hodnoty.<ref name=Shiber2006>{{cite journal |author=Shiber JR, Santana J|title=Dyspnea |journal=Med. Clin. North Am. |volume=90|issue=3 |pages=453–79 |year=2006|month=May|pmid=16473100 |doi=10.1016/j.mcna.2005.11.006 }}</ref> Středně těžká exacerbace je definována jako rozpětí 80 až 200&nbsp;l/min. nebo 25 % až 50 % nejlepší předpokládané hodnoty, zatímco těžká exacerbace jako ≤&nbsp;80 l/min. nebo ≤25 % předpokládané nejlepší hodnoty.<ref name=Shiber2006/>

[[Akutní silné astma]], dříve známé jako status asthmaticus, je akutní exacerbace astmatu, kdy pacient nereaguje na léčbu bronchodilatátory a kortikosteroidy.<ref name=Shah2012/> Za polovinou případů stojí infekce, zbylé případy jsou zapříčiněny alergeny, znečištěním vzduchu či nedostatečným nebo nevhodným užíváním léků.<ref name=Shah2012>{{cite journal|last=Shah|first=R|coauthors=Saltoun, CA|title=Chapter 14: Acute severe asthma (status asthmaticus).|journal=Allergy and asthma proceedings : the official journal of regional and state allergy societies|date=2012 May–Jun|volume=33 Suppl 1|pages=S47-50|pmid=22794687}}</ref>

[[Křehké astma]] je druhem astmatu odlišitelným od vracejících se silných záchvatů.<ref name=BTS58>{{harvnb|British Guideline|2009|p=54}}</ref> Křehké astma typu 1 je onemocnění s širokým rozpětím vrcholného průtoku i navzdory intenzivnímu podávání léků. Křehké astma typu 2 je kontrolované astma s náhlými silnými exacerbacemi.<ref name=BTS58/>

====Fyzickou námahou vyvolané astma====
Tělesná zátěž může vyvolat [[zúžení průdušek]] (bronchokonstrikci) u osob s astmatem i bez něj.<ref name=EIB2012>{{cite journal|last=Khan|first=DA|title=Exercise-induced bronchoconstriction: burden and prevalence.|journal=Allergy and asthma proceedings : the official journal of regional and state allergy societies|date=2012 Jan–Feb|volume=33|issue=1|pages=1–6|pmid=22370526}}</ref> K bronchokonstrikci dochází u většiny osob s astmatem a až u 20 % osob bez astmatu.<ref name=EIB2012/> Mezi sportovci se objevuje běžněji u elitních sportovců, kdy se počty případů pohybují od 3 % u [[sáňkařů]] přes 50 % u [[cyklistů]] až k 60 % u [[běžkařů]].<ref name=EIB2012/> Ačkoli k ní může dojít za jakéhokoli počasí, je častější při suchém a chladném počasí.<ref name=GINA_2011_page17>{{harvnb|GINA|2011|p=17}}</ref> Zdá se, že inhalace agonistů beta-2 receptorů u osob bez astmatu sportovní výkonnost nezlepšuje,<ref>{{cite journal|last=Carlsen|first=KH|coauthors=Anderson, SD; Bjermer, L; Bonini, S; Brusasco, V; Canonica, W; Cummiskey, J; Delgado, L; Del Giacco, SR; Drobnic, F; Haahtela, T; Larsson, K; Palange, P; Popov, T; van Cauwenberge, P; European Respiratory, Society; European Academy of Allergy and Clinical, Immunology; GA(2)LEN,|title=Treatment of exercise-induced asthma, respiratory and allergic disorders in sports and the relationship to doping: Part II of the report from the Joint Task Force of European Respiratory Society (ERS) and European Academy of Allergy and Clinical Immunology (EAACI) in cooperation with GA(2)LEN.|journal=Allergy|date=2008 May|volume=63|issue=5|pages=492–505|pmid=18394123}}</ref> nicméně orálně podávané dávky mohou zlepšit výdrž a sílu.<ref>{{cite journal|last=Kindermann|first=W|title=Do inhaled beta(2)-agonists have an ergogenic potential in non-asthmatic competitive athletes?|journal=Sports medicine (Auckland, N.Z.)|year=2007|volume=37|issue=2|pages=95–102|pmid=17241101}}</ref><ref>{{cite journal|last=Pluim|first=BM|coauthors=de Hon, O; Staal, JB; Limpens, J; Kuipers, H; Overbeek, SE; Zwinderman, AH; Scholten, RJ|title=β₂-Agonists and physical performance: a systematic review and meta-analysis of randomized controlled trials.|journal=Sports medicine (Auckland, N.Z.)|date=2011 Jan 1|volume=41|issue=1|pages=39–57|pmid=21142283}}</ref>

====Profesionální astma====
Astma vzniklé v důsledku vystavení vlivům na pracovišti (nebo tímto vystavením zhoršené) je běžně uváděnou [[nemocí z povolání]].<ref name=Baur2012/> Mnoho případů však není hlášeno ani rozpoznáno jako profesionální astma.<ref>{{cite book|last=Kunnamo|first=ed.-in-chief: Ilkka|title=Evidence-based medicine guidelines|year=2005|publisher=Wiley|location=Chichester|isbn=978-0-470-01184-3|page=214|url=http://books.google.ca/books?id=frYEiHYtOv0C&pg=PA214}}</ref><ref>{{cite book|last=Kraft|first=editors, Mario Castro, Monica|title=Clinical asthma|year=2008|publisher=Mosby / Elsevier|location=Philadelphia|isbn=978-0-323-07081-2|pages=Chapter 42|url=http://books.google.ca/books?id=y9WYwLVn7pgC&pg=PT1185}}</ref> Odhaduje se, že s prací souvisí 5–25 % případů astmatu u dospělých.<!-- <ref name=Baur2012/> --> S tímto fenoménem je spojováno několik set různých látek, přičemž mezi nejběžnější patří [[isokyanáty]], obilný a dřevný prach, [[kalafuna]], [[pájecí pasta]], [[latex]], zvířata a [[aldehydy]].<!-- <ref name=Baur2012/> --> Mezi zaměstnání související s nejvyšším rizikem problémů se řadí [[lakýrníci]], pekaři a pracovníci v potravinářském, chemickém a dřevařském průmyslu, zdravotní sestry, lidé pracující se zvířaty, [[svářeči]] a kadeřníci.<ref name=Baur2012>{{cite journal|last=Baur|first=X|coauthors=Aasen, TB; Burge, PS; Heederik, D; Henneberger, PK; Maestrelli, P; Schlünssen, V; Vandenplas, O; Wilken, D; ERS Task Force on the Management of Work-related, Asthma|title=The management of work-related asthma guidelines: a broader perspective.|journal=European respiratory review : an official journal of the European Respiratory Society|date=2012 Jun 1|volume=21|issue=124|pages=125–39|pmid=22654084}}</ref>

===Diferenciální diagnostika===
Symptomy podobné symptomům astmatu může způsobovat mnoho různých onemocnění.<!-- <ref name=NAEPP46/> --> U dětí by měla být uvážena ostatní onemocnění horních cest dýchacích, například [[alergická senná rýma]] a [[sinusitida]], stejně jako další příčiny ucpání dýchacích cest, například [[Cizí_těleso#Dýchací cesty|vdechnutí cizího tělesa]], [[tracheální stenóza]] nebo [[laryngotracheomalacie]], [[cévní prstence]], zvětšené [[lymfatické uzliny]] nebo zduřeniny v oblasti krku.<!-- <ref name=NAEPP46> --> U dospělých je nutno vyloučit [[chronickou obstrukční plicní nemoc]], [[městnavé srdeční selhání]], zduřeniny v dýchacích cestách a léky vyvolaný kašel způsobený inhibitory ACE.<!-- <ref name=NAEPP46> --> U obou skupin se může podobně projevovat i [[dysfunkce hlasových vazů]].<ref name=NAEPP46>{{harvnb|NHLBI Guideline|2007|p=46}}</ref>

[[Chronická obstrukční plicní nemoc]] se může vyskytovat současně s astmatem a může se projevovat jako komplikace chronického astmatu. Po dosažení věku 65 let astmatem a chronickou obstrukční plicní nemocí trpí většina osob s obstrukční nemocí dýchacích cest. V takové situace lze chronickou obstrukční plicní nemoc odlišit díky zvýšenému počtu neutrofilů v dýchacích cestách, abnormálně zvýšené tloušťce stěn a množství hladkého svalstva v průduškách. Tento typ vyšetření se však neprovádí proto, že chronická obstrukční plicní nemoc a astma mají podobné léčebné postupy – podávání kortikosteroidů, dlouhodobě působících agonistů beta-receptorů a nutnost zanechat kouření.<ref name=Gibson>{{cite journal |author=Gibson PG, McDonald VM, Marks GB |title=Asthma in older adults |journal=Lancet |volume=376|issue=9743 |pages=803–13 |year=2010 |month=September |pmid=20816547|doi=10.1016/S0140-6736(10)61087-2 }}</ref> Z hlediska symptomů se velmi úzce podobá astmatu, souvisí s vystavením cigaretovému kouři, vyšším věkem, méně úspěšnou vratností po podání bronchodilatátorů a menší pravděpodobností rodinné anamnézy atopie.<ref name=Hargreave>{{cite journal | author1=Hargreave FE |author2=Parameswaran K|title=Asthma, COPD and bronchitis are just components of airway disease |journal=European Respiratory Journal |volume=28 |issue=2 |pages=264–267 |month=August |year=2006|url=http://erj.ersjournals.com/content/28/2/264.full |pmid=16880365|doi=10.1183/09031936.06.00056106 }}</ref><ref name="Applied Therapeutics 2009">{{cite book|author=Diaz, P. Knoell |title=Applied therapeutics: the clinical use of drugs|edition=9th |location=Philadelphia |publisher=Lippincott Williams & Wilkins |year=2009|chapter=23. Chronic obstructive pulmonary disease }}</ref>

==Prevence==
Důkazy o účinnosti opatření směřujících k prevenci vzniku astmatu nejsou dostatečné.<ref name="NHLBI07p184"/> Jisté výsledky byly zaznamenány při omezení vystavení kouři jak [[v děloze]], tak po porodu, [[kojení]] a zapojení dětí do výchovy v zařízeních denní péče či velkých rodinách; žádné z nich však není dostatečně doloženo tak, aby bylo možné jej doporučit.<ref name="NHLBI07p184">{{harvnb|NHLBI Guideline|2007|pp=184–5}}</ref> Vhodný může být kontakt s domácími zvířaty v raném věku;<ref>{{cite journal|last=Lodge|first=CJ|coauthors=Allen, KJ; Lowe, AJ; Hill, DJ; Hosking, CS; Abramson, MJ; Dharmage, SC|title=Perinatal cat and dog exposure and the risk of asthma and allergy in the urban environment: a systematic review of longitudinal studies.|journal=Clinical & developmental immunology|year=2012|volume=2012|pages=176484|pmid=22235226}}</ref> výsledky kontaktu s nimi v jiném věku jsou neprůkazné<ref>{{cite journal|last=Chen|first=CM|coauthors=Tischer, C; Schnappinger, M; Heinrich, J|title=The role of cats and dogs in asthma and allergy—a systematic review.|journal=International journal of hygiene and environmental health|date=2010 Jan|volume=213|issue=1|pages=1–31|pmid=20053584}}</ref> a pouze se doporučuje zbavit se domácích zvířat v případě, že osoba trpí alergickými symptomy na dané domácí zvíře.<ref name=Au2005/> Dietní omezení během těhotenství nebo kojení nebyla prokázána jako účinná a proto nejsou doporučována.<ref name=Au2005>{{cite journal|last=Prescott|first=SL|coauthors=Tang, ML; Australasian Society of Clinical Immunology and, Allergy|title=The Australasian Society of Clinical Immunology and Allergy position statement: Summary of allergy prevention in children.|journal=The Medical journal of Australia|date=2005 May 2|volume=182|issue=9|pages=464–7|pmid=15865590}}</ref> Účinné může naopak být omezení či eliminování používání látek, o kterých dané osoby ví, že jsou na ně citlivé.<ref name=Baur2012/>

==Léčba==
Ačkoli na astma neexistuje lék, lze typicky dosáhnout zlepšení jeho symptomů.<ref>{{cite book|last=Ripoll|first=Brian C. Leutholtz, Ignacio|title=Exercise and disease management|publisher=CRC Press|location=Boca Raton|isbn=978-1-4398-2759-8|page=100|url=http://books.google.ch/books?id=eAn9-bm_pi8C&pg=PA100|edition=2nd ed.}}</ref> Měl by být vytvořen specificky přizpůsobený plán proaktivního sledování a léčby symptomů. Tento plán by měl zahrnovat omezené vystavení alergenům, testy pro posouzení závažnosti symptomů a navrhované podávání léků. Plán léčby by měl být sepsán a měl by obsahovat úpravy léčby v závislosti na možných změnách symptomů.<ref name=GINA_2011_page56>{{harvnb|GINA|2011|p=56}}</ref>

Nejúčinnější léčbou astmatu je identifikace spouštěcích faktorů, například [[Zdravotní důsledky kouření tabáku|cigaretového kouře]], domácích zvířat či [[aspirinu]], a vyloučení jejich přítomnosti z blízkosti pacienta. Pokud je vyhýbání se spouštěcím faktorům nedostatečné, doporučuje se podávání léků. Farmaceutické léky jsou mimo jiné voleny na základě závažnosti onemocnění a četnosti symptomů. Specifické léky na astma jsou široce klasifikovány do kategorie rychle působících a dlouhodobě působících přípravků.<ref name=NHLBI07p213>{{harvnb|NHLBI Guideline|2007|p=213}}</ref><ref name=BGMA08>{{cite web|url=http://www.sign.ac.uk/pdf/sign101.pdf |title=British Guideline on the Management of Asthma|format=PDF|publisher=Scottish Intercollegiate Guidelines Network|year=2008|accessdate=2008-08-04| archiveurl=http://web.archive.org/web/20080819203455/http://www.sign.ac.uk/pdf/sign101.pdf|archivedate= 19 August 2008 <!--DASHBot-->| deadurl= no}}</ref>

[[Bronchodilatátory]] jsou doporučovány pro krátkodobou úlevu od symptomů.<!-- <ref name=NAEPP/> --> U osob s pouze příležitostnými záchvaty nejsou potřeba žádné další léky.<!-- <ref name=NAEPP/> --> Pro mírné přetrvávající astma (více než dva záchvaty týdně) se doporučují nízké dávky inhalovaných kortikosteroidů nebo případně orálně podávaných [[leukotrienových antagonistů]] nebo [[stabilizátorů žírných buněk]].<!-- <ref name=NAEPP/> --> Těm, kteří trpí denními záchvaty astmatu, se doporučují vyšší dávky inhalovaných kortikosteroidů. Při středně těžké nebo těžké exacerbaci se k těmto lékům přidávají orálně podávané kortikosteroidy.<ref name="NHLBI07p214">{{harvnb|NHLBI Guideline|2007|p=214}}</ref>

===Změny životního stylu===
Klíčovým prvkem pro kontrolu a prevenci záchvatů je vyhýbání se spouštěcím faktorům. Mezi nejběžnější spouštěcí faktory patří [[alergeny]], kouř (tabákový i jiný), znečištění vzduchu, [[beta_blokátor#neselektivní_činitelé|neselektivní beta-blokátory]] a potraviny obsahující siřičitany.<ref name=NAEPP2007p69>{{harvnb|NHLBI Guideline|2007|p=69}}</ref><ref name=thomson>{{cite journal |author=Thomson NC, Spears M |title=The influence of smoking on the treatment response in patients with asthma |journal=Curr Opin Allergy Clin Immunol|volume=5 |issue=1 |pages=57–63 |year=2005 |pmid=15643345|doi=10.1097/00130832-200502000-00011}}</ref> Kouření cigaret a [[pasivní kouření]] mohou snižovat účinnost léků, například kortikosteroidů.<ref name=Stap2011>{{cite journal| author=Stapleton M, Howard-Thompson A, George C, Hoover RM, Self TH| title=Smoking and asthma. | journal=J Am Board Fam Med | year= 2011 | volume= 24| issue= 3 | pages= 313–22 | pmid=21551404 | doi=10.3122/jabfm.2011.03.100180}}</ref> Opatření na regulaci prachových roztočů včetně filtrace vzduchu, chemických látek pro likvidaci roztočů, vysávání, speciální povlaky matrací a další metody nemají na symptomy astmatu žádný vliv.<ref name=Gotzsche2008>{{cite journal |author=[[Peter C. Gøtzsche|PC Gøtzsche]], HK Johansen|title=House dust mite control measures for asthma|journal=Cochrane Database Syst Rev|issue=2 |pages=CD001187 |year=2008 |doi=10.1002/14651858.CD001187.pub3 |pmid=18425868|editor1-last=Gøtzsche |editor1-first=Peter C}}</ref>

===Léky===
Léky používané k léčbě astmatu jsou rozděleny do dvou obecných tříd - léky pro rychlou úlevu používané k léčbě akutních symptomů a dlouhodobě podávané léky používané k prevenci další exacerbace.<ref name="NHLBI07p213">{{harvnb|NHLBI Guideline|2007|p=560}}</ref>

;Rychle působící

[[File:Salbutamol2.JPG|thumb|alt= A round canister above a blue plastic holder|[[Salbutamol]] v inhalátoru s odměřováním dávek běžně používaný k léčbě záchvatů astmatu.]]

