Polyethylenová vlákna: Porovnání verzí
Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.9.3 |
ZDROJ: FORTNITE.POLYETHENOVA.VLAKNINA.COM Díky (-: značky: revertováno možný vandalismus odstraněna reference editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Polyethylenová vlákna''' (mezinárodní zkratka PE) jsou výrobky z nasycených |
'''Polyethylenová vlákna PŘIDÁVÁ SE DO SLOŽENÍ FORTNITU !!!HRAJTE FORTINITE!!!''' (mezinárodní zkratka PE) jsou výrobky z nasycených lineá |
||
| titul = Polyolefins |
|||
| url = http://www.cirfs.org/manmadefibres/fibrerange/Polyolefins.aspx |
|||
| datum vydání = 2017 |
|||
hRANÍM FORTNITE SE VÁM ZVĚTŠÍ PERO O 20 CM |
|||
| datum přístupu = 2017-03-17 |
|||
| vydavatel = CIRFS |
|||
| jazyk = anglicky |
|||
| url archivu = https://web.archive.org/web/20170422052453/http://www.cirfs.org/manmadefibres/fibrerange/Polyolefins.aspx |
|||
| datum archivace = 2017-04-22 |
|||
| nedostupné = ano |
|||
}}</ref> |
|||
[[Soubor:Polyethylene-3D-vdW.png|náhled|250px|Struktura polyethylenového řetězce (''kalotový'' model)]] |
|||
== Druhy PE vláken == |
|||
Molekula polyethylenu má velmi jednoduchou základní strukturu. Je to dlouhý řetězec uhlíkových atomů, na každý z nich se vážou dva vodíkové atomy. |
Molekula polyethylenu má velmi jednoduchou základní strukturu. Je to dlouhý řetězec uhlíkových atomů, na každý z nich se vážou dva vodíkové atomy. |
||
Verze z 3. 5. 2024, 13:09
Polyethylenová vlákna PŘIDÁVÁ SE DO SLOŽENÍ FORTNITU !!!HRAJTE FORTINITE!!! (mezinárodní zkratka PE) jsou výrobky z nasycených lineá
hRANÍM FORTNITE SE VÁM ZVĚTŠÍ PERO O 20 CM
Molekula polyethylenu má velmi jednoduchou základní strukturu. Je to dlouhý řetězec uhlíkových atomů, na každý z nich se vážou dva vodíkové atomy.
Chemické složení polyethylenů k výrobě textilních vláken:
- Jestliže se namísto vodíku váže na uhlík rozvětvený polyethylenový řetězec, vzniká polyethylen s nízkou hustotou (LDPE).
- Tzv. lineární polyethylen (LLDPE) se zvýšenou pevností se dá vyrobit (s použitím určitých monomerů) tak, že se zkrátí rozvětvení řetězců.
- Polyethylen se zvýšenou hustotou (HDPE) se získává upravenou technologií a změněným dávkováním monomerů. [1]
- Polyethylenová vlákna s ultravysokou molekulární váhou (UHMWPE, např. Dyneema, Spectra) se dosahují zesílením orientace lineárních molekul polyethylenu. [2]
Schematické znázornění:
| PE-HD | 
|
| PE-LLD | 
|
| PE-LD | 
|
Hlavní řetězce jsou značeny černě, rozvětvení modře
Způsob výroby
První polyethylen (LDPE) se vyráběl a stále vyrábí technologií vysokého tlaku. Technologie nízkého tlaku s použitím katalyzátorů byla vyvinuta k výrobě polyethylenu s lineárnějšími molekulami a vyšší krystalinitou. Tímto způsobem se vyrábějí všechny ostatní dosud známé druhy PE vláken. [3]
Většina PE se zvlákňuje gelovou technologií, zvlákňování z taveniny se používá např. u materiálů na umělý trávník. [4]
Vlastnosti
| Druh vlákna | LDPE a HDPE [5] | UHMWPE [3] |
|---|---|---|
| pevnost cN/tex | 30-70 | 265-310 |
| hustota g/cm3 | 0,91-0,95 | 0,97 |
| tažnost % | 15-30 | 3,5 |
| bod tavení °C | 110-120 | 147 |
Polyethylen má nulovou navlhavost, ale textilie z polyetylenu dobře transportují vlhkost (příjemné pro pokožku). Textilie mají vynikající stálost vůči chemikáliím, nedají se však barvit. [5]
Použití
LDPE a LLDPE hlavně na fóliové pásky, ze kterých se vyrábějí pytle a obaly
HDPE na fóliové pásky a filamenty na lana, rybářské sítě [6] monofilamenty na pletení [7] pletence na aktuátory, provazy, šicí nitě [8]
PE vlákna s ultra vysokou pevností jsou známá zejména pod značkou dyneema a spectra
Polyethylen se začal průmyslově vyrábět na začátku 2. světové války. Do roku 2018 se počítá s celosvětovou produkcí kolem 100 milionů tun, [9] ve formě vlákna se však vyrábí jen asi 300 000 tun (2010), z toho 43% fóliových pásků, 34 % monofilamentů a 23% krátkých vláken[10]
Literatura
- Koslowski: Chemiefaser-Lexikon:Begriffe-Zahlen-Handelsnamen, Deutscher Fachverlag 2008, ISBN 3871508764
- Mecheels, Vogler, Kurz: Kultur- und Industriegeschichte der Textilien, Hohensteininstitute Bönningheim 2009, ISBN 978-3-9812485-3-1, str. 440
Reference
- ↑ Polyethylene [online]. Swicofil, 2015 [cit. 2017-03-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Kompozity [online]. Webnode, 2016 [cit. 2017-03-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-06.
- ↑ a b Polyethylene [online]. GoodFellow, 2008-2017 [cit. 2017-03-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Maher/Wardman: The Chemistry of Textile Fibres, Royal Society of Chemistry 2015, ISBN 9781782620235, str. 202-208
- ↑ a b Pospíšil: Příručka textilního odborníka, SNTL 1981, str. 197-199
- ↑ Synthetic fibers [online]. IIT Delhi, 2009-2012 [cit. 2017-03-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-06. (anglicky)
- ↑ 0,16 mm PE monofilament [online]. Alibaba, 1999-2016 [cit. 2017-03-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ High Strength Polyethylene [online]. Textile Development Associates, 2003-2017 [cit. 2017-03-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Polyolefins—The History and Economic Impact [online]. Springer, 2016 [cit. 2017-04-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-06. (anglicky)
- ↑ Loy: Chemiefasern für technische Textilprodukte, Deutscher Fachverlag 2008, ISBN 978-3-86641-197-5, str. 60-61