Terc-butoxid draselný
| terc-Butoxid draselný | |
|---|---|
 Strukturní vzorec | |
 Model molekuly | |
| Obecné | |
| Systematický název | 2-methylpropan-2-olát draselný |
| Ostatní názvy | t-butoxid draselný |
| Sumární vzorec | C4H9OK |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 865-47-4 |
| PubChem | 70077 |
| SMILES | [K+].[O-]C(C)(C)C |
| InChI | 1S/C4H9O.K/c1-4(2,3)5;/h1-3H3;/q-1;+1 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 112,21 g/mol |
| Teplota tání | 256 °C (529 K) |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | 25 g/100 g (THF, 25–26 °C)[1] |
| Rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech | 4,34 g/100 g (diethylether, 25–26 °C) 0,27 g/100 g (hexan, 25–26 °C) 2,27 g/100 g (toluen, 25–26 °C)[1] |
| Bezpečnost | |
 GHS02  GHS05  GHS07 Nebezpečí[2] | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
terc-Butoxid draselný je organická sloučenina se vzorcem K+(CH3)3CO−. Díky své silné zásaditosti má využití v organické syntéze. Často se řadí mezi soli, čemuž mnohdy odpovídá reaktivita, ovšem v roztocích nebývá ionizován.
Příprava[editovat | editovat zdroj]
terc-Butoxid draselný lze zakoupit jako pevnou látku nebo roztok, ovšem většinou se připravuje v laboratoři krátce před použitím, protože je nestabilní a starší vzorky často ztrácejí na kvalitě. Připravuje se reakcí bezvodého terc-butanolu s kovovým draslíkem.[3] Odpařením rozpouštědla a následným přečištěním při 220 °C a 0,8 kPa se získá čistý produkt.
Struktura[editovat | editovat zdroj]
t-Butoxid draselný krystalizuje při −20 °C ze směsi tetrahydrofuranu a pentanu jako [tBuOK·tBuOH]∞, který se skládá z lineárních řetězců pospojovaných vodíkovými vazbami. Sublimací z tohoto produktu vzniká tetramer [tBuOK]4, který má strukturu podobnou kubanu. Rozpouštěním ve slabších Lewisových zásadách, jako jsou tetrahydrofuran a diethylether, nedochází k narušení tetramerní struktury, která přetrvává v roztoku, pevném i plynném skupenství.[4]
Reakce[editovat | editovat zdroj]
terc-Butoxid draselný reaguje s chloroformem za tvorby dichlorkarbenu,[5] přičemž může dojít ke vznícení reakční směsi.[6] terc-Butoxid draselný by neměl přijít do styku s dichlormethanem.[7]
Použití[editovat | editovat zdroj]
terc-Butoxidy se obecně používají v organické chemii jako silné nenukleofilní zásady.[8] Jsou slabšími zásadami než amidy, jako například diisopropylamid lithný, ale silnější než hydroxid draselný. Objemné terc-butylové skupiny se v důsledku sterických působení nemohou zapojit do nukleofilních adicí, jako jsou SN2 reakce. Mezi substráty, které mohou být deprotonovány terc-butoxidem draselným patří sloučeniny obsahující methylenové skupiny nebo koncové trojné vazby. terc-Butoxid draselný je také užitečným činidlem při dehydrohalogenačních reakcích.
terc-Butoxid draselný katalyzuje reakci hydrosilanů s heterocyklickými sloučeninami vedoucí ke vzniku silylovaných derivátů za uvolnění H2.[9]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Potassium tert-butoxide na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Caine D. e-EROS Encyclopedia of Reagents for Organic Synthesis. [s.l.]: [s.n.], 2006. ISBN 0471936235. Kapitola Potassiumtert-Butoxide.
- ↑ a b Potassium tert-butoxide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WILLIAM S. JOHNSON AND WILLIAM P. SCHNEIDER. β-Carbethoxy-γ,γ-diphenylvinylacetic acid. Org. Synth.. 1963. Dostupné online.; Coll. Vol.. S. 132.
- ↑ Malcolm H. Chisholm; Simon R. Drake; Ahmad A. Naiini; William E. Streib. Synthesis and X-ray crystal structures of the one-dimensional ribbon chains [MOBut·ButOH]∞ and the cubane species [MOBut]4 (M = K and Rb). Polyhedron. 1991, s. 337–345.
- ↑ William Brown; Christopher Foote; Brent Iverson; Eric Anslyn. Organic Chemistry. [s.l.]: Cengage Learning, 2008-01-10. Dostupné online. ISBN 978-0495388579.
- ↑ Margaret-Ann Armour. Hazardous Laboratory Chemicals Disposal Guide, Third Edition. [s.l.]: CRC Press, 2016-04-19. Dostupné online. ISBN 9781420032383.
- ↑ Charles R. Foden; Jack L. Weddell. Hazardous Materials: Emergency Action Data. [s.l.]: CRC Press, 1991-12-29. ISBN 9780873715980.
- ↑ Drury Caine "Potassium t-Butoxide" in Encyclopedia of Reagents for Organic Synthesis John Wiley & Sons, New York, 2006. DOI: 10.1002/047084289X.rp198.pub2. Article Online Posting Date: September 15, 2006
- ↑ Anton A. Toutov; Wen-Bo Liu; Kerry N. Betz; Alexey Fedorov; Brian Stoltz; Robert H. Grubbs. Silylation of C–H bonds in aromatic heterocycles by an Earth-abundant metal catalyst. Nature. 2015, s. 80–84. Dostupné online. PMID 25652999.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu t-butoxid draselný na Wikimedia Commons