*Krátkodobě působící [[beta2-adrenergní agonisté| agonisté beta<sub>2</sub> adrenoreceptorů]] (SABA), například [[salbutamol]] (v [[název užívaný v USA - USAN|USA]] ''albuterol'') jsou první volbou pro léčbu symptomů astmatu.<ref name="NHLBI07p214" />

*[[Anticholinergní]] léky, například [[ipratropium|ipratropium bromid]], mohou v kombinaci s léky SABA pomoci u osob se středně těžkými či těžkými symptomy.<ref name="NHLBI07p214" /> Anticholinergní bronchodilatátory lze rovněž použít v případě, kdy pacient nemůže užívat léky SABA.<ref name="Self, Timothy 2009"/>

* Starší, méně selektivní [[adrenergní receptor|adrenergní agonisté]], například inhalovaný [[epinefrin]], mají podobnou účinnost jako léky SABA.<ref name=Rodrigo>{{cite journal|author=Rodrigo GJ, Nannini LJ |title=Comparison between nebulized adrenaline and beta2 agonists for the treatment of acute asthma. A meta-analysis of randomized trials|journal=Am J Emerg Med |volume=24 |issue=2 |pages=217–22 |year=2006 |pmid=16490653|doi=10.1016/j.ajem.2005.10.008}}</ref> Nejsou však příliš doporučovány kvůli obavám z nadměrné srdeční stimulace.<ref name="NHLBI07p351">{{harvnb|NHLBI Guideline|2007|p=351}}</ref>

;Dlouhodobě působící

[[File:Salbutamol2.JPG|thumb|alt= A round canister above an orange plastic holder|[[Flutikason propionát]] v inhalátoru s odměřováním dávek běžně používaný k dlouhodobé kontrole astmatu.]]

*Za nejúčinnější dostupné léky pro dlouhodobou kontrolu astmatu jsou obecně považovány kortikosteroidy.<ref name=NHLBI07p213/> Obvykle jsou používány v inhalované formě, kromě případů závažného přetrvávajícího onemocnění, kdy může být třeba jejich orální podávání.<ref name=NHLBI07p213/> Obvykle se doporučuje inhalované přípravky užívat jednou či dvakrát denně v závislosti na závažnosti symptomů.<ref name="NHLBI07p218">{{harvnb|NHLBI Guideline|2007|p=218}}</ref>

*[[Dlouhodobě působící agonisté beta-adrenoceptorů]] (LABA), například [[salmeterol]] a [[formoterol]], mohou, alespoň u dospělých, v kombinaci s inhalovanými kortikosteroidy zlepšovat kontrolu astmatu.<ref name=Ducharme2010>{{cite journal|last=Ducharme|first=FM|coauthors=Ni Chroinin, M; Greenstone, I; Lasserson, TJ|title=Addition of long-acting beta2-agonists to inhaled corticosteroids versus same dose inhaled corticosteroids for chronic asthma in adults and children.|journal=Cochrane database of systematic reviews (Online)|date=2010 May 12|issue=5|pages=CD005535|pmid=20464739}}</ref> U dětí tento jejich účinek nebyl prokázán.<ref name=Ducharme2010/><ref>{{cite journal|last=Ducharme|first=FM|coauthors=Ni Chroinin, M; Greenstone, I; Lasserson, TJ|title=Addition of long-acting beta2-agonists to inhaled steroids versus higher dose inhaled corticosteroids in adults and children with persistent asthma.|journal=Cochrane database of systematic reviews (Online)|date=2010 Apr 14|issue=4|pages=CD005533|pmid=20393943}}</ref> Při použití bez steroidů zvyšují tyto léky riziko závažných [[vedlejších účinků]]<ref name=Fanta2009>{{cite journal |author=Fanta CH|title=Asthma |journal=New England Journal of Medicine |volume=360|issue=10|pages=1002–14 |year=2009|month=March |pmid=19264689 |doi=10.1056/NEJMra0804579 }}</ref>a dokonce i při současném užívání s kortikosteroidy mohou toto riziko mírně zvyšovat.<ref name=Cates2012>{{cite journal|last=Cates|first=CJ|coauthors=Cates, MJ|title=Regular treatment with formoterol for chronic asthma: serious adverse events.|journal=Cochrane database of systematic reviews (Online)|date=2012 Apr 18|volume=4|pages=CD006923|pmid=22513944}}</ref><ref>{{cite journal|last=Cates|first=CJ|coauthors=Cates, MJ|title=Regular treatment with salmeterol for chronic asthma: serious adverse events.|journal=Cochrane database of systematic reviews (Online)|date=2008 Jul 16|issue=3|pages=CD006363|pmid=18646149}}</ref>

*[[Leukotrienové antagonisty]] (například [[montelukast]] a [[zafirlukast]]) lze použít jako doplněk k inhalovaným kortikosteroidům, typicky rovněž současně s léky LABA.<ref name=NHLBI07p213/> Pro použití při akutní exacerbaci nejsou dostatečné důkazy.<ref name=GINA_2011_page74>{{harvnb|GINA|2011|p=74}}</ref><ref>{{cite journal|last=Watts|first=K|coauthors=Chavasse, RJ|title=Leukotriene receptor antagonists in addition to usual care for acute asthma in adults and children.|journal=Cochrane database of systematic reviews (Online)|date=2012 May 16|volume=5|pages=CD006100|pmid=22592708}}</ref> U dětí do pěti let jsou upřednostňovaným doplňkem léčby pomocí inhalovaných kortikosteroidů.<ref name=bts2009p43>{{harvnb|British Guideline|2009|p=43}}</ref>

*[[Stabilizátory žírných buněk]] (například [[kromoglykát sodný]]) jsou další, i když neupřednostňovanou, alternativou ke kortikosteroidům.<ref name=NHLBI07p213/>

;Způsob podávání

Léky jsou obvykle dodávány ve formě [[inhalátorů s odměřovaným dávkováním]] (MDI) v kombinaci s [[inhalačním nástavcem]] nebo [[práškových inhalátorů]]. Inhalační nástavec je plastový válec, v němž se lék mísí se vzduchem a usnadňuje tak požití celé dávky léku. Rovněž je možné použít [[nebulizátor]]. Nebulizátory a inhalační nástavce jsou stejně účinné u osob s mírnými až středně těžkými symptomy, k dispozici však nejsou dostatečné důkazy o tom, zda mohou výrazněji pomoci v případě závažných symptomů.<ref name="NHLBI07p250">{{harvnb|NHLBI Guideline|2007|p=250}}</ref>

;Nežádoucí účinky

Dlouhodobé užívání inhalovaných kortikosteroidů v konvenčních dávkách přináší mírné riziko nežádoucích účinků.<ref name=Safe09>{{cite journal|last=Rachelefsky|first=G|title=Inhaled corticosteroids and asthma control in children: assessing impairment and risk.|journal=Pediatrics|date=2009 Jan|volume=123|issue=1|pages=353–66|pmid=19117903|doi=10.1542/peds.2007-3273}}</ref> Mezi rizika patří vznik [[kataraktu]] a mírná regrese vzrůstu.<ref name=Safe09/><ref>{{cite journal |author=Dahl R |title=Systemic side effects of inhaled corticosteroids in patients with asthma |journal=Respir Med |volume=100 |issue=8|pages=1307–17 |year=2006 |month=August|pmid=16412623|doi=10.1016/j.rmed.2005.11.020}}</ref>

===Ostatní===
Pokud na astma nezabírá obvyklá léčba, jsou dostupné další možnosti jak pro potřeby rychlého zásahu, tak pro prevenci recidivy. K prostředkům pomoci v případě nutnosti rychlého zásahu patří:

* [[Kyslík]] pro zmírnění [[hypoxie (medicína)|hypoxie]], pokud [[nasycení kyslíkem|nasycení kyslíkem]] klesne pod 92 %.<ref name=rodrigo>{{cite journal |author=Rodrigo GJ, Rodrigo C, Hall JB |title=Acute asthma in adults: a review |journal=Chest |volume=125|issue=3 |pages=1081–102 |year=2004 |pmid=15006973| doi = 10.1378/chest.125.3.1081}}</ref>

* Nitrožilní léčba pomocí [[síranu hořečnatého]] má společně s dalšími léky v případě silných akutních záchvatů astmatu bronchodilatační účinek.<ref name="NHLBI07p373">{{harvnb|NHLBI Guideline|2007|p=373}}</ref><ref>{{cite journal|journal=Chest |volume=122 |issue=2 |pages=396–8 |date = August 2002|doi=10.1378/chest.122.2.396 |title=Magnesium Treatment for Asthma : Where Do We Stand? |last1=Noppen |first1=M. |pmid=12171805 }}</ref>

* [[Heliox]], směs helia a kyslíku, je rovněž možné uvážit v závažných případech, kdy pacient nereaguje na léčbu.<ref name="NHLBI07p373"/>

* Použití nitrožilního salbutamolu není podpořeno důkazy a tudíž se k němu přistupuje pouze v extrémních případech.<ref name=rodrigo/>

* [[Metylxantiny]] (například [[teofylin]]) bývaly široce používány, k účinkům inhalovaných beta-agonistů však nijak výrazně nepřispívají.<ref name=rodrigo/> Jejich použití v případě akutní exacerbace je kontroverzní.<ref name=GINA_2011_page37>{{harvnb|GINA|2011|p=37}}</ref>

* Disociativní anestetikum [[ketamin]] je teoreticky přínosné, pokud je nutná [[intubace]] a [[mechanická ventilace]] u osob s hrozící zástavou dechu; na podporu tohoto postupu však neexistují důkazy z klinických studií.<ref name="NHLBI07p399">{{harvnb|NHLBI Guideline|2007|p=399}}</ref>

U osob s vážným přetrvávajícím astmatem nekontrolovaným inhalovanými kortikosteroidy a léky LABA může být možností [[bronchiální termoplastika]].<ref name=Bronch10>{{cite journal|last=Castro|first=M|coauthors=Musani, AI, Mayse, ML, Shargill, NS|title=Bronchial thermoplasty: a novel technique in the treatment of severe asthma.|journal=Therapeutic advances in respiratory disease|date=2010 Apr|volume=4|issue=2|pages=101–16|pmid=20435668|doi=10.1177/1753465810367505}}</ref> Ta spočívá v přísunu řízené tepelné energie ke stěnám dýchacích cest během řady [[bronchoskopie|bronchoskopických]] zákroků.<ref name=Bronch10/> Ačkoli tento postup může zvýšit četnost exacerbací v prvních několika měsících, zdá se, že dlouhodobě jejich počet snižuje.<!-- <ref name=GINA_2011_page70> --> Účinky po více než jednom roce nejsou známy.<ref name=GINA_2011_page70>{{harvnb|GINA|2011|p=70}}</ref>

===Alternativní způsoby léčby===

Mnoho osob trpících astmatem, podobně jako pacienti s ostatními chronickými chorobami, používá i [[alternativní medicína|alternativní způsoby léčby]]; průzkumy ukazují, že přibližně 50 % z nich využívá nějakou formu nekonvenční terapie.<ref name=blanc>{{cite journal |author=Blanc PD, Trupin L, Earnest G, Katz PP, Yelin EH, Eisner MD |title=Alternative therapies among adults with a reported diagnosis of asthma or rhinosinusitis : data from a population-based survey |journal=Chest|volume=120 |issue=5 |pages=1461–7 |year=2001 |pmid=11713120| doi = 10.1378/chest.120.5.1461}}</ref><ref name=shenfield>{{cite journal |author=Shenfield G, Lim E, Allen H |title=Survey of the use of complementary medicines and therapies in children with asthma |journal=J Paediatr Child Health |volume=38 |issue=3 |pages=252–7|year=2002 |pmid=12047692| doi = 10.1046/j.1440-1754.2002.00770.x}}</ref> Na podporu účinnosti většiny těchto postupů existuje jen minimum údajů. Pro užívání vitaminu C neexistují dostatečné důkazy.<ref>{{cite journal | last=Kaur | first=B | title=Vitamin C supplementation for asthma | journal=Cochrane Database Syst Rev | issue=1 | pages=CD000993| year=2009 | pmid=19160185 | doi=10.1002/14651858.CD000993.pub3 | coauthors=Rowe BH, Arnold E | editor1-last=Arnold | editor1-first=Elizabeth | unused_data=coauthorsRowe BH, Arnold E }}</ref> Ze stejných důvodů se nedoporučuje ani [[akupunktura]].<ref name="NHLBI07p240"/><ref name=mccartney>{{cite journal |author=McCarney RW, Brinkhaus B, Lasserson TJ, Linde K|title=Acupuncture for chronic asthma |journal=Cochrane Database Syst Rev |issue=1|pages=CD000008 |year=2004 |pmid=14973944 |doi=10.1002/14651858.CD000008.pub2|editor1-last=McCarney |editor1-first=Robert W}}</ref> [[Ionizátory vzduchu]] neposkytují žádné důkazy o zlepšení symptomů astmatu nebo funkce plic; to se týká rovněž generátorů pozitivních a negativních iontů.<ref>{{cite journal|last=Blackhall|first=K|coauthors=Appleton, S; Cates, CJ|title=Ionisers for chronic asthma.|journal=Cochrane database of systematic reviews (Online)|date=2012 Sep 12|volume=9|pages=CD002986|pmid=22972060}}</ref>

Manuální terapie“ včetně [[osteopatie|osteopatické]], [[chiropraxe|chiropraktické]], [[fyzioterapie|fyzioterapeutické]] a [[respirační terapie|respirační]] léčby neposkytují dostatek důkazů pro jejich využití při léčbě astmatu.<ref name=hondras>{{cite journal |author=Hondras MA, Linde K, Jones AP |title=Manual therapy for asthma |journal=Cochrane Database Syst Rev |issue=2 |pages=CD001002 |year=2005|pmid=15846609 |doi=10.1002/14651858.CD001002.pub2 |editor1-last=Hondras|editor1-first=Maria A}}</ref> [[Butejkova dechová metoda]] pro kontrolu hyperventilace může vést ke snížení užívaných dávek léků, nemá však žádný vliv na funkci plic.<ref name=BGMA08/> Skupina odborníků na základě toho vyslovila názor, že na podporu používání této metody neexistuje dostatek důkazů.<ref name="NHLBI07p240">{{harvnb|NHLBI Guideline|2007|p=240}}</ref>

==Prognóza==
[[File:Asthma world map - DALY - WHO2004.svg|thumb|alt= A map of the world with Europe shaded yellow, most of North and South America orange and Southern Africa a dark red|[[Rok života ovlivněný nezpůsobilostí]] v důsledku astmatu na 100 000&nbsp;obyvatel v roce 2004.<ref>{{cite web|url=http://www.who.int/healthinfo/global_burden_disease/estimates_country/en/index.html|title=WHO Disease and injury country estimates |year=2009 |work=World Health Organization|accessdate=November 11, 2009|archiveurl=http://web.archive.org/web/20091111101009/http://www.who.int/healthinfo/global_burden_disease/estimates_country/en/index.html|archivedate= 11 November 2009 <!--DASHBot-->| deadurl= no}}</ref>

