Přeskočit na obsah

Muzeum paměti XX. století

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Muzeum paměti 20. století)
Muzeum paměti XX. století
Údaje o muzeu
StátČeskoČesko Česko
AdresaMariánské náměstí 2/2, Praha, 110 00, Česko
Založeno2019
IČO08694508 (VR)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box:

Muzeum paměti XX. století je zapsaným ústavem, jehož zakladatelem je hlavní město Praha. Vzniklo 17. listopadu 2019 zapsáním do soudního rejstříku.[1] Paměťová instituce zaměřující se na klíčové události 20. století na území Československa vznikla po vzoru významných zahraničních muzejních institucí (Muzeum Varšavského povstání ve Varšavě, Muzeum II. světové války v Gdaňsku, Dům teroru v Budapešti, Topografie teroru v Berlíně, Muzeum holocaustu ve Washingtonu či Jad Vašem v Jeruzalémě). Muzeum paměti XX. století bude mít sídlo v Domě pážat na Hradčanech, který se nyní rekonstruuje pro tento účel.

Muzeum paměti XX. století pořádá pro veřejnost nejrůznější akce: přednášky, semináře, debaty, konference, filmový festival, interaktivní procházky po významných historických místech a další on-line projekty. Program muzea je dostupný na jeho webových stránkách a sociálních sítích. Muzeum vydává také publikace a revue XX., která je ročenkou. V čele muzea stojí ředitel jmenovaný správní radou. Odborným poradním orgánem správní rady je kolegium. Kontrolu hospodaření a činnosti muzea provádí dozorčí rada.[1]

Dům pážat na Hradčanech, budoucí sídlo Muzea paměti XX. století

Založení a vedení[editovat | editovat zdroj]

Pokusy o vytvoření muzea tohoto typu se opakovaně objevily po roce 1989, ale nebyly dlouho úspěšné. O jeho založení se debatovalo například v roce 2007, když se zakládal Ústav pro studium totalitních režimů. Zásadní zlom nastal teprve na podzim 2019, kdy zastupitelstvo hl. m. Prahy po několika měsících příprav rozhodlo o založení Muzea paměti XX. století.

Záměr vytvořit muzeum prosazovala především Hana Kordová Marvanová, pražská radní zvolená za volební uskupení STAN, které mělo vybudování muzea ve svém volebním programu. Na záměru zřídit muzeum existovala dohoda všech klubů v pražském zastupitelstvu.[2] Dne 21. srpna 2019 skupina asi 30 občanských spolků a organizací sdružujících bývalé politické vězně, zabývajících se výchovou mládeže, vzděláváním a badatelskou činností vydala „Srpnovou deklaraci“ o nutnosti vybudovat muzeum.[3] Téhož dne, 21. srpna 2019, projekt u příležitosti výročí sovětské okupace představila dvojice koaličních politiků z městského zastupitelstva – Hana Kordová Marvanová jako radní pro legislativu a Jiří Pospíšil, předseda zastupitelského klubu TOP 09 a STAN.

O zřízení muzea jako instituce rozhodlo usnesením zastupitelstvo hl. m. Prahy ve čtvrtek 19. září 2019.[2] Do rejstříku ústavů bylo muzeum symbolicky založeno 17. listopadu 2019 u příležitostí 30. výročí sametové revoluce.[4]

V čele muzea je správní rada, která vybírá ředitele muzea.[2] Do správní rady byli zastupitelstvem hl. m. Prahy zvoleni 19. září 2019 politička, radní hl. m. Prahy a právnička Hana Kordová Marvanová, historik Petr Blažek, politička, historička a architektka Lenka Burgrová, politička a místopředsedkyně spolku Publicum Commodum Jaroslava Janderová, ředitel Post bellum Mikuláš Kroupa, spisovatel a nakladatel Jiří Padevět a historik Mikuláš Pešta. Dozorčí rada je pětičlenná. První předsedkyní správní rady byla zvolena Hana Kordová Marvanová, předsedou dozorčí rady Zdeněk Zajíček.[1]

V čele Muzea paměti XX. století je ředitel, který je volen správní radou. Prvním ředitelem byl v letech 2019-2020 Jiří Šesták,[4][5][6] poté v letech 2020-2023 historik Jan Kalous. Od prosince 2023 je ředitelem historik Petr Blažek.

