Atomové hodiny: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Atomic clocks.jpg|náhled|Atomové cesiové hodiny, též nazývané cesiová fontána]]
[[Soubor:Atomic clocks.jpg|náhled|Atomové cesiové hodiny, též nazývané cesiová fontána]]


'''Atomové hodiny''' jsou přesné [[hodiny]], které měří [[čas]] na základě [[rezonanční frekvence]] [[atom]]ů.
'''Atomové hodiny''' jsou přesné [[hodiny]], které měří [[čas]] na základě [[rezonanční frekvence]] plných [[atom]]ů.


Atomové hodiny (respektive [[ion]]tové hodiny) jsou druh hodin, které používají atomové rezonance jako standardu. Jejich přesnost je taková, že se rozcházejí maximálně [[sekunda|sekundu]] za mnoho milionů let.
Atomové hodiny (respektive [[ion]]tové hodiny) jsou druh hodin, které používají atomové rezonance jako standardu. Jejich přesnost je taková, že se rozcházejí maximálně [[sekunda|sekundu]] za mnoho milionů let.

Verze z 6. 2. 2018, 20:05

Atomové cesiové hodiny, též nazývané cesiová fontána

Atomové hodiny jsou přesné hodiny, které měří čas na základě rezonanční frekvence plných atomů.

Atomové hodiny (respektive iontové hodiny) jsou druh hodin, které používají atomové rezonance jako standardu. Jejich přesnost je taková, že se rozcházejí maximálně sekundu za mnoho milionů let.

Historie

Isidor Isaac Rabi roku 1944 získal Nobelovu cenu. Roku 1945 byla veřejně navržena možnost sestrojit atomové hodiny (kosmické kyvadlo).[1] První atomové hodiny byly postaveny v roce 1949 v USA (čpavkový maser). Hodiny dále zdokonalil Norman Foster Ramsey. První přesné cesiové atomové hodiny byly postaveny Louisem Essenem v roce 1955 v National Physical Laboratory v Anglii.

Základem je kmitání atomů plynného čpavku, resp. cesia. Vibrace těchto atomů je rychlejší (GHz) a stabilnější ve srovnání s křemenným krystalem, takže je možno dosáhnout větší přesnosti. Objev principu atomových hodin položil základy pro novou definici času. Přesto se zpočátku setkal s odmítavou reakcí astronomů a pro novou definici bylo více kandidátů (ještě například vodík či thallium).[2] Od roku 1967 je 1 sekunda oficiálně definována jako 9 192 631 770 kmitů atomů cesia. Do té doby byla charakterizována jako 1/86 400 středního slunečního dne. Koncem 20. století byla vylepšena jejich konstrukce (fontána zchlazených atomů), která dále umožnila zpřesnit jejich chod.

V současnosti se vyvíjejí optické hodiny (pracující na frekvenci THz) jejichž přesnost měření je již lepší, ale nejistota měření času být lepší nemůže (do přijetí nové definice jednotky času) v důsledku definice sekundy vázané na atomy cesia.

Princip

Cesiové atomové hodiny fungují na základě zpětnovazební smyčky. Základ tvoří krystalový oscilátor, jehož frekvence je elektronicky řízena. Tento krystalový oscilátor je připojen na vysílač radiových vln, nasměrovaný do komory s atomy cesia v plynné atmosféře. Když dojde ke shodě frekvence oscilátoru (a tedy i vysílače) s vnitřní rezonanční frekvencí atomů cesia, přejdou tyto do excitovaného stavu. Excitované atomy cesia reagují odlišně na magnetické pole než neexcitované, a z pomocí magnetů tedy dojde k jejich detekci. Dle množství excitovaných atomů cesia je možno ladit frekvenci krystalového oscilátoru, aby se shodovala s rezonanční frekvencí atomů cesia, tj. 9,192,631,770Hz.


Použití

Atomové hodiny se používají při kontrole jiných hodin a pro vědecké účely ve hvězdárnách, v laboratořích, ve vysokorychlostních letadlech pro sladění s navigačními signály na rádiové frekvenci (GPS).

Reference

  1. http://tf.boulder.nist.gov/general/pdf/2917.pdf - The first public suggestion of an atomic clock
  2. http://www.leapsecond.com/history/1981-essen-leap-second.htm - Leap seconds, Story of the transfer from astronomical to atomic time, by L. Essen, D.Sc., F.R.S.

Externí odkazy