{{legend|#b3b3b3|údaje nejsou k dispozici}}
{{legend|#ffff65|<100}}
{{legend|#fff200|100-150}}
{{legend|#ffdc00|150-200}}
{{legend|#ffc600|200-250}}
{{legend|#ffb000|250-300}}
{{legend|#ff9a00|300-350}}
{{legend|#ff8400|350-400}}
{{legend|#ff6e00|400-450}}
{{legend|#ff5800|450-500}}
{{legend|#ff4200|500-550}}
{{legend|#ff2c00|550-600}}
{{legend|#cb0000|>600}}
]]

Prognóza astmatu je obecně dobrá, obzvláště u dětí s mírnými symptomy.<ref>{{cite book |editor1-first=Allan B. |editor1-last=Wolfson |editor2-first=Ann|editor2-last=Harwood-Nuss |title=Harwood-Nuss' Clinical Practice of Emergency Medicine|chapterurl=http://books.google.com/books?id=Idb0Z658lFQC&pg=PT465 |date=September 2009|publisher=Lippincott Williams & Wilkins |isbn=978-0-7817-8943-1 |pages=432–|first1=Michelle J. |last1=Sergel |first2=Rita K. |last2=Cydulka |chapter=Ch. 75: Asthma|edition=5th}}</ref> Za několik posledních desetiletí došlo ke snížení úmrtnosti v důsledku lepší diagnostiky astmatu a zlepšení péče o nemocné.<ref name=NHLBI07p1>{{harvnb|NHLBI Guideline|2007|p=1}}</ref> Celosvětově postihovaly v roce 2004 středně těžké až těžké projevy astmatu 19,4&nbsp;miliónů osob (z nichž 16&nbsp;miliónů žije v zemích s nízkými a středními příjmy).<ref>{{cite book|last=Organization|first=World Health|title=The global burden of disease : 2004 update.|year=2008|publisher=World Health Organization|location=Geneva, Switzerland|isbn=978-92-4-156371-0|page=35|edition=[Online-Ausg.]}}</ref> V případě astmatu diagnostikovaného v dětství bylo zaznamenáno, že celá polovina pacientů již po deseti letech diagnózu astmatu nemá.<ref name=El2010/> Následkem nemoci dochází k remodulaci dýchacích cest, není však známo, zda jsou tyto změny škodlivé či prospěšné.<ref name=Maddox>{{cite journal |author=Maddox L, Schwartz DA |title=The pathophysiology of asthma |journal=Annu. Rev. Med. |volume=53|pages=477–98 |year=2002 |pmid=11818486 |doi=10.1146/annurev.med.53.082901.103921}}</ref>Zdá se, že včasná léčba kortikosteroidy zabraňuje zhoršení funkce plic nebo tuto funkci zlepšuje.<ref name=beckett>{{cite journal |author=Beckett PA, Howarth PH|title=Pharmacotherapy and airway remodelling in asthma? |journal=Thorax |volume=58|issue=2 |pages=163–74 |year=2003 |pmid=12554904| doi = 10.1136/thorax.58.2.163|pmc=1746582}}</ref>

==Epidemiologie==
[[Image:Prevalence of Clinical Asthma world map - GINA2004.svg|thumb|left| alt=A map of the world with Europe, North America, Australia and much of South America shaded red, much of Asia is yellow, and most of Africa is grey|Počet případů astmatu v různých zemích světa v roce 2004.

{{legend|#e0e0e0|údaje nejsou k dispozici}}
{{legend|#ffff65|<1 %}}
{{legend|#fff200|1-2 %}}
{{legend|#ffdc00|2-3 %}}
{{legend|#ffc600|3-4 %}}
{{legend|#ffb000|4-5 %}}
{{legend|#ff9a00|5-6 %}}
{{legend|#ff8400|6-7 %}}
{{legend|#ff6e00|7-8 %}}
{{legend|#ff5800|8-10 %}}
{{legend|#ff4200|10-12,5 %}}
{{legend|#ff2c00|12,5–15 %}}
{{legend|#cb0000|>15 %}}
]]
V roce 2011 bylo astmatem na celém světě postiženo 235–300 miliónů osob,<ref name=WHO2011>{{cite web |title=World Health Organization Fact Sheet Fact sheet No 307: Asthma|year=2011|url=http://web.archive.org/web/20110629035454/http://www.who.int/mediacentre/factsheets/fs307/en/|accessdate=Jan 17th,2013}}</ref><ref name=GINA_2011_page3/> přičemž na toto onemocnění každý rok zemře přibližně 250 000 lidí.<ref name=GINA2011p2/> Počet případů v jednotlivých zemích se liší od 1 do 18 % populace.<ref name=GINA2011p2/> Astma je běžnější v [[rozvinutá země|rozvinutých]] než v [[rozvojových zemích]].<ref name=GINA2011p2/> Nižší počet případů je tak zaznamenán v Asii, východní Evropě a v Africe.<ref name=M38/> V rozvinutých zemích je astma běžnější u osob, které jsou ekonomicky znevýhodněné, zatímco v rozvojových zemích je běžnější mezi lidmi s lepším postavením.<ref name=GINA2011p2/> Důvod těchto rozdílů není zcela jasný.<ref name=GINA2011p2/> K více než 80 % případů úmrtí dochází v zemích s nízkými a středními příjmy.<ref>{{cite web |author=World Health Organization |authorlink=World Health Organization|title=WHO: Asthma|url=http://www.who.int/mediacentre/factsheets/fs307/en/|accessdate=2007-12-29|archiveurl=http://web.archive.org/web/20071215181927/http://www.who.int/mediacentre/factsheets/fs307/en/|archivedate= 15 December 2007| deadurl= no}}</ref>

Ačkoli je astma dvakrát častější u chlapců než u dívek,<ref name=GINA2011p2/> počet silných případů astmatu je u obou skupin stejný.<ref name=Bush2009>{{cite journal|author=Bush A, Menzies-Gow A|title=Phenotypic differences between pediatric and adult asthma |journal=Proc Am Thorac Soc |volume=6|issue=8 |pages=712–9 |year=2009 |month=December |pmid=20008882|doi=10.1513/pats.200906-046DP }}</ref> Oproti tomu u dospělých je počet případů astmatu vyšší u žen než u mužů<ref name=GINA2011p2/> a je běžnější u mladších než u starších osob.<ref name=M38/>

Celosvětový počet případů astmatu se mezi 60. lety 20. století a rokem 2008 výrazně zvýšil,<ref>{{cite journal |author=Grant EN, Wagner R, Weiss KB |title=Observations on emerging patterns of asthma in our society |journal=[[J Allergy Clin Immunol]] |year=1999 |month=August|volume=104 |pages=S1–S9 |pmid=10452783 |doi=10.1016/S0091-6749(99)70268-X |issue=2 Pt 2}}</ref><ref>{{cite journal |author=Anandan C, Nurmatov U, van Schayck OC, Sheikh A|title=Is the prevalence of asthma declining? Systematic review of epidemiological studies|journal=Allergy |volume=65 |issue=2 |pages=152–67 |year=2010 |month=February|pmid=19912154 |doi=10.1111/j.1398-9995.2009.02244.x }}</ref> což je od 70. let 20. století považováno za jeden z největších problémů veřejného zdraví.<ref name=M38>{{cite book|first=John F. Murray|title=Murray and Nadel's textbook of respiratory medicine.|year=2010|publisher=Saunders/Elsevier|location=Philadelphia, PA|isbn=1-4160-4710-7|pages=Chapter 38|edition=5th ed.}}</ref> Počet případů astmatu se v rozvinutých zemích od poloviny 90. let 20. století ustálil, přičemž ke zvýšení počtu případů dochází v poslední době primárně v rozvojových zemích.<ref>{{cite journal|last=Bousquet|first=J|coauthors=Bousquet, PJ; Godard, P; Daures, JP|title=The public health implications of asthma.|journal=Bulletin of the World Health Organization|date=2005 Jul|volume=83|issue=7|pages=548–54|pmid=16175830}}</ref> Astma postihuje přibližně 7 % populace Spojených států<ref name=Fanta2009/> a 5 % populace ve Spojeném království.<ref name=Anderson2007>{{cite journal | last=Anderson | first=HR | coauthors=Gupta R, Strachan DP, Limb ES | title=50 years of asthma: UK trends from 1955 to 2004 |journal=Thorax | volume=62 | issue=1 | pages=85–90 |month=January |year=2007 |pmid=17189533 | doi=10.1136/thx.2006.066407 | pmc=2111282 }}</ref> Počet případů v Kanadě, Austrálii a na Novém Zélandu se pohybuje okolo 14–15 %.<ref>{{cite book|last=Masoli|first=Matthew|title=Global Burden of Asthma|year=2004|page=9|url=http://www.ginasthma.org/pdf/GINABurdenReport.pdf}}</ref>

== Historie ==
Astma bylo rozpoznáno již ve [[starověkém Egyptě]] a bylo léčeno pitím [[vonné]] směsi známé jako [[kyphi]].<ref name="Manniche1999">{{cite book | author = Manniche L |title = Sacred luxuries: fragrance, aromatherapy, and cosmetics in ancient Egypt | pages =[http://books.google.com/books?id=ZCgVdm7UKhIC&pg=PA49 49] | year = 1999 | publisher =[[Cornell University Press]] | isbn=978-0-8014-3720-5 }}</ref> Jako specifický problém s dýcháním bylo oficiálně pojmenováno [[Hippokratem]] přibližně v roce 450 př. Kr., a to řeckým slovem pro supění nebo zrychlený dech, které tvoří základ moderního názvu.<ref name=M38/> V roce 200 př. Kr. se mělo za to, že alespoň částečně souvisí s emocemi.<ref name=Andrew2010/>

V roce 1873 se jedna z prvních prací moderního lékařství pokusila vysvětlit [[patofyziologii]] nemoci, zatímco práce z roku 1872 došla k závěru, že astma lze léčit vtíráním [[A.B.C. tekutá mast|chloroformové tekuté masti]] do hrudi.<ref name="pmid20747287">{{cite journal | author = Thorowgood JC | title = On bronchial asthma| journal =[[British Medical Journal]] | volume = 2 | issue = 673 | pages = 600 | year = 1873 | month = November | pmid = 20747287| pmc = 2294647 |doi = 10.1136/bmj.2.673.600}}</ref><ref name="pmid20746575">{{cite journal | author = Gaskoin G | title = On the treatment of asthma | journal = [[British Medical Journal]] | volume = 1 | issue = 587 |pages = 339 | year = 1872 |month = March | pmid = 20746575 | pmc = 2297349 | doi = 10.1136/bmj.1.587.339 }}</ref> [[Farmaceutický léčivý přípravek|Léčba]] v roce 1880 zahrnovala použití [[Intravenózní léčba|nitrožilních]] dávek léku zvaného [[pilokarpin]].<ref name="pmid20749537">{{cite journal | author = Berkart JB | title = The treatment of asthma| journal = [[British Medical Journal]] | volume = 1 | issue = 1016 | pages = 917–8 | year = 1880 | month = June| pmid = 20749537 | pmc = 2240555 | doi = 10.1136/bmj.1.1016.917}}<br/>{{cite journal | author = Berkart JB | title = The treatment of asthma | journal =[[British Medical Journal]] | volume = 1 | issue = 1017 | pages = 960–2 | year = 1880 |month = June | pmid = 20749546 | pmc = 2240530 | doi = 10.1136/bmj.1.1017.960 }}</ref> V roce 1886 přišel F.H. Bosworth s teorií souvislosti mezi astmatem a [[sennou rýmou]].<ref name="pmid21407325">{{cite journal | author = Bosworth FH| title = Hay fever, asthma, and allied affections | journal = Transactions of the Annual Meeting of the American Climatological Association | volume = 2 | pages = 151–70 | year = 1886 | pmid = 21407325 |pmc = 2526599}}</ref> [[Epinefrin]] jako prostředek léčby astmatu byl poprvé zmíněn v roce 1905.<ref name="pmid18733372">{{cite journal |author = Doig RL | title = Epinephrin; especially in asthma | journal = California State Journal of Medicine | volume = 3 | issue = 2 | pages = 54–5 | year = 1905 | month = February | pmid = 18733372 | pmc = 1650334}}</ref> Orálně podávané kortikosteroidy se k léčbě astmatu začaly používat v 50. letech 20. století, zatímco inhalované kortikosteroidy a selektivní krátkodobě působící agonisté beta receptorů se začaly šířeji používat v 60. letech 20. století.<ref>{{cite journal|last=von Mutius|first=E|coauthors=Drazen, JM|title=A patient with asthma seeks medical advice in 1828, 1928, and 2012.|journal=New England Journal of Medicine|date=2012 Mar 1|volume=366|issue=9|pages=827–34|pmid=22375974}}</ref><ref>{{cite journal|author=Crompton G |title=A brief history of inhaled asthma therapy over the last fifty years |journal=Primary care respiratory journal : journal of the General Practice Airways Group|date=2006 Dec|volume=15|issue=6|pages=326–31|pmid=17092772}}</ref>

Během 30. až 50. let 20. století bylo astma známo jako jedna ze sedmi klasických [[psychosomatických nemocí]]. Za jeho původce byly označovány psychologické příčiny a léčba byla často založena na psychoanalýze a dalších [[postupech léčby prostřednictvím rozhovoru]].<ref name="pmid16185365"/> Jelikož psychoanalytikové interpretovali astmatické sípání jako potlačovaný pláč dítěte hledajícího matku, pro osoby s astmatem považovali za obzvláště důležitou léčbu deprese.<ref name="pmid16185365">{{cite journal |author=Opolski M, Wilson I |title=Asthma and depression: a pragmatic review of the literature and recommendations for future research |journal=Clin Pract Epidemol Ment Health |volume=1 |page=18 |year=2005|month=September |pmid=16185365 |pmc=1253523 |doi=10.1186/1745-0179-1-18 }}</ref>

==Poznámky==
{{Reflist|colwidth=30em}}

;Reference

*{{cite web |author=National Asthma Education and Prevention Program (NAEPP) |url=http://www.nhlbi.nih.gov/guidelines/asthma/asthgdln.pdf | title=Expert Panel Report 3: Guidelines for the Diagnosis and Management of Asthma | format=PDF | work=[[National Heart Lung and Blood Institute]] | year=2007 |ref={{harvid|NHLBI Guideline|2007}}}}

*{{cite web | url=http://www.sign.ac.uk/pdf/sign101.pdf|format=PDF |title=British Guideline on the Management of Asthma | work=[[British Thoracic Society]] | year=2008 (revised 2012)|ref={{harvid|British Guideline|2009}}}}

*{{cite web | url=http://www.ginasthma.org/uploads/users/files/GINA_Report2011_May4.pdf|format=PDF |title=Global Strategy for Asthma Management and Prevention | publisher=Global Initiative for Asthma |year=2011 |ref={{harvid|GINA|2011}}}}
<!--
==Externí odkazy==
-->
{{Link FA|ru}}

{{Link FA|ml}}

[[af:Asma]]

[[ar:ربو]]

[[az:Bronxial astma]]

[[bn:হাঁপানি]]

[[bjn:Manggah]]

[[zh-min-nan:He-ku]]

[[bg:Астма]]

[[bs:Bronhijalna astma]]

[[ca:Asma]]

[[cy:Asthma]]

[[da:Astma]]

[[de:Asthma bronchiale]]

[[et:Bronhiaalastma]]

[[el:Άσθμα]]

[[es:Asma]]

[[eo:Astmo]]

[[eu:Asma]]

[[fa:آسم]]

[[fr:Asthme]]

[[ga:Asma]]

[[gl:Asma (doenza)]]

[[ko:천식]]

[[hy:Բրոնխիալ ասթմա]]

[[hi:दमा]]

[[hr:Astma]]

[[io:Astmo]]

[[id:Asma]]

[[ia:Asthma]]

[[is:Astmi]]

[[it:Asma]]

[[he:אסתמה]]

[[jv:Asma]]

[[pam:Mausang]]

[[kk:Бронхтық атопиялық демікпе]]

[[ht:Las (maladi)]]

[[ky:Бронх астмасы]]

[[la:Asthma bronchiale]]

[[lv:Bronhiālā astma]]

[[lt:Astma]]

[[hu:Asztma]]

[[mk:Астма]]

[[ml:ആസ്മ]]

[[mr:दमा]]

[[ms:Penyakit Asma]]

[[nl:Astma]]

[[new:आज्मा]]

[[ja:気管支喘息]]

[[no:Astma]]

[[nn:Astma]]

[[pa:ਦਮਾ]]

[[ps:سالنډي]]

[[pl:Astma oskrzelowa]]

[[pt:Asma]]

[[ro:Astm bronșic]]