Zaměření a činnost[editovat | editovat zdroj]

Podle Srpnové deklarace spolků a organizací vzhledem k tomu, že postupně odcházejí očití svědkové, je důležité zprostředkovávat nastupujícím generacím jejich životní zkušenosti: pochopení podstaty autoritativních způsobů vládnutí, ovládání a kontroly společnosti, spáchané zločiny a hrdinské činy, ale také formy přizpůsobení se či otevřené kolaborace, což je zásadní pro poznání současných hrozeb. Podle Hany Kordové Marvanové má muzeum připomínat památku obětí totalitních režimů, ale také úctyhodnou statečnost občanů, kteří za cenu obrovských obětí bojovali za svobodu a demokracii.[3]

Dokumentarista Martin Vadas považuje pražské muzeum za základ pro nějaký budoucí ještě podstatnější a větší projekt.[2] Také radní Hana Kordová Marvanová označila vznikající muzeum za první krok, po kterém by měly následovat další. Uvedla, že muzeum (přestože je zřízeno hlavní městem) nebude v žádném případě pragocentrické.[2] Muzeum podle ní nemá jen zprostředkovávat hrůzy, které Česko zažilo ve 20. století, ale také kromě jiného oslavovat všechny ty, kteří se dokázali za něco postavit.[2]

Ústav má fungovat na principu muzea, tedy vytvářet sbírky, a také pořádat výstavy, vzdělávací akce, zaznamenávat vzpomínky pamětníků, pořádat školení, konference a workshopy a spolupracovat s domácími i zahraničními odborníky a institucemi.[5]

Městská část Praha 6 muzeu zapůjčila sochu maršála Koněva, která byla 3. dubna 2020 demontována z pomníku na náměstí Interbrigády v Praze 6-Bubenči. Muzeum ji plánuje ve stálé expozici v Domě pážat zasadit do kontextu s dalším propagandistickým uměním, kde by měla být důstojně vystavena spolu s kvalitními informacemi o období, ze kterého pochází, a o účelu, který plnila v době svého vytvoření v roce 1980, kdy nešlo o pouhé vyjádření vděku sovětskému osvoboditeli, ale především o projev loajality československých komunistů Sovětskému svazu.[7]

Sídlo[editovat | editovat zdroj]

Dne 18. února 2020 zastupitelstvo hl. m. Prahy schválilo vznik speciální skupiny, která jednomyslně doporučila jako budoucí sídlo Dům pážat na Hradčanech.[8] Hlavní město Praha následně uzavřelo s Muzeem nájemní smlouvu a vyhlásilo soutěž na rekonstrukci objektu, která byla firmou Subterra, a.s. zahájena v ledna 2024. Otevření se plánuje v roce 2025.[9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

ikona
Tento seznam referencí potřebuje upravit.
Tento článek obsahuje reference, které nemají standardní formu. Přidejte prosím doplňující informace a upravte je do podoby standardních citací. Pomůžete tím udržet ověřitelnost a jednotný vzhled a styl článků.
  1. ↑ a b c Muzeum paměti XX. století, z.ú., IČ 08694508, výpis z rejstříku ústavů
  2. ↑ a b c d e f Radek Bartoníček, Jakub Heller: Muzeum paměti musí být pod Stalinem, žádají historici. Rozhodně ne, odmítá Čižinský, Aktuálně.cz, 16. 9. 2019
  3. ↑ a b Katka Brezovská: Praha plánuje vybudovat Muzeum paměti 20. století, Český rozhlas, 21. 8. 2019
  4. ↑ a b K výročí sametové revoluce formálně vznikne Muzeum paměti 20. století, jeho umístění se řeší, Pražský patriot, 17. 11. 2019
  5. ↑ a b Muzeum paměti 20. století v Praze hledá ředitele. Na přihlášky je šibeniční termín, Blesk.cz, 18. 10. 2019
  6. ↑ Hlavní město hledá ředitele Muzea paměti XX. století, tisková zpráva, Portál hl. m. Prahy, 18. 10. 2019
  7. ↑ Jiří Šesták: Po polovičatosti a polodemokracii může přijít polototalita. Nezvykejme si na to., Forum 24, 13. 5. 2020
  8. ↑ Praha hledá prostory pro Muzeum paměti 20. století, Praha TV, 18. 2. 2020
  9. ↑ Stálá expozice [online]. [cit. 2024-06-05]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Muzeum_paměti_XX._století&oldid=23978150“