[[qu:Qharqayuy]]

[[ru:Бронхиальная астма]]

[[sa:श्वासरोगः]]

[[si:ඇදුම]]

[[simple:Asthma bronchiale]]

[[sk:Astma]]

[[sl:Astma]]

[[ckb:ئاسم]]

[[sr:Астма]]

[[su:Asma]]

[[fi:Astma]]

[[sv:Astma]]

[[tl:Hika]]

[[ta:ஈழை நோய்]]

[[te:ఉబ్బసము]]

[[th:หอบหืด]]

[[tr:Astım]]

[[uk:Астма бронхіальна]]

[[ur:دمہ]]

[[vi:Hen phế quản]]

[[wa:Coûtresse d' alinne]]

[[zh:哮喘]]
<!-- Old Article -->

----

{{Infobox Choroba
{{Infobox Choroba
| Název = Astma
| Název = Astma

Verze z 31. 7. 2014, 13:19

Šablona:Infobox disease

Astma (z řeckého ἅσθμα, ásthma, „lapání po dechu“) je běžné chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest charakterizované různými opakujícími se symptomy, dočasným omezením průtoku vzduchu průduškami (reverzibilní bronchiální obstrukce) a křečemi svalstva průdušek.[1] Mezi běžné symptomy patří sípání, kašel, svírání na hrudi a dušnost.[2]

Má se za to, že astma je způsobeno kombinací genetických a environmentálních faktorů.[3]Diagnóza astmatu obvykle vychází ze vzorce symptomů, reakce na léčbu v průběhu času a spirometrie.[4] Astma je klinicky klasifikováno podle četnosti symptomů, usilovného výdechového objemu za jednu vteřinu (FEV1) a vrcholu výdechové průtokové rychlosti.[5]Klasifikováno může být rovněž jako atopické (alergické) nebo neatopické (nealergické),[6] kde atopie souvisí s predispozicí k rozvinutí hypersenzitivity typu 1.[7]

Léčba akutních symptomů je obvykle zajišťována inhalací krátkodobě působících agonistů beta-2 receptorů (například salbutamol) a orálním podáváním kortikosteroidů.[8] Ve velmi závažných případech může být nezbytné podání nitrožilních kortikosteroidů, síranu hořečnatého a hospitalizace pacienta.[9] Symptomům lze zabránit vyhýbáním se spouštěcím faktorům, například alergenům[10] a dráždivým látkám, a užíváním kortikosteroidů inhalací.[11] Dlouhodobě působící agonisty beta-receptorů (LABA) nebo antagonisty leukotrienových receptorů lze vedle inhalovaných kortikosteroidů použít v případě, že se symptomy astmatu nedaří dostat pod kontrolu.[12] Počet případů astmatu od 70. let 20. století výrazně vzrostl. V roce 2011 trpělo na celém světě astmatem 235–300 miliónů osob;[13][14] na jeho následky zemřelo přibližně 250 000 z nich.[14]

Příznaky a symptomy

Šablona:Listen

Astma je charakterizováno opakujícími se epizodami sípání, dušnosti, svírání na hrudi a kašle.[15]Při kašli může v plicích vznikat sputum, které je však často obtížné vykašlat.[16] Během návratu do normálního stavu po záchvatu může mít sputum podobu hnisu v důsledku přítomnosti vysokého počtu bílých krvinek zvaných eozinofily.[17] Symptomy jsou obvykle horší v noci a časně ráno nebo při reakci na námahu či pobyt na studeném vzduchu.[18] Někteří lidé s astmatem zažívají symptomy jen velmi vzácně, obvykle v reakci na spouštěcí faktory, zatímco u jiných osob mohou být symptomy velmi výrazné a přetrvávající.[19]

Související zdravotní komplikace

U osob s astmatem se častěji vyskytuje řada dalších zdravotních komplikací, mezi které patří gastroezofageální refluxní choroba (GERD), rinosinusitida a obstrukční spánková apnoe.[20] Běžnější jsou rovněž psychická onemocnění -[21] úzkostné poruchy se objevují u 16–52 % a poruchy nálad u 14–41 % nemocných.[22] Není však známo, zda astma způsobuje psychické problémy nebo naopak zda psychické problémy vedou ke vzniku astmatu.[23]

Příčiny

Astma je způsobeno kombinací složitých a stále ne zcela pochopených environmentálních a genetických souvislostí.[3][24] Tyto faktory ovlivňují jak závažnost nemoci, tak odpověď organismu na léčbu.[25] Má se za to, že k současnému zvýšenému počtu případů dochází v důsledku měnících se epigenetických faktorů (dědičných faktorů nesouvisejících se sekvenováním DNA) a změn prostředí, v němž žijeme.[26]

Environmentální faktory

Se vznikem a exacerbací (zhoršením) astmatu je spojováno mnoho environmentálních faktorů, mezi něž patří alergeny, znečištění vzduchu a další chemické látky v životním prostředí.[27] Kouření během těhotenství a po porodu zvyšuje riziko astmatických symptomů.[28] Špatná kvalita vzduchu způsobená znečištěním dopravou nebo vysokou hladinou ozónu[29] souvisí jak se vznikem astmatu, tak se zvýšením jeho závažnosti.[30] Vystavení prchavým organickým sloučeninám vyskytujícím se uvnitř domů a bytů může být spouštěcím faktorem astmatu; prokázán byl například účinek vystavení formaldehydu.[31] S astmatem u dětí i dospělých souvisí i ftaláty obsažené v PVC[32][33] a vystavení vysokým hladinám endotoxinu.[34]

Astma je spojováno s vystavením alergenům vyskytujícím se v prostředí domů a bytů.[35] Mezi běžné alergeny tohoto typu patří prachoví roztoči, švábi, zvířecí kůže a srst a plísně.[36][37] Snahy o snížení výskytu prachových roztočů se ukázaly být neúčinné.[38] Určité virové infekce dýchacího ústrojí mohou riziko vzniku astmatu zvýšit, pokud tyto infekce člověk prodělá jako dítě; jde například o[39] respirační syncytiální virus nebo rinovirus.[40] Jisté infekce naopak riziko snižují.[40]

Hygienická hypotéza

Hygienická hypotéza je teorie, která se pokouší vysvětlit celosvětově zvýšený počet případů astmatu jako přímý a neúmyslný důsledek sníženého vystavení neinfekčním bakteriím a virům v dětství.[41][42] Omezené vystavení bakteriím a virům je částečně přičítáno větší čistotě a menšímu počtu rodinných příslušníků v domácnostech moderní společnosti.[43]Důkazy potvrzující hygienickou hypotézu uvádějí nižší počet případů astmatu na farmách a v domácnostech s domácími mazlíčky.[43]

Se vznikem astmatu je spojováno užívání antibiotik v rané fázi života.[44]Rovněž porod císařským řezem se zvýšeným rizikem (odhadem 20–80 %) astmatu souvisí—toto zvýšené riziko je přičítáno chybějící zdravé bakteriální kolonizaci, kterou by novorozenec získal při normálním průchodu porodními cestami.[45][46] Prokázána byla také souvislost mezi astmatem a úrovní blahobytu ve společnosti.[47]

Genetické faktory

Interakce receptor CD14-endotoxin založená na CD14 SNP C-159T[48]
Hladina endotoxinu Genotyp CC Genotyp TT
Vystavení velkému množství Nízké riziko Vysoké riziko
Vystavení malému množství Vysoké riziko Nízké riziko

U astmatu je rizikovým faktorem i rodinná anamnéza, na níž se podílí mnoho různých genů.[49] Pokud je astmatem postiženo jedno z jednovaječných dvojčat, je pravděpodobnost onemocnění druhého dvojčete přibližně 25 %.[49] Do konce roku 2005 byla prokázána souvislost s astmatem u 25 genů, mimo jiné GSTM1, IL10,CTLA-4, SPINK5,LTC4S, IL4R a ADAM33, a to v šesti či více samostatných populacích.[50] Mnoho z těchto genů souvisí s imunitním systémem nebo modulací zánětu. Ani v případě tohoto seznamu genů, jejichž vliv byl prokázán často opakovanými studiemi, nejsou výsledky u všech testovaných populací konzistentní.[50] V roce 2006 bylo jedinou studií týkající se genetické asociace s astmatem indikováno více než 100 genů [50] a jejich počet dále roste.[51]

Některé genetické varianty mohou astma zapříčinit pouze v kombinaci se specifickými environmentálními faktory.[3] Příkladem je specifický jednonukleotidový polymorfismus (SNP) ve vazební oblasti CD14 a vystavení působení endotoxinu (bakteriální produkt). Vystavení endotoxinu může pocházet z několika environmentálních zdrojů, například tabákového kouře, psů nebo pobytu na farmách. Riziko astmatu je pak určeno genetickou dispozicí dané osoby a mírou vystavení endotoxinu.[48]

Onemocnění

Atopií se rozumí souběžný výskyt astmatu, atopického ekzému a alergické rinitidy.[52] Největším rizikovým faktorem pro vznik astmatu je anamnéza atopického onemocnění;[39] astma se objevuje mnohem častěji u osob s ekzémem nebo sennou rýmou.[53] Nemoc je spojována i s Churg–Straussové syndromem, autoimunitním onemocněním a vaskulitidou. Symptomy astmatu se mohou objevovat i u osob s některými typy kopřivky.[52]

Vzájemný vztah existuje rovněž mezi rizikem astmatu a obezitou, přičemž počet osob s obezitou a astmatem se v současné době zvýšil.[54][55] Svou roli může hrát řada faktorů včetně snížené respirační funkce v důsledku nahromadění tuku a skutečnosti, že výskyt tukové tkáně vede ke vzniku prozánětlivého stavu.[56]

Beta-blokátory, například propranolol, mohou astma vyvolat u osob, které jsou k němu náchylné.[57] Kardioselektivní beta-blokátory jsou však bezpečné u osob s mírnými či středně těžkými projevy onemocnění.[58] K dalším lékům, které mohou způsobovat problémy, patří ASA, NSAID a inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu.[59]

Exacerbace

U některých osob může být astma stabilní po celé týdny či měsíce, a pak se u nich náhle rozvine epizoda akutního astmatu. Různé osoby reagují na různé faktory odlišně.[60] U většiny nemocných může dojít k závažnému zhoršení prostřednictvím celé řady spouštěcích faktorů.[60]

Mezi faktory, které se vyskytují v domácnostech a mohou vyvolat exacerbaci astmatu, patří prach, zvířecí srst a kůže(zejména psí a kočičí srst), alergeny švábů a plíseň.[60]Parfémy jsou běžnou příčinou akutních záchvatů u žen a dětí. Virové a bakteriální infekce horních cest dýchacích mohou onemocnění dále zhoršovat.[60] Psychický stres může také ke zhoršení příznaků přispívat—má se za to, že stres má vliv na imunitní systém a tudíž zvyšuje riziko zánětlivé reakce dýchacích cest na alergeny a dráždivé látky.[30][61]

Patologická fyziologie

A tissue cross section of the airway showing a stained pink wall and an inside full of white mucous
Ucpání průchodu průdušinky hlenovitým výpotkem, metaplazie pohárkových buněk a epiteliální ztluštění bazální membrány u osoby s astmatem.

Astma je výsledkem chronického zánětu dýchacích cest, který má za následek zvýšenou smrštitelnost okolního hladkého svalstva. To spolu s dalšími faktory vede k náhlému zužování dýchacích cest a ke klasickým symptomům sípání. Zužování je typicky vratné s pomocí léčby i bez ní.Příležitostně dochází ke změnám samotné dýchací trubice.[15] Mezi typické změny v dýchacích cestách patří zvýšení počtu eozinofilů a ztluštění retikulárního vaziva. V chronické podobě může hladké svalstvo dýchacích cest nabýt na velikosti a může se zvýšit počet hlenových žláz.K dalším typům buněk zapojených do tohoto procesu patří T-lymfocyty, makrofágy a neutrofily, podílet se na něm mohou ale i další složky imunitního systému, mimo jiné cytokiny, chemokiny, histamin a leukotrieny.[40]

Diagnóza

Ačkoli je astma dobře rozpoznatelným onemocněním, neexistuje žádná jednotná stanovená definice.[40] Světová iniciativa pro astma nemoc definuje jako „chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest, ve kterém hraje roli mnoho buněk a buněčných prvků. Chronický zánět souvisí s přecitlivělostí dýchacích cest, která vede k opakujícím se epizodám sípání, dušnosti, svírání na hrudi a kašle, zejména v noci nebo časně ráno. Tyto epizody obvykle souvisí s rozšířeným, ale variabilním snížením průchodnosti plic, které je často vratné buď spontánně, nebo pomocí léčby.“[15]

V současné době neexistuje přesný test - diagnóza je obvykle založena na symptomech a reakci na léčbu v průběhu času.[4][40] Možná diagnóza astmatu by měla být brána v úvahu v případě vracejících se epizod sípání, kašle nebo obtížného dýchání, nebo tehdy, pokud se tyto symptomy objevují či zhoršují v důsledku fyzické námahy, virové infekce, vystavení alergenům nebo znečištění vzduchu.[62] K potvrzení diagnózy se používá spirometrie.[62] U dětí mladších šesti let je diagnóza obtížnější, jelikož jsou pro spirometrii příliš malé.[63]

Spirometrie

Spirometrie je doporučovaným pomocným postupem pro diagnózu astmatu a stanovení léčby.[64][65] Jde o jediný a současně nejvhodnější test ke stanovení diagnózy astmatu. Pokud se hodnota FEV1 naměřená pomocí této techniky po podání bronchodilatátoru, například salbutamolu, zlepší o více než 12 %, je diagnóza astmatu pravděpodobná. U osob s anamnézou mírného astmatu však může být normální, pokud ke zlepšení nedojde.Difuzní kapacita metodou jednoho dechu může pomoci odlišit astma od chronické obstrukční plicní nemoci.[40] Spirometrii je vhodné provádět každý rok či dva, aby byl vývoj astmatu nemocného pod kontrolou.[66]

Ostatní

Provokační test s metacholinem zahrnuje inhalaci zvýšené koncentrace látky, která u osob s predispozicí k astmatu způsobuje zúžení dýchacích cest. Pokud je výsledek negativní, znamená to, že osoba astma nemá; pokud je však výsledek pozitivní, nemusí mít specifickou souvislost s tímto onemocněním.[40]

Mezi další podpůrné důkazy svědčící o astmatu patří rozdíl v hodnotách vrcholu výdechové průtokové rychlosti ≥20 % po alespoň tři dny v týdnu po dobu měření trvající alespoň dva týdny, zlepšení výdechové průtokové rychlosti o ≥20 % po léčbě salbutamolem, inhalovanými kortikosteroidy nebo prednisonem nebo snížení výdechové průtokové rychlosti o ≥20 % po vystavení spouštěcímu faktoru.[67] Testování vrcholného výdechového průtoku přináší proměnlivější výsledky než spirometrie, není proto doporučováno pro rutinní stanovení diagnózy. Může být vhodné pro každodenní sledování vlastního stavu u osob se středně těžkými nebo těžkými projevy onemocnění a pro kontrolu účinnosti nových léků. Užitečné může být i v případě rozhodování o léčbě u pacientů s akutní exacerbací.[68]

Klasifikace

Klinická klasifikace (≥ 12 let)[5]
Závažnost Četnost symptomů Symptomy během noci % předpokládaného FEV1 Proměnlivost FEV1 Použití SABA
Občasné ≤2/týden ≤2/měsíc ≥80 % <20 % ≤2 dny/týden
Slabé přetrvávající >2/týden 3–4/měsíc ≥80 % 20–30 % >2 dny/týden
Středně těžké, přetrvávající Denně >1/týden 60-80 % >30 % denně
Těžké přetrvávající Neustále Často (7×/týden) <60 % >30 % ≥dvakrát/den

Astma je klinicky klasifikováno podle četnosti symptomů, objemu vzduchu za jednu vteřinu usilovného výdechu (FEV1) a vrcholu výdechové průtokové rychlosti.[5] Astma může být rovněž klasifikováno jako atopické (alergické) nebo neatopické (nealergické) na základě toho, zda jsou symptomy vyvolány alergeny (atopické) či nikoli (neatopické).[6] Ačkoli je astma klasifikováno na základě závažnosti, v tuto chvíli kromě tohoto systému neexistuje žádná jasná metoda pro klasifikaci různých podskupin astmatu.[69] Současným hlavním cílem ve výzkumu astmatu je nalezení způsobu identifikace podskupin, které dobře reagují na různé typy léčby.[69]

Ačkoli je astma chronickou obstrukční nemocí plic, není považováno za součást chronické obstrukční plicní nemoci, jelikož tento pojem odkazuje specificky na kombinace nezvratných onemocnění, například bronchiektázie, chronické bronchitidy a emfyzému.[70] Oproti těmto onemocněním je obstrukce dýchacích cest v případě astmatu obvykle vratná; pokud však není léčen, může chronický zánět způsobený astmatem vést k tomu, že plíce budou nevratně zablokovány v důsledku změny tvaru dýchacích cest.[71] Oproti emfyzému postihuje astma průdušky, nikoli plicní sklípky.[72]

Exacerbace astmatu

Závažnost akutní exacerbace[73]
Téměř fatální Vysoká hladina PaCO2 a/nebo nutnost mechanické ventilace
Život ohrožující
(kterýkoli z příznaků)
Klinické příznaky Hodnoty
Poruchy vědomí Vrcholný průtok < 33 %
Vyčerpání Nasycení kyslíkem < 92 %
Arytmie PaO2 < 8 kPa
Nízký krevní tlak „Normální“ PaCO2
Cyanóza
Vymizelé dýchání
Slabé dechové úsilí
Akutní těžké
(jakýkoli z příznaků)
Vrcholný průtok 33–50 %
Dechová frekvence ≥ 25 dechů za minutu
Srdeční frekvence ≥ 110 tepů za minutu
Neschopnost dokončit větu jedním dechem
Středně těžké Zhoršující se symptomy
Vrcholný průtok 50–80 %, nejlepší nebo předpokládané hodnoty
Žádné projevy závažného akutního astmatu

Akutní exacerbace astmatu se běžně označuje jako záchvat astmatu. Klasickými symptomy jsou dušnost, sípání a svírání na hrudi.[40] Ačkoli jde o primární symptomy astmatu,[74] u některých osob se astma projevuje zejména kašlem a v závažných případech může být proudění vzduchu tak slabé, že není slyšet ani žádné sípání.[73]

Mezi příznaky, které se objevují během záchvatu astmatu, patří zapojení pomocných dýchacích svalů (zdvihače hlavy a šikmých svalů krku), dále se může objevit paradoxní puls (puls, který je slabší během nádechu a silnější během výdechu) a nadmutí hrudníku.[75] Kůže a nehty mohou nabýt namodralé barvy z nedostatku kyslíku.[76]

Při mírné exacerbaci dosahuje vrchol výdechové průtokové rychlosti (PEFR) ≥200 l/min. nebo ≥50 % nejlepší předpokládané hodnoty.[77] Středně těžká exacerbace je definována jako rozpětí 80 až 200 l/min. nebo 25 % až 50 % nejlepší předpokládané hodnoty, zatímco těžká exacerbace jako ≤ 80 l/min. nebo ≤25 % předpokládané nejlepší hodnoty.[77]

Akutní silné astma, dříve známé jako status asthmaticus, je akutní exacerbace astmatu, kdy pacient nereaguje na léčbu bronchodilatátory a kortikosteroidy.[78] Za polovinou případů stojí infekce, zbylé případy jsou zapříčiněny alergeny, znečištěním vzduchu či nedostatečným nebo nevhodným užíváním léků.[78]

Křehké astma je druhem astmatu odlišitelným od vracejících se silných záchvatů.[73] Křehké astma typu 1 je onemocnění s širokým rozpětím vrcholného průtoku i navzdory intenzivnímu podávání léků. Křehké astma typu 2 je kontrolované astma s náhlými silnými exacerbacemi.[73]

Fyzickou námahou vyvolané astma

Tělesná zátěž může vyvolat zúžení průdušek (bronchokonstrikci) u osob s astmatem i bez něj.[79] K bronchokonstrikci dochází u většiny osob s astmatem a až u 20 % osob bez astmatu.[79] Mezi sportovci se objevuje běžněji u elitních sportovců, kdy se počty případů pohybují od 3 % u sáňkařů přes 50 % u cyklistů až k 60 % u běžkařů.[79] Ačkoli k ní může dojít za jakéhokoli počasí, je častější při suchém a chladném počasí.[80] Zdá se, že inhalace agonistů beta-2 receptorů u osob bez astmatu sportovní výkonnost nezlepšuje,[81] nicméně orálně podávané dávky mohou zlepšit výdrž a sílu.[82][83]

Profesionální astma

Astma vzniklé v důsledku vystavení vlivům na pracovišti (nebo tímto vystavením zhoršené) je běžně uváděnou nemocí z povolání.[84] Mnoho případů však není hlášeno ani rozpoznáno jako profesionální astma.[85][86] Odhaduje se, že s prací souvisí 5–25 % případů astmatu u dospělých. S tímto fenoménem je spojováno několik set různých látek, přičemž mezi nejběžnější patří isokyanáty, obilný a dřevný prach, kalafuna, pájecí pasta, latex, zvířata a aldehydy. Mezi zaměstnání související s nejvyšším rizikem problémů se řadí lakýrníci, pekaři a pracovníci v potravinářském, chemickém a dřevařském průmyslu, zdravotní sestry, lidé pracující se zvířaty, svářeči a kadeřníci.[84]

Diferenciální diagnostika

Symptomy podobné symptomům astmatu může způsobovat mnoho různých onemocnění. U dětí by měla být uvážena ostatní onemocnění horních cest dýchacích, například alergická senná rýma a sinusitida, stejně jako další příčiny ucpání dýchacích cest, například vdechnutí cizího tělesa, tracheální stenóza nebo laryngotracheomalacie, cévní prstence, zvětšené lymfatické uzliny nebo zduřeniny v oblasti krku. U dospělých je nutno vyloučit chronickou obstrukční plicní nemoc, městnavé srdeční selhání, zduřeniny v dýchacích cestách a léky vyvolaný kašel způsobený inhibitory ACE. U obou skupin se může podobně projevovat i dysfunkce hlasových vazů.[87]

Chronická obstrukční plicní nemoc se může vyskytovat současně s astmatem a může se projevovat jako komplikace chronického astmatu. Po dosažení věku 65 let astmatem a chronickou obstrukční plicní nemocí trpí většina osob s obstrukční nemocí dýchacích cest. V takové situace lze chronickou obstrukční plicní nemoc odlišit díky zvýšenému počtu neutrofilů v dýchacích cestách, abnormálně zvýšené tloušťce stěn a množství hladkého svalstva v průduškách. Tento typ vyšetření se však neprovádí proto, že chronická obstrukční plicní nemoc a astma mají podobné léčebné postupy – podávání kortikosteroidů, dlouhodobě působících agonistů beta-receptorů a nutnost zanechat kouření.[88] Z hlediska symptomů se velmi úzce podobá astmatu, souvisí s vystavením cigaretovému kouři, vyšším věkem, méně úspěšnou vratností po podání bronchodilatátorů a menší pravděpodobností rodinné anamnézy atopie.[89][90]

Prevence

Důkazy o účinnosti opatření směřujících k prevenci vzniku astmatu nejsou dostatečné.[91] Jisté výsledky byly zaznamenány při omezení vystavení kouři jak v děloze, tak po porodu, kojení a zapojení dětí do výchovy v zařízeních denní péče či velkých rodinách; žádné z nich však není dostatečně doloženo tak, aby bylo možné jej doporučit.[91] Vhodný může být kontakt s domácími zvířaty v raném věku;[92] výsledky kontaktu s nimi v jiném věku jsou neprůkazné[93] a pouze se doporučuje zbavit se domácích zvířat v případě, že osoba trpí alergickými symptomy na dané domácí zvíře.[94] Dietní omezení během těhotenství nebo kojení nebyla prokázána jako účinná a proto nejsou doporučována.[94] Účinné může naopak být omezení či eliminování používání látek, o kterých dané osoby ví, že jsou na ně citlivé.[84]

Léčba

Ačkoli na astma neexistuje lék, lze typicky dosáhnout zlepšení jeho symptomů.[95] Měl by být vytvořen specificky přizpůsobený plán proaktivního sledování a léčby symptomů. Tento plán by měl zahrnovat omezené vystavení alergenům, testy pro posouzení závažnosti symptomů a navrhované podávání léků. Plán léčby by měl být sepsán a měl by obsahovat úpravy léčby v závislosti na možných změnách symptomů.[96]

Nejúčinnější léčbou astmatu je identifikace spouštěcích faktorů, například cigaretového kouře, domácích zvířat či aspirinu, a vyloučení jejich přítomnosti z blízkosti pacienta. Pokud je vyhýbání se spouštěcím faktorům nedostatečné, doporučuje se podávání léků. Farmaceutické léky jsou mimo jiné voleny na základě závažnosti onemocnění a četnosti symptomů. Specifické léky na astma jsou široce klasifikovány do kategorie rychle působících a dlouhodobě působících přípravků.[97][98]

Bronchodilatátory jsou doporučovány pro krátkodobou úlevu od symptomů. U osob s pouze příležitostnými záchvaty nejsou potřeba žádné další léky. Pro mírné přetrvávající astma (více než dva záchvaty týdně) se doporučují nízké dávky inhalovaných kortikosteroidů nebo případně orálně podávaných leukotrienových antagonistů nebo stabilizátorů žírných buněk. Těm, kteří trpí denními záchvaty astmatu, se doporučují vyšší dávky inhalovaných kortikosteroidů. Při středně těžké nebo těžké exacerbaci se k těmto lékům přidávají orálně podávané kortikosteroidy.[8]

Změny životního stylu

Klíčovým prvkem pro kontrolu a prevenci záchvatů je vyhýbání se spouštěcím faktorům. Mezi nejběžnější spouštěcí faktory patří alergeny, kouř (tabákový i jiný), znečištění vzduchu, neselektivní beta-blokátory a potraviny obsahující siřičitany.[99][100] Kouření cigaret a pasivní kouření mohou snižovat účinnost léků, například kortikosteroidů.[101] Opatření na regulaci prachových roztočů včetně filtrace vzduchu, chemických látek pro likvidaci roztočů, vysávání, speciální povlaky matrací a další metody nemají na symptomy astmatu žádný vliv.[38]

Léky

Léky používané k léčbě astmatu jsou rozděleny do dvou obecných tříd - léky pro rychlou úlevu používané k léčbě akutních symptomů a dlouhodobě podávané léky používané k prevenci další exacerbace.[97]

Rychle působící
A round canister above a blue plastic holder
Salbutamol v inhalátoru s odměřováním dávek běžně používaný k léčbě záchvatů astmatu.
  • Anticholinergní léky, například ipratropium bromid, mohou v kombinaci s léky SABA pomoci u osob se středně těžkými či těžkými symptomy.[8] Anticholinergní bronchodilatátory lze rovněž použít v případě, kdy pacient nemůže užívat léky SABA.[70]
  • Starší, méně selektivní adrenergní agonisté, například inhalovaný epinefrin, mají podobnou účinnost jako léky SABA.[102] Nejsou však příliš doporučovány kvůli obavám z nadměrné srdeční stimulace.[103]
Dlouhodobě působící
A round canister above an orange plastic holder
Flutikason propionát v inhalátoru s odměřováním dávek běžně používaný k dlouhodobé kontrole astmatu.
  • Za nejúčinnější dostupné léky pro dlouhodobou kontrolu astmatu jsou obecně považovány kortikosteroidy.[97] Obvykle jsou používány v inhalované formě, kromě případů závažného přetrvávajícího onemocnění, kdy může být třeba jejich orální podávání.[97] Obvykle se doporučuje inhalované přípravky užívat jednou či dvakrát denně v závislosti na závažnosti symptomů.[104]
  • Leukotrienové antagonisty (například montelukast a zafirlukast) lze použít jako doplněk k inhalovaným kortikosteroidům, typicky rovněž současně s léky LABA.[97] Pro použití při akutní exacerbaci nejsou dostatečné důkazy.[110][111] U dětí do pěti let jsou upřednostňovaným doplňkem léčby pomocí inhalovaných kortikosteroidů.[112]
Způsob podávání

Léky jsou obvykle dodávány ve formě inhalátorů s odměřovaným dávkováním (MDI) v kombinaci s inhalačním nástavcem nebo práškových inhalátorů. Inhalační nástavec je plastový válec, v němž se lék mísí se vzduchem a usnadňuje tak požití celé dávky léku. Rovněž je možné použít nebulizátor. Nebulizátory a inhalační nástavce jsou stejně účinné u osob s mírnými až středně těžkými symptomy, k dispozici však nejsou dostatečné důkazy o tom, zda mohou výrazněji pomoci v případě závažných symptomů.[113]

Nežádoucí účinky

Dlouhodobé užívání inhalovaných kortikosteroidů v konvenčních dávkách přináší mírné riziko nežádoucích účinků.[114] Mezi rizika patří vznik kataraktu a mírná regrese vzrůstu.[114][115]

Ostatní

Pokud na astma nezabírá obvyklá léčba, jsou dostupné další možnosti jak pro potřeby rychlého zásahu, tak pro prevenci recidivy. K prostředkům pomoci v případě nutnosti rychlého zásahu patří:

  • Nitrožilní léčba pomocí síranu hořečnatého má společně s dalšími léky v případě silných akutních záchvatů astmatu bronchodilatační účinek.[9][117]
  • Heliox, směs helia a kyslíku, je rovněž možné uvážit v závažných případech, kdy pacient nereaguje na léčbu.[9]
  • Použití nitrožilního salbutamolu není podpořeno důkazy a tudíž se k němu přistupuje pouze v extrémních případech.[116]
  • Metylxantiny (například teofylin) bývaly široce používány, k účinkům inhalovaných beta-agonistů však nijak výrazně nepřispívají.[116] Jejich použití v případě akutní exacerbace je kontroverzní.[118]
  • Disociativní anestetikum ketamin je teoreticky přínosné, pokud je nutná intubace a mechanická ventilace u osob s hrozící zástavou dechu; na podporu tohoto postupu však neexistují důkazy z klinických studií.[119]

U osob s vážným přetrvávajícím astmatem nekontrolovaným inhalovanými kortikosteroidy a léky LABA může být možností bronchiální termoplastika.[120] Ta spočívá v přísunu řízené tepelné energie ke stěnám dýchacích cest během řady bronchoskopických zákroků.[120] Ačkoli tento postup může zvýšit četnost exacerbací v prvních několika měsících, zdá se, že dlouhodobě jejich počet snižuje. Účinky po více než jednom roce nejsou známy.[121]

Alternativní způsoby léčby

Mnoho osob trpících astmatem, podobně jako pacienti s ostatními chronickými chorobami, používá i alternativní způsoby léčby; průzkumy ukazují, že přibližně 50 % z nich využívá nějakou formu nekonvenční terapie.[122][123] Na podporu účinnosti většiny těchto postupů existuje jen minimum údajů. Pro užívání vitaminu C neexistují dostatečné důkazy.[124] Ze stejných důvodů se nedoporučuje ani akupunktura.[125][126] Ionizátory vzduchu neposkytují žádné důkazy o zlepšení symptomů astmatu nebo funkce plic; to se týká rovněž generátorů pozitivních a negativních iontů.[127]

Manuální terapie“ včetně osteopatické, chiropraktické, fyzioterapeutické a respirační léčby neposkytují dostatek důkazů pro jejich využití při léčbě astmatu.[128] Butejkova dechová metoda pro kontrolu hyperventilace může vést ke snížení užívaných dávek léků, nemá však žádný vliv na funkci plic.[98] Skupina odborníků na základě toho vyslovila názor, že na podporu používání této metody neexistuje dostatek důkazů.[125]

Prognóza

A map of the world with Europe shaded yellow, most of North and South America orange and Southern Africa a dark red
Rok života ovlivněný nezpůsobilostí v důsledku astmatu na 100 000 obyvatel v roce 2004.[129]
     údaje nejsou k dispozici
     <100
     100-150
     150-200
     200-250
     250-300
     300-350
     350-400
     400-450
     450-500
     500-550
     550-600
     >600

Prognóza astmatu je obecně dobrá, obzvláště u dětí s mírnými symptomy.[130] Za několik posledních desetiletí došlo ke snížení úmrtnosti v důsledku lepší diagnostiky astmatu a zlepšení péče o nemocné.[131] Celosvětově postihovaly v roce 2004 středně těžké až těžké projevy astmatu 19,4 miliónů osob (z nichž 16 miliónů žije v zemích s nízkými a středními příjmy).[132] V případě astmatu diagnostikovaného v dětství bylo zaznamenáno, že celá polovina pacientů již po deseti letech diagnózu astmatu nemá.[49] Následkem nemoci dochází k remodulaci dýchacích cest, není však známo, zda jsou tyto změny škodlivé či prospěšné.[133]Zdá se, že včasná léčba kortikosteroidy zabraňuje zhoršení funkce plic nebo tuto funkci zlepšuje.[134]

Epidemiologie

A map of the world with Europe, North America, Australia and much of South America shaded red, much of Asia is yellow, and most of Africa is grey
Počet případů astmatu v různých zemích světa v roce 2004.
     údaje nejsou k dispozici
     <1 %
     1-2 %
     2-3 %
     3-4 %
     4-5 %
     5-6 %
     6-7 %
     7-8 %
     8-10 %
     10-12,5 %
     12,5–15 %
     >15 %

V roce 2011 bylo astmatem na celém světě postiženo 235–300 miliónů osob,[13][14] přičemž na toto onemocnění každý rok zemře přibližně 250 000 lidí.[15] Počet případů v jednotlivých zemích se liší od 1 do 18 % populace.[15] Astma je běžnější v rozvinutých než v rozvojových zemích.[15] Nižší počet případů je tak zaznamenán v Asii, východní Evropě a v Africe.[40] V rozvinutých zemích je astma běžnější u osob, které jsou ekonomicky znevýhodněné, zatímco v rozvojových zemích je běžnější mezi lidmi s lepším postavením.[15] Důvod těchto rozdílů není zcela jasný.[15] K více než 80 % případů úmrtí dochází v zemích s nízkými a středními příjmy.[135]

Ačkoli je astma dvakrát častější u chlapců než u dívek,[15] počet silných případů astmatu je u obou skupin stejný.[136] Oproti tomu u dospělých je počet případů astmatu vyšší u žen než u mužů[15] a je běžnější u mladších než u starších osob.[40]

Celosvětový počet případů astmatu se mezi 60. lety 20. století a rokem 2008 výrazně zvýšil,[137][138] což je od 70. let 20. století považováno za jeden z největších problémů veřejného zdraví.[40] Počet případů astmatu se v rozvinutých zemích od poloviny 90. let 20. století ustálil, přičemž ke zvýšení počtu případů dochází v poslední době primárně v rozvojových zemích.[139] Astma postihuje přibližně 7 % populace Spojených států[107] a 5 % populace ve Spojeném království.[140] Počet případů v Kanadě, Austrálii a na Novém Zélandu se pohybuje okolo 14–15 %.[141]

Historie

Astma bylo rozpoznáno již ve starověkém Egyptě a bylo léčeno pitím vonné směsi známé jako kyphi.[142] Jako specifický problém s dýcháním bylo oficiálně pojmenováno Hippokratem přibližně v roce 450 př. Kr., a to řeckým slovem pro supění nebo zrychlený dech, které tvoří základ moderního názvu.[40] V roce 200 př. Kr. se mělo za to, že alespoň částečně souvisí s emocemi.[22]

V roce 1873 se jedna z prvních prací moderního lékařství pokusila vysvětlit patofyziologii nemoci, zatímco práce z roku 1872 došla k závěru, že astma lze léčit vtíráním chloroformové tekuté masti do hrudi.[143][144] Léčba v roce 1880 zahrnovala použití nitrožilních dávek léku zvaného pilokarpin.[145] V roce 1886 přišel F.H. Bosworth s teorií souvislosti mezi astmatem a sennou rýmou.[146] Epinefrin jako prostředek léčby astmatu byl poprvé zmíněn v roce 1905.[147] Orálně podávané kortikosteroidy se k léčbě astmatu začaly používat v 50. letech 20. století, zatímco inhalované kortikosteroidy a selektivní krátkodobě působící agonisté beta receptorů se začaly šířeji používat v 60. letech 20. století.[148][149]

Během 30. až 50. let 20. století bylo astma známo jako jedna ze sedmi klasických psychosomatických nemocí. Za jeho původce byly označovány psychologické příčiny a léčba byla často založena na psychoanalýze a dalších postupech léčby prostřednictvím rozhovoru.[150] Jelikož psychoanalytikové interpretovali astmatické sípání jako potlačovaný pláč dítěte hledajícího matku, pro osoby s astmatem považovali za obzvláště důležitou léčbu deprese.[150]

Poznámky

  1. ↑ NHLBI Guideline 2007, s. 11–12
  2. ↑ British Guideline 2009, s. 4
  3. ↑ a b c Martinez FD. Genes, environments, development and asthma: a reappraisal. Eur Respir J. 2007, s. 179–84. DOI 10.1183/09031936.00087906. PMID 17197483. 
  4. ↑ a b Lemanske RF, Busse WW. Asthma: clinical expression and molecular mechanisms. J. Allergy Clin. Immunol.. 2010, s. S95–102. DOI 10.1016/j.jaci.2009.10.047. PMID 20176271. 
  5. ↑ a b c Yawn BP. Factors accounting for asthma variability: achieving optimal symptom control for individual patients. Primary Care Respiratory Journal. 2008, s. 138–147. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-03-04. DOI 10.3132/pcrj.2008.00004. PMID 18264646. 
  6. ↑ a b Robbins and Cotran pathologic basis of disease. Redakce Kumar Vinay. 8th. vyd. [s.l.]: Saunders, 2010. ISBN 978-1-4160-3121-5. OCLC 643462931 S. 688. 
  7. ↑ Stedman's Medical Dictionary. 28. vyd. [s.l.]: Lippincott Williams and Wilkins, 2005. ISBN 0-7817-3390-1. 
  8. ↑ a b c d NHLBI Guideline 2007, s. 214
  9. ↑ a b c NHLBI Guideline 2007, s. 373–375 Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „NHLBI07p373“ použit vícekrát s různým obsahem
  10. ↑ NHLBI Guideline 2007, s. 169–172
  11. ↑ GINA 2011, s. 71
  12. ↑ GINA 2011, s. 33
  13. ↑ a b World Health Organization Fact Sheet Fact sheet No 307: Asthma [online]. 2011 [cit. 2013-01-17]. Dostupné online. 
  14. ↑ a b c GINA 2011, s. 3
  15. ↑ a b c d e f g h i j GINA 2011, s. 2–5
  16. ↑ JINDAL, editor-in-chief SK. Textbook of pulmonary and critical care medicine. New Delhi: Jaypee Brothers Medical Publishers Dostupné online. ISBN 978-93-5025-073-0. S. 242. 
  17. ↑ GEORGE, Ronald B. Chest medicine : essentials of pulmonary and critical care medicine. 5th ed.. vyd. Philadelphia, PA: Lippincott Williams & Wilkins, 2005. Dostupné online. ISBN 978-0-7817-5273-2. S. 62. 
  18. ↑ British Guideline 2009, s. 14
  19. ↑ GINA 2011, s. 8–9
  20. ↑ Boulet LP. Influence of comorbid conditions on asthma. Eur Respir J. 2009, s. 897–906. DOI 10.1183/09031936.00121308. PMID 19336592. 
  21. ↑ BOULET, LP, Boulay, MÈ. Asthma-related comorbidities.. Expert review of respiratory medicine. 2011 Jun, s. 377–93. PMID 21702660. 
  22. ↑ a b EDITORS, Andrew Harver, Harry Kotses,. Asthma, health and society a public health perspective. New York: Springer, 2010. Dostupné online. ISBN 978-0-387-78285-0. S. 315. 
  23. ↑ THOMAS, M, Bruton, A; Moffat, M; Cleland, J. Asthma and psychological dysfunction.. Primary care respiratory journal : journal of the General Practice Airways Group. 2011 Sep, s. 250–6. PMID 21674122. 
  24. ↑ MILLER, RL, Ho SM. Environmental epigenetics and asthma: current concepts and call for studies. American Journal of Respiratory and Critical Care Medicine. 2008, s. 567–573. DOI 10.1164/rccm.200710-1511PP. PMID 18187692. 
  25. ↑ Choudhry S, Seibold MA, Borrell LN "et al.". Dissecting complex diseases in complex populations: asthma in latino americans. Proc Am Thorac Soc. 2007, s. 226–33. DOI 10.1513/pats.200701-029AW. PMID 17607004. 
  26. ↑ DIETERT, RR. Maternal and childhood asthma: risk factors, interactions, and ramifications.. Reproductive toxicology (Elmsford, N.Y.). 2011 Sep, s. 198–204. PMID 21575714. 
  27. ↑ KELLY, FJ, Fussell, JC. Air pollution and airway disease.. Clinical and experimental allergy : journal of the British Society for Allergy and Clinical Immunology. 2011 Aug, s. 1059–71. PMID 21623970. 
  28. ↑ GINA 2011, s. 6
  29. ↑ GINA 2011, s. 61
  30. ↑ a b Gold DR, Wright R. Population disparities in asthma. Annu Rev Public Health. 2005, s. 89–113. DOI 10.1146/annurev.publhealth.26.021304.144528. PMID 15760282. 
  31. ↑ MCGWIN, G, Lienert, J; Kennedy, JI. Formaldehyde exposure and asthma in children: a systematic review.. Environmental health perspectives. 2010 Mar, s. 313–7. PMID 20064771. 
  32. ↑ Jaakkola JJ, Knight TL. The role of exposure to phthalates from polyvinyl chloride products in the development of asthma and allergies: a systematic review and meta-analysis. Environ Health Perspect. 2008, s. 845–53. DOI 10.1289/ehp.10846. PMID 18629304. 
  33. ↑ BORNEHAG, CG, Nanberg, E. Phthalate exposure and asthma in children.. International journal of andrology. 2010 Apr, s. 333–45. PMID 20059582. 
  34. ↑ Liu AH. Something old, something new: indoor endotoxin, allergens and asthma. Paediatr Respir Rev. 2004, s. S65–71. DOI 10.1016/S1526-0542(04)90013-9. PMID 14980246. 
  35. ↑ AHLUWALIA, SK, Matsui, EC. The indoor environment and its effects on childhood asthma.. Current opinion in allergy and clinical immunology. 2011 Apr, s. 137–43. PMID 21301330. 
  36. ↑ ARSHAD, SH. Does exposure to indoor allergens contribute to the development of asthma and allergy?. Current allergy and asthma reports. 2010 Jan, s. 49–55. PMID 20425514. 
  37. ↑ CUSTOVIC, A, Simpson, A. The role of inhalant allergens in allergic airways disease.. Journal of investigational allergology & clinical immunology : official organ of the International Association of Asthmology (INTERASMA) and Sociedad Latinoamericana de Alergia e Inmunologia. 2012, s. 393–401; qiuz follow 401. PMID 23101182. 
  38. ↑ a b PC Gøtzsche, HK Johansen. House dust mite control measures for asthma. Redakce Gøtzsche Peter C. Cochrane Database Syst Rev. 2008, s. CD001187. DOI 10.1002/14651858.CD001187.pub3. PMID 18425868. 
  39. ↑ a b NHLBI Guideline 2007, s. 11
  40. ↑ a b c d e f g h i j k l Murray and Nadel's textbook of respiratory medicine.. 5th ed.. vyd. Philadelphia, PA: Saunders/Elsevier, 2010. ISBN 1-4160-4710-7. S. Chapter 38. 
  41. ↑ RAMSEY, CD, Celedón JC. The hygiene hypothesis and asthma. Current Opinion in Pulmonary Medicine. 2005, s. 14–20. DOI 10.1097/01.mcp.0000145791.13714.ae. PMID 15591883. 
  42. ↑ BUFFORD, JD, Gern JE. The hygiene hypothesis revisited. Immunology and Allergy Clinics of North America. 2005, s. 247–262. DOI 10.1016/j.iac.2005.03.005. PMID 15878454. 
  43. ↑ a b BROOKS, C, Pearce, N; Douwes, J. The hygiene hypothesis in allergy and asthma: an update.. Current opinion in allergy and clinical immunology. 2013 Feb, s. 70–7. PMID 23103806. 
  44. ↑ MURK, W, Risnes, KR, Bracken, MB. Prenatal or early-life exposure to antibiotics and risk of childhood asthma: a systematic review.. Pediatrics. 2011 Jun, s. 1125–38. DOI 10.1542/peds.2010-2092. PMID 21606151. 
  45. ↑ British Guideline 2009, s. 72
  46. ↑ NEU, J, Rushing, J. Cesarean versus vaginal delivery: long-term infant outcomes and the hygiene hypothesis.. Clinics in perinatology. 2011 Jun, s. 321–31. PMID 21645799. 
  47. ↑ VON HERTZEN, LC, Haahtela, T. Asthma and atopy -the price of affluence?. Allergy. 2004 Feb, s. 124–37. PMID 14763924. 
  48. ↑ a b Martinez FD. CD14, endotoxin, and asthma risk: actions and interactions. Proc Am Thorac Soc. 2007, s. 221–5. DOI 10.1513/pats.200702-035AW. PMID 17607003. 
  49. ↑ a b c ELWARD, Graham Douglas, Kurtis S. Asthma. London: Manson Pub., 2010. Dostupné online. ISBN 978-1-84076-513-7. S. 27–29. 
  50. ↑ a b c Ober C, Hoffjan S. Asthma genetics 2006: the long and winding road to gene discovery. Genes Immun. 2006, s. 95–100. DOI 10.1038/sj.gene.6364284. PMID 16395390. 
  51. ↑ HALAPI, E, Bjornsdottir, US. Overview on the current status of asthma genetics.. The clinical respiratory journal. 2009 Jan, s. 2–7. PMID 20298365. 
  52. ↑ a b Rapini, Ronald P.; Bolognia, Jean L.; Jorizzo, Joseph L. Dermatology: 2-Volume Set. St. Louis: Mosby, 2007. ISBN 1-4160-2999-0. 
  53. ↑ GINA 2011, s. 4
  54. ↑ Beuther DA. Recent insight into obesity and asthma. Curr Opin Pulm Med. 2010, s. 64–70. DOI 10.1097/MCP.0b013e3283338fa7. PMID 19844182. 
  55. ↑ Holguin F, Fitzpatrick A. Obesity, asthma, and oxidative stress. J. Appl. Physiol.. 2010, s. 754–9. DOI 10.1152/japplphysiol.00702.2009. PMID 19926826. 
  56. ↑ Wood LG, Gibson PG. Dietary factors lead to innate immune activation in asthma. Pharmacol. Ther.. 2009, s. 37–53. DOI 10.1016/j.pharmthera.2009.03.015. PMID 19375453. 
  57. ↑ O'Rourke ST. Antianginal actions of beta-adrenoceptor antagonists. Am J Pharm Educ. 2007, s. 95. PMID 17998992. 
  58. ↑ SALPETER, S, Ormiston, T; Salpeter, E. Cardioselective beta-blocker use in patients with reversible airway disease.. Cochrane database of systematic reviews (Online). 2001, s. CD002992. PMID 11406056. 
  59. ↑ COVAR, RA, Macomber, BA; Szefler, SJ. Medications as asthma trigers.. Immunology and allergy clinics of North America. 2005 Feb, s. 169–90. PMID 15579370. 
  60. ↑ a b c d Baxi SN, Phipatanakul W. The role of allergen exposure and avoidance in asthma. Adolesc Med State Art Rev. 2010, s. 57–71, viii–ix. PMID 20568555. 
  61. ↑ Chen E, Miller GE. Stress and inflammation in exacerbations of asthma. Brain Behav Immun.. 2007, s. 993–9. DOI 10.1016/j.bbi.2007.03.009. PMID 17493786. 
  62. ↑ a b NHLBI Guideline 2007, s. 42
  63. ↑ GINA 2011, s. 20
  64. ↑ American Academy of Allergy, Asthma, and Immunology. Five things physicians and patients should question. Choosing wisely: an initiative of the ABIM Foundation. American Academy of Allergy, Asthma, and Immunology. Dostupné online [cit. August 14, 2012]. 
  65. ↑ Third Expert Panel on the Diagnosis and Management of Asthma. Guidelines for the diagnosis and management of asthma. [s.l.]: National Heart, Lung, and Blood Institute (US), 2007. Dostupné online. 
  66. ↑ NHLBI Guideline 2007, s. 58
  67. ↑ Pinnock H, Shah R. Asthma. BMJ. 2007, s. 847–50. DOI 10.1136/bmj.39140.634896.BE. PMID 17446617. 
  68. ↑ NHLBI Guideline 2007, s. 59
  69. ↑ a b Moore WC, Pascual RM. Update in asthma 2009. American Journal of Respiratory and Critical Care Medicine. 2010, s. 1181–7. DOI 10.1164/rccm.201003-0321UP. PMID 20516492. 
  70. ↑ a b Self, Timothy; CHRISMAN, CARY; FINCH, CHRISTOPHER. Applied therapeutics: the clinical use of drugs. Redakce Mary Anne Koda-Kimble, Brian K Alldredge, et al.. 9th. vyd. Philadelphia: Lippincott Williams & Wilkins, 2009. OCLC 230848069 Kapitola 22. Asthma. 
  71. ↑ DELACOURT, C. Conséquences bronchiques de l'asthme non traité. Archives de Pédiatrie. 2004, s. 71s–73s. PMID 15301800. 
  72. ↑ SCHIFFMAN, George. Chronic obstructive pulmonary disease [online]. MedicineNet, 18 December 2009 [cit. 2010-09-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 28 August 2010. 
  73. ↑ a b c d British Guideline 2009, s. 54
  74. ↑ BARNES, PJ. Harrison's Principles of Internal Medicine. Redakce Fauci Anthony S. 17th. vyd. New York: McGraw-Hill, 2008. ISBN 978-0-07-146633-2. Kapitola Asthma, s. 1596–1607. 
  75. ↑ Maitre B, Similowski T, Derenne JP. Physical examination of the adult patient with respiratory diseases: inspection and palpation. Eur. Respir. J.. 1995, s. 1584–93. Dostupné online. PMID 8575588. 
  76. ↑ WERNER, HA. Status asthmaticus in children: a review. Chest. 2001, s. 1596–1607. DOI 10.1378/chest.119.6.1913. PMID 11399724. 
  77. ↑ a b Shiber JR, Santana J. Dyspnea. Med. Clin. North Am.. 2006, s. 453–79. DOI 10.1016/j.mcna.2005.11.006. PMID 16473100. 
  78. ↑ a b SHAH, R, Saltoun, CA. Chapter 14: Acute severe asthma (status asthmaticus).. Allergy and asthma proceedings : the official journal of regional and state allergy societies. 2012 May–Jun, s. S47-50. PMID 22794687. 
  79. ↑ a b c KHAN, DA. Exercise-induced bronchoconstriction: burden and prevalence.. Allergy and asthma proceedings : the official journal of regional and state allergy societies. 2012 Jan–Feb, s. 1–6. PMID 22370526. 
  80. ↑ GINA 2011, s. 17
  81. ↑ CARLSEN, KH, Anderson, SD; Bjermer, L; Bonini, S; Brusasco, V; Canonica, W; Cummiskey, J; Delgado, L; Del Giacco, SR; Drobnic, F; Haahtela, T; Larsson, K; Palange, P; Popov, T; van Cauwenberge, P; European Respiratory, Society; European Academy of Allergy and Clinical, Immunology; GA(2)LEN,. Treatment of exercise-induced asthma, respiratory and allergic disorders in sports and the relationship to doping: Part II of the report from the Joint Task Force of European Respiratory Society (ERS) and European Academy of Allergy and Clinical Immunology (EAACI) in cooperation with GA(2)LEN.. Allergy. 2008 May, s. 492–505. PMID 18394123. 
  82. ↑ KINDERMANN, W. Do inhaled beta(2)-agonists have an ergogenic potential in non-asthmatic competitive athletes?. Sports medicine (Auckland, N.Z.). 2007, s. 95–102. PMID 17241101. 
  83. ↑ PLUIM, BM, de Hon, O; Staal, JB; Limpens, J; Kuipers, H; Overbeek, SE; Zwinderman, AH; Scholten, RJ. β₂-Agonists and physical performance: a systematic review and meta-analysis of randomized controlled trials.. Sports medicine (Auckland, N.Z.). 2011 Jan 1, s. 39–57. PMID 21142283. 
  84. ↑ a b c BAUR, X, Aasen, TB; Burge, PS; Heederik, D; Henneberger, PK; Maestrelli, P; Schlünssen, V; Vandenplas, O; Wilken, D; ERS Task Force on the Management of Work-related, Asthma. The management of work-related asthma guidelines: a broader perspective.. European respiratory review : an official journal of the European Respiratory Society. 2012 Jun 1, s. 125–39. PMID 22654084. 
  85. ↑ KUNNAMO, ed.-in-chief: Ilkka. Evidence-based medicine guidelines. Chichester: Wiley, 2005. Dostupné online. ISBN 978-0-470-01184-3. S. 214. 
  86. ↑ KRAFT, editors, Mario Castro, Monica. Clinical asthma. Philadelphia: Mosby / Elsevier, 2008. Dostupné online. ISBN 978-0-323-07081-2. S. Chapter 42. 
  87. ↑ NHLBI Guideline 2007, s. 46
  88. ↑ Gibson PG, McDonald VM, Marks GB. Asthma in older adults. Lancet. 2010, s. 803–13. DOI 10.1016/S0140-6736(10)61087-2. PMID 20816547. 
  89. ↑ Hargreave FE; PARAMESWARAN K. Asthma, COPD and bronchitis are just components of airway disease. European Respiratory Journal. 2006, s. 264–267. Dostupné online. DOI 10.1183/09031936.06.00056106. PMID 16880365. 
  90. ↑ Diaz, P. Knoell. Applied therapeutics: the clinical use of drugs. 9th. vyd. Philadelphia: Lippincott Williams & Wilkins, 2009. Kapitola 23. Chronic obstructive pulmonary disease. 
  91. ↑ a b NHLBI Guideline 2007, s. 184–5
  92. ↑ LODGE, CJ, Allen, KJ; Lowe, AJ; Hill, DJ; Hosking, CS; Abramson, MJ; Dharmage, SC. Perinatal cat and dog exposure and the risk of asthma and allergy in the urban environment: a systematic review of longitudinal studies.. Clinical & developmental immunology. 2012, s. 176484. PMID 22235226. 
  93. ↑ CHEN, CM, Tischer, C; Schnappinger, M; Heinrich, J. The role of cats and dogs in asthma and allergy—a systematic review.. International journal of hygiene and environmental health. 2010 Jan, s. 1–31. PMID 20053584. 
  94. ↑ a b PRESCOTT, SL, Tang, ML; Australasian Society of Clinical Immunology and, Allergy. The Australasian Society of Clinical Immunology and Allergy position statement: Summary of allergy prevention in children.. The Medical journal of Australia. 2005 May 2, s. 464–7. PMID 15865590. 
  95. ↑ RIPOLL, Brian C. Leutholtz, Ignacio. Exercise and disease management. 2nd ed.. vyd. Boca Raton: CRC Press Dostupné online. ISBN 978-1-4398-2759-8. S. 100. 
  96. ↑ GINA 2011, s. 56
  97. ↑ a b c d e f NHLBI Guideline 2007, s. 213 Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „NHLBI07p213“ použit vícekrát s různým obsahem
  98. ↑ a b British Guideline on the Management of Asthma [online]. Scottish Intercollegiate Guidelines Network, 2008 [cit. 2008-08-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 19 August 2008. 
  99. ↑ NHLBI Guideline 2007, s. 69
  100. ↑ Thomson NC, Spears M. The influence of smoking on the treatment response in patients with asthma. Curr Opin Allergy Clin Immunol. 2005, s. 57–63. DOI 10.1097/00130832-200502000-00011. PMID 15643345. 
  101. ↑ Stapleton M, Howard-Thompson A, George C, Hoover RM, Self TH. Smoking and asthma.. J Am Board Fam Med. 2011, s. 313–22. DOI 10.3122/jabfm.2011.03.100180. PMID 21551404. 
  102. ↑ Rodrigo GJ, Nannini LJ. Comparison between nebulized adrenaline and beta2 agonists for the treatment of acute asthma. A meta-analysis of randomized trials. Am J Emerg Med. 2006, s. 217–22. DOI 10.1016/j.ajem.2005.10.008. PMID 16490653. 
  103. ↑ NHLBI Guideline 2007, s. 351
  104. ↑ NHLBI Guideline 2007, s. 218
  105. ↑ a b DUCHARME, FM, Ni Chroinin, M; Greenstone, I; Lasserson, TJ. Addition of long-acting beta2-agonists to inhaled corticosteroids versus same dose inhaled corticosteroids for chronic asthma in adults and children.. Cochrane database of systematic reviews (Online). 2010 May 12, s. CD005535. PMID 20464739. 
  106. ↑ DUCHARME, FM, Ni Chroinin, M; Greenstone, I; Lasserson, TJ. Addition of long-acting beta2-agonists to inhaled steroids versus higher dose inhaled corticosteroids in adults and children with persistent asthma.. Cochrane database of systematic reviews (Online). 2010 Apr 14, s. CD005533. PMID 20393943. 
  107. ↑ a b Fanta CH. Asthma. New England Journal of Medicine. 2009, s. 1002–14. DOI 10.1056/NEJMra0804579. PMID 19264689. 
  108. ↑ CATES, CJ, Cates, MJ. Regular treatment with formoterol for chronic asthma: serious adverse events.. Cochrane database of systematic reviews (Online). 2012 Apr 18, s. CD006923. PMID 22513944. 
  109. ↑ CATES, CJ, Cates, MJ. Regular treatment with salmeterol for chronic asthma: serious adverse events.. Cochrane database of systematic reviews (Online). 2008 Jul 16, s. CD006363. PMID 18646149. 
  110. ↑ GINA 2011, s. 74
  111. ↑ WATTS, K, Chavasse, RJ. Leukotriene receptor antagonists in addition to usual care for acute asthma in adults and children.. Cochrane database of systematic reviews (Online). 2012 May 16, s. CD006100. PMID 22592708. 
  112. ↑ British Guideline 2009, s. 43
  113. ↑ NHLBI Guideline 2007, s. 250
  114. ↑ a b RACHELEFSKY, G. Inhaled corticosteroids and asthma control in children: assessing impairment and risk.. Pediatrics. 2009 Jan, s. 353–66. DOI 10.1542/peds.2007-3273. PMID 19117903. 
  115. ↑ Dahl R. Systemic side effects of inhaled corticosteroids in patients with asthma. Respir Med. 2006, s. 1307–17. DOI 10.1016/j.rmed.2005.11.020. PMID 16412623. 
  116. ↑ a b c Rodrigo GJ, Rodrigo C, Hall JB. Acute asthma in adults: a review. Chest. 2004, s. 1081–102. DOI 10.1378/chest.125.3.1081. PMID 15006973. 
  117. ↑ NOPPEN, M. Magnesium Treatment for Asthma : Where Do We Stand?. Chest. August 2002, s. 396–8. DOI 10.1378/chest.122.2.396. PMID 12171805. 
  118. ↑ GINA 2011, s. 37
  119. ↑ NHLBI Guideline 2007, s. 399
  120. ↑ a b CASTRO, M, Musani, AI, Mayse, ML, Shargill, NS. Bronchial thermoplasty: a novel technique in the treatment of severe asthma.. Therapeutic advances in respiratory disease. 2010 Apr, s. 101–16. DOI 10.1177/1753465810367505. PMID 20435668. 
  121. ↑ GINA 2011, s. 70
  122. ↑ Blanc PD, Trupin L, Earnest G, Katz PP, Yelin EH, Eisner MD. Alternative therapies among adults with a reported diagnosis of asthma or rhinosinusitis : data from a population-based survey. Chest. 2001, s. 1461–7. DOI 10.1378/chest.120.5.1461. PMID 11713120. 
  123. ↑ Shenfield G, Lim E, Allen H. Survey of the use of complementary medicines and therapies in children with asthma. J Paediatr Child Health. 2002, s. 252–7. DOI 10.1046/j.1440-1754.2002.00770.x. PMID 12047692. 
  124. ↑ KAUR, B, Rowe BH, Arnold E. Vitamin C supplementation for asthma. Redakce Arnold Elizabeth. Cochrane Database Syst Rev. 2009, s. CD000993. DOI 10.1002/14651858.CD000993.pub3. PMID 19160185. 
  125. ↑ a b NHLBI Guideline 2007, s. 240
  126. ↑ McCarney RW, Brinkhaus B, Lasserson TJ, Linde K. Acupuncture for chronic asthma. Redakce McCarney Robert W. Cochrane Database Syst Rev. 2004, s. CD000008. DOI 10.1002/14651858.CD000008.pub2. PMID 14973944. 
  127. ↑ BLACKHALL, K, Appleton, S; Cates, CJ. Ionisers for chronic asthma.. Cochrane database of systematic reviews (Online). 2012 Sep 12, s. CD002986. PMID 22972060. 
  128. ↑ Hondras MA, Linde K, Jones AP. Manual therapy for asthma. Redakce Hondras Maria A. Cochrane Database Syst Rev. 2005, s. CD001002. DOI 10.1002/14651858.CD001002.pub2. PMID 15846609. 
  129. ↑ WHO Disease and injury country estimates [online]. 2009 [cit. 2009-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 11 November 2009. 
  130. ↑ SERGEL, Michelle J.; CYDULKA, Rita K. Harwood-Nuss' Clinical Practice of Emergency Medicine. Redakce Wolfson Allan B.. 5th. vyd. [s.l.]: Lippincott Williams & Wilkins, September 2009. ISBN 978-0-7817-8943-1. Kapitola Ch. 75: Asthma, s. 432–. 
  131. ↑ NHLBI Guideline 2007, s. 1
  132. ↑ ORGANIZATION, World Health. The global burden of disease : 2004 update.. [Online-Ausg.]. vyd. Geneva, Switzerland: World Health Organization, 2008. ISBN 978-92-4-156371-0. S. 35. 
  133. ↑ Maddox L, Schwartz DA. The pathophysiology of asthma. Annu. Rev. Med.. 2002, s. 477–98. DOI 10.1146/annurev.med.53.082901.103921. PMID 11818486. 
  134. ↑ Beckett PA, Howarth PH. Pharmacotherapy and airway remodelling in asthma?. Thorax. 2003, s. 163–74. DOI 10.1136/thorax.58.2.163. PMID 12554904. 
  135. ↑ World Health Organization. WHO: Asthma [online]. [cit. 2007-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 15 December 2007. 
  136. ↑ Bush A, Menzies-Gow A. Phenotypic differences between pediatric and adult asthma. Proc Am Thorac Soc. 2009, s. 712–9. DOI 10.1513/pats.200906-046DP. PMID 20008882. 
  137. ↑ Grant EN, Wagner R, Weiss KB. Observations on emerging patterns of asthma in our society. J Allergy Clin Immunol. 1999, s. S1–S9. DOI 10.1016/S0091-6749(99)70268-X. PMID 10452783. 
  138. ↑ Anandan C, Nurmatov U, van Schayck OC, Sheikh A. Is the prevalence of asthma declining? Systematic review of epidemiological studies. Allergy. 2010, s. 152–67. DOI 10.1111/j.1398-9995.2009.02244.x. PMID 19912154. 
  139. ↑ BOUSQUET, J, Bousquet, PJ; Godard, P; Daures, JP. The public health implications of asthma.. Bulletin of the World Health Organization. 2005 Jul, s. 548–54. PMID 16175830. 
  140. ↑ ANDERSON, HR, Gupta R, Strachan DP, Limb ES. 50 years of asthma: UK trends from 1955 to 2004. Thorax. 2007, s. 85–90. DOI 10.1136/thx.2006.066407. PMID 17189533. 
  141. ↑ MASOLI, Matthew. Global Burden of Asthma. [s.l.]: [s.n.], 2004. Dostupné online. S. 9. 
  142. ↑ Manniche L. Sacred luxuries: fragrance, aromatherapy, and cosmetics in ancient Egypt. [s.l.]: Cornell University Press, 1999. ISBN 978-0-8014-3720-5. S. 49. 
  143. ↑ Thorowgood JC. On bronchial asthma. British Medical Journal. 1873, s. 600. DOI 10.1136/bmj.2.673.600. PMID 20747287. 
  144. ↑ Gaskoin G. On the treatment of asthma. British Medical Journal. 1872, s. 339. DOI 10.1136/bmj.1.587.339. PMID 20746575. 
  145. ↑ Berkart JB. The treatment of asthma. British Medical Journal. 1880, s. 917–8. DOI 10.1136/bmj.1.1016.917. PMID 20749537. 
    Berkart JB. The treatment of asthma. British Medical Journal. 1880, s. 960–2. DOI 10.1136/bmj.1.1017.960. PMID 20749546. 
  146. ↑ Bosworth FH. Hay fever, asthma, and allied affections. Transactions of the Annual Meeting of the American Climatological Association. 1886, s. 151–70. PMID 21407325. 
  147. ↑ Doig RL. Epinephrin; especially in asthma. California State Journal of Medicine. 1905, s. 54–5. PMID 18733372. 
  148. ↑ VON MUTIUS, E, Drazen, JM. A patient with asthma seeks medical advice in 1828, 1928, and 2012.. New England Journal of Medicine. 2012 Mar 1, s. 827–34. PMID 22375974. 
  149. ↑ Crompton G. A brief history of inhaled asthma therapy over the last fifty years. Primary care respiratory journal : journal of the General Practice Airways Group. 2006 Dec, s. 326–31. PMID 17092772. 
  150. ↑ a b Opolski M, Wilson I. Asthma and depression: a pragmatic review of the literature and recommendations for future research. Clin Pract Epidemol Ment Health. 2005, s. 18. DOI 10.1186/1745-0179-1-18. PMID 16185365. 

Reference
  • National Asthma Education and Prevention Program (NAEPP), 2007. Expert Panel Report 3: Guidelines for the Diagnosis and Management of Asthma [online]. 2007. Dostupné online. 
  • , 2008 (revised 2012). British Guideline on the Management of Asthma [online]. 2008 (revised 2012). Dostupné online. 
  • , 2011. Global Strategy for Asthma Management and Prevention [online]. Global Initiative for Asthma, 2011. Dostupné online. 

Šablona:Link FA

Šablona:Link FA

Šablona:Infobox Choroba Astma (asthma) (celým názvem astma bronchiale; zast. záducha) je onemocnění dýchacích cest, při kterém dochází k dlouhodobému zánětu sliznic v dýchacím ústrojí, což postupem času vede ke ztíženému dýchání až k dechové nedostatečnosti. Ačkoliv je astma řazeno k civilizačním chorobám, bylo popsáno již římským lékařem Galénem.

Slovo asthma je řeckého původu a označuje dechovou nedostatečnost, dušnost neboli „krátkodechost“.[1] Ta může být vyvolána i dalšími příčinami. Proto se v medicíně rozlišují astma bronchiale (vyvolané zúžením dýchacích cest) a astma cardiale (vyvolané neschopností srdce odčerpávat krev z plic). V současnosti je pojem astma používán takřka výhradně pro bronchální astma.

Většina astmatiků je i na něco alergická.[2]

Výskyt

V dětství je astma nejčastějším chronickým onemocněním – trpí jím zhruba 10 % dětí[3] a to většinou chlapců. Tento rozdíl se postupně obrací a v dospělosti již mezi nemocnými značně převažují ženy. Čím později se astmatické projevy objeví, tím je pravděpodobnější, že jsou z určité části způsobeny specifickou alergickou reakcí. U dospělých se astma objevuje zhruba u 5 % populace. V poslední době patrný nárůst astmatických onemocnění v této skupině je dán vzrůstajícím počtem dosud nevysvětlených a těžko diagnostikovatelných alergií, k dalším faktorům také patří fyzické či psychické přetížení, chlad atd.

Astma se rozděluje na alergické a nealergické.

Příznaky

Astmatický záchvat

Astma se u některých jedinců projevuje chronickým zhoršeným dýcháním. U jiných osob se jedná o přerušovanou chorobu s opakujícími se symptomy, které mohou být podmíněny různými spouštěcími mechanismy včetně infekcí horních cest dýchacích, stresu, vzdušných alergenů, znečištění vzduchu (například kouřem či výfukovými zplodinami) a cvičení. Osoby trpící astmatem mohou vykazovat některé z následujících symptomů:[4] dušnost, sípot, chrčení, kašel, svírání a svědění hrudníku nebo neschopnost fyzické aktivity. Někteří astmatici s výrazně omezenou dechovou kapacitou a sevřenými plícemi nikdy nevykazují sípot ani chrčení a jejich symptomy mohou být zaměněny s nemocí typu chronické obstruktivní nemoci plic.

Astmatický záchvat

Akutní zhoršení stavu nemocného se běžně označuje jako astmatický záchvat. Mezi jeho charakteristické klinické příznaky patří nedostatečnost dechu (dušnost) a buď sípání nebo chrčení.[5] Ačkoliv tyto příznaky jsou „často považovány za známku astmatu sine qua non“,[5] někteří pacienti vykazují zejména kašel a v pozdějším stadiu záchvatu může být proudění vzduchu natolik omezeno, že sípot ani není slyšet. Při případném kašli může někdy docházet k vykašlávání průhledného hlenu. Záchvat se může objevit náhle, s pocitem stísnění hrudníku, dýchání se stává obtížné a objevuje se sípot (hlavně při výdechu, avšak může nastávat v obou fázích dýchání).

K příznakům astmatického záchvatu patří sípot, prodloužená fáze výdechu, zrychlení srdečního rytmu, chraplavé zvuky v plicích (slyšitelné pomocí stetoskopu), tzv. paradoxní puls (puls je slabší při nádechu a silnější v průběhu výdechu) a nadměrné nadmutí hrudi. Průběh jednoho tzv. astmatického záchvatu může trvat od minut až po hodiny (u těžkých astmatiků). K potlačení se používá sprej, u častějších záchvatů je obvyklá pravidelná medikace. V nejhorších případech je možné přistoupit i k chirurgickému odstranění příčin onemocnění.

Při velmi závažném astmatickém záchvatu může postižený zmodrat v důsledku nedostatku kyslíku, pociťovat bolesti hrudi a může dojít dokonce i ke ztrátě vědomí. Dříve než upadnou do bezvědomí, pacienti často ztratí citlivost končetin, chodidla mohou být ledově studená a mohou se jim začít potit dlaně. Nejzávažnější záchvaty mohou vyvolat stavy na něž jsou standardní postupy neúčinné (status asthmaticus), mohou mít za následek zástavu dýchání a smrt. Nehledě na závažnost symptomů při záchvatu nemusí pacienti mezi jednotlivými příhodami vykazovat téměř nebo dokonce vůbec žádné známky choroby.[6]

První pomoc

inhaler

Astmatický záchvat je život ohrožující stav. V případě, že se nepodniknou kroky k jeho zastavení, postižený může i zemřít. Při astmatickém záchvatu se doporučuje:[7]

  • uvolnit těsný oděv (kravata, košile)
  • použít inhalátor (sprej) na astma (pokud je dostupný), většinou se můžou dát 3 dávky a lze to po několika minutách opakovat[3] (nejlepší je řídit se návodem pro používaný inhalátor)
  • postiženého dát do Fowlerovy polohy (polosed,[8] například sed na zemi s nataženýma nohama a opřením zad o zeď)
  • sledovat stav
  • v případě, že se jedná o vážný záchvat, či se stav stále nezlepšuje (či dokonce zhoršuje), zavolat záchranou službu na telefoním čísle 155)

Příčiny

Astma je důsledkem složité souhry geneticky podmíněných faktorů a vlivu okolního prostředí, které vědci dosud neumí plně objasnit.[9] Tyto faktory mohou také ovlivnit závažnost onemocnění a způsob, jakým jedinec reaguje na léčbu.[10] Stejně jako v případě jiných složitých nemocí byla za příčiny astmatu navržena řada genetických a environmentálních faktorů, ne všechny však byly potvrzeny. S tím, jak vědci postupně odhalují složité příčiny astmatu, se ukazuje, že environmentální a genetické faktory mohou mít na nemoc dopad pouze ve vzájemné kombinaci.

Vliv vnějšího prostředí

Se vznikem astmatu a následnou dětskou úmrtností bývá spojována řada rizikových faktorů, mezi nimi jich je však jen několik které byly opakovaně potvrzeny nebo pro jejichž vliv existuje metaanalýza několika studií.

Pasivní kouření a obzvláště kouření matek v těhotenství je spojeno s vysokým výskytem vzniku astmatu, astmatické úmrtnosti, sípotu a infekcí dýchacích cest.[11] Podle studie z roku 2013 asi 14 % chronického astmatu u dětí muže být způsobeno znečištěním ovzduší z automobilové dopravy v okolí frekventovaných silnic. Podle Světové zdravotnické organizace je s pasivním kouřením spojeno 4 až 18 % astmatu u dětí.[12] Znečištění vzduchu výfukovými plyny a nadměrné koncentrace ozónu byly opakovaně spojeny se zvýšenou astmatickou úmrtností a podle předpokladů vede ke vzniku astmatu; tyto souvislosti však vyžadují další výzkum.[11][13] V České republice patří k oblastem s vysokou nemocností Ostravsko – nemocných je asi 30 % dětí oproti celostátnímu průměru 8–10 %[14] V dlouhodobém pozorování lze konstatovat rostoucí trend, současně se zvyšujícím se znečištěním ovzduší, zejména prachem.[15]

S vyšším rizikem astmatu oproti přirozenému porodu je spojen i porod pomocí císařského řezu; metaanalýzou byl zjištěn o 20 % vyšší výskyt u dětí, které přišly na svět pomocí císařského řezu oproti dětem narozeným přirozenou cestou. Jako objasnění bylo navrženo, že se jedná o důsledek vystavení pozměněné bakteriální populaci v porovnání s přirozeným porodem, což má vliv na imunitní systém jedince (tento vliv popisuje hypotéza přemíry hygieny).[16]

Se vznikem astmatu má dále spojitost psychický stres osob pečujících o děti; tyto souvislosti jsou dále předmětem aktivního výzkumu. Stres může pozměnit další chování ovlivňující astma, například kouření, výzkum však naznačuje, že stres má také další dopady. Objevují se nové důkazy, že stres může mít dopad na astma a další nemoci, neboť ovlivňuje imunitní systém.[11]

Částečnou ochranu proti astmatu mohou poskytovat respirační onemocnění v útlém věku, společný život se sourozenci a pobyt v zařízeních denní péče; některé výsledky studií v tomto směru byly protichůdné a tato ochrana může záviset na genetických předpokladech.[11][17][18] V několika případech byl doložen vztah mezi vyvinutím astmatu a použitím antibiotik v raném věku; existuje domněnka, že antibiotika zvyšují pravděpodobnost vzniku astmatu tím, že pozmění složení střevní flóry a zprostředkovaně i imunitní systém jedince (tento vliv popisuje hypotéza přemíry hygieny).[19]

Hypotéza přemíry hygieny je hypotéza o původu astmatu a dalších alergických nemocí; podporují ji epidemiologické údaje týkající se astmatu. Zvýšený výskyt astmatu například v rozvinutých zemích souvisí se zvýšeným užíváním antibiotik, císařskými řezy a čisticími prostředky.[16][19][20] Všechny tyto faktory domněle nepříznivě ovlivňují způsob jakým jsou osoby vystaveny styku s prospěšnými bakteriemi a jinými jevy ovlivňujícími imunitní systém které jsou důležité při vývoji, a mohou tak zvyšovat riziko astmatu a alergií.

Patofyziologie

Ke zúžení dýchacích cest u astmatiků dochází v důsledku zánětu průdušek a tzv. bronchokonstrikce, zúžení dýchacích cest v plicích následkem zkrácení okolního hladkého svalstva. Zánět průdušek také vyvolává zúžení, neboť imunitní reakce na alergeny způsobuje otok tkáně.

Bronchokonstrikce

Zanícené dýchací cesty a bronchokonstrikce.

Při záchvatu astmatu reagují zanícené průdušinky na spouštěcí mechanismy v okolí jako např. kouř, prach nebo pyl. Dochází k jejich zúžení a ke zvýšenému vylučování hlenu, což ztěžuje dýchání.

Astma je v podstatě výsledek imunitní reakce v průdušinkách.[21] Dýchací cesty astmatiků vykazují přecitlivělost na určité podněty.[22][23] Při kontaktu s těmito spouštěcímy faktory nastávají křeče průdušek (astmatický záchvat). Brzy pak dochází ke vzniku zánětu, což má za následek další zúžení dýchacích cest a nadměrné vylučování hlenu, následně pak kašel a další dýchací obtíže.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku asthma na anglické Wikipedii.

  1. ↑ http://www.vitalia.cz/katalog/nemoci/astma/
  2. ↑ http://nemoci.vitalion.cz/astma-bronchiale/
  3. ↑ a b http://www.lekarna.cz/text/astma/
  4. ↑ http://astma.komplexne.cz/
  5. ↑ a b McFadden ER, Jr. Harrison's Principles of Internal Medicine (Kasper DL, Fauci AS, Longo DL, et al (eds)). 16th ed.. vyd. New York: McGraw-Hill, 2004. Kapitola Asthma, s. 1508 - 16. 
  6. ↑ LONGMORE, Murray et al. Oxford Handbook of Clinical Medicine. 7th ed.. vyd. [s.l.]: Oxford University Press, 2007. ISBN 978-0198568377. 
  7. ↑ http://www.prvni-pomoc.com/view.php?cisloclanku=2009020002
  8. ↑ http://prvni-pomoc.com/view.php?nazevclanku=polohovani&cisloclanku=2007080005
  9. ↑ Martinez FD. Genes, environments, development and asthma: a reappraisal. Eur Respir J. 2007, roč. 29, čís. 1, s. 179-84. DOI 10.1183/09031936.00087906. PMID 17197483. 
  10. ↑ Choudhry S, Seibold MA, Borrell LN "et al.". Dissecting complex diseases in complex populations: asthma in latino americans. Proc Am Thorac Soc. 2007, roč. 4, čís. 3, s. 226-233. DOI 10.1513/pats.200701-029AW. PMID 17607004. 
  11. ↑ a b c d Gold DR,Wright R. Population disparities in asthma. Annu Rev Public Health. 2005, roč. 26, s. 89 - 113. DOI 10.1146/annurev.publhealth.26.021304.144528. PMID 15760282. 
  12. ↑ Astma u dětí: Znečištění v blízkosti silnic je srovnatelně nebezpečné jako pasivní kouření
  13. ↑ California Children's Health Study [online]. Dostupné online. 
  14. ↑ Český rozhlas Radiožurnál 10. února 2010, Ozvěny dne 12.00
  15. ↑ Špinavý vzduch zabil 2140 Čechů. Nejhorší je prach, Aktuálně.cz, 7. listopadu 2010
  16. ↑ a b Thavagnanam S, Fleming J, Bromley A, Shields MD, Cardwell, CR. A meta-analysis of the association between Caesarean section and childhood asthma. Clin. And Exper. Allergy. 2007, roč. online ahead of print, s. 629. DOI 10.1111/j.1365-2222.2007.02780.x. 
  17. ↑ Harju TH, Leinonen M, Nokso-Koivisto J, et al. Pathogenic bacteria and viruses in induced sputum or pharyngeal secretions of adults with stable asthma. Thorax. 2006, roč. 61, čís. 7, s. 579 - 84. DOI 10.1136/thx.2005.056291. PMID 16517571. 
  18. ↑ Richeldi L, Ferrara G, Fabbri LM, Lasserson TJ, Gibson PG. Macrolides for chronic asthma. Cochrane Database Syst Rev. 2005, čís. 4, s. CD002997. DOI 10.1002/14651858.CD002997.pub3. PMID 16235309. 
  19. ↑ a b Marra F, Lynd L, Coombes M "et al.". Does antibiotic exposure during infancy lead to development of asthma?: a systematic review and metaanalysis. Chest. 2006, roč. 129, čís. 3, s. 610 - 618. DOI 10.1378/chest.129.3.610. PMID 16537858. 
  20. ↑ Jeremy Laurance. Asthma blamed on cleaning sprays and air fresheners [online]. Dostupné online. 
  21. ↑ Maddox L, Schwartz DA. The pathofysiology of astma. Annu. Rev. Med.. 2002, roč. 53, s. 477 - 498. DOI 10.1146/annurev.med.53.082901.103921. PMID 11818486. 
  22. ↑ Lecture 14: Hypersensitivity [online]. [cit. 2008-09-18]. Dostupné online. 
  23. ↑ Allergy & astma Disease Management Center: Ask the Expert [online]. [cit. 2008-09-18]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu astma na Wikimedia Commons

  • Slovníkové heslo astma ve Wikislovníku

Šablona:Link FA Šablona:Link FA Šablona:Link FA Šablona:Link GA

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Astma&oldid=11707